Lázeňské město Třeboň je významným turistickým, rekreačním a správním centrem Třeboňské pánve. Má necelých 9 000 obyvatel a je hojně navštěvované turisty, které láká zejména historie a příroda. Leží na Zlaté Stoce v okrese Jindřichův Hradec mezi rybníky Svět a Rožmberk, asi 20 km východně od Českých Budějovic. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Počátky města sahají do poloviny 12. století, kdy v močálovité oblasti dnešního Třeboňska vznikla na obchodní stezce osada. Český název je poprvé doložen k roku 1262. Tehdy ves patřila do majetku rodu Vítkovců. Ve 13. století je Třeboň již uváděna jako město. Ve 14. století bylo město opevněno a přešlo do majetku Rožmberků. Těm patřila od roku 1366 nepřetržitě až do roku 1611 a toto období bylo dobou největšího rozmachu města. Vrcholu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Prosperita pro město přišla zejména v souvislosti s rozvojem rybníkařství. V jejím okolí byl vytvořen rozsáhlý rybniční a vodohospodářský systém, v těsném sousedství města byl založen rybník Svět a nedaleko i největší rybník v Čechách, Rožmberk. Ve městě působili jako správci oblasti známí rybníkáři Štěpánek Netolický a Jakub Krčín. V17. století započal pokles významu Třeboně, který měl souvislost nejen s vymřením Rožmberků, ale velké rány pro město přinesla i Třicetiletá válka a morová epidemie v roce 1640. Od roku 1660 bylo město v majetku Schwarzenberků, kteří započali s obnovou města. Vesměs barokní úpravy tak daly Třeboni její současnou tvář. Třeboň má ojediněle zachovaný středověký hradební systém. Vstup do města střeží zachované mohutné brány - Hradecká a Novohradská a novější Budějovická. Součástí obranného systému města byl i dnešní renesanční zámek s rozlehlým parkem rozkládající se na jihozápadní straně historického jádra. Přirozeným centrem Třeboně je její náměstí, obklopené měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je radnice. Uprostřed náměstí se tyčí Mariánský sloup z roku 1781. V severozápadní části města stojí pozůstatky bývalého augustiniánského kláštera ze 14. století s kostelem svatého Jiljí. Na břehu Světa, asi 1,5 km od centra, se nalézá v přírodním parku Schwarzenberská hrobka.Na konci 19. století zde byly založeny sezónní lázně, využívající léčivých vlastností rašeliny. Největší novodobý rozvoj města začal po druhé světové válce. Lázně byly po roce 1950 postupně rozšiřovány a přebudovány na významné sanatorium pro léčbu chorob pohybového ústrojí. Sídlo zde má pivovar Regent, který se rokem založení 1379, řadí mezi nejstarší pivovary na světě. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj.

Rozhledna Terezka se nachází při obci Paseky asi 2,5 km jižně od Proseče. Rozhledna v kombinaci dřevo-ocel měří více než 25 m a byla otevřena v srpnu 2004 jako druhá rozhlena v mikroregionu Toulcovy maštale. Má krytou vyhlídkovou plošinu a čtyři mezipatra. Rozhledna je přístupná od dubna do října.

Činoherní klub byl vyhlášen Divadlem roku 2002. Divadelní inscenace jsou tak oblíbené, že divadlo má stále vyprodaný divadelní sál…

Jeden z nejvýznamnějších a hodně navštěvovaných šumavských vrcholů je hraniční Třístoličník (1311 m.n.m.) tyčící se zhruba 10 km západně od Nové Pece. Hřbet zde tvoří dvojslídná žula s četnými skalisky a balvanovým mořem. Vrchol je hraniční, na německé straně stojí větší horský penzion a skupina tří skal, podle kterých má vrch jméno. Na jejich upravenou vyhlídkovou plošinu vede schodiště. Je odsud krásný výhled zejména na německou stranu (za dobré viditelnosti je prý dalekohledem vidět mnichovský kostel), ale i částečně českou stranu. Ještě lepší výhled poskytuje skála s vrcholovým křížem Hochstein (1332 m.n.m.) na německé straně jen 500 m od Třístoličníku. Pod skálou stojí malá kaple sv. Jana Nepomuka Neumanna. Na Třístoličník vede turisticky značená cesta. Rovněž na Hoschstein lze z Třístoličníku dojít po turisticky značené cestě a pak se vrátit zpět.