Pozdně renesanční zvonice stojí jen kousek od kostela sv. Jakuba Většího. Důvod pro postavení zvonice byl ten, že na počátku 17. století pořídilo město do kostelní věže nový, velký zvon Michal, který vážil přes pět tun. Při zvonění rozechvíval kostelní věž natolik, že byla obava, aby se nezřítila. Zvonice byla postavena v roce 1609 za pouhých 222 dní. Hranolová stavba o půdorysu 10x10 m a výšce 24 m dokonce přežila bez úhony velký požár města v roce 1613. Stěnu zdobí sluneční hodiny a znak města. Ve zvonici se nachází tři zvony, již zmíněný Michal, který je jedním z největších zvonů na Moravě. Dále pak o více jak sto let starší Jakub (1.500 kg), který sem byl rovněž přenesen z kostela sv. Jakuba, pochází z roku 1464. Tím třetím je pak daleko menší zvon Barborka (220 kg), jenž sloužil většinou jako umíráček.

Jedno z nelépe dochovaný středověkých městských fortifikacích v českých zemích. Opevnění bylo budováno od poloviny 13. století až do začátku 16. století. Opevnění bylo až do třicetileté války opravováno, potom ponecháno svému osudu. Po posledním požáru na začátku 19. století bylo v souvilosti s rozšiřováním města vynuceno místní bourání hradeb a také zánik tří ze čtyř městských bran. Opevnění v podstatě tvořily dva hradební pásy z lomového kamene a místy kvádrů, vzdálené od sebe přibližně 14 m, mezi nimi se nacházel parkán, po kterém se pak pohybovali obránci města. Vnitřní hradba vysoká 6-7 m měla zkosené cimbuří, střílny a dřevěný ochoz. Bylo zpevněno pravoúhlými dovnitř otevřenými baštami. Vnější hradba pocházející z období pozdní gotiky byla zpevněna 18 půlválcovými věžemi vzdálených od sebe v rozmezí 50-100 m. Tyto věže vyčnívaly před hradbu aby umožnily boční palbu. Před vnější hradbou se pak nacházel příkop a val. Do města byl umožněn vstup pomocí čtyř bran, později doplněných předbraním. Do dnešní doby se dochovalo velká část městského opevnění na různých místech po celém svém bývalém okruhu. Dochovalo se také v různém stavebním stádiu 6 bašt, 16 z 18 půlválcových věží a jedna ze čtyř městských bran (Pražská). Mezi Ptačím rynkem a ulicí Růžová bylo dochované městské opevnění parkově upraveno.

Pozdně klasicistní zámek je hlavní dominantou města Kamenice nad Lipou na Pelhřimovsku v kraji Vysočina. S dějinami města bylo vždy spjato místní panské sídlo, nejdříve gotický hrad, později zámek. Původní hrad byl postaven ve 13. století. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Nejvýznamnějším členem rodu byl Dobeš z Bechyně. Důvěrník královny Elišky a rádce Karla IV. Od gotiky po klasicismus Když Benešovci roku 1389 vymřeli majitelé panství se rychle střídali. Až v roce 1549 se na delší dobu stal pánem hradu Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan v letech 1580-1583 přestavěl hrad na renesanční zámek s arkádovým nádvořím a se zahradou. Další stavební úpravy probíhaly i za dalších majitelů. Věž nad branou byla dostavěna v r. 1744 za Marie Terezie z Hartigu. Tehdy byl zámek upraven v barokním slohu. Dnešní klasicistní podobu zámek získal v letech 1806 – 1811, kdy jej pražský měšťan F. Rilke, dědeček básníka R. M. Rilkeho, nechal pozdně klasicistně přestavět. Od roku 1945 zde byla umístěna dětská ozdravovna. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004 kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Podoba zámku Zámek v dnešní podobě je čtyřkřídlá stavba s pravidelnou dispozicí, jejíž tři patrová a jedno – jižní dvoupatrové křídlo uzavírají obdélníkové nádvoří. Na nádvoří se dochovaly přízemní renesanční arkády. V nároží nad vstupní bránou se tyčí třípatrová barokní věž před kterou býval padací most. Na klasicistním průčelí navazuje francouzská zahrada. Zámek obklopuje rozsáhlý volně přístupný anglický park. Na severní straně nad rybníkem, který zajišťoval zámku ochranu, se zachovala mohutná pozdně gotická bašta z původního hradu. Umělecké kovářství a hračky Díky spojení s uměleckoprůmyslovým muzeem je možné shlédnout expozici uměleckého kovářství a v každém sále je také umístěn interaktivní program, který každému umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel, i uvést do pohybu kovaného draka. Další část expozice tvoří hračky ze sbírek muzea a je zde stálá expozice Minulost a budoucnost o historii zámku a města Kamenice nad Lipou. V jižním křídle zámku sídlí Městské muzeum Kamenice nad Lipou. Tipy na výlet V Kamenici dále najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. Navštívit můžete zámek Žirovnice, Městské muzeum Žirovnice nebo zámek Proseč - Obořiště.  Ubytovat se můžete přímo v Kamenici nad Lipou.

Při obci Otmíč nedaleko Hořovic se zvedá nepříliš vysoký vrch se stejným jménem – Otmíčská hora (401 m.n.m.). Vrch byl vytvořen průnikem granulované lávy ordovických diabasů. Na jihozápadní straně se nchází opuštěný lom na tuto horninu. Na vrcholu se pak v dávné minulosti nacházelo hradiště zřejmě již v pozdní době haštalské.