Drábské světničky jsou jeden z nejznámějších českých skalních hradů. Najdeme je v krásné krajině Českého ráje na pískovcové hraně vrchu Mužský nedaleko Mnichova Hradiště. Historie Drábských světniček Psané záznamy nám žádné informace o původu, době vzniku a původním jménu nedávají. Je velmi pravděpodobné a archeologické nálezy toto tvrzení podporují, že hrad vznikl ve 13. století. Ovšem jak dlouho byl využíván, na to ani archeologové odpověď neznají.  Jisté je, že po době úpadku byl obnoven koncem husitských válek. Tehdy husitská vojska zničila klášter Hradiště. Předpokládá se, že když v l. 1425 - 1430 husité pevně ovládli velkou část kraje, postavili nad tokem Jizery, kudy vedla obchodní stezka, hrad, který by střežil kraj a odkud by mohla být dána výstraha před vpádem nepřátelského vojska. Velkorysá obnova ovšem neměla dlouhého trvání a hrad byl brzy opuštěn a zanikl. Dispozice hradu Drábské světničky jsou ve své dispozici vlastně pevnostní soustavou. Jsou tvořeny sedmi mohutnými pískovcovými skalními bloky vysunutými před vlastní plochu hradiště Hrada, které leží pod hradem. Jednotlivé bloky jsou od sebe odděleny úzkými průrvami a štěrbinami. Značnou část užitných a obytných prostor hradu představovalo třicet světniček vytesaných do skály a rozvrstvených v několika výškových úrovních. Jejich vzájemné propojení zajišťovaly dřevěné plošiny a mosty. Nejzajímavějším prostorem byla kaple. V blízkosti vstupu se tyčila roubená věž, jejíž nároží kotvily mohutné trámy, zapuštěné do hlubokých kapes. Kromě světniček byl hrad vybaven zásobárnou na obilí, dnes zvanou hladomorna. Dodnes se zachovaly zbytky osmnácti světniček, stopy po sedmi dřevěných stavbách a šesti mostních konstrukcích spojujících jednotlivé skalní bloky. Drábské světničky představují typický skalní hrad. Dokonale využívají pískovcového útvaru, který se postaral o podstatnou část opevnění doplněného pouze dle potřeby dřevěnými konstrukcemi. Stáří jednotlivých světniček je dnes velmi těžko určitelné. S prvou polovinou 15. století lze zřejmě spojovat kapli a eventuálně i světničky s dobovými slohovými znaky. V blízkém okolí můžete také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova, zámek Mnichovo Hradiště nebo třeba vrch Mužský. Pokud hledáte ubytování, vybrat si můžete třeba v nedalekém Mnichově Hradišti.

Kostel sv. Máří Magdaleny a sv. Rostislava se nachází na Třídě Míru v historické části města. Klášterní kostel sv. Máří Magdaleny stojí na místě původního gotického kostela sv. Máří Magdaleny, který byl součástí špitálu zničeného husity roku 1421. Roku 1466 přišli do Tachova v rámci rekatolizační misie bratři františkáni, kteří získali vypleněné budovy špitálu a natrvalo se zde usadili. V 17. století byl stav klášterních budov i samotného kostela již natolik neuspokojivý, že bylo rozhodnuto o stržení starých budov a výstavbě nových. V letech 1686 - 1694 byl tak vybudován nový klášter a kostel podle projektu architekta italského původu Martina Allia. Roku 1748 ovšem při požáru špitálního předměstí klášter i kostel vyhořely. Opravy, které následovaly, vtiskly kostelu dnešní pozdně barokní podobu.  Jde o jednolodní stavbu na obdélném půdoryse s trojosým průčelím, jehož postraní osy ustupují v konkávním prohnutí. Průčelí je osazeno sochami sv. Františka z Asisi, sv. Máří Magdaleny a sv. Alžběty. V interiéru zaujme hlavní oltář z roku 1758 a boční oltáře z druhé poloviny 18. století.  Klenby kostela byly vymalovány Maurusem Fuchsem  z Tirschenreuthu v letech 1827 - 1848. V chrámu se nachází vzácné varhany z poloviny 18. století, pocházející s největší pravděpo-dobností z dílny Antonína Gartnera - zakladatele významného rodu varhanářů. Od roku 1959 je klášter využí¬ván jako muzeum. Chrám patří katolické církvi, je však pronajat pro potřeby Pravoslavné církve. Prestol (obětní oltář) je zasvěcen sv. Rostislavovi. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb – v neděli od 10 hod.

Bývaly pavilon Expo 58, který byl přestěhován do Letenských sadů po skončení Světové výstavy v Bruselu, kde reprezentoval tehdy ještě československou gastronomii. V posledních letech dost chátral a stal se jako několik dalších staveb obětí privatizace. Jeho záchrana se však nakonec podařila, i když neslouží restauračnímu účelu, jedinečná stavba po náročné rekonstrukci je dnes aspoň využívána jako kancelářské prostory.

Území bylo chráněným přírodním výtvorem vyhlášeno v roce 1982. Má rozlohu 4,6 ha a leží na katastru Bohnice. Údolím mezi Starými Bohnicemi a pravým břehem Vltavy protéká Bohnický potok a prochází tudy východní část Bohnické ulice. Údolí zarůstá listnatý les s typickou hajní květenou. Na okrajích skalních výběžků a na místech bývalých vinic vegetují teplomilná společenstva. Je zde bohaté zastoupení ptactva a drobných živočichů.