Rozhledna na nejvyšším vrcholku pohoří Chřiby na Brdu (587 metrů) je unikátním a krásným dílem. Vypadá jako by na její vyhlídkový ochoz stoupali lidé milující daleké výhledy už mnoho a mnoho let. Opak je ovšem pravdou a zdání klame. Rozhledna byla otevřena teprve v roce 2004. Tato iluze je zapříčiněna tím, že rozhledna na Brdu je první kamennou rozhlednou, která byla postavena na našem území od 30. let. Ale začněme od začátku. První vyhlídkovou stavbou na vrcholu byla dřevěná věž, která ovšem v 70. letech 20.století dosloužila. Základní kámen současné věže byl položen 28.října 2001. Hlavním iniciátorem projektu bylo občanské sdružení "Chřiby" v čele se starostou nedalekých Kostelan Janem Petříkem. Stavbu provázely problémy s financováním a pro veřejnost mohla být otevřena až 28.října roku 2004. Věž je postavena z pískovce lomu Žlutava metodou tzv. kyklopského zdiva. Stavební materiál byl postupně na Brdo vynášen dobrovolníky. Věž je vysoká 24 metrů a z ochozu, který je o 3 m nížeji lze za krásného počasí dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky, Beskydy, Malé i Bílé Karpaty a Pálavu. Při mimořádných klimatických podmínkách jsou vidět i Alpy.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice se nachází při výjezdu ze Sezemic směrem na Holice. Kostel Nejsvětější Trojice byl pravděpodobně vystavěn již koncem 12. století v pozdně románském stylu, o čemž nasvědčují zbytky cihelného zdiva v západní části kostela. Po roce 1270 byl poměrně malý kostelík rozšířen pro potřeby nově vzniklého kláštera cisterciaček. Další přestavby a úpravy probíhaly ve druhé polovině 14. století a kostelu dodali pozdně gotický ráz. Klášter cisterciaček ovšem zcela zanikl roku 1421 v době husitských válek, přičemž také kostel utrpěl značné škody. Ovšem s opravami kostela se začalo poměrně záhy. Kostel prošel několika opravami i v 16. a 17. století a roku 1726 byl barokně upraven. Dochované plány barokní přestavby jsou signovány "Carl Antoni Reina". Roku 1873 byl kostel renovován a regotizován pod vedením A. Schmoranze. Jde o poměrně rozsáhlou jednolodní stavbu s trojboce uzavřeným presbytářem a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny, která byla vystavěna v letech 1380 – 1390, je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.  V interiéru zaujme monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář, oba pocházejí z doby kolem poloviny 18. století. V blízkosti kostela Nejsvětější Trojice stojí mohutná dřevěná zvonice s cibulovou věží vysoká 15 metrů. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 9:30hod.    L.R.

Zříceniny mohutného hradu Šelenburka, jinak zvaného též Cvilín nebo Lobenštejn, může zájemce obdivovat 1,5 km jihovýchodně od města Krnova. Z města vede na volně přístupný hrad turistické značení. Při cestě z Krnova je možno navštívit rozhlednu Cvilín z počátku 20. století. Historie hradu Šelenburk byl založen českým králem okolo roku 1240 (na místě hradišť z několika různých období a knížecí pevnosti) a z roku 1253 pochází o něm první písemná zmínka - to jej v léno dostal Beneš z Lobenštejna. Od počátku 14. století se jej pak ujímají opavští vévodové. V roce 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín a držel jej až do roku 1490. V letech 1493–1521 byl postupně přestavěn Janem ze Šelmberka a jeho synem Jiřím. Odtud pochází novější název hradu - Šelenburk. Znovu byl hrad přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu markrabím braniborským a pánem krnovským, který jej odkoupil roku 1523. Tentýž pán si v Krnově postavil novou rezidenci a hrad přestal sloužit jako stálé sídlo. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral.  Dispozice hradu Půdorys hradu je téměř pravidelný čtverhranný. V jižním rohu stávala mohutná válcová věž, vedle níž bývala studna. Palácová křídla se nacházela při severovýchodní hradbě a v západním rohu. Hradní jádro bylo chráněno oválem příkopu a valu, který byl pravděpodobně na severovýchodní straně dvojitý. Přístup do hradu vedl od jihovýchodu před příkop po mostě, stojícím na kamenný pilířích. Jihovýchodně od hradu se též nacházelo předhradí s provozními budovami. Dodnes stojí alespoň částečně zdivo všech objektů jádra hradu včetně dochovaných pilířů po bývalém mostě.   Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na větrný mlýn v Cholticích, zámek Slezské Rudoltice, zámek Linhartovy nebo zámek Velké Heraltice. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, městské muzeum, rozhledna Cvilín, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie nebo rozhledna Ježník. Ubytovat se můžete v Opavě.

Na náměstí Svobody se nachází barokní chrám sv. Máří Magdalény. Dnešní stavba byla vybudována v letech 1732-1736 na místě staršího gotického kostela, který spravoval řád křížovníků s červenou hvězdou. Stavbu ve stylu vrcholného baroka byla postavena podle plánů K.I.Dientzenhofera. V roce 1759 byl kostel poškozen požárem, zejména obě jeho věže. V interiéru najdeme dvě gotické Madony, ústřední oltářní obraz od E. Dollhopfa, postranní oltář s obrazem Máří Magdalény od Josefa Kramolína a barokní oltářní plastiky. Pod kostelem se nacházejí rozsáhlé podzemní prostory, kam byly přemístěny pozůstatky ze zrušeného hřbitova. Původně se zamýšlelo vybudování kostnice, k tomu však zatím nedošlo. Přístup do těchto prostor zajišťuje informační centrum.