Historie hradu Kdo a kdy založil hrad Egerberk není známo, neboť se o jeho počáteční podobě nic nedochovalo. Hrad prošel rukama řady šlechtických rodů. Nejstarší dostupné doklady jsou z první poloviny 14. století. V nich se hovoří o pánech z Egerberku. Prvním doloženým vlastníkem je Vilém z Egerberku v roce 1317. Jeho mladší syn prodal v roce 1350 hrad Šumburkům. Ti jej vlastnili až do roku 1384, kdy jej prodali pánům z Dubé. Časté střídání majitelů Od roku 1385 vlastnil hrad Jindřich Škopek z Dubé, jeden z členů rady krále Václava IV. Za jeho vlastnictví prošel hrad první zásadní přestavbou. Přestavěný hrad získal v letech 1411 a 1412 Mikuláš Augustinův, nejvyšší zemský písař. Po něm držel na počátku husitských válek hrad Wend z Ilburka. Wend se dostal do sporu s Vilémem z nedalekého Šumburka. Ten lstí obsadil Egerberk a později nechal Wenda umučit v hradní hladomorně. Po smrti Viléma koupil hrad Jakoubek z Vřesovic, ale v roce 1455 se po dlouhých majetkových sporech podařilo hrad získat opět Ilburkům. Hrad nadále střídal majitele, v roce 1557 jej například získal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, v roce 1623 jej po bělohorských konfiskacích koupili Thunové. Za jejich držení pak Egerberk postupně pustl a měnil se ve zříceninu, neboť jejich sídlo bylo v Klášterci nad Ohří. Podoba hradu Hrad měl původně elipsovitý tvar a byl obklopen vysokým valem s příkopem. Kolem vnějšího obvodu se táhla 2 m silná zeď, jako hlavní obranný prvek. Vstupní brána do hradu byla od jihozápadu. Do vlastního hradu se pak vstupovalo další branou za příkopem. Hrad tvořily dvě části – východní obytná a hospodářská, západní obranná. Obytnou část tvořil hlavně třípatrový hradní palác se dvěma sály a několika menšími místnostmi včetně ložnice. Na západní straně byl vnitřní hrad uzavřen mohutnou obrannou věží se silnou zdí. Do dnešní doby se nejlépe zachovala střední palácová část s nádvořím a jeho obloukovitým zakončením. Ve zdech paláce jsou zachována i některá okna a dveřní otvory. V jednom z oken se z části dochovala gotická klenba. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Šumburk nebo zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

V základech novogotické stavby B.Gruebera, č.4, jsou dochovávány zbytky základů kláštera servitů. Pocházejí z 60.let 14.století.

Unikátní rozhledna stojí v Útvině, v obci okresu Karlovy Vary. Je unikátní jak svým originálním architektonickým řešením, tak také tím, že je postavena soukromou osobou.  Na svém pozemku ji v roce 2003 postavil pro svou přítelkyni pan Václav Krysl. Její stavbu projektoval sám a se stavebními pracemi mu pomáhali přátelé. Rozhledna, která dostala jméno „Třasák“ vyrůstá z kamenného podstavce do výšky 12,5 metru. Stavebním materiálem bylo impregnované smrkové dřevo. Rozhledna čítá celkem tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší, jež je krytý, vede 39 schodů. Po jejich zdolání se můžete kochat výhledy na Plzeňsko, Rakovnicko a Krušné hory.

Bývalá kanonie augustiniánů kanovníků u kostela Povýšení sv. Kříže se nachází v historickém centru Prostějova. Kostel v současné době slouží jako děkanský. Roku 1391 povolal Petr z Kravař a na Plumlově do Prostějova augustiniány kanovníky. Řeholníci sídlili u kostelíka sv. Kříže v jehož blízkosti začali zanedlouho stavět konvent s kostelem Navštívení Panny Marie. Dosavadní svatyně se pak stala součástí nově vznikajícího areálu. Roku 1423 byl klášter s kostelem zničen husity. Řeholníci nalezli útočiště v Olomouci, odkud se do Prostějova již nikdy nevrátili. Fundátorská práva na zdejší konvent, která patřila strážnické větvi Kravařů do roku 1495, přešla po smrti Johanky z Kravař na Pernštejny. V průběhu 16. století začala obnova kostela, přičemž ze staré předhusitské stavby se nejlépe dochovaly části presbytáře, nově zaklenutého hvězdovou klenbou. Interiér lodi prošel barokní úpravou, která byla zapříčiněna požárem na konci 17. století. Z barokního období také pochází nové zasvěcení, a to Povýšení sv. Kříže. Zbytky bývalé klášterní budovy jsou dodnes zachovány v místech dnešní sakristie a kaple Nejsvětější Trojice, jejíž pětiboký závěr patřil někdejší kapitulní síni. A. Š.