Město mělo svoje opevnění již koncem 13. století, přístup dovnitř umožňovaly čtyři brány, chráněné válcovými věžemi, pouze u Horní brány to byla věž hranolová. Na jihu a západě byl systém doplněn vodními příkopy. Zvláštností bylo, že hradba neměla klasický ochoz s cimbuřím jak tomu bylo obvykle, ale dovnitř skloněnou pultovou stříšku. Hradby na konci 18. století přestaly plnit svoji úlohu, přesto ještě v roce 1841 stály v téměř celém rozsahu. Dnes najdeme již jen zbytky hradebního pásu v Valové uličce a u náměstí Václava Hanky. Z bran se zachovaly jen fragmenty dvou. Z Horní brány na konci Valové uličky a Šindelové při Havlíčkově ulici. Na konci této ulice stojí rovněž jediná dochovaná válcová ze čtyř, střežící Šindelovou bránu. Její dnešní výška je 20 m a v průměru 7 m. Svoje základy má v cca metr tvrdém jílu. Věž je mírně nakloněná a opírá se o sousední dům. Původně ji zdobil i malý orloj, demontovaný roku 1791. Interiér věže není veřejnosti přístupný.

Malé Potštátské skalní město můžeme spatřit podél silnice č. 440 vedoucí z Potštátu do Hranice na Moravě. Skalní město tvoří uskupení několika výrazných skalisek v údolí říčky Veličky, tvořené odolnými usazeninami z doby karbonu. Skály mají název jako Čertovo kopyto, Skřítovky skály, Kámen vdavekchtivých dívek, Nebesa či Kosí údolí. Místo je oblíbené také horolezci. I když se svým rozsahem nemůžou rovnat známým skalním městům, přesto stojí za návštěvu. Pro jejich návštěvu je nejlepší v době vegetačního klidu, jinak pohled na skály většinou zakrývají listnaté stromy. Údolím vede naučná stezka a na několika místech jsou informační panely.

Hanavský pavilón, novobarokní stavba z litina, byl vyroben u příležitosti Jubilejní výstavy v roce 1891. Byl nainstalován na Výstavišti a po zrušení výstavy přemístěn na současné místo v letenských sadech. Hanavským je nazýván proto, že byl vyroben v Komárovských slévárnách, které patřily knížeti Vilému Hanavskému.

Plastika v parku při Černokostelecké ulici (1).