Jez v těchto místech, jen o něco níže proti proudu Vltavy, byl již ve středověku. Vedl přes tři ramena Vltavy a byl dlouhý 550 m. Odstraněn byl až v letech 1907 – 1912. Ještě o něco níže byly další dva jezy. Nazývaly se Novomlýnský a Dolnoloděcký. Helmovský jez byl vybudován mezi nábřežím kpt. Jaroše a ostrovem Štvanice a jako součást zdymadla Štvanice. Je z betonu, který je obložen kamennými kvádry. Měří na délku 288,5 m a má spád 4,4 m. Vytváří zdrž s plochou 44,25 ha a objemem 1 674 781,5 m3. V severní částí jezu, při nábřeží kpt. Jaroše, je propusť pro vory široká 12 m. Název jezu je odvozen od jména majitele bývalých křížovnických mlýnů, které byly postaveny při pravém břehu Vltavy již v roce 1398.

Přírodní památka se nachází zhruba 50 m mimo značenou cestu nedaleko kalvárie u Miličína ve směru na Votice.Tento přírodní útvar připomíná mocného krále zvířat, podle toho dostal také své pojmenování. Podle pověsti je to zkamenělý zvířecí strážce blanických rytířů. Až se přiblíží nepřátelé, zařve tak mocně, že probudí spící vojsko v hoře Blaník.

Lovosický zámek vznikl v 2. polovině 16. století na místě, kde původně stála tvrz. Barokní úpravu prodělal po požáru počátkem 19. století. Zámek má tři křídla a dvě patra. Vnějšek zámku je bez výrazných ozdob. V interiéru jsou renezanční štukatury. Tipy na výlet V nedalekých Třebenicích najdete zříceninu hradu Košťálov nebo v původně luteránském kostele Muzeum českého granátu. Podívat se můžete také na zříceninu hradu Ostrý, zříceninu hradu Skalka nebo zříceninu hradu Oparno. Ubytování si jistě vyberete v Lovosicích.

Novodobě upravené zříceniny hradu neznámého jména, kterému se až v moderní době začalo říkat Rychleby (něm. Reichenstein – říšský kámen), se nacházejí přibližně 4 km jihozápadně od města Javorník. Na volně přístupný hrad turistu zavede turistická značka. Historie hradu O hradě, nazývaném Rychleby, nemáme žádných písemných zpráv (pravděpodobně proto, že na strážním hradě žádný z majitelů nikdy nesídlil, a proto se po něm nikdo nepsal), tudíž si musíme vystačit se zprávami archeologickými. Podle nich byl hrad „živým“ organismem přibližně v letech 1290–1440. Je možné, že zakladateli hradu byli loupeživí Vusthubové, sídlící na nedalekém hradě Frýdberku (Žulové). Ve stejné době naproti Rychlebům přes údolí Račího potoka vznikla další pevnost, dnes zvaná Pustý hrádek. Hrad Rychleby sloužil jako strážní pevnost na obchodní cestě vedoucí Rychlebskými horami právě zde, údolím Račího potoka. Okolní území vlastnila vratislavská knížata a je dosti pravděpodobné, že nedlouho po založení získala i Rychleby. Okolo poloviny 14. století došlo k rozšíření hradu. Zánik hradu s největší pravděpodobností zapříčinilo husitské vojsko, které roku 1428 dobylo i několik hradů v okolí, včetně nejbližšího Javorníku. Archeologické nálezy objevily velké množství šipek ze střel kuší a šípů z luku. Podle jedné do jisté míry nevěrohodné zprávy byl pak pobořený hrad obýván lapky, které odtud vyhnalo až počátkem 16. století vojsko vratislavského biskupa Stanislava I. Thurzy. Romantická úprava V letech 1909–1910 byla zřícenina pro potřeby turistů romanticky upravena Moravskoslezským horským sudetským spolkem pod vedením B. Königa. Veškeré části hradu byly vykopány ze země (před pracemi zde byly pouze dva oddělené pahorky), ostění byla často umístěna na nepůvodní místa, zdivo hlavní věže (bergfritu) bylo zvýšeno a upraveno, menší věž v hradbě byla upravena na rozhlednu. Celý hrad byl zakonzervován, z dnešního pohledu nesprávným postupem. Při úpravách bylo nalezeno velké množství důkazů života na hradě – hřebíky, kované zámky, klíče, kování dveří, čepy, podkovy, jezdecké třmeny, výše zmíněné šipky, bodce kopí, sekerky, srpy, hlaveň pistole, lahvička se svatou vodou, střepy z užitkových nádob, části plátkové zbroje ze 14. století a stříbrný groš z doby Jana Lucemburského. Zajímavým nálezem z doby po zániku hradu byl hrnec s penězi, který si majitel do zřícenin schoval v době třicetileté války. Dispozice hradu Rychlebský hrad měl širokou okružní hradbu s ochozem, posílenou vně ze třech stran příkopem a valem, že čtvrté srázem. Za vstupem do hradu na severní straně stál mohutný bergfrit. Obytné zázemí pak zajišťoval jednoduchý palác, patrně ještě dřevěný. V polovině 14. století došlo k rozšíření hradu – vznikly dva paláce v nádvoří a na východní straně od jádra další pás opevnění se dvěma vstupními branami. Nejasného původu je okrouhlá věž, sloužící dodnes jako rozhledna. Mimo hradní jádro byly na západě přistavěny dvě obdélníkové budovy, sloužící pravděpodobně jako hospodářské budovy. Romantizující úpravy na počátku 20. století částečně pozměnily rozložení zdí a jednotlivých kamenných prvků, což ztěžuje „čtivost“ zříceniny, z níž se dochovaly základy a zdivo až do výše 3 metrů většiny hradních prvků. Tipy na výlet Nedaleko odsud u obce Uhelná najdete vyhlídku Čertovy kazatelny. Krásnou procházku si můžete udělat Račím údolím. V blízkém Javorníku najdete kromě zámku také Městské muzeum, kapli Panny Marie Salletské, rozhlednu Borůvková hora nebo Šafářovu skálu. Ubytovat se můžete v Javorníku. M.K.