Původní kostel ze 14. století byl barokně přestavěn roku 1728. Další přestavba je z roku 1874. V interiéru náhrobníky z původního kostela zaniklé vsi Řebřík.

Pojmenování je odvozeno patrně od jména dávného vlastníka a původně šlo o Chodův (nebo možná i Hodův) dvůr. Vesnice Chodov se připomíná od roku 1185, kdy patřila vyšehradské kapitule. Od roku 1349 byla v držení zderazského kláštera křížovníků a to až do husitství, kdy ves zabrali Pražané. V 17. století přešla ves do držení benediktinů u sv. Mikuláše na Starém Městě, v 18. století patřila hrabatům Goltschům a od roku 1801 Korbům z Weidenheimu. V roce 1849 se stal Chodov samostatnou obcí, jejíž součástí byly osady Litochleby, Chodovec, Hrnčíře a Šeberov. V roce 1909 se pak oddělily posledné dvě jmenované pod jedním jménem Šeberov. V roce 1968 byl Chodov připojen k Praze. V 70. letech 20. století zde proběhla výstavba velkého obytného souboru panelových domů označené jako Jižní Město I. (Háje, Opatov, Chodov, Litochleby), na který navázal v roce 1978 další komplex Jižní Město II. (Horní Kunratice a Roztyly). Při této výstavbě vzalo za své mnoho starých domů a prakticky přitom zanikla osada Litochleby. Památek v tomto katastru mnoho není, za zmínku stojí hlavně dochovaná chodovská tvrz.

Barokní zámek v obci Lány stojí v křivoklátských lesích nedaleko Kladna a je známý jako letní sídlo prezidentů Československé a České republiky.                      V roce 1392 se v Lánech připomíná tvrz, sídlo Haška z Lán. Od roku 1589 je součástí královského panství křivoklátského a později, na místě tvrze, je zde vystavěn renesanční zámek, užívaný jako letohrádek při císařově pobytu ve zdejších lesích. Roku 1652 proběhla přestavba zámku v raně barokním stylu. V roku 1685 byl zámek odkoupen Valdštejny, za nich byl zvýšen o jedno patro, za Karla Egona Fürstenberka v letech 1821 - 1825 o 2. a v letech 1902 - 1903 přistavěno také 3. patro. Místo posledního odpočinku T.G.M. Od roku 1918 je lánský zámek v majetku československého státu a přestavěn architektem J. Plečnikem na letní sídlo prezidentů republiky. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byly Lány zvoleny za letní sídlo hlavy nového státu, výhodou byla také blízkost Prahy, krása prostředí křivoklátských lesů i vnitřní, vhodné zařízení zámku. První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro sebe i své nejbližší nakonec zvolil zdejší lánský hřbitov. Po smrti T.G.Masaryka zde určitý čas bydlel i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu a v době okupace zde také pobýval prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas zavítali prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Zámek v Lánech bohužel lze navštívit výjimečně, v návštěvních hodinách je přístupný zámecký park. V Lánech se nyní nachází muzeum TGM, pamětní síň jeho manželky a také muzeum sportovních vozů. Dispozice zámku Lánský zámek je třípatrová trojkřídlá budova, s mansardovou střechou s báněmi v rozích. Při východním křídle stojí kostel z let 1748 – 1752. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy. K zámku náleží také velký palmový skleník, rybník Bahňák, u zámku stojí bronzová socha Jenoféfy a především zámecký park. Park byl založen okolo roku 1770, dnešní podoba pochází od J. Plečnika. Park přechází v oboru. Lánská obora, část někdejší tzv. Velké obory z 18. století, slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné zvěře. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýtině je tzv. Dohodový dub, pod kterým sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. V okolí můžete například navštívit skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě nebo rozhlednu Slavín v Tupadlech. Ubytovat se můžete přímo v Lánech nebo v nedalekých Tuchlovicích.

Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.