Dobříš, rozsáhlý rokokový zámek s náročně upravenou francouzskou zahradou a anglickým parkem, se nachází v severovýchodní části stejnojmenného města, které leží v okrese Příbram. Historie zámku První písemná zmínka o Dobříši je z roku 1252, jedná se o královský statek. Tehdy tu pobýval i Václav I., od roku 1262 je ve vlastnictví Rožmberků, později od roku 1321 patří Štěpánovi z Tetína. Kvůli výhodné poloze získal Dobříš zpět Jan Lucemburský a rozhodl se zde vystavět hrad. Ten se stal sídlem úřadu královského lovčího. Z vesnice v podhradí se stalo městečko, které často trpělo za husitských válek. V držbě hradu se vystřídali různí majitelé, sídlili zde Kolovratové, Švamberkové, Lobkovicové i král Ferdinand I. Po něm se stal doživotním majitelem Dobříše Vilém z Rýzmburka. Na počátku 17. století dal císař Rudolf II. postavit místo zpustlého hradu vedle hospodářského dvora provizorní sídlo hejtmana. Pak, pro nevýnosnost statku, se císař rozhodl, že jej prodá. Roku 1630 bylo panství prodáno hraběti Brunovi Mansfeldovi. V roce 1789 připojil František Gundakar, kníže Colloredo-Mansfeld Dobříš ke své opočenské rodové državě. Roku 1942 zámek vyvlastnili nacisté, stal se sídlem říšského protektora. Ke konci války byl konfiskován státem a věnován Syndikátu českých spisovatelů. Až v roku 1998 byl v restituci navrácen rodu Colloredo-Mansfeldů, současným majitelem je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld. Dispozice zámku V majetku mocného rodu Mansfeldů se panství rozrostlo již v minulosti. Jeho střediskem se stal rozsáhlý park, vybudovaný v polovině 17. století na místě dosavadních hradních hospodářských budov. Z někdejšího hradu se nám dnes dochovaly zbytky původních sklepů, tesaných do skály. Definitivní podobu získal zámek za Jindřicha Františka, který dal v letech 1745-1765 sídlo přestavět. Zámek je trojkřídlá patrová stavba s mansardovými střechami, na kterou navazuje francouzská zahrada s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. Interiéry zámku nám nabízejí expozici 11 pokojů s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Vyniká Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. Exteriéry a zahrady V areálu sídla je přístupná ukázka rokokové zahradní architektury, která svými květinovými ornamenty a stříhanými ploty připomíná atmosféru vídeňského Schönbrunu. Půdorysně je park rozvržen do pěti partií výškově odstupňovaných terasami a rampami. U zámku se rozkládá parter, pokrytý ornamentálním květinovým kobercem s fontánou a plastikami Hérakla. V anglickém parku se také nachází tzv. Čertův most. Pozornosti jistě neunikne stavba na opačném konci zahrady naproti zámku. Působí jako průčelí další rozlehlé budovy s několika sochami podél venkovní zdi, jde ale pouze o krásně vyzdobenou stěnu, za kterou je pouhá oranžérie. Do areálu patří také bývalé divadlo a dům zahradníka, tzv. vodárna. Zámek Dobříš je otevřen celoročně, nabízí prohlídku expozice, francouzské zahrady a anglického parku. Je zde také možnost pořádání svatebních obřadů, gala večerů, koncertů, seminářů, tiskových konferencí a různých recepcí. V přímo naproti vstupu do zámku můžete také navštívit Kostel Nejsvětější Trojice. O něco dál ve městě Dobříš stojí za vidění radnice nebo třeba židovský hřbitov. Výlet si můžete naplánovat i na rozhlednu na Studeném vrchu u Hostomic. Ubytování naleznete přímo na Dobříši.

Pamětní deska obětem povstání na nároží ulic Mezibranská a Žitná.

Dnes již zrušený židovský hřbitov přeměněný na park se nachází na severním okraji města za garážemi u ulice Okružní, jen pár metrů severně od křesťanského hřbitova. Byl založen roku 1898, v 60. letech 20. století rychle chátral. Zbylé náhrobky byly odvezeny, obvodové zdivo a márnice zbořeno. Následně byla plocha přeměněna na park s pomníkem jako jedinou přípomínkou na židovský hřbitov. Tento hřbitov byl druhým židovským hřbitovem v Lysé. První se nacházel v blízkosti vsi Litol, která je dnes součástí Lysé nad Labem. Založen byl roku 1642 a zanikl někdy na přelomu 18. a 19. století. Do dnešní doby se z něj nic nedochovalo.

Severně od města Žihle na žluté turistické značce můžeme narazit na dva zajímavé balvany. Jsou ukázkou rozpadu tiské žuly v tropickém podnebí druhohor a třetihor. Oba balvany vznikly bochníkovitým zvětráváním s rozpadem hrubozrné biotické žuly tiského masivu. Bába je téměř monolitní balvan viklanovitého typu s výškou 6 m a 12 m šířkou. Další ukázku lze najít asi kilometr od těchto útvarů v lokalitě U lomu, kde se nachází i Žihelský viklan.