Zříceniny mohutného hradu Šelenburka, jinak zvaného též Cvilín nebo Lobenštejn, může zájemce obdivovat 1,5 km jihovýchodně od města Krnova. Z města vede na volně přístupný hrad turistické značení. Při cestě z Krnova je možno navštívit rozhlednu Cvilín z počátku 20. století. Historie hradu Šelenburk byl založen českým králem okolo roku 1240 (na místě hradišť z několika různých období a knížecí pevnosti) a z roku 1253 pochází o něm první písemná zmínka - to jej v léno dostal Beneš z Lobenštejna. Od počátku 14. století se jej pak ujímají opavští vévodové. V roce 1474 hrad dobyl Matyáš Korvín a držel jej až do roku 1490. V letech 1493–1521 byl postupně přestavěn Janem ze Šelmberka a jeho synem Jiřím. Odtud pochází novější název hradu - Šelenburk. Znovu byl hrad přestavěn Jiřím Hohenzollernerem z Ansbachu markrabím braniborským a pánem krnovským, který jej odkoupil roku 1523. Tentýž pán si v Krnově postavil novou rezidenci a hrad přestal sloužit jako stálé sídlo. Definitivně byl opuštěn po třicetileté válce a nezadržitelně chátral.  Dispozice hradu Půdorys hradu je téměř pravidelný čtverhranný. V jižním rohu stávala mohutná válcová věž, vedle níž bývala studna. Palácová křídla se nacházela při severovýchodní hradbě a v západním rohu. Hradní jádro bylo chráněno oválem příkopu a valu, který byl pravděpodobně na severovýchodní straně dvojitý. Přístup do hradu vedl od jihovýchodu před příkop po mostě, stojícím na kamenný pilířích. Jihovýchodně od hradu se též nacházelo předhradí s provozními budovami. Dodnes stojí alespoň částečně zdivo všech objektů jádra hradu včetně dochovaných pilířů po bývalém mostě.   Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na větrný mlýn v Cholticích, zámek Slezské Rudoltice, zámek Linhartovy nebo zámek Velké Heraltice. V Krnově je k vidění kostel sv. Martina, kostel sv. Ducha, městské muzeum, rozhledna Cvilín, klášter Minoritů s kostelem Narození Panny Marie nebo rozhledna Ježník. Ubytovat se můžete v Opavě.

Amerika je název pro soustavu dnes již opuštěných jámových vápencových lomů o hloubce až 60 m, některé s hlubokými modrými jezery, jiné propojené důmyslnou soustavou štol, z nichž některé mají až 5 pater, přičemž délka hlavní štoly je 3 km. Nachází se u obce Mořina v Českém krasu, poblíž hradu Karlštejn. Mezi nejznámější a nejvyhledávanější patří Velká Amerika, Malá Amerika, Mexiko a několik větších i menších lomů, které se nachází v lesích. Názvy nejsou původní, ale vzešly z trampského prostředí, kteří si tuto drsnou lokalitu, které se přezdívá český Grand Canyon, velmi oblíbili. Lákala je především průzračná voda ledových jezírek, bílé skály kolem nich, bloudění štolami a nebezpečnost, která zde číhá doslova na každém kroku. Těžba kamene v lokalitě Amerika má dlouhou tradici. Již začátkem 19. století se započalo s těžbou vápence v této lokalitě. S rozvojem stavebnictví a průmyslu po I. sv. válce stoupala po stavebních materiálech poptávka. To si vynutilo rychlejší přísun těženého kameniva. Byla proto zřízena důlní železnice. Spojovala drtičku a nákladiště s tehdejším dnem Velké Ameriky, Mexika, Azurového jezera a Zasypaného lomu. Současně byly raženy štoly. K dopravě kamene se používalo důlních vozíků tažených elektrickou lokomotivou. Počítáme-li, že se do vozíku vejde okolo 1 kubického metru kamene, muselo hlavní štolou projet k vápence téměř 1 milion vozíků. Poslední z nich stojí v okně nad Azurovým jezírkem. Postupem času se rychlost těžby díky mechanizaci zvýšila a nebylo již třeba tolika malých lomů. Začalo se těžit do hloubky a práce se přesunula do Malé Ameriky, Mexika a hlavně Velké Ameriky. S rozvojem automobilní dopravy končí éra důlní železnice na Americe. Těžba se přesouvá výhradně do Velké Ameriky, ve východním konci lomu je vybudován vjezdový tunel. Těžba na lomech Ameriky byla ukončena v 60.letech 20.století.Amerika, ke které se dá snadno dostat autem i autobusem, je známá a populární hned z několika důvodů. Je to významná paleontologická lokalita, nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách, místo častého natáčení filmů a pohádek (Limonádový Joe, Malá mořská víla), lokalita s přírodními jeskyněmi, vhodná oblast pro potápění a jedno z prvních nuda míst u nás.

Vrch Kletečná (706 m.n.m.) je dominantní trachytovým kuželem nacházející se 8 km severozápadně od Lovosic. Na zalesněný vrch bez výhledu nevede turisticky značená cesta, ta jej obchází po jeho úbočí. Na jeho vrchol vedou jen neznačené lesní cesty.

Jediná ze čtyř dochovaných bran městkého kouřimského opevnění se zachovala v dnešní Pražské ulici. Vystavěna byla spolu se vznikem městského opevnění ve druhé polovině 13. století. Dříve byla vyšší ještě o jedno zděné patro a hrázděné polopatro. Kryta byla strmou gotickou střechou. Na obou jejích bocích jsou v úrovni prvního patra vidět vstupní portálky, což dokazuje přístup do brány z bývalé hradební zdi. Dnešní třípodlažní bránu (průjezd a dvě patra) kryje dlátková střecha. Předbraní bylo zbořeno v roce 1836. Stejně tak zaniklo později zbudované přilehlé schodiště, dnes je vež přístupná jen pomocí žebříku. Veřejnosti není objekt přístupný.