Na několika místech Ostravy se nacházejí tzv. bludné balvany, které sem byly dopraveny činností ledovce při kontinentálním zalednění zasahujícím sem až ze Skandinávie během středního pleistocénu. Z tohoto důvodu jsou tak často tyto balvany z exotických hornin, na našem území prakticky nevyskytujících se. Kunčický bludný balvan je největším dosud nalezeným bludným balvanem. Byl nalezen v roce 1954 při hloubení základů pro slévárnu Nové huti a vyzdvyžen z hloubky 6,8 m. Jeho rozměry jsou 320 x 250 x 155 cm a objem cca 6,5 m3. Je z horniny žulového charakteru a popisován jako hrubozrnný porfyrický granit. Pochází pravděpodobně ze středního Švedská či jižního Finska. Je umístěn na podstavci při tramvajové smyčce u jižní brány Nové huti.

Současný pseudogotický kostel byl postaven na místě zbořeného gotického kostela pocházejícího z přelomu 13. a 14. století. Kostel byl zbořen v roce 1895 a následně v letech 1895-1898 vybudován současný podle plánů K. Weinbrennera.  Ze zbořeného kostela se dochoval pozdně gotický portál, několik ornamentálních náhrobků, dvě sochy a hlavní oltář se sousoším Nejsvětější Trojice z druhé poloviny 18. století. Jinak je zařízení kostela novodobé.

Kostel Narození Panny Marie stojí v centru Domažlic při náměstí Míru. První zmínka o kostelu je z roku 1385, jeho založení však možná spadá už do první poloviny 12. století. V letech 1751-1756 byl barokně přestavěn. Vedlejší válcovitá věž vychýlená o 60 cm byla původně hláskou a ke kostelu nenáležela, připojena byla později. Z původní gotické stavby se do dnešní doby dochoval portál v průčelí vedle hlavního vchodu a křížová klenba v boční lodi. Klenbu chrámové lodi zdobí fresky od F.J.Luxe (1756) a skvostem je i hlavní oltář s obrazem Narození Panny Marie. Kostel slouží bohoslužbám, mimo nich je přístupná jeho předsíň.

Zříceniny hradu Žumberk se nachází na ostrožně ve stejnojmenné obci. Historie hradu Pro hrad je charakteristické časté střídání majitelů. Poprvé je hrad zmiňován v pramenech roku 1318, avšak jeho vznik lze datovat o několik desítek let dříve. Z řady méně známých vladyckých rodů vlastnících Žumberk ve 14. a 15. století, vyniká větev rodu pánů z Boskovic, sídlící zde v 2. pol. 14. století. Na sklonku 16. století byl Žumberk renesančně přestavěn Václavem Zárubou z Hustířan, jehož rod sídlil na hradě do roku 1685. Po roce 1700 počal Žumberk pustnout. Jeho posledním obyvatelem byl v letech 1760-1770 vrchnostenský lékař Devoty. Koncem 18. století byly zdi opuštěného hradu rozebrány na stavební materiál obyvateli přilehlého městečka. Přesto se však dodnes zachovaly poměrně značně vysoké zdi renesančně upraveného dvoukřídlého hradního paláce se zbytky sgrafit, části hradeb a stopy parkánu. Dispozice hradu Dispozice hradu byla dvojdílná. Prostor předhradí dnes zaujímá velký novověký hospodářský dvůr. Jádro mělo zhruba pětiboký obrys. Po celém obvodu jej obíhal parkán, v němž na čelní straně stavála zřejmě věžovitá vstupní brána. Na vnitřní straně hlavní hradby se dobře dochovaly stopy schodiště, které původně vedlo na její ochoz. Palác, dodatečně rozšířený o dva rizality, zaujal zadní, nejchráněnější stranu. Na jeho zříceninách jsou dobře patrné stopy pronikavé renesanční přestavby. Tipy na výlet V Žumberku najdete také kostel Všech Svatých. Podívat se můžete třeba na zámek Slatiňany a jeho Hippologické muzeum. Ve Svídnici najdete vyrovnávací nádrž Práčov. Vystoupit můžete také na rozhlednu Boika u Českých Lhotic nebo navštívit zámek v Chrasti. Ubytovat se můžete v Chrudimi.