Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

Expozice české loutky a cirkusu, která je umístěna do prostor rekonstruovaného renesančního domu na historickém náměstí v Prachaticích, je pod patronací Národního muzea. Návštěvník se zde seznámí s dějinami českého loutkářství. Tomu je věnována první část expozice, která nabízí průřez historií české loutky od nejstarších loutkářů přes rodinná a spolková divadla, divadla cestujících rodinných společností až k profesionálním scénám. Kromě tradičních Čertů a Kašpárků z dílen lidových loutkářů se návštěvníci mohou těšit na díla takových mistrů, jakými byli M. Aleš, V. Sucharda nebo J. Trnka. V jednotlivých sálech je navozena atmosféra dětských pokojíčků, mikulášských trhů i inscenací slavných loutkových her. V rámci druhé expozice je poprvé v ČR prezentována historie cirkusů, varieté a kouzelnictví. Vystaveny jsou nejen plakáty, fotografie, dokumenty, ale návštěvník se ocitne v cirkusové manéži s hrazdami, perskou tyčí, jednokolkami, žonglérským náčiním a s cirkusovými kostýmy. Vystavené historické magické rekvizity a aparáty - nejstarší z 1. poloviny 19. století - ožívají v rukou předních českých kouzelníků ve filmové projekci. Dějiny českého cirkusu dokumentují takové exponáty jako frak Karla Kludského, 80 let staré cirkusové náčiní nebo unikátní model cirkusu Alfa v měřítku 1:43. Vývoj cirkusových disciplin dokumentují např. motocykl, na kterém jezdili medvědi s Cibulkou, jednokolky, akrobatické nářadí, koňské a medvědí postroje a jiné historické relikvie cirkusových dynastií. V žádném jiném českém muzeu není vystavena historická putovní atrakce – panoptikum s voskovými hlavami historických osobností i s pohyblivou mořskou pannou. Stálé expozice Loutkářská část: marionety a dekorace, grafický materiál. Cirkusy a varieté: náčiní, kostýmy, grafický materiál. Na co se můžete těšit Expozice loutkářství, kouzelnictví a cirkusů 18., 19. a 20. století Loutky lidových loutkářů i Mikoláše Alše či Jiřího Trnky Kolekce loutek Arnošty Kopecké, vnučky legendárního Matěje Kopeckého Loutkové divadélko pro každého návštěvníka Expozice cirkusů – první v ČR: artistické náčiní, kostýmy, plakáty a fotografie Historické cestovní panoptikum (cca 1890) – jediné svého druhu v ČR, pohyblivá mořská panna Model cirkusu Alfa, frak Karla Kludského, artistické náčiní, motocykl, na kterém jezdili Medvědi s Cibulkou, jednokolky, hrazdy – vše v ozvučené manéži Kouzelnické servanty – poodhalení kouzelnických tajemství   Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích je stálou expozicí Národního muzea.  

Kostel sv. Kateřiny - Hradec nad Svitavou, okres Svitavy.

Olomouc je statutární město na střední Moravě a centrum Olomouckého kraje. Dnešní stotisícové město Olomouc, umístěné na řece Moravě v úrodné krajině zvané Haná, je pátým největším městem České republiky, sídlem Okresní hospodářské komory a dalších institucí, sídlem moravského biskupství a arcibiskupství a rovněž tu roku 1573 byla založena druhá nejstarší univerzita (nynější Univerzita Palackého) v českých zemích. Olomouc byla v historii společně s Brnem politickým centrem Moravy. Úrodná oblast ve které leží Olomouc byla osídlena již odedávna. Významným historickým mezníkem bylo pro město připojení Moravy k českému přemyslovskému státu. Olomouc se totiž stala centrem přemyslovské moci na Moravě. První písemná zmínka o Olomouci v souvislosti s hradem pochází z roku 1055. Dalším významným mezníkem bylo založení nového moravského biskupství u olomouckého kostela sv. Petra roku 1063, stejně jako založení benediktinského kláštera Hradisko v roce 1078. Od této doby se Olomouc stává i významným církevním centrem, což sebou přineslo i řadu významných architektonických památek v pozdějším období. Město bylo opevněno hradbami což se ukázalo jako spásné v případě česko - uherských konfliktů. Město zůstalo nedobyto i v období husitských válek, kdy stálo na straně protihusitské. Velká pohroma v podobě požáru potkala město v roce 1492, kdy shořela téměř třetina města. Přesto se město vzpamatovalo a v době předbělohorské byla Olomouc druhým největším městem v českých zemích. Citelnou ranou byla pro město třicetiletá válka. Válečné události a dlouhodobý pobyt švédských vojsk ve městě vyústil v katastrofální stav, kdy bylo město navrženo císaři jeho vojevůdcem k demolici. Během válečného konfliktu město ztratilo téměř 90% obyvatel. Ale městu se podařilo nejen přežít, ale po několika desetiletích se stalo znovu výstavným městem. Velkým dílem k tomu přispěla i stavební činnost uměnímilovného olomouckého biskupa Karla II. z Liechtensteina jehož přičiněním v Olomouci projektovali stavby italští architekti. Ti pak pracovali i na stavbách olomouckých premonstrátů, dominikánů a dalších. Díky tomuto období můžeme v Olomouci obdivovat řadu barokních památek. Od roku 1655, kdy císař Ferdinand III. vyhlásil Olomouc pevnostním městem, probíhala také postupná výstavba nového barokního opevnění. Ta byla završena až etapou tereziánskou v letech 1742 – 1756. Svou obranyschopnost pak pevnost prokázala pouze jednou, a to roku 1758. Tehdy město odolalo pruskému obléhání. 18. století bylo na historické události více než bohaté. Kromě ran, kterými Olomouc prošla na jeho počátku, jako byl obrovský požár roku 1709 či morová epidemie v letech 1713 – 1715, šlo o řadu záležitostí o poznání příjemnějších. V roce 1770 bylo ve městě zřízeno stálé divadlo, velký význam mělo pro Olomouc povýšení biskupství na arcibiskupství roku 1777. Při svém pobytu v Olomouci roku 1767 zkomponoval jedenáctiletý Wolfgang Amadeus Mozart svou VI. symfonii F – dur.Hospodářský rozmach města byl po dlouhou dobu brzděn pevně sevřeným prstencem hradeb. Značný význam proto měla pro město výstavba železnice. První vlak přijel do města s velkou slávou roku 1841. Konečně roku 1886 byla Olomouc spolu s Terezínem a Josefovem zbavena císařským rozhodnutím statutu pevnostního města. Stavební činnost mohla naplno propuknout a během počátku 20.století se její velikost zvětšila z 50 ha na téměř 300 ha. Rychle se rozvíjel také průmysl, v okolí města byly stavěny nové továrny, cukrovary, sladovny, pivovar, železárny a další.Více jak 900-letá historie města činí z Olomouce jeden z největších památkových klenotů České republiky, druhým nejvýznamnějším a největším po Praze. Nalezneme zde rozsáhlý soubor historických a architektonicky významných objektů a vzácně zachovalý půdorys středověkého města. Město bylo vždy velmi religiózní, je tedy plné sakrálních památek Nejvýznamnější církevní stavbou je chrám sv. Václava. Původně to byla románská katedrála zpočátku 12.století, po požáru ve 13.století přestavěna v gotickém slohu a dnešní novogotickou podobu získala po rekonstrukci v 19.století. V její blízkosti byl v roce 1306 zavražděn poslední Přemyslovec Václav III. a také v jejích útrobách byl na českého krále korunován Matyáš Korvín, stalo se tak roku 1469. Ze sakrálních staveb Olomouc dále nabízí barokní chrám Panny Marie Sněžné, chrám sv. Michala, gotickou katedrálu sv. Mořice se vzácnými varhanami mistra Michaela Englera z roku 1745, novobarokní kaple sv. Sarkandra, bývalý Dominikánský klášter a klášter Hradisko, komplex klášterních budov původně z 11. století. V neposlední řadě je to také Arcibiskupský palác – kde v roce 1848 nastoupil císař František Josef I. na rakouský trůn. Součástí církevního dědictví je také poutní chrám Navštívení Panny Marie na Sv. Kopečku, který roku 1995 prohlásil papež Jan Pavel II. za basiliku minor.Mezi nesakrální památky, které při návštěvě Olomouce nelze opomenout patří Přemyslovský hrad se zbytky původní románské stavby ze 12. století, radnice, o níž první zmínky pocházejí z r. 1378, původně gotická stavba renesančně upravená, s orlojem obnoveným po r. 1945, Terezská brána a především unikátní soubor šesti barokních kašen, které jsou situovány na několika velkých olomouckých náměstích. Roku 2000 se Olomouc se svým barokním Sloupem Nejsvětější Trojice zapsala na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, který je se svou výškou 35 m jedním z nejvyšších v českých zemích a tvoří dominantu olomouckého Horního náměstí.Olomouc patří mezi nejvýznamnější centra v České republice. Díky své bohaté historii, památkám, ale především centrální poloze v rámci Moravy, byla vždy atraktivním místem pro turisty.