Hrad Švihov je vodní gotický kamenný hrad nacházející se ve městě Švihov, vzdáleném 10 km severně od Klatov. Leží v údolí řeky Úhlavy, v krajině Pošumaví. Vodní pevnost Počátkem 14. století založili Rýzmberkové v blízkosti řeky Úhlavy při obchodní stezce z Bavorska přes Železnou Rudu a Klatovy na Plzeň městečko a postavili tvrz opevněnou vodními příkopy. V 15. století byla tvrz napadena a získána husity. Koncem 15. století spojil majetek rábské i švihovské větve Půta Švihovský z Rýzmberka a stal se tak jedním z nejbohatších i nejvlivnějších mužů v zemi. Záhy začala být schopnému a vzdělanému nejvyššímu sudímu Království českého tvrz malá, započal stavět velkolepý hrad. Ten byl vystavěn v letech 1480–1489 podle projektu architekta Benedikta Rieda. Po rodu Švihovských převzali hrad v roce 1548 Kavkové z Říčan, kvůli špatnému hospodaření je ale již v roce 1598 prodali rodu Černínů z Chudenic. Za třicetileté války byl hrad neúspěšně obléhán švédským vojskem. Když císař Ferdinand III. vydal nařízení o bourání hradů, aby se již napříště nestaly oporou nepřítele, mělo se to týkat i Švihova. Nakonec byla pobořena jen část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad až do roku 1945. Od r. 1949 byla stavba postupně rekonstruována zpět do své původní podoby. V současnosti spravuje hrad Švihov Národní památkový ústav v Plzni. V roce 2002 byl prohlášen za národní kulturní památku. Dispozice hradu Mezi českými hrady se jedná o jeden z nejmladších. Pozdně gotický hrad je tvořen dvěma obytnými paláci, pětipatrovou vstupní věží a hradní kaplí postavenou na baště. Pouze zčásti zůstala zachovaná hradba se čtyřmi baštami – Červenou, Bílou, Zelenou a Zlatou. Okolo hradu jsou 2 vodní příkopy – vnitřní na místě dnešního vnitřního nádvoří a vnější mezi vnitřní a pobořenou vnější hradbou. V případě potřeby mohly být velmi rychle naplněny ze tří okolních rybníků napájených kanály z řeky Úhlavy. Interiéry hradu přibližují návštěvníkům život v 16. století. Najdeme zde vybavení typické pro renesanční období – nábytek, gobelíny, cínové a olověné nádobí, keramiku, zbraně a brnění.  V Červené baště, kapli i v jiných prostorách hradu se zachovaly cenné nástěnné malby z 16. století (např. freska sv. Jiří). Přístupná je hradní zbrojnice, kuchyně s originálním vybavením, kaple, fraucimor nebo velký taneční sál s dřevěným renesančním kazetovým stropem původem z Dobrovického zámku. Zajímavostí může být např. hradní toaleta a s ní související prostředky "na vytírání" v době před 500 lety (byla využívána např. živá koťata, která pro tento účel bylo možné použít vícekrát). Po celou turistickou sezónu hrad žije nejen prohlídkami, ale také nesčetnými doprovodnými akcemi. Tipy na výlet Kromě blízké zříceniny hradu Kokšín, můžete v okolí najít židovský hřbitov Švihov. Navštívit můžete také pozdně barokní zámek Chudenice, zříceninu hradu Ruchomperk nebo zříceninu hradu Pušperk. Nedaleko odsud se dá vystoupit na rozhlednu Bolfánek. Ubytovat se můžete přímo ve Švihově.

Nadaleko filmově proslulé vesničky Hoštice u Volyně se nachází židovský hřbitov. Je situován asi 700 m severozápadně od obce. Založen byl ve druhé čtvrtině 18. století a užíván až do 19. století. Poměrně malý hřbitov o ploše cca 543 m2 ohrazený kamennou zdí skrývá zhruba tři desítky náhrobků od doby založení hřbitova. Vzhledem k tomu, že se zde přestalo pohřbívat vcelku brzy, neobsahuje novodobé náhrobky. Cesta k němu vede za kostelem směrem ven z obce, po polní cestě zhruba 300-400 m, poté co mineme po pravé ruce usedlost, je potřeba se vydat vpravo vzhůru směrem na louku vklíněnou mezi les. Tady na levém okraji lesa pak již uvidíme zeď hřbitova, který je volně přístupný (9/2012).

Barokní zámek Byšice z přelomu 17. a 18. stol. najdeme ve stejnojmenné obci 10 km jihovýchodním směrem od Mělníka. Renesanční tvrz Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. První panské sídlo je však spojeno s Albrechtem Pětipeským z Chyš a Egerberka, který zde kolem roku 1577 vybudoval renesanční tvrz. Majitelé kvetoucího městečka se poté velmi rychle střídali, až celé panství získali roku 1719 Černínové, kteří jej připojili ke svému mělnickému panství. Spojení Byšic s Černíny vydrželo až do 20. století. Barokní zámek V té době měly Byšice již nové panské sídlo. Byl jím čtyřkřídlý patrový barokní zámek vystavěný na sklonku 17. století. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér. V rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie.    Poté, co panství koupili Černínové, přestal být sídlem vrchnosti. Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letovisko a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Po roce 1945 je jeho stav každým rokem horší a horší. Stav se nezlepšil ani po roce 1972, kdy zámek převzala ČSAV, ani v době nedávno minulé, kdy se novým majetkem stal soukromý podnikatel. Současný vlastník zkázu zámku spíše urychluje. Vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební parcely a budova zámku chátrá. Nedaleko od zámku můžete navštívit i židovský hřbitov nebo krásný barokní zámek Liblice. Ubytovat se můžete v Mělníce.

Západočeská galerie v Plzni využívá k výstavním účelům dva historické objekty v centru města - někdejší středověkou tržnici, od r. 1972 výstavní síň „Masné krámy“, a zrekonstruovaný goticko-renesanční dům č. p. 13 v Pražské ulici, ve kterém byla v roce 1997 nově upravena výstavní síň „13“. Ve výstavních síních galerie jsou představovány krátkodobé výstavní projekty. Sbírky Západočeská galerie v Plzni pokrývají období od 14. století po současnost a vedle jednotlivých špičkových děl obsahují kvalitní soubory umění 19. století, umění přelomu století a české moderny, zahrnující zvláště hodnotnou sbírku kubismu. Sbírkový fond Západočeské galerie v Plzni v současnosti čítá na 10 000 děl. Těžištěm sbírky je umění 19. až 1. třetiny 20. století.  V rámci regionu a v některých případech i v kontextu českého umění hraje důležitou úlohu soubor regionálního umění 19. a 20. století, jehož významní představitelé jsou zařazeni do jednotlivých kapitol sbírkového fondu.