Původně gotický hrad, dnes zámek Žirovnice, se tyčí na skalnatém ostrohu nad Hutním rybníkem ve stejnojmenném městečku, známém jako město perleti, které leží při říčce Žirovnici asi 11 km jihovýchodně od Kamenice nad Lipou. Historie zámku Přesné informace o založení panství Žirovnice jsou neznámé, zakladatelem původního hradu je však rod pánů z Hradce. První zmínka pochází z roku 1345, kdy byl majitelem Oldřich z Hradce. Koncem 14. století vlastnil hrad Jan Kamarýt z Lukavce, který stál v období husitských válek na táborské straně a byl svědkem příměří mezi nepřátelskými stranami. Jeho syn Purkart je patrně oním slavným Kamarýtem, který se vyznamenal na turnaji uspořádaném v roce 1447 při korunovaci polského krále Kazimíra. V roce 1485 koupil Žirovnice Václav Vencelík z Vrchovišť. Nový majitel nechal v letech 1485 až 1494 přestavět a rozšířit hrad přibližně do dnešního rozsahu a podoby. Vencelíkům patřili Žirovnice až do roku 1544, kdy hrad i panství získal Albrecht z Gutštejna. V roce 1564 koupil panství Jáchym z Hradce, za kterého, a hlavně za jeho syna Adama, došlo na žirovnickém hradě k menším stavebním úpravám, jež znamenaly počátek přeměny hradní pevnosti na pohodlnější renesanční zámek. V roce 1604 jej vlastní Lucie Otýlie, manželka Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka. Po pražské defenestraci roku 1618 bylo rodu panství zkonfiskováno, ale po Bílé hoře znovu navráceno manželům Slavatovým. Kritická doba nastala pro žirovnický hrad za třicetileté války, kdy si Švédové udělali ze Žirovnice důležitý opěrný bod. K obnově stavby došlo zřejmě až koncem 17. století, kdy žirovnické panství získal hrabě Adolf Vratislav ze Šternberka. Žirovnický hrad pozbýval stále víc na významu. Zůstaly v něm jen kanceláře a byty úředníků. V roce 1910 koupilo město hrad Žirovnice od hraběte Leopolda Šternberka. V té době bylo již částečně odhaleno bohatství pozdně gotických nástěnných maleb z období přestavby v roce 1490. Město využívalo hradního areálu pro své kanceláře a byty. Po roce 1945 byly postupně odhalovány a restaurovány další nástěnné malby v tzv. Zeleném pokoji bývalého paláce. V roce 1964 vypukl na hradě požár, bohužel zdivo i malby byly poškozeny a v roce 1974 začala obnova celého hradního areálu. Zámecké expozice Návštěva Žirovnic nabízí zajímavou expozici v zámeckých prostorách. V hradní kapli uvidíme dochované fresky z konce 15. století a v sále malby ze století šestnáctého. Stálou expozici představuje výstava šicích strojů, kde více než 130 funkčních exponátů je k vidění v zámeckém sklepení. Chloubou města je výroba perleťových knoflíků a k tomu se vztahuje zdejší muzeum knoflíkářství a perleťářství. V interiérech zámku je instalován nábytek z 2. poloviny 19. století. V Galerii Eva si můžeme prohlédnout i zakoupit obrazy od různých malířů. Zámek také poskytuje možnost pronájmu prostor na oslavy, výstavy, konference a kulturní akce. K těm nejzajímavějším patří tradiční velikonoce na žirovnickém zámku. Tipy na výlet V nedaleké Kamenici nad Lipou najdete lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdalény nebo kostel Všech Svatých. V Počátkách lze navštívit místní muzeum nebo kapli sv. Kateřiny. Navštívit můžete zámek Proseč - Obořiště. V nedaleké  můžete navštívit zámeček v Horní Cerekvi, kostel Zvěstování Panny Marie nebo židovský hřbitov. V Horních Dubenkách zase najdete mlynářské muzeum Chadimův mlýn. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Štamberk. Ubytovat se můžete v Kamenici nad Lipou.

Kočárovna, expozice kočárů, je umístěna v areálu Ctěnického zámku. Je přístupná veřejnosti a návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu unikátních koňských povozů. K vidění je samozřejmě zámek i přilehlá zámecká zahrada.

Působivý a za prohlídku určitě stojící areál raně středověkého hradiště se nachází jen pár kilometrů jihovýchodně od Mikulčic, na hranici se Slovenskem je to již co by kamenem dohodil. Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku a středověku. Tehdy to zde vypadalo zcela jinak, písčité duny oklopené říční nivou a na nich nacházející se osídlení. V 8. století tu existovalo předvelkomoravské sídliště a o století později velkomoravský knížecí hrad. Ačkoliv o tom nejsou žádné písemné zprávy, archeologické výzkumy to dokládají. Velkomoravský hrad byl součástí rozsáhlé aglomerace jenž se rozkládala na několika ostrovech v řece Moravě. Tvořilo jej opevněné jádro o velikosti 10 ha dělící se na hlavní hrad (akropoli) a předhradí. Na akropoli se nacházely důležité zděné stavby jako církevní stavby a knížecí palác. Kromě těchto kamenných staveb tu byl nespočet dřevěných domů s dusanými podlahami a ohništi. Jejich pravidelné uspořádání připomíná městskou zástavbu. Zde na akropoli a předhradí žili příslušníci knížecí rodiny, duchovní, řemeslníci a další společensky významní obyvatelé. Nacházely se zde dílny řemeslníků jako kovolitců, kovářů, šperkařů a snad i sklářů. Opevnění tvořila mohutná dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. V tomto opevnění se pak nacházely tři brány a také tu byly dřevěné mosty spojující ostrovy, jak to dokládají archeologické nálezy. Pevnostní charakter tohoto jádra ještě zvýrazňovala říční ramena, která akropoli s předhradím obklopovala a oddělovala je od ostatního osídlení podhradí, které se rozkládalo na ploše o velikosti 50 ha. Zde v podhradí pak žili řemeslníci, zemědělci a také příslušníci vládnoucí aristokracie, která tu měla svá sídla v podobě dřevěných dvorců a kostelů. Od 10. století začalo docházet k postupnému zanášení ramen a rozsáhlé povodně postupně od 13. století změnily zdejší krajinu od dnešní podoby. Od roku 1954 zde provádí archeologický výzkum Archeologický ústav AV ČR v Brně. První provizorní expozice byla otevřena spolu s areálem v roce 1960. V roce 1997 byl otevřen první pavilon se starší expozicí. V roce 2008 pak druhý pavilon s moderněji vybavenou expozicí a odkrytými základy druhého kostela (tato expozice v současné době prochází rekonstrukcí - 2012). Následně následuje okruh po hradišti a podhradí, kde se nachází odkryté základy kamenných staveb (kostelů, rotund, baziliky a knížecího paláce). Expozice je přístupná od dubna do října.

Obecní kaple - Ostřešany, okres Pardubice.