Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 … 184 185 186 Další Poslední
Městské opevnění Moravský Krumlov
Na jižním okraji městského centra (ul. Pod hradbami) můžeme dodnes vidět zachovaný pás městského opevnění, který jádrem ze 13. století. a v průběhu času prošlo několika úpravami.
Celý článekMěstské opevnění Nový Jičín
Městský hradební systém byl nejspíše zbudován v 80. letech 14. století, nejpozději pak na přelomu 14. a 15. století. Původní systém tvořila patrně pouze hradba doplněná valcovými věžemi s vodním příkopem . Síla hradby postavená z pískovce byla 180 až 200 cm, doplěná podle dochovaných stop kapes o dřevěný obranný ochoz. Vstup do města pak umožňovaly dvě brány, Horní a Dolní (zbořeny v roce 1842). Hradby byly během staletí opravovány a doplňovány. Do dnešní doby se z hradeb dochovaly zbytky při Žerotínském zámku v ulici Lidická, zbytky hradby při parkovišti u ulice Úzká a jedna šestiboká jihovýchodní bašta při ulici Sokolovská nedaleko kruhového objezdu. Bašta pochází zřejmě až první čtvrtiny 17. století. Dnes slouží jako expozice historických zbraní a k dalším kulturním účelům.
Celý článekMěstské opevnění Nymburk
Městské opevnění v Nymburce bylo budováno za vlády krále Václava II. v letech 1288-1305. Tvořily ho dva hradební pásy s asi 50 pravidelně rozmístěnými dovnitř otevřenými věžemi. Celek pak doplňovaly čtyři brány. Hradby byly vystavěny z pevných pálených cihel, jádro pak tvořila nepevná opuka. Unikátním doplňkem byly dva vodní kanály s dvěma valy chránící tu část kde netekla řeka Labe. Hrební pás dlouhý 1.600 m byl 7-8 m vysoký, věže pak ještě o tři metry vyšší. Brány po požáru v roce 1838 již nebyly opraveny a postupně ustoupily rozšiřujícím se komunikacím v průběhu 19. století a na počátku století následujícího. Do dnešní doby se dochoval část hradebního pásu se šesti věžemi v jihovýchodní části. Navíc v letech 1905-1909 romanticky upravený podle architekta Ludvíka Láblera. Kromě to se zachovaly i oba vodní kanály, dodnes s protékající vodou.
Celý článekMěstské opevnění Písek
Písecké městské opevnění bylo vybudováno na obranu založeného města ve 13. století. V průběhu 15-17. století bylo ještě zesíleno a hradby zvýšeny do výšky až 10 metrů. Vstup do města umožňovaly tři brány. Všechny tři byly zbrourány a v průběhu 19. století v souvislosti s rozvojem města byla ubourána i většina hradeb. Do dnešní doby se zachovalo krátké úseky hradeb a to při Komenského ulici naproti gymnáziu, v ulici Podskalí a při ulici Hradební II. včetně upraveného přístupného parkánu. Kromě toho se část hradeb dochovala i ve hmotě domů, díky tomu můžeme třeba vidět polokruhovou baštu v Budovcově ulici a nebo kruhouvou na okraji Palackého sadů naproti poště. Oboje jsou dnes součástí domů.
Celý článekMěstské opevnění Rokycany
Městské opevnění v Rokycanech existovalo již na konci 13. století. Tehdy bylo založeno biskupem Tobiášem z Bechyně. V průběhu 14. století bylo toto provizorní opevnění nahrazeno kamenným, z něhož se něco málo dochovalo. Přístup do města zajišťovaly čtyři brány a dvě branky. V současné době můžeme nejlepší dochovaný hradební pás vidět v Třebízského ulici. Zde je také k vidění polokruhová bašta (upravená v 19. století na zahradní altán s pavlačí). Další část hradeb je k vidění za kostelem a při ulici Dolní příkopy. Zde se také na konci ulice V Brance zachovala jedna ze dvou branek (dnes v podobě kulisové brány). Další branka tzv. „Fortna u kostela“ je dnes jako průchod, součástí domu čp. 135/I. Ze čtyř bran se nedochovala ani jedna, poslední „Plzeňská“ byla zbořena v roce 1950.
Celý článekMěstské opevnění Šumperk
Dnešní zbytky šumperského městského opevnění pocházejí z doby počátku 16. století. Tehdy byly vystavěny hradby, doplněné dvěma branami a pěti baštami. Není jasné jestli tehdy nové hradby nahradily nějakou starší kamennou fortifikaci či dřevěnou palisádu. Výška hradeb činila až 5 metrů a byla silná 1,5 m. Před ní se pak nacházel vodní příkop široký minimálně 10 m, napájený Bratrušovským potokem. Jedna brána (Nová) se nacházela v dnešní Lužickosrbské ulici, druhá (Stará) pak v místech vyústění Starobranské ulice do ulice Generála Svobody. Starou bránu zesiloval barbakán, malé kamenné opevnění ve tvaru podkovy. Za třicetileté války bylo opevnění poškozeno a při dobytí města Švédy roku 1646 bylo nařízeno dokonce jej strhnout. Zkázu dokončil průběh 19. století. Tehdy byly některé části zcela odstraněny, postupně zasypán příkop a zmizelo rovněž všech pět bašt. V roce 1860 byly městem odkoupeny obě brány a postupně během tří let zbourány. Do dnešní doby se zachovaly tři úseky hradebních pásů, jeden mezi Langrovou ulicí a ulicí Na Hradbách s parkovou úpravou, druhý v Okružní ulici při Kostelním náměstí a třetí za Slovanskou ulicí.
Celý článekMěstské opevnění Sušice
Městské sušické opevnění vzniklo na popud krále Jana Lucemburského v první polovině 14. století. Zaniklo pak s rozšiřujícím se městem v průběhu 17. a 18. století. Do dnešní doby se zachovaly části hradeb v ulici Příkopy a za budovou mueza v blízkosti mostu přes řeku Otavu.
Celý článekMěstské opevnění Uherské Hradiště
Základem v dnes zbytkách dochovaného městského opevnění historického centra města bylo dřevěné opevnění tvořící palisádu s valem. Ve druhé polovině 14. století vzniklo kamenné opevnění, jenž bylo přebudováno na konci 15. století po skončení česko-uherských válek. Další zdokonalení proběhlo v 17. století za třicetileté války. Vzniklo tak opevnění tvořené hlavní hradbou se sedmi věžemi, příkopem a vnější hradbou s bastiony. Přístup byl zajištěn pomocí tří bran. Do dnešní doby se zachovaly jen krátké úseky hradeb. Jeden v ulici Jana Lucemburského (při Slováckém muzeu), další v ulici Dlouhá s bývalou věží, dnes přestavěnou na bydlení a dalším úsekem v parku naproti nádraží se zbytky jedné brány (Zadní později nazvané Matyášova).
Celý článekMěstské opevnění v Českém Krumlově
Městské opevnění bylo typickým rysem středověkého Krumlova, budovaného již od počátku 14. století. Důmyslný obranný systém města tvořily zdvojený pás hradební zdi, devět bran a několik bašt. Do dnešní doby se zachovala jen jedna brána (Budějovická), torzo hradební zdi při mostu Dr. E. Beneše a bašta z počátku 16. století v blízkosti bývalého panského pivovaru. Budovějovické bráně je věnováno samostatné heslo. Latránská brána stávala někde poblíž spojnice ulic Pivovarská a Latrán. Byla třípatrová, vysoká zhruba 24,5 m. Před bránou byl dřevěný padací most. Měla nízký a úzký průjezd což bránilo stále se zvyšujícímu provozu, v roce 1848 ji navíc poškodila povodeň a tak byla následně v letech 1848-52 zbořena. Druhá Latránská brána stávala při Lazebnickém mostu na straně Latránu. Byla jednopatrová a zbořena roku 1835 při rekonstrukci mostu. Mostecká brána (vnější), stávala při Lazebnickém mostu v Radniční ulici. Byla dvoupatrová a uvnitř se nacházel menší byt. Pro špatný stav byla v roce 1860 zbourána. O kousek dál stála ještě druhá Mostecká brána (vnitřní). Dvoupatrová věžní stavba byla vysoká zhruba 18,5 m. I tato byla pro špatný stav zbourána, avšak o něco dříve v letech 1842-44. Obdobný systém jako u Mostecké brány byly vystavěny i Kájovské brány (v blízkosti dnešního mostu Dr. E.Beneše). Jedna stála přímo u mostu, byla třípatrová s nápadně vysokou střechou. Využívaná jako skladiště. Zbourána v roce 1860. Druhá stojící o kousek dál byla čtyřpatrová vysoká 24,5 m. V prvním patře se nacházel menší byt, přístupný vnějším schodištěm. Zbourána byla v roce 1842. Cestu od jihu střežila poslední brána zvaná Horní. Stávala na konci mostu mezi dnešními domy čp. 152 a 153 v Horní ulici. Byla nejvyšší městskou branou (31,5 m), na jejím vrcholku byl malý zvon, který odměřoval pracovní dobu horníkům nedaleko těžících stříbro. I když se jednalo o jednu z nejvýznamnějších bran, padla jako první v roce 1839. Poslední devátou bránou byla brána stojící v Široké ulici, o ní však nejsou zprávy.
Celý článekMěstské opevnění v Chrudimi
Centrum města obepínal pás hradeb zbudovaný již ve 13. století. Ve své vrcholné době ho tvořil dvojitý pás hradeb s parkánem. Hlavní hradební pás byl zpevněn okrouhlými věžemi v rozestupu 15-20 m. Vstup do města umožňovaly dvě brány (Horní a Dolní) a dvě branky (Pardubská fortna a Tmavá fortna neboli „Myší díra). Do dnešní doby se z městského opevnění dochovaly pozůstatky zdí při ulici Lázeňská, za budvou okrasního soudu a na jihozápadním a jižním okraji centra nad mlýnským náhonem. Dále pak bašta „Prachárna“ stojící v hradbách severovýchodně od Resslerova náměstí nedaleko budovy okresního soudu a obě fortny (Pardubská a Tmavá). Obě brány se bohužel nedochovaly. Bašta „Prachárna“ je to kruhová bašta stojící v parkánové části. Má vnitřní průměr 7 metrů a síla zdiva dosahuje až 215 cm, v přízemí je zachováno pět střílen. První zmínka o ni pochází z roku 1435, v letech 1777-1779 byla přestavěna na sklad střelného prachu. Zaklenuta cihlovou klenbou a do interiéru vložen strop. V současné době se zde nachází expozice věnovaná městskému opevnění. Tmavá fortna neboli „Myší díra“ (Štěpánkova 85/I): je úzká chodba dlouhá téměř 28 m s valenou klenbou, vystavěná kolem roku 1435. Bývala zabezpečena trojími bytelnými dveřmi. Dříve jí mohl projít jen jeden člověk, v roce 1841 byla ale rozšířena, opravena a doplněna o kamenné schody. Pardubská fortna (Fortenská 43/I): komplex který vznikl v 15. století (první zmínka z roku 1459) se skládal z hranolové věže a předsunutého barbakánu se zalomeným vstupem. Věžovitá část má gotické zaklenutí a nachází se zde drážka po spouštěcí mříži. Na místě barbakánu dnes stojí dům čp. 98/IV. Horní brána (nedochovaná) uzavírala konec dnešní Břetislavovy ulice. Byl to vlastně komplex tří bran. První (vnější) stávala poblíž domu čp. 105/II a byla zbořena roku 1879. Druhý průchod se nacházel v trase dnešních Širokých schodů, poslední třetí brána (vnitřní) byla situována v sousedství věže zvané Hláska. Zbořena byla roku 1717. Místa kde brány stávaly jsou v dlažbě vyznačeny bílými kostkami. Dolní brána (nedochovaná) se nacházela na konci dnešní ulice Široká. Také komplex této brány tvořila trojice nestejně vysokých průjezdných věží.
Celý článekMěstské opevnění Vysoké Mýto
Středověké opevnění zbudované ve 14. století tvořilo několik obranných linií – hliněný val, příkop, nižší parkánová hradba opatřená střílnami a vyšší hlavní hradba zesílená asi 25 baštami a několika věžemi. Opevnění postupně ztrácelo svůj vojenský význam a od konce 18. století probíhalo jeho bourání. O několik desetiletí později v rámci rodící se památkové péče byly ještě existující zbytky fortifikace zachráněny před úplným zničením. Masarykovy sady – zde můžeme najít zbytky hlavní hradební zdi zastavěné v novodobých budovách a ukončené vodárenskou baštou, která náležela k několika věžím zpevňujících hlavní hradbu v nárožích a patrně i jinde. V roce 1768 začala sloužit jako vodojem, voda sem byla hnána z jiné níže položené vodárny a přiváděna do kašen na náměstí a několika studní v ulicích. V roce 1830 byla z věže ubourána dvě patra. Sokolovna (náměstí Tyršovo) – v nádvoří sokolovny se nachází klášterská bašta z konce 15. století. Je polokruhového půdorysu, původně otevřená k městu. Vedle vodárenské je jedinou dochovanou hradební věží. Ústupek v patře je patrně pozůstatek ochozu navazujícího na ochoz na hlavní hradbě. Pod baštou se dochovala v krátkém úseku parkánová hradba v originální hmotě se střílnami a opěráky. Jungmannovy sady – po celé délce sadů se zde nachází parkánová hradba. Jde však spíše o novější zeď, z níž originální jádro vystupuje pouze v krátkém úseku. Nad parkánem lze zahlédnout zbytky hlavní hradby na zahradě muzea a její pokračování v postraních budovách. Vedle pomníku obětem obou svěřových válek se nachází zrekonstruovaný obranný val městského opevnění, za ním jsou patrny zbytky příkopu. Před Litomyšlskou bránou dům čp. 1 – je pozůstatkem tzv. barbakánu. Barbakány budované v příkopu umožňovaly velkou koncentraci palných zbraní obránců a svou hmotou kryly před přímým ostřelováním hlavní bránu. Do uzavřené plochy barbakánu se zde vstupovalo z dnešní zahrady za domem, po projití první brány zastavěné v nynějším domě se cesta zahýbala do nedochované druhé brány a dále vedla rovně k třetí Litomyšlské bráně. Pozůstatek barbakánu je ojedinělý doklad vyspělého pozdně gotického městského opevnění.
Celý článekMěstské podzemí - Jihlava
Jihlavské podzemí bylo zbudováno postupně od 14. do 16. století. Vzniklo spojením velkého množství jednotlivých úseků, městských sklepů. Mělo zejména hospodářský význam, k uchovávání potravin a skladování zboží, zejména piva a vína, na konci 14. století to bylo například sukno. Další význam byl vojenský, sloužící jako úkryt civilního obyvatelstva před nebezpečím a jako úkryt cenných předmětů. Také sloužilo k odvodnění a odkanalizování objektů na povrchu a to hlavně v pozdější době. Také se odsud z podzemí budovalo velké množství studní, jejich počet se odhaduje na 210, z nichž některé byly přístupné pouze z podzemí. Bohužel většina z nich je dnes zasypána a právě jejich zdroj je velkou příčinou zaplavení některých chodeb druhého a třetího patra. Odvětrávání bylo zajištěno různými komíny ústícími do ulic a náměstí. Tam byly kryty pozoruhodnými kamennými uzávěry. Hodně těchto uzávěrů však bylo odstraněno při rekonstrukci těchto ulic a náměstí, tím se v posledních letech podstatně zvýšila vlhkost v podzemí. Podzemí mělo také únikové chodby, jimiž bylo možné město opustit až za hradby, do dnešní doby se jich zachovalo v celé délce pět. V 17. století byly některé nestabilní úseky chodeb zpevňovány cihelnými pasy. Postupem času během 18. a 19. století opadával zájem o městské podzemí. Nejčastěji byla využívána sklepní část při domech, jejich majitelé pak chodby zazdívali. Zbytek pak sloužil už spíše jen jako kanalizace. Tento se pak postupem času zanášel, zaplavoval a propadával což postupně začalo ohrožovat město. Za druhé světové války byly sklepní prostory a některé chodby využívány jako protiletecké kryty. Až v roce 1957 byl zpřístupněn pro veřejnost zhruba 1 km chodeb. V 60. letech 20. století došlo právě pod vlivem propadání chodeb k betonové asanaci, která právě v nejvyšším patře poničila místy středověký ráz chodeb a sklepů. Roku 1969 byla zpřístupněná část uzavřena a otevřena opět až v roce 1991. Mezitím byla roku 1978 objevena svítící chodba, dnes nejvíc známá část jihlavského podzemí. Expertizou byl prokázán v tomto úseku na stěnách luminiscenční impregnační nátěr, který po nasvícení ve tmě zelenkavě světélkuje. Zřejmě pochází z doby druhé světové války, kdy podzemí sloužilo jako protiletecký kryt. Také hlavně díky výzkumu známého novináře Klímy, který zde natočil stín neznámé osoby. V těchto místech se také udává vstup do jiného prostoru, citlivý jedinci uvádějí při doteku na tomto místě nepříjemné pocity. Plocha jihlavského podzemí činí 50.000 m2, délka celého labyrintu 25 km a to ve třech patrech. To nejstarší nejméně hluboké se nachází v hloubce 1-4 m, druhé patro pak 4-7 m a třetí patro zhruba v hloubce 10-14 m. Nejhlubší objevená část dosahuje 22 m hloubky, ale tyto místa jsou trvale zatopena vodou. Teplota v chodbách se stabilně pohybuje v rozmezí 8-12 oC. Šířka chodeb má průměrně 2-2,5 m a výšku 1,8-2,6 m, jejich rozměry hodně ovlivňuje jestli jsou dodatečně zpevněny či ne. V současné době je podzemí veřejnosti přístupné, o to se stará sdružení Georgii Agricola, založené v roce 1999. Otevřeno bývá víceméně celoročně, vyjma měsíce ledna. V zimním období, ale spíše jen pro hromadné výpravy.
Celý článekMěstské podzemí Mělník
Pod historickým centrem města se nachází ještě jedno město, tvořené systémem podzemních chodeb. Vznikalo od 13. století společně s výstavbou města. Systém chodeb byl ražen v pískovcovém podloží zhruba 8-10 m pod povrchem a je dnes součástí téměř každého objektu v rámci historického centra. Dříve byl vzájemně propojen, což dnes není možné díky zazdívkám a závalům. Není tak ani přesně známý celý jeho rozsah. Jelikož jde o pískovec, který není příliš pevný (mělní se a odtud možná pochází i název města) docházelo občas k propadům. V roce 1875 se propadl pivovarský vůz v Husově ulici, v roce 1996 propad v Legionářské ulici a 2006 v ulici Palackého. Již v 70 letech 20. století se stal předmětem zájmů, ale první systematický průzkum proběhl v letech 2000-2003. V podzemí byla také objevena středověká studna přístupná chodbou, hluboká 54 m, s vodním sloupcem přibližně 7 m, jejíž horní zhruba 11 m dlouhá část tvoří cihelná vyzdívka. Průměr studny je nahoře necelé 4 metry v dolní části okolo 4,5 m. Z podzemní chodby je do studny v cihelné vyzdívce proražen otvor. Na náměstí je bývalá poloha studny naznačena v dláždění. Okolní domy mají sklepy ve dvou až tří úrovní, vrchní patra jsou vyztuženy obezdívkami, spodní pak již mají stěny přírodní. V současné době je pro veřejnost přístupná 150 m dlouhá chodba s možností nahlédnutí proraženým otvorem zajištěném mříží do středověké studny. Také je zde k vidění model rumpálu používající se k čerpání vody a expozice útrpného práva. Provoz zajišťuje městské informační centrum, který by měl být celoroční každý den.
Celý článekMěstské skály u Šumperka
Severně od města Šumperk se nachází zalesněný vrchol s názvem Městské skály (689 m.n.m.). Zejména jeho menší jižní vrcholek je částečně skalnatý. Zde se nachází vyhlídkový altán, který poskytuje výhled na okolí Šumperka, východně na Rapotínsko, Jeseníky a vrcholem Praděd a částečně i západním směrem. Kousek od altánu se nachází skalní útvar nabízející mnoho různých horolezeckých výstupů. Ze Šumperka sem vede turisticky značená cesta, na jejíž trase najdeme další rulové skalisko zvané Kokeš. Ta poskytuje výhled spíše jižním směrem na oblast města Šumperka. Na západním úbočí vrchu při další turisticky značené cestě můžeme najít Voštinovou skálu, která díky pokácenému lesu poskytuje výhled západním směrem a horolezecký výstup.
Celý článekMěstský dům kultury - Sokolov
Sokolovské infocentrum bylo otevřeno v prosinci 2004, je členem A.T.I.C. v kategorii B a oficiálním turistickým infocentrem Czech Tourism. Sokolovské infocentrum sídlí na náměstí v bývalém Hornickém domě, nyní Městském domě kultury. Infocentrum poskytuje informace o možnostech ubytování, stravování, kulturních, sportovních a turistických akcích v Sokolově a okolí, informace o památkách a turisticky zajímavých lokalitách Sokolova a jeho okolí, tipy na výlety v regionu i ČR, předprodej vstupenek na divadelní představení Městského divadla v Sokolově a na ostatní kulturní akce pořádané Městským domem kultury Sokolov, on-line rezervace na akce Městského domu kultury Sokolov atd. Otevírací doba: pondělí - pátek: 8:00 - 17:00sobota: 9:00 - 12:00 POZVÁNKA DO SOKOLOVA Sokolov leží v hornatém koutu západních Čech, na soutoku řek Ohře a Svatavy. Výhodná poloha předurčuje město jako výchozí bránu do Slavkovského lesa a západní části Krušných hor. Sokolov je poprvé připomínán v roce 1279 rodem Nothaftů. V letech 1434 – 1621 patřilo město a panství Sokolov mocnému rodu hrabat Šliků a po bitvě na Bílé hoře ho získali Nosticové, kterým patřilo město a panství do roku 1850 a zámek do roku 1945. Současnost města si mnozí spojují s dolováním hnědého uhlí, které se datuje již od konce 18. století. Těžba této suroviny změnila významně atmosféru a tvář krajiny. Přesto ve městě a okolí najdete řadu památek a přírodních krás. Sokolov vám nabízí procházku starým městem a parkem se zámkem, návštěvu krajského muzea či pohled na město z rozhledny Hard. Ve městě je také široká nabídka pro milovníky kultury (např. již tradiční Hornická pouť v září) a sportu. Atraktivní pro návštěvníky je jistě moderní osmnáctijamkové golfové hřiště či koupaliště Michal s mnoha vodními atrakcemi. Sokolovský zámek – pozdně renesanční, vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze. Více zde. Klášterní kostel sv. Antonína – jednolodní klenutá stavba s postranními kaplemi. Rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech. Hornický dům (Městský dům kultury) – z let 1923 – 1925 podle návrhu architekta Rudolfa Welse. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný „Jeden den ze života horníka“ od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schlossbauera. Rozhledna Hard – rozhledna na nevysokém návrší zvaném Hard, kde se koncem 19. století nalézal městský hřbitov, střelnice a také kamenný vyhlídkový gloriet. Nynější rozhledna byla otevřena v roce 2001. Na prosklenou vyhlídku o výšce 14,5 metrů vede 55 schodů, po jejichž zdolání je vidět samozřejmě Sokolov a vrcholy Krušných hor. Více zde.
Celý článekMetronom
Na místě bývalého Stalinova pomníku je umístěn obrovský metronom (vysoký necelých 25 metrů), jehož autorem je Vratislav Karel Novák. Kyvadlo metronomu se poprvé rozhýbalo 15. 5. 1991. K vůli riziku porušení statiky podstavce bylo kyvadlo usazeno zvlásštní helikoptérou.
Celý článekMetropolitan Jazz Club
Hudební klub nabízející večery v rytmu jazzu, dixie, swingu či latiny.
Celý článekMezinárodní muzeum keramiky AJG
Mezinárodní muzeum keramiky v Bechyni vzniklo roku 1967. Důvodem vzniku byla lokální řemeslná tradice a Mezinárodní symposium keramiky. Muzeum našlo místo v rekonstruovaných prostorách bývalého zámeckého pivovaru a také ve vedlejších hradních baštách. Pro veřejnost se každoročně otevírá v letní sezoně jak expozice z výsledků zmíněných Intersymposií tak autorské či tématické výstavy představující různé podoby současné i staré keramiky a porcelánu. Stálá expozice Od tradice k novým formám – Mezinárodní sympozia keramiky Bechyně. Keramika a porcelán z Intersympozií od r. 1966 po současnost. Expozice ve 2 sálech s výstavní plochou přes 1180 m. Mezinárodní muzeum keramiky patří pod Alšovu jihočeskou galerii.
Celý článekMikulov
Jihomoravské město Mikulov leží v okrese Břeclav asi 50 km jižně od Brna na česko-rakouské hranici. Má kolem 7 700 obyvatel. Toto starobylé město s mnoha pamětihodnostmi se rozkládá v jedinečné oblasti přírodních krás, pohádkových zámků i starobylých hradů a skvělého vína. Je součástí turistické destinace Pálava a Lednicko-valtický areál. Původně zde byla slovanská osada založená v kotlině mezi třemi návršími (Zámecký vrch, Kozí vrch a Svatý kopeček) v podhradí důležitého pomezního hradu z 12. století. První písemné záznamy pocházejí až z roku 1249. V tomto roce získali město darem Lichtenštějnové. Osada byla povýšena na město v roce 1410. Roku 1575 je Mikulov a celé panství předáno rodu Ditrichštejnů, který město vlastnil až do roku 1945. S nástupem renesance se stalo ve druhé polovině 16. století významným centrem manýristické italsko-španělské kultury. Největšího rozmachu dosáhl Mikulov za doby kardinála Františka z Ditrichštejna, kdy se stává centrem Moravy.V tomto období byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Roku 1719 byl zámek po ničivém požáru přestavěn do barokní podoby.Silnou komunitu města tvořili Židé, kteří se ve městě začali usazovat od 14. století. Židovské město patřilo k nejvýznamnějším na Moravě a dokonce zde sídlil i zemský rabín. V 16. století přichází do města hledat útočiště před pronásledováním další významná komunita – sekta novokřtěnců zvaní habáni. Zdatní řemeslníci výrazně přispěli hospodářskému a společenskému vývoji města. Přítomnost obou těchto komunit je dokladem velké tolerantnosti městské vrchnosti. Mikulov byl místem mnoha významných událostí např. zde Marie Terezie přijala v roce 1753 hold moravských stavů či zde roku 1805, po bitvě u Slavkova, podepsal vítězný Napoleon mírovou smlouvu s Rakouskem a nebo v roce 1866 se zde po bitvě u Hradce Králové uskutečnila jednání o rakousko-pruském příměří. Na zámku byl pruský hlavní stan s pruským králem Vilémem I. a Bismarckem.Mikulov si do dnešních dnů udržel pozdně středověkou podobu a návštěvníci zde mohou vidět řadu památek. V dominantě města v barokním zámku dnes sídlí Regionální muzeum s expozicí vinařství a obřím sudem. Z původního hradu se dochovala gotická hranolová městská věž u které stojí barokní kostel sv. Václava. Na náměstí a v okolí je řada malebných renesančních a barokních domů. Pozornost zasluhují také kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pomony či barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice. Na náměstí nepřehlédnete renesanční sgrafitový dům U rytířů a Dietrichsteinskou hrobku – původní kostel sv. Anny z roku 1623, později přestavěný na rodinnou hrobku, kde nyní spočívá 45 rakví. Z dalších památek jmenujme barokní piaristické gymnázium, které bylo první svého druhu v českých zemích a také památky, které odkazují na významnou židovskou přítomnost v městě, tedy židovskou čtvrť, synagogu a významný židovský hřbitov. Krásné okolí láká k procházkám či vyjížďkám na kole, místní cyklostezky jsou napojené na rakouské a lze si tedy udělat výlet i do příhraničních vinařských oblastí Rakouska. A už tradičně se zde v září koná vinobraní.
Celý článekMikulovická brána - Kadaň
Mikulovická (někdy Svatá) brána je jedinou dochovanou bránou v Kadani. Patřila do vnitřního hradebního pásu budovaného ve 2. polovině 14. století. Byla součástí rozsáhlého soubraní, které však v roce 1862 bylo zbořeno. Na jejím vnějším průčelí se dochovaly drážky pro spuštění mříže.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 … 184 185 186 Další Poslední
