Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 … 184 185 186 Další Poslední
Zámek Kopidlno
Zámek Kopidlno stojí při jihovýchodní straně náměstí stejnojmenného města na začátku rozsáhlého parku při hrázi zámeckého rybníka. Vstup do zámeckého parku je přímo z náměstí. Historie zámku Dominantou města Kopidlna je zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z dřívější vodní tvrze. Jako původní majitel vodní tvrze je uváděn Petr Kopidlanský. Počátkem 16. století byla tvrz vypálena a v roce 1527 ji koupil Václav Haugvic z Biskupic. Ten zřejmě započal s přestavbou na pohodlnější zámecké sídlo. Dokončení stavby se předpokládá okolo roku 1559, za Kryštofa Robmhápa ze Suché. Ve druhé polovině 16. století byl založen také zdejší zámecký rybník. Různé stavební úpravy probíhaly i za Jana Rudolfa Trčka, který panství vlastnil od roku 1614. Dalším vlastníkem byl Albrecht z Valdštejna, panství tak po roce 1634 propadlo konfiskaci. Od roku 1638 se sídlo stalo dědičným majetkem Šliků. Prvním vlastníkem byl Jindřich Šlik z Holiče, který opět zahájil další stavební práce, byly však dokončeny až za jeho syna Františka Arnošta Šlika. V této době dostal zámek podobu trojkřídlé budovy s nádvořím. Roku 1875 za Ervína Šlika bylo postaveno nové východní křídlo uzavírající nádvoří a zámek získal pseudorenesanční vzhled. Po smrti Ervína Šlika získal zámek jeho příbuzný Jan Weissenwolf a po něm jeho sestra Jindřiška, provdaná do rodu Thurn - Taxis. Po roce 1945 přešel zámek Kopidlno do majetku státu a od roku 1948 se stal sídlem zahradnické školy, která sem byla přemístěna z Chrudimi. Děti se zde učí v prostorách objektu a starají se o zámecký anglický park. Původně převážnou část parku tvořila bažantnice, ale koncem 19. století byla provedena jeho rekonstrukce podle plánů Františka Thomayera. V parku kdysi stávala zimní zahrada, fíkovna a oranžérie. Dispozice zámku Zámek je čtyřkřídlá, převážně dvoupatrová budova s uzavřeným nádvořím s přízemními do nádvoří obrácenými, dnes zasklenými pilířovými arkádami. Průčelí jižního křídla se vstupním portálem je zdobeno bosáží a slunečními hodinami. Přízemí je převážně klenuté, patra plochostropá. Východní křídlo, poslední dostavovaná část zámku, je obrácené k zámeckému rybníku, tvořené jen spojovací galerií, oddělující nádvoří od parku chodbou, která je v přízemí i patře prolomena arkádami. V zámku bývala kaple sv. Františka Serafinského. U hlavní brány zámku stojí pomník myslivce Tomáše Svobody (postava z Jiráskova Temna), popraveného v Kopidlně dne 4. 6. 1728. Byl pro svou víru prohlášen za kacíře, sťat a následně spálen. Před popravou byl vězněn právě na zámku v Kopidlně. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží můžeme ještě najít popravčí kámen. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat na zámek Mladějov, zámek Jičíněves, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce, renesanční zámek Staré Hrady nebo zříceninu hradu Trosky. V nedalekém Jičíně můžete navštívit zámek, židovský hřbitov a synagogu. Rozhled po městě a okolí vám nabídne rozhledna Čeřovka. Ubytovat se můžete v Jičíně.
Celý článekZámek Kosova Hora
Renesanční zámek je nejvýznamnější památkou obce Kosova Hora na Příbramsku. První zmínka o Kosově Hoře pochází z roku 1272, kdy zde postavili páni z Landštejna tvrz, z které se nám dodnes zachovaly sklepy. Okolo pak vznikla hornická osada, povrchová naleziště však byla brzy vyčerpána a lidé se začali věnovat zemědělství. Historie Kosovy Hory Až do husitských válek patřila vesnice vítkovské šlechtě, pánům z Kosovy Hory. V husitských válkách tento rod zahynul a tvrz zpustla. V roce 1474 se do Kosovy Hory přistěhovali ze svého nedalekého Červeného Hrádku páni z Říčan a malá osada se rozrostla na městečko. K rozkvětu přispělo povolení krále Vladislava, aby se zde usadila početná židovská komunita. Vznikla tak židovská obec, byla založena synagoga a židovská škola. Největší rozmach zaznamenala Kosova Hora v 16. a začátkem 17. století, kdy zde byl, na místě původní tvrze, postaven trojkřídlý renesanční zámek s průběžnou arkádovou chodbou v přízemí a hranolovitou věží v průčelí. Byl také přestavěn i farní kostel, připomínaný již v roce 1350. Po porážce na Bílé Hoře přišli na městečko těžké časy. Říčanští se zúčastnili vzpoury proti Ferdinandovi II. a císař dal Kosovu Horu zkonfiskovat. Nový majitel Albrecht z Valdštejna ji však brzy prodal Sezimovi z Vrtby. Po vyrabování švédským vojskem v roce 1635 zanikala zdejší řemesla. Počátkem 18. století, za nového majitele rytíře Václava Vojtěcha Karvinského, došlo sice znovu k rozkvětu městečka, ale jeho obyvatelé byli sužováni těžkou robotou. Počátkem 19. století, po smrti Karvinského, se Kosova Hora dostala do vlastnictví Františka Mladoty ze Solopysk. Ten zakončil důkladnou rekonstrukci zámku ve stylu empíru. Zámek dnes Dnešní podobu získalo kosovské sídlo v roce 1961, kdy byla fasáda pokryta novými sgrafity podle původních zbytků pod omítkou. Zámek je dnes v podstatě dvoukřídlá, patrová stavba nepravidelného půdorysu. V ose hlavního průčelí je nízký štít, na části dvorního průčelí je arkáda. Zámek není v současné době veřejnosti přístupný. V okolí můžete kromě zmiňovaného Červeného Hrádku navštívit také nedaleké Sedlčany nebo rozhlednu na vrchu Drahoušek u Osečan. Ubytování najdete také v Sedlčanech.
Celý článekZámek Kostelec nad Černými Lesy
Historie zámku Dominantou města Kostelec nad Černými lesy je zámecký areál, kdysi místo bývalého středověkého hradu přestavěný na zámek v 16. století. První písemná zmínka o městu a hradu pochází z roku 1348. Zdejší gotický hrad byl po požáru roku 1549 přestavěn na zámek zhruba dnešního vzhledu. Velkolepou přestavbu provedl majitel panství Jaroslav Smiřický, italský stavitel Ulrico Aostalli osadil čtverec zámku třemi věžemi, čtvrtá tehdy nebyla dokončena a stavební práce ustaly na dalších dlouhých 200 let. V časech třicetileté války, kdy byl objekt značně poškozen, patřil Kostolec Lichtensteinům. V roce 1759 se dostavby objektu ujal Josef Jäger, kdy byla dostavěna poslední severovýchodní zámecká věž. Po reformě státní správy se v části zámku usídlil okresní soud. Tato adaptace na administrativní objekt způsobila zničení budovy, kdy roku 1919 zde sídlily kromě soudu i úřady velkostatků a také zde byly byty. Od roku 1935 je zámek využíván pro lesnickou fakultu a zámek není volně přístupný veřejnosti. Podoba zámku V areálu zámku jsou dodnes dochovány části původního hradu, jako brána s dvoupatrovou věží a také hradní příkopy. Zámek je dvoupatrový objekt čtvercového půdorysu, který má na každém rohu mohutnou věž. Zámecké nádvoří je čtyřúhelníkové, architektonicky zaujme především jižní křídlo, kde se zachovala dvoupatrová renesanční arkádová lodžie. Na východní straně areálu stojí zámecká kaple sv. Vojtěcha spojená s budovou zámku zastřešenou chodbou. Kaplička je jednolodní stavba na rozhraní gotiky a renesance s dvoupatrovou hranolovou věží. Dnes slouží jako koncertní síň. Tip na výlet V okolí se nabízí výlet na Vyžlovský a Jevanský rybník a na naučnou stezku Národní přírodní rezervace Voděradské bučiny. Ubytovat se můžete například v Mukařově.
Celý článekZámek Kostelec nad Orlicí
Historie zámku Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského a patřil rodině Kinských až do roku 1948. V roce 1992 byl zámek v restituci vrácen zpět a od té doby prošel jeho exteriér i interiér velmi náročnou rekonstrukcí. Podoba zámku Nový zámek v Kostelci nad Orlicí je jedna z mála slohově čistě empírových staveb s nádherným rozlehlým zámeckým parkem se vzácnými dřevinami. Rod pánů Kinských sídlil v Kostelci nejprve v tzv. Starém zámku, v prosté barokní budově nedaleko dnešního centra. Kolem roku 1830 nechal hrabě Josef Kinský postavit tzv. Nový zámek v překrásném empírovém slohu a ten se společně s rozlehlým anglickým parkem stal symbolem a chloubou Kostelce. Zámecké expozice Dochovaný mobiliář v empírovém stylu spolu s dalšími předměty z původního majetku rodiny byl postupně restaurován a nyní je součástí zámecké expozice s názvem Život v biedermeieru, umístěné v reprezentačních místnostech zvýšeného přízemí zámku. V tomto patře se také nachází Zrcadlový sál, který slouží díky své výborné akustice koncertům různých hudebních žánrů a jako místo pro svatební obřady. Pro návštěvníky je také otevřena Galerie Kinský v 1. poschodí zámku, kde probíhají po celou sezonu výstavy v rámci akce Zámecké kulturní léto. V přízemí je otevřena ucelená muzejní expozice dokládající dávnou minulost a vývoj společenského a kulturního života města Kostelec nad Orlicí a jeho okolí. Zámek se nachází uprostřed rozsáhlého anglického parku, který nabízí příjemnou procházku spolu s nádherným výhledem do kraje od východního průčelí budovy zámku. Tento park rozkládající se na více než 30 hektarech je přírodní rezervací a najdete zde mnoho vzácných druhů stromů a rostlin. Příjemné zakončení návštěvy v areálu zámku a parku nabízí kavárna s vnitřním i venkovním posezením. Květen - září: Denně kromě pondělí 9:00 – 17:00 hodin V době konání svatebních obřadů je provoz zámku omezen. Sledujte informace na www.zamekkostelecno.cz. Ve státní svátky je zámek otevřen. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete renesanční zámek Častolovice. V Rychnově nad Kněžnou můžete navštívit Kolowratský zámek nebo raně barokní zámek Rychnov nad Kněžnou. Navštívit můžete v okolí zříceninu hradu Potštejn, zámek Potštejn, hrad Litice nad Orlicí, pozdně renesanční zámek Doudleby nad Orlicí nebo vystoupit na rozhlednu Kastel u Vrbice. Ve Vamberku můžete navštívit Muzeum krajky, židovský hřbitov nebo dřevěný krytý most Peklo nad Zdobnicí. Ubytovat se můžete přímo v Kostelci nad Orlicí.
Celý článekZámek Kozel
Kozel je klasicistní zámek, který leží kousek od Plzně v blízkosti obce Šťáhlavy. Byl vystavěn teprve na konci 18. století pro Jana Vojtěcha Černína, nejvyššího lovčího království českého. Lovecký zámeček Vznikl jako reprezentativní lovecké sídlo na svazích řeky Úslavy a na hony pořádané jeho majitelem se sem sjížděla šlechta z celých Čech. Jeho stavitelem byl Václav Haberditz. Ten postavil jednoduchou čtyřkřídlou přízemní budovu kolem obdélníkového vnitřního nádvoří. V polovině 90. let 18. století byla ještě přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Jan Vojtěch Černín zemřel v roce 1816. Jeho dvě manželství zůstala bezdětná a Kozel i se štáhlavským panstvím zanechal svému prasynovci hraběti Kristianu Vincencovi Valdštejn-Vartenberkovi. K žádným stavebním úpravám již nedošlo. Jedinečný klasicismus a bohaté interiéry Zámek Kozel překvapí jednoduchostí klasicistní architektury. Má bohaté interiéry, které lze vidět během prohlídkového okruhu, který vede všemi místnostmi po obvodu stavby. V pokojích se nachází původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. V hale je malba navozující iluzi zimní zahrady. Dále je k vidění kuřácký salón se sbírkou dýmek, toaletní pokojík, ložnice pro hosty s rokokovým lůžkem, kulečníkový sál, lovecký salónek s renesančními zbraněmi a další salóny a pokoje, které navodí časy přelomu 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Je zde také možno pořádat svatební obřady. Zámek je zasazen do rozlehlého 40hektarového anglického parku, kde roste přes 6 000 stromů. Za jeho projekcí stojí S. X. Franc. Zámek Kozel je nejnavštěvovanějším památkovým objektem v západních Čechách a za svůj nezvyklý název vděčí starému pohanskému zvyku Slovanů. Právě v těchto místech naši prapředkové obětovali v době rovnodennosti na usmíření bohů a v naději na dobrou úrodu kozla. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Lopata. Kromě samotného města Plzeň můžete v okolí navštívit také kostel sv. Prokopa ve Štěnovicích, kamenný most Dobřany, rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci nebo vystoupit na rozhlednu Sylvánský vrch. Za návštěvu stojí i zřícenina hradu Radyně nebo zřícenina hradu Litice. Ubytovat se můžete v Plzni.
Celý článekZámek Krásný Dvůr
Barokní zámek Krásný Dvůr se nachází v stejnojmenné obci, která leží v okrese Louny, v Ústeckém kraji. Historie zámku Nejstarší písemná zmínka o obci je již z 13. stol., kdy se s panstvím zmiňují 2 tvrze, vesnice a 2 mlýny. Jednu z tvrzí přestavěl koncem 16. stol. Jan Mašťovský z Kolovrat na renesanční sídlo. Po bitvě na Bílé hoře získal Krásný Dvůr Václav Michna z Vacínova, od nějž jej pak koupil Heřman Černín z Chudenic. Objekt tou dobou upadal a sloužil jako sýpka. Zámek za Černínů Největší mírou se do historie Krásného Dvora zapsal právě šlechtický rod Černínů. František Josef Černín se rozhodl k rozsáhlé přestavbě bývalé tvrze na barokní zámek. Projekt přestavby provedl známý český architekt František Maxmilián Kaňka. Práce probíhaly v letech 1720 - 1724. K zámku již v té době náležel rozsáhlý park. Koncem 18. století byly provedeny drobné stavební úpravy a následovaly i rozsáhlé zásahy do okolí. Při rozšíření parku vycházel tehdejší majitel Rudolf Černín z koncepce anglické zahrady, ovlivněné myšlenkami romantismu. Krajinné scenérie byly doplněny množstvím drobných altánků. Tato etapa ukončila stavební vývoj zámku a uvedla jej do dnešní podoby. Zámek Krásný Dvůr hostil řadu významných osobností, například J. W. Goetha, básníka Theodora Körnera, kněžnu Zaháňskou s knížetem Metternichem a také národního buditele Josefa Dobrovského. V majetku Černínů zůstalo panství až do okupace, kdy jej obsadili nacisté. Od roku 1945 se stal zámek vlastnictvím státu. Podoba zámku Objekt zámku Krásný Dvůr nese výrazný vliv francouzského stavitelství. Zámek má trojkřídlou dispozici, je jednopatrový s dvoupatrovým hlavním traktem a hlubokým dvorem obklopeným přízemními křídly hospodářských budov. V současné době je v zámku pro návštěvníky zpřístupněno 18 místností a chodbová galerie. Zámecké expozice V expozici jsou interiéry s dobovým zařízením, můžeme si zde prohlídnout velmi cenná malířská díla českých a evropských autorů (např. Petr Brandl, Ludvík Kohl, Josef Bergler, Karel Škréta, Filip Kristian Benthum, Kristian Brand, Alžběta Vigée-Lebrun…), dále pak množství grafik, porcelán, sklo, kamenina, hodiny, původní kamna klasicistních tvarů, nábytek a další ukázky dovednosti historických řemeslníků. Pozoruhodné jsou také některé tématické sbírky (např. rozsáhlý barokní obrazový soubor 42 psích portrétů malíře Petra Václava Bergera). Největší anglický park u nás Důležitou součástí panství je zámecký park, jedená se o nejstarší a největší anglický park u nás o rozloze 100 ha. Zahradník Födisch, jenž se inspiroval při studijním pobytu v Anglii, zde vytvořil důmyslný vodní systém napájející pět rybníků a umělý vodopád. Později bylo postaveno i několik empírových a romantických zahradních staveb. Osobitá je zejména novogotická rozhledna s kaplí. Roste zde řada prastarých dubů, buků, lip, jírovců, platanů, javorů a olší. Nejvýznamnější je tzv. Goethův dub (dnes již torzo), jehož věk se odhaduje na 1000 let a patří tudíž mezi nejstarší stromy v Čechách. Za zmínku stojí také tzv. francouzská zahrada, umístěná za východní částí zámku. Zámek a park v Krásném Dvoře se zalíbil i filmařům, natáčely se zde filmy jako Konec starých časů či Jak básníkům chutná život, To horké léto v Marienbau a několik pohádek. Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat na gotickou tvrz Nepomyšl nebo gotickou tvrz Hlubany u Podbořan. Poblíž najdete i židovský hřbitov. Navštívit můžete také zříceninu hradu Křečov nebo zámek Valeč. Ubytovat se můžete v Žatci.
Celý článekZámek Kratochvíle
Renesanční letohrádek Kratochvíle leží asi 3 km severozápadně od obce Netolice, okres Prachatice, Jihočeský kraj. Historie zámku První písemná zmínka o tvrzi a dvoře Leptáči, předchůdkyni dnešní Kratochvíle, pochází z roku 1401. V druhé polovině 16. stol. obdržel Leptáč za věrné služby rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan, ten ji dal přestavět a doplnil o lovecké výjevy. Nová podoba stavby se zalíbila Vilémovi z Rožmberka, který ji vyměnil za městečko Sedlčany. Vilém nechal tvrz rozšířit a v její blízkosti zřídil velkou oboru na králíky. Přestavbu Leptáče provedl stavitel Baltazar Maggi z Arogna. Současně však připravoval výstavbu nového velkolepého letohrádku s prvky renesančního manýrismu. V květnu 1583 se začalo s přípravami nové vily, v rohu ohradní zdi byl založen kostelík zasvěcený Panně Marii, později byl dokončen i vodní příkop a současně se pracovalo na výzdobě vily. Malířskou výzdobou byl pověřen Georg Widman z Braunschweigu, který pracoval také na výzdobě zámku v Telči. Jeho vlastním výtvarným přínosem je krajinářské pozadí loveckých výjevů. Na zámku působil také štukatér Antonio Melana, který si pro výzdobu vybral výjevy z římských dějin. Autor však sám římskou historii neznal, výjevy tedy libovolně pomíchal, kompozice je však zvládnuta mistrovsky. Po smrti Viléma z Rožmberka zdědil českokrumlovské panství, tedy i Kratochvíli, Petr Vok. Za jeho vlády byly v oboře chováni hřebci, ale také velbloudi. Stavební práce na Kratochvíli pokračovaly do konce 16. stol. Pro obrovské zadlužení prodal Petr Vok panství císaři Rudolf II. Po Bílé Hoře obdržel českokrumlovské panství spolu s Kratochvílí štýrský šlechtic Jan Oldřich z Eggenbergu. Od roku 1719 jej vlastní rod Schwarzenbergů. Za knížete Josefa Adama v letech 1762 - 1764 byla snesena původní renesanční střecha a vybudována dnešní dvojitá barokní mansardová. Při přestavbě byly též vybourány podkrovní pokojíky. V průběhu 19. stol. byly ve vile zřízeny úřednické byty. Roku 1845 zřídil Jan Adolf II. v přízemí zámku ústav pro sirotky schwarzenberských úředníků. V roce 1981 byla na Kratochvíli zřízena expozice Krátkého filmu Praha. Expozice ve vile je zaměřena na animovaný krátkometrážní film pro děti, která názorně seznamuje návštěvníky s technologickými principy výroby kresleného, ploškového a loutkového filmu a s jeho autory. Dispozice zámku Kratochvíle je patrová obdélná budova s mansardovou barokní střechou. V přízemí budovy je ústřední vstupní síň s valenou klenbou, na stropě můžeme shlédnout malby s loveckými a mytologickými scénami a renesančním krbem. V dalších sálech je také bohatá štuková výzdoba. Obdiv návštěvníků si zaslouží také manýristická renesanční zahrada se záhony bylin a zemědělských plodin, komponovanými do geometrických obrazců. Celkový dojem podtrhuje vodní příkop, obklopující vilu se zahradním parterem. Zahrada byla oddělena od stávajícího příkopu ohradní zdí vyzdobenou alegorickými malbami. Přes mělký příkop vede kamenný most z konce 18. stol. Na vnějším obvodu stojí kostelík Narození Panny Marie z let 1585 - 1589 a hospodářské budovy s renesančními komíny. Před vchodem směrem k parkovišti se nachází udržovaný park. V Netolicích můžete ještě navštívit archeopark nebo Muzeum JUDr. Otakara Kudrny. V okolí si můžete udělat výlet na zříceninu hradu Poděhusy u Malovic nebo na zámek Lomec. Ubytování najdete v Netolicích.
Celý článekZámek Kravaře
Barokní zámek Kravaře stojí ve stejnojmenné obci asi 10 km od Opavy. Je součástí rozsáhlého parku. Historie Kravař Původním panským sídlem v těchto místech byla vodní tvrz, o níž jsou první zmínky z roku 1377. Ovšem neví se přesně kde stála, pravděpodobně západní části dnešního areálu. Nechal ji vystavět významný moravský rod panů z Kravař. Ti drželi panství do roku 1420, po nich se zde vystřídali vladykové ze Šlevic, Elblové z Hertmansdorfu nebo Macákové z Otenburka. Původní tvrz zpustla a tak vedle ní byla v 16. století vystavěna nová renesanční tvrz. V letech 1649 -1662 došlo k další přestavbě a vybudování kaple, to již byli majiteli panství Eichendorfové, nižší braniborští šlechtici, kteří panství získali sňatkem. Tato přestavba byla v již barokním duchu a je již součástí dnešní podoby zámku. Byla to jednopatrová budova, dnešní východní křídlo zámku. Stavební vývoj Zásadní změna ve stavebním vývoji zámku nastala v letech 1721-1728 za dalšího Eichendorffa, Jana Rudolfa. Ten nechal vystavět nový zámek v duchu vrcholného baroka, při využití původní zástavby, která je dobře patrna ve sklepeních a v přízemních prostorách východního křídla. Jednalo se o čtyřkřídlou, jednopatrovou budovu uzavírající centrální dvůr s arkádovou lodžií. V této podobě se zámek dochoval prakticky do současnosti. Autor přestavby není dosud jednoznačně určen, ale kvality stavby ukazují na některého z předních architektů té doby, pravděpodobně z okruhu vídeňského dvora. Figurální výzdoba portálu zámku je přisuzována opavskému sochaři Janu Jiřímu Lehnerovi, který je zřejmě i autorem dvou putti v tympanonu a u slunečních hodin na dvorní straně vstupního traktu. Jednou z posledních stavebních úprav byly nepatrné změny za Eufémie Rudzinské z Rudna, jež zdědila kravařský velkostatek v roce 1844. Zasloužila se také o rozšíření zámecké knihovny, zakoupila mnoho obrazů a zámecké chodby nechala vyzdobit mozaikou. Zničující požár V roce 1937 vypukl na zámku požár, který zničil střechy, stropy zdobené figurální štukaturou, vnitřní zařízení i dřevěné vstupní schodiště. Neporušený zůstal pouze interiér pozdně barokní zámecké kaple sv. archanděla Michaela. Ta je součástí zámku již od roku 1662. Její barokní výzdoba se však datuje až do let 1727 – 1730. Stropní fresku na kopuli, představující Nanebevzetí Panny Marie s alegorickými výjevy čtyř světadílů, namaloval nejvýznamnější představitel barokní nástěnné malby na Moravě a ve Slezsku František Řehoř Ignác Eckstein. Teprve od roku 1952 započala rekonstrukce zámku, který je dnes majetkem státu. Od roku 1996 zde má sídlo Zámecké muzeum, které spravuje etnografické sbírky kultury na Hlučínsku a barokní expozici, přibližující život rodu sv. p. Eichendorffů na zdejším zámku v letech 1636 - 1782. Zámecký park v anglickém stylu slouží jako golfové hřiště. Tipy na výlet Podívat se na výlet můžete třeba do Skanzenu Bolatice, na evangelický kostel v Hlučíně, Muzeum Hlučínska, zámek Hlučín, zámek Šilheřovice, na zámek Velké Hoštice, na zříceninu hradu Přerovec, zámek Raduň nebo na empírový zámek Hradec nad Moravicí. V Opavě najdete minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, kostel Nejsvětější Trojice, kostel sv. Hedviky nebo františkánský klášter a kostel sv. Barbory. Mimo církevních památek vás možná také zaujme Památník Petra Bezruče, Oddělení přírodních věd Slezského zemského muzea, Slezský ústav Slezského zemského muzea, starobylý dům Boží koutek nebo hláska. Ubytovat se můžete v Opavě.
Celý článekZámek Křinec
V obci Křinec, u zdejšího volně přístupného zámeckého parku, stojí původně barokní zámek, který nechal postavit v letech 1649 - 1659 Pavel z Morzina, první hrabě tohoto rodu. Stavitelem objektu byl Carlo Lurago. Později byl zámek spolu s parkem zmodernizován a přestavěn bankéřem Bethmannem, který nechal k budově také dostavět další boční křídla. Za zámkem se rozkládá hospodářský areál, který zde stával už za doby před třicetiletou válkou. V hospodářské části objektu sídlí dnes akciová společnost zabývající se zemědělstvím. Zámecký objekt však není veřejnosti zcela volně přístupný, slouží jako depozitář Národního Muzea. Novinkou však je, že Křinecký zámek je od 19. července 2009 částečně zpřístupněn veřejnosti, kdy každý pátek, sobotu a neděli do 4. října je zde možné vidět zajímavou výstavu secesních cyklistických plakátů. Nedaleko od Křince najdete také židovský hřbitov. Ubytovat se můžete v Rožďalovicích, kde také naleznete barokní zámek. Za návštěvu stojí i samotné město Rožďalovice.
Celý článekZámek Kroměříž
Arcibiskupský zámek Kroměříž leží ve stejnojmenném okresním městě přímo na Velkém náměstí, ve Zlínském kraji. Sídlo olomouckých biskupů Na místě dnešního barokního zámku stálo již v době Velkomoravské říše hradisko. Kolem roku 1110 se trhová obec Kroměříž stala majetkem olomouckých biskupů, nejbohatších feudálů na Moravě. V druhé polovině 13. století biskup Bruno ze Schaumburka povýšil obec na město a nechal zde vystavět gotický hrad. V letech 1423 a 1432 byla Kroměříž jako majetek biskupa Jana XII. Železného dobyta husitskými oddíly a následně zastavěna šlechtě. Obnovení a následná přestavba hradu na vícekřídlý zámek jsou spjaty s osobou Stanislava Thurza, který zpátky vyplatil město roku 1500. Počátkem 16. století byl zámek renesančně přestavěn a stal se rezidenčním sídlem olomouckých biskupů. V roce 1643 bylo město i hrad zničené Švédy a teprve za biskupa Karla Liechtenštejna-Kastelkorna byl zámek znovu vybudován. Jeho stavba trvala 12 let a byla provedena podle projektů významných architektů Filiberta Luchesa a Giovanniho P. Tencally. Roku 1752 zámek vyhořel a musel být renovován biskupem Leopoldem Eghem. Z této doby pocházejí zejména nádherné freskové výzdoby sálů a štuková výzdoba kaple. V letech 1848 - 1849 se stal kroměřížský zámek středem pozornosti celé monarchie, byl sem přeložen 1. ústavodárný rakouský říšský sněm (původně sídlil ve Vídni) a to na návrh F. Palackého. Do roku 1949 byl zámek majetkem olomouckého arcibiskupství, o rok později byl přidělen okresnímu národnímu výboru Kroměříž. Dnes je majitelem zámku ČR, Arcibiskupství olomoucké. Cenné interiéry a zámecké zahrady Zámek je mohutná dvoupatrová budova se čtyřúhelníkovým půdorysem, rozšířeným na nárožích o bastionové rizality. Zámku dominuje 84 m vysoká věž zakončená oktogonem a barokní bání. Uprostřed dispozice je čtvercový dvůr. Na stavbu navazuje krásná Podzámecká zahrada s četnými romantickými stavbami a malou ZOO, kterou však ještě překonává o něco vzdálenější Květná zahrada s mimořádně hodnotnou zahradní architekturou. Reprezentační i obytné prostory kroměřížského zámku patří k nejhodnotnějším zámeckým interiérům střední Evropy. Lovecký, Poradní a Trůnní sál, Růžový a Carský pokoj patří mezi nejnádhernější interiéry zámecké architektury. Umělecky mimořádně hodnotnou výzdobou a vybavením ještě vynikají Manský sál s nástropní freskou F. A. Maulbertsche, zámecká knihovna s nástropní malbou od brněnského malíře Josefa Sterna, který je také autorem fresky v zámecké kapli a Sněmovní sál se třemi nástropními olejomalbami od F. Adolfa z Freenthalu. Všechny uvedené malby vznikly mezi lety 1759-1772. V samotném Sněmovním sále, s 22 křišťálovými lustry, zabírá jejich plocha 400 metrů čtverečních. V druhém patře zámku je umístěna zámecká obrazárna, po pražské galerii druhá nejvýznamnější v České republice. V deseti sálech je možno shlédnout obrazy, z nichž některé dosahují světového významu. Jsou zde zastoupeni např. Lucas Cranach st., Hans von Aachen, Jacopo Bassano, Paolo Veronese, Tizian (obraz Apollón a Marsyas), Jan Bruegel starší, Anthonis van Dyck a Johann H. Schönfeld. Na seznamu UNESCO V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky a v roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Prohlídka kroměřížského zámku zahrnuje čtyři trasy zámecké expozice, Mincovnu a Podzámeckou a Květnou zahradu. První trasa představuje historické dobové sály, ve druhé si milovníci umění mohou prohlídnout vzácnou obrazárnu, třetí trasa zahrnuje Salu terrenu, kterou vyzdobili B. Fontana (štuky) a P. A. Pagani (malby), a nádherný výhled se návštěvníkům naskytne až v poslední prohlídkové trase, kterou zastupuje vyhlídková zámecká věž. Tipy na výlet V Kroměříži dále najdete kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, Muzeum Kroměřížska, Arcidiecézní muzeum Kroměříž nebo Maxmiliánův vodovod. Nedaleko města najdete také renesanční zámek Chropyně, novorenesanční zámek Tovačov nebo zámek Hrubčice. Ubytovat se můžete přímo v Kroměříži.
Celý článekZámek Kunín
Barokní kunínský zámek stojí uprostřed zámeckého parku v těsné blízkosti kostela Povýšení Svatého Kříže na severním okraji obce Kunín na levém břehu říčky Jičínky. Kunín je jedním z nejcennějších barokních zámků severní Moravy a Slezska. Historie zámku Zámek byl postaven v letech 1726-1734 pro Friedricha Augusta hraběte Harracha a jeho manželku Marii Eleonoru, rozenou princeznu z Liechtensteinu, slavným vídeňským stavitelem J. L. Hildebrandtem. Z mála objektů, které byly na Moravě realizovány podle Hildebrandtových plánů, je zámek v Kuníně nepochybně nejvýznamnějším dílem. Zámek je přestavba původně starší a méně významné renesanční jednopatrové budovy. Hildebrandt vypracoval i nákresy vnitřního zařízení zámku a v roce 1733 byl v zámecké kapli instalován oltář, zhotovený vídeňskými umělci sochařem Josefem Krackerem a malířem Johannem Georgem Schmidtem opět podle vlastního Hildebrandtova návrhu. Zámek v Kuníně nebyl pojat jako velkolepé rodové sídlo, ale spíš jako malé panské venkovské místo odpočinku. Tomuto zaměření také odpovídá umělecky hodnotné a vývojově neobyčejně závažné průčelí zámku, plné jemné elegance, které je v podstatě zjednodušená varianta projektantova návrhu zahradního průčelí letního zámku Mirabell v Salcburku, určeného pro zadavatelova strýce Františka Antonína hraběte Harracha, knížete arcibiskupa salcburského. Největšího rozmachu se zámek dočkal za Marie Walburgy hraběnky z Truchsess-Waldburg Zeilu, rozené Harrach-Hohenems, která zde vybudovala jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů v celé střední Evropě. Jeho nejznámějším žákem byl pozdější Otec národa, historik a politik František Palacký, studoval zde také Johann Gregor Mendel. Posledními soukromími majiteli kunínského sídla byli v letech 1895 - 1945 Bauerové. Po roce 1945 jej převzal stát, v 70. letech zde bylo umístněno pracoviště vysoké školy veterinární. Dnes je zámek v rukou obce Kunín a od roku 2003 je přístupný veřejnosti. Zámecké expozice Expozice představuje historické sbírky v dobových interiérech zdobených klasicistními malbami, učebny zámecké školy, hostinské pokoje, pokoj dcer majitele zámku, kostelní chodbu, čajovnu, Žlutý pokoj, velký sál s knihovnou a obrazovou galerií, obrazárnu s kolekcí 60 portrétů rodu Hohenemsů. Na zámku se konají také pravidelné výstavy. Zdejší historickou zajímavostí je rok 1786 a první vzlet balónu na našem území uskutečněný hrabětem Truchses-Zeil-Waldburg v zámeckém parku. Dispozice zámku Zámek je dvoupatrová souměrná obdélníková budova o 11 okenních osách. Portály jsou kamenné, střecha mansardová. Je to jeden z mála zámků, kde se dochovalo v úplnosti vnitřní uspořádání včetně kleneb přízemí a prvního patra. Jistě zaujme i netradiční konec prohlídky spočívající v návštěvě půdy s unikátními komínovými systémy. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Starý Jičín. V Novém Jičíně najdete Muzeum Novojičínska, radnici, renesanční Žerotínský zámek, kostel Nejsvětější Trojice nebo městské opevnění. Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Štramberk nebo zřícenina hradu Šostýn. Ubytovat se můžete třeba v Novém Jičíně.
Celý článekZámek Kunštát
Zámek Kunštát se nachází na kopci nad stejnojmenným městem na Hornosvratecké vrchovině v okrese Blansko, Jihomoravský kraj. První historická zmínka o vzniku města pochází z roku 1280. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Nejstarší zámek na Moravě Venkovský zámeček Kunštát je nejstarší zámek na Moravě. Archeologicky je doložený jeho románský původ. Jeho zrod spadá do první třetiny 13. století. Předchůdcem současného kunštátského zámku byl středověký hrad, který se poprvé výslovně připomíná v roce 1360, ačkoli první zmínky jsou již z roku 1281. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu v Čechách i na Moravě, nejznámější je rodina poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad. Prvním historicky doloženým majitelem Kunštátu a příslušníkem rodiny, byl Kuna, podle něhož se nazývá i městečko Kunštát či Kunino Město. Po roce 1408 získal Kunštátské panství Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děd pozdějšího českého krále Jiřího. Renesanční zámek Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, byl zvětšen hradní palác spolu s věží a předhradím. Jiří z Poděbrad se ujal panství po roce 1448, a také hrad znovu přestavěl. Došlo k vybudování Poděbradovy hranaté věže a zvětšení a opevnění předhradí. Poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu, Ludvík Zajímač, prodal sídlo v roce 1520 Vilému z Pernštejna, který zde realizoval mimořádné úpravy předhradí. I na Kunštátě se majitelé panství v 16. a počátkem 17. století často střídali. V druhé polovině 16. století byl hrad přebudován na renesanční zámek. Barokní úpravy 20. léta 17. století byla pohnutá i pro Kunštát, jež jsou v místní tradici spojována s pobytem Jana Ámose Komenského na zdejším zámku. Majitel panství Štěpán Šmíd z Freyhofenu, nebyl pro svou věrnost císaři Ferdinandu II. postižen konfiskacemi, ale nakonec jako kalvinista musel odejít ze země a byl také zbaven panství. V roce 1678 získal Kunštát Jan Maxmilián z Lamberka. Nový majitel zámek barokně upravil v dvoupodlažní obdélníkovou budovu, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část, stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Romantizující úpravy Počátkem 20. století byl zámek upravován znovu, a to v romantickém stylu byla přebudována hradní brána, původní obvodové hradby se změnily v terasy a vzniklé prostory byly parkově upraveny. Romantické úpravy neminuly také interiéry zámku. Posledními majiteli Kunštátu v 19. a 20. století byli Coudenhoveové. Dnes je zámek zařazený mezi Národní kulturní památky, a i když je stále státním majetkem, jeho správcem je NPU Brno, který převzal objekt v roce 2005 a začal s celkovou rekonstrukcí. Jsou tedy přístupné reprezentační prostory jižního křídla s původním mobiliářem a téměř v původním stavu. Interiéry a expozice Kunštátský zámek je velmi významný svým architektonickým vývojem a svou historií zejména v 15. století. Návštěvník bude možná zklamán interiéry a exponáty, ale vlastní objekt patří k velmi výjimečným v naší historii. Pod zámkem se nachází zámecký unikát, je zde také nejstarší psí hřbitov v Evropě. Expozice zahrnuje dějiny zámku, jeho majitelů a kunštátského regionu a výstavu o Moravském zemském archivu. Tipy na výlet V blízkých Boskovicích najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, zříceninu hradu Boskovice, empírový zámek Boskovice, židovské město a synagogu. Vypravit se můžete také na zámek Černá Hora, zámek Letovice, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Za návštěvu stojí i vodní nádrž Boskovice, vodní nádrž Letovice, rozhledna Malý Chlum, rozhledny Zelenkův kopec nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete v Boskovicích.
Celý článekZámek Kynžvart
Kynžvart je klasicistní zámek v západních Čechách. Leží jižně od obce Lázně Kynžvart, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Chebu. V blízkosti stojí i zřícenina gotického hradu. Zámek v Kynžvartu vstoupil do historie zejména jako sídlo rakouského kancléře Klemense von Metternicha. Historie zámku Na místě dnešního zámku, v údolí pod kynžvartským hradem, byla někdy mezi lety 1585-1597 postavena renesanční tvrz, později přestavěná barokně. Jeho přesná podoba dnes už není známa a nedochovalo se ani žádné dobové vyobrazení zámku. Poblíž byl založen pivovar - první doložené zprávy o něm pocházejí z roku 1606. První majitel, Kryštof Jindřich mladší z Cedvic, se však aktivně zúčastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandovi II. Po bitvě na Bílé hoře bylo jeho kynžvartské panství konfiskováno, v roce 1623 propůjčeno a v roce 1630 definitivně postoupeno pěti bratřím Metternichových, synovcům trevírského kurfiřta. Metternichům pak kynžvartské panství i s ruinami hradu na kopci patřilo až do roku 1945. Sídlo rodu Metternichů Na sklonku 17. století nechali Metternichové chátrající renesanční zámeček přestavět na typický barokní zámek. Ten měl podobu typického venkovského sídla, uzavřený komplex hospodářských budov, s konírnou v celém jižním křídle a reprezentačním velkým sálem nad centrálním průjezdem. V 18. století bydleli majitelé hlavně na svých statcích v Porýní a na Kynžvart zajížděli jen v letních měsících. Během prusko-francouzské války byly porýnské majetky Metternichů zcela zničeny a kynžvartský zámek byl na přelomu 18. a 19. století načas dokonce jediným sídlem tohoto významného rodu. Roku 1818 zdědil majetek princ Klemens von Metternich. Od roku 1809 byl ministrem zahraničí a v letech 1821-1848 kancléřem habsburského domu. V roce 1813 byl povýšen do dědičného knížecího stavu. V jeho režii probíhal Vídeňský kongres (1814-1815), který upravil mezinárodní vztahy soustavou smluv po porážce Napoleona. Kancléř Metternich bydlel převážně ve Vídni. Nákladná klasicistní přestavba Starý barokní kynžvartský zámek už nevyhovoval kancléřovým nárokům na reprezentaci, a tak byl v letech 1821-1839 přestavěn ve stylu vídeňského klasicismu. Vynikající vídeňský architekt Pietro Nobile přitom musel respektovat množství kancléřových návrhů a náročných požadavků. Jako stavební materiál byly použity mimo jiné i kameny z hradu Kynžvart. Okolo zámku byl pod vedením vídeňského zahradníka Riedla vybudován rozsáhlý park s řadou rybníků, mlýnem, okrasnými stromy, sochami a pomníky. Přestavba a rozšíření se dotkly také přilehlého pivovaru a dalších hospodářských budov. Přestavba nebyla nijak levná záležitost a Metternichovi na ní půjčil samotný Salomon Rothschild, nejvýznamnější bankéř té doby. Po rekonstrukci se z Kynžvartu stala venkovská reprezentativní rezidence, s prvky empíru. Na zámku Metternich přijímal významné návštěvy - zavítal sem mj. ruský car Alexandr I., jenž mu darem přivezl semena bolševníku, car Mikuláš I. a J. W. Goethe. Roku 1828 bylo založeno v zámku muzeum, které patří k nejstarším muzeím v Čechách. Na počátku revoluce v březnu 1848 kancléř podal demisi. Tříletý dobrovolný exil trávil v Londýně. Po návratu až do své smrti 11. června 1859 pobýval často na Kynžvartu. Jeho ostatky byly převezeny do rodinné hrobky v kostele sv. Václava v Plasích, kde spočívají dodnes. Metternichům patřil Kynžvart až do roku 1945. Cenné interiéry a zámecká knihovna Ve druhé polovině 20. století zámek chátral. Na lepší časy se začalo blýskat až po částečné rekonstrukci. V polovině 90. let bylo pro veřejnost zpřístupněno všech 25 reprezentačních interiérů. Díky tomu, že Metternich během svého života shromáždil velké množství uměleckých předmětů, mohou dnes návštěvníci obdivovat jejich krásu v četných expozicích. Návštěvníci mohou shlédnout např.: zámecký okruh s pracovnou kancléře Metternicha, kulečníkový sál, zámecké salonky a mumie. V jeho sbírkách jsou historické mince, přírodniny, technické kuriozity i exotické zbraně. V zámku se také nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven v Česku. Celkem čítá asi 12 000 titulů ve 24 000 svazcích, mezi nimi 230 inkunábulí, což je nejvíce v České republice a vzácný fragment Starého zákona z konce 8. století. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na vrch Dyleň, kde se dnes nachází bývalá radarová věž. Nedaleko od města Lázně Kynžvart najdete zříceninu hradu Kynžvart nebo přírodní památku Kynžvartský kámen. Za návštěvu stojí také melebný skanzen Doubrava nebo Mariánské Lázně. V Dolním Žandově najdete židovský hřbitov Boršengrýn. V obci Vysoká je k vidění zřícenina kostela Narození sv. Jana Křtitele. Zajímavým místem, které stojí za návštěvu, je také oblast rašelinišť na Kladské. Ubytování najdete v Lázních Kynžvart nebo v Mariánských Lázních.
Celý článekZámek Lány
Barokní zámek v obci Lány stojí v křivoklátských lesích nedaleko Kladna a je známý jako letní sídlo prezidentů Československé a České republiky. V roce 1392 se v Lánech připomíná tvrz, sídlo Haška z Lán. Od roku 1589 je součástí královského panství křivoklátského a později, na místě tvrze, je zde vystavěn renesanční zámek, užívaný jako letohrádek při císařově pobytu ve zdejších lesích. Roku 1652 proběhla přestavba zámku v raně barokním stylu. V roku 1685 byl zámek odkoupen Valdštejny, za nich byl zvýšen o jedno patro, za Karla Egona Fürstenberka v letech 1821 - 1825 o 2. a v letech 1902 - 1903 přistavěno také 3. patro. Místo posledního odpočinku T.G.M. Od roku 1918 je lánský zámek v majetku československého státu a přestavěn architektem J. Plečnikem na letní sídlo prezidentů republiky. Možnost pořádání reprezentativních honů byla jedním z důvodů, proč byly Lány zvoleny za letní sídlo hlavy nového státu, výhodou byla také blízkost Prahy, krása prostředí křivoklátských lesů i vnitřní, vhodné zařízení zámku. První prezident Československé republiky, Tomáš Garrigue Masaryk si lánský zámek velmi oblíbil. Považoval Lány za svůj domov a trávil zde chvíle práce i odpočinku. Po abdikaci na úřad prezidenta v roce 1935 se do Lán přestěhoval i se svou rodinou natrvalo. Jako místo posledního odpočinku pro sebe i své nejbližší nakonec zvolil zdejší lánský hřbitov. Po smrti T.G.Masaryka zde určitý čas bydlel i prezident Edvard Beneš před rokem 1938 i po návratu z exilu a v době okupace zde také pobýval prezident Emil Hácha. Po roce 1948 zde občas zavítali prezidenti Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný i Ludvík Svoboda a Gustáv Husák. Zámek v Lánech bohužel lze navštívit výjimečně, v návštěvních hodinách je přístupný zámecký park. V Lánech se nyní nachází muzeum TGM, pamětní síň jeho manželky a také muzeum sportovních vozů. Dispozice zámku Lánský zámek je třípatrová trojkřídlá budova, s mansardovou střechou s báněmi v rozích. Při východním křídle stojí kostel z let 1748 – 1752. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy. K zámku náleží také velký palmový skleník, rybník Bahňák, u zámku stojí bronzová socha Jenoféfy a především zámecký park. Park byl založen okolo roku 1770, dnešní podoba pochází od J. Plečnika. Park přechází v oboru. Lánská obora, část někdejší tzv. Velké obory z 18. století, slouží zejména k chovu ušlechtilé lovné zvěře. V lánské oboře je řada pamětihodných míst. Jsou zde dosud patrné rozvaliny hradu Jivna, který dal postavit panovník Václav I. Na Červené mýtině je tzv. Dohodový dub, pod kterým sjednal prezident T.G.Masaryk s jugoslávským králem Malou dohodu. V okolí můžete například navštívit skanzen výroby dřevěného uhlí ve Lhotě nebo rozhlednu Slavín v Tupadlech. Ubytovat se můžete přímo v Lánech nebo v nedalekých Tuchlovicích.
Celý článekZámek Lázně Bělohrad
Barokní zámek Lázně Bělohrad stojí přímo v centru stejnojmenného města a tvoří jeho nejcennější historickou stavbou. Zámek je dnes sice nepřístupný, slouží jako internát učiliště, ale můžeme si prohlédnout zámecký park i památník K. V. Raise, který byl přebudován ze zámecké oranžerie. Na místě dnešního zámku kdysi stávala dřevěná tvrz Koštofrank. Jan Škopek z Bílých Otradovic ji později přestavěl ve tvrz kamennou, pro jejíž bílé zdi ji poddaní nazývali Bílým hradem – Bělohradem, z čehož pak vznikl i název města. Roku 1684 získal bělohradské panství Bertold Vilém z Valdštejna, který začal s výstavbou zámku. Stavba započala kolem roku 1720 a podílel se na ní snad i Giovanni Santini - Aichl. Po smrti Bertolda Viléma z Valdštejna roku 1724 zdědila jeho majetek dcera Marie Alžběta, prodaná za Jana Arnošta Schaffgotsche z Kynastu. Teprve za nich byla stavba zcela dokončena. Roku 1945 byl zámek zestátněn a využíván účelově. Nyní je zde umístěn internát zemědělského učiliště. Přední nádvoří zámku tvoří symetrický ornamentální půdorys. Z obou bočních stran je uzavřeno hospodářskými budovami a příbytky služebnictva. Z nádvoří do vlastního zámku vedou dva podjezdy, mezi nimiž se nachází zámecká kaple, původně zasvěcená Janu Evangelistovi. Zakončena je věží, nesoucí znak bývalých majitelů Schaffgottschů. Mohutný orel u vchodu je znak sv. Jana Evangelisty a nad vchodem jsou slova z jeho evangelia "Verbum caro factum" - Slovo tělem učiněno. Za zámkem se rozkládá přístupný zámecký park.
Celý článekZámek Lednice
Vítejte v pohádce. V pohádce jejíž děj se odehrává na Břeclavsku, kraji Jihomoravském nedaleko rakouských zemí. Tou pohádkou je Lednice, romantický novogotický zámek, stojící v nádherné krajině. Lednice je jako součást Lednicko-valtického areálu - přírodně-krajinářského celku o rozloze skoro 300 km2 zapsána na seznamu UNESCO. Tento punc výjimečnosti znamená, že sem každoročně přijedou tisíce návštěvníků, aby obdivovali „zahradu Evropy“. Na svědomí má všemocný, původem rakouský, šlechtický rod Lichtenštejnů. Ale pohádky by se měly vyprávět od začátku. Tak tedy za devatero horami, devatero řekami… Jak to všechno začalo …žili dva bratři, vladykové Adamar a Lipert z Lednice. Nebyli ničím výjimeční. Jezdili na koni, lovili a bavili se. Když trochu zbohatli rozhodli se postavit roku 1222 u brodu blízké řeky Dyje gotickou tvrz. V jejich držení nezůstala dlouho. Po nich ji vlastnil rod Sirotků, kteří ji v roce 1322 prodal Janu z Lichtenštejna. V držení tohoto rodu zůstalo zdejší panství, s krátkou přestávkou v letech 1571-1576, až do roku 1945. Lichtenštejnové měli velké majetky a mnoho sídel. Lednice proto zůstávala zpočátku v pozadí a nebyla příliš využívána. To se změnilo po roce 1585. Tehdy přebudoval Hartman z Lichtenštejna starou tvrz v renesanční zámek. S tím jak začal stoupat mocenský vliv Lichtenštejnů, rostla potřeba i opravdu reprezentativního sídla. Tím se měly stát právě Lednice a blízký zámek Valtice. Zahrada Evropy Od 17. století tak začali Lichtenštejnové upravovat lednicko-valtické panství, jehož dvěmi perlami se staly oba zámky. Nejvíce se o výstavbu zapříčinil Karel Eusebius, jenž úpravám rodových majetků zasvětil celý svůj život. Na svůj dvůr zval významné řemeslné mistry, kašnáře, architekty i umělce té doby, za které vyplácel nemalé peníze. Ze zámku se stal rozsáhlý zámecký komplex s hospodářskými budovami. V budování bylo pokračováno i po Karlově smrti. V roce 1715 byla vybudována proslulá alej, která spojila lednické a valtické panství. Dnes se jmenuje Bezručova. Ovšem to co dělá z Lednice neobyčejné šlechtické sídlo je zámecké okolí. Rozsáhlý a nádherný park, plný vodní ploch a romantických staveb. Tyto stavby začaly vznikat na konci 18. století. Úžasné romantické stavby Lichtenštejnové zde vystavěli romantickou zříceninu Janův hrad, klasicistní myslivnu Lovecký zámeček, Apollónův chrám s dórským sloupořadím, Rybniční zámeček, Hraniční zámeček, Belvedér; vyhlídku Kolonáda na Reistně, Rendez-vous též zvaný Dianin chrám, prsaté Tři Grácie, Akvadukt, Obelisk, Vodárnu a Minaret. To vše doplnil velký zámecký rybník s 15 ostrovy a mnoho okrasných dřevin a květinových záhonů. Vskutku neobvyklá krása, kterou dodnes můžeme na tomto pohádkovém místě obdivovat. Exteriér zámku Protože Lichtenštejnové šli s dobou, nemohli opomenout i stavební úpravy samotného zámku, který tak měnil tvář v souladu s dominujícími stavebními slohy a rozšiřoval se. Po baroku tak přišel ke slovu klasicismus, po něm empír a do současné krásy vyrostl lednický zámek v polovině 19. století ve slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Architektem byl Jiří Wingelmüller. Ve stejném slohu byl přestavěn i přilehlý kostel sv. Jakuba. Lichtenštejnové vlastnili zámek až do roku 1945, kdy ho získal stát. Zámecké interiéry Stejnou nádherou jakou oplývá zámek zvenku, oplývá i výzdoba jeho interiérů. Návštěvníci mohou obdivovat vyřezávané kazetové stropy, původní nábytek a mobiliář. Pozoruhodné je šestatřicetistupňové dřevěné schodiště v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. První prohlídkový okruh zahrnuje přízemí a reprezentativní sály. Druhý nás zavede do patra, kde můžeme nakouknout do soukromí šlechty a způsobu jejího života. No a samozřejmě nádherný zámecký park se všemi jeho romantickými stavbami, zákoutími, skálami, rybníky a stromy na jehož prohlídku jeden den rozhodně nestačí. A nezapomeňte na Valtice… Tipy na výlet Ve Valticích můžete navštívit Muzeum zahradnictví a životního prostředí. V nedaleké Břeclavi stojí zámek, Městské muzeum a galerie, kostel navštívení Panny Marie, kostel sv. Václava, synagoga a židovský hřbitov. Podívat se můžete také na zámek Pohansko. Ubytovat se můžete třeba v Lednici nebo ve Valticích.
Celý článekZámek Lemberk
Raně barokní zámek Lemberk stojí ve městě Lvová, 2 km od Jablonného v Podještědí, okres Česká Lípa, kraj Liberecký. Od hradu k zámku Dnešní barokní zámek stojí na místě gotického hradu Löwenberg, který byl založen kolem roku 1240 Havlem z rodu Markvarticů, manželem svaté Zdislavy. Hrad sloužil k ochraně obchodní a vojenské stezky z Čech do Lužice. Z této doby pochází také válcová věž, která střežila přístupovou cestu do hradu po úzké šíji z jihu. Markvarticové drželi sídlo do konce 14. století, poté jej získal rod Vartenberků. V době husitství, v roce 1427, byl Lemberk dobyt a zpustošen. V roce 1518 se majitelem hradu stal Vilém z Illburka, za něhož tu pobýval i známý český kronikář Václav Hájek z Libočan. Renesanční zámek Původně gotický hrad byl za majitele Jindřicha Kurzpacha z Trachenberka v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Ten se však počátkem 17. století stává vlastnictvím Pánů z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 vznikl v hlavním renesančním paláci kazetový strop se 77 výjevy Ezopových bajek. Po bitvě na Bílé hoře byl Donínům majetek zkonfiskován a zámek přešel do vlastnictví Albrechta z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti jej v roce 1634 získal jeden z jeho důstojníků Jan Rudolf Breda. Barokní zámek Novým majitelům, povýšeným do panského stavu, již nevyhovovaly strohé renesanční budovy, chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo, a tak nechali podle návrhů italského stavitele Nicolase Sebregondiho přestavět Lemberk do dnešní barokní podoby. Zatímco renesance v podstatě dovršila celkovou koncepci areálu, baroko dalo budovám jejich vnější vzhled a přineslo i nové úpravy zámeckých interiérů. Hlavní dominantou se stala věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Interiéry byly vybaveny bohatým štukem a z této doby pochází také tzv. Zdislavina světnička připomínající manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka. V roce 1726 kupují panství Clam-Gallasové. Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková. Její rod obýval zámek až do roku 1941, kdy byl zabrán pro potřeby nacistické správy. Po roce 1945 přešel Lemberk do vlastnictví československého státu a byl zpřístupněn veřejnosti. Někdejší reprezentační prostory byly od roku 1951 svěřeny Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, které zde zřídilo stálou expozici dějin bytové kultury. Podoba zámku Lemberk, původně gotický hrad, se změnil na renesanční a pak raně barokní zámek. Průčelí budov pokryla geometrická sgrafita, věž byla zakončena ochozem a novým zastřešením. V severním zámeckém křídle byl zřízen hlavní sál, prostupující 2 patra. Zámek je dvoupatrová čtyřkřídlá stavba kolem lichoběžníkového dvora, na jižní straně deformovaného velkou válcovou věží. Do zámku se vchází kolem renesanční vrátnice přes kamenný most do věžovité brány s bosovaným portálem a cibulovitou věžičkou. Pod válcovou věží je v přízemní kuchyně ze 17. století, u paty věže stojí barokní kašna. Zámecké nádvoří nese podobu z 2. poloviny 17. století. Za bývalým letohrádkem Bredů se rozprostírá zahrada s mytologickými sochami a 2 fontánami. Zámek Lemberk je cenným dokladem nepřerušeného funkčního a architektonického vývoje panského sídla, ale také proměn životního stylu. V historii Lemberka se odráží měnící se společenská úloha šlechty. Expozice zámku nám nabízí 3 prohlídkové trasy. První zahrnuje historickou expozici. Uvidíme renesanční a barokní interiéry, které dokládají vývoj nábytku a uspořádání interiérů od gotiky, přes renesanci k baroku. Interiéry doplňuje bohatá štuková výzdoba a nábytek z jednotlivých slohových období. Ve druhém prohlídkovém okruhu nás čeká muzeum sv. Zdislavy z Lemberka, včetně Zdislaviny světničky. Třetí trasa zahrnuje expozici Crystalex, jedná se o stálou výstavu moderního uměleckého sklářství. V zámecké konírně se pořádají příležitostné instalace. Sv. Zdislava z Lemberka Zajímavostí zdejšího panství je osobnost svatořečené Zdislavy, která na hradě žila, zakládala špitály a starala se o nemocné. Pod zámkem se nachází tzv. Zdislavina studánka, kterou podle legendy Zdislava používala k léčení očních nemocí. V areálu zámku se nachází Bredovský letohrádek s barokní zahradou, soubor hrázděných domků, lipové aleje, vodárenská věž a kaple Nejsvětější trojice, později známá jako kostelík blahoslavené Zdislavy. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba přírodní památku Panenská skála, Bílé kameny u Jítravy, Krkavčí skály, zříceninu hradu Roimund, zříceninu hradu Loupežnický vrch nebo na zříceninu hradu Starý Falkenburg. U obce Chrastava najdete repliku venkovského velmožského sídla, která se nazývá Curia Vítkov. Ubytovat se můžete Jablonném v Podještědí nebo v Hrádku nad Nisou.
Celý článekZámek Lešná
V rámci ZOO je možné navštívit zámek Lešná. Historie zámku Lešná začíná tam, kde končí historie dříve slavného valašského hradu Lukova. Hrad získali i s panstvím v roce 1724 hrabata z rodu Seilern-Aspangů. Moc na Moravě nepobývali a koncem 18. století zchátralý hrad opustili a nechali si na místě zvaném Lešná postavit jako pohodlnější šlechtické sídlo původní zámek. Letní sídlo Seilernů Byla to jednoduchá jednopatrová budova, která se pouze na jednom místě zvedala do úrovně druhého patra. Původní zámek po dobu 80 let sloužil hraběcí rodině pouze jako letní sídlo. Zimy trávila šlechtická rodina v Rakousku. Na sklonku 19. století se Seilernové rozhodli pro výstavbu nového reprezentativnějšího zámku. V roce 1886 byla budova starého zámku stržena a na jeho místě byl v letech 1887 - 1894 vybudován nový, dnešní zámek. Je vystavěn ve smíšeném historizujícím slohu - novogotiky, novorenesance a novobaroka. Stavbu zámku řídil autor projektu, vídeňský architekt Johann Mick. Interiéry zámku byly velmi komfortně a draze vybaveny. Přepychové dřevěné obložení stěn a stropů zhotovili vídeňští mistři z mořeného slavoňského dubu, nábytek se vozil z Londýna, látky pro čalounění z Paříže. Byla zde zavedena elektřina, vodovody se studenou i teplou vodou, pěkné a prostorné koupelny se splachovacími toaletami, domácí telefon a celý zámek byl vytápěn ústředním topením. Pohodlný zámek se stal prvním sídlem rodu Seilernů a až do roku 1945. ZOO Lešná Zámek je vyhledávaným zejména pro své interiéry, bohaté sbírky a blízkou ZOO, jejíž základy vlastně položili sami Seilernové. Největší místností celého zámku je sál předků. Je zde nejbohatěji vyřezávaný kazetový strop a portrétní galerie původních majitelů zámku hrabat ze Seilernu. Dnes se zde pořádají svatební obřady. Velmi zajímavá je také sbírka předmětů přivezených z cesty kolem světa, kterou podnikli bývalí majitelé zámku. Sbírka zahrnuje mimo jiné nejrůznější výrobky zhotovené ze slonoviny, vzácných dřevin, kovu či porcelánu a její součástí je i kolekce antických vykopávek. Romantický anglický park, který dodnes obklopuje zámek, vznikal někdy v letech 1884-1888. Najdete zde dřeviny z Evropy, severní Ameriky a Asie. Mnohé vzrostlé stromy jsou nejen esteticky velmi krásné, ale navíc značně staré. Celý komplex je majetkem města Zlína. Tipy na výlet Nedaleko odsud najdete vodní nádrž Fryšták a vodní nádrž Slušovice. Vydat se můžete na barokní zámek Vizovice, větrný mlýn holandského typu Štípa, poutní chrám Narození P. Marie. V nedalekém Zlíně najdete hrad Malenovice, Obuvnické muzeum, Baťův mrakodrap, areál Baťových závodů, Muzeum jihovýchodní Moravy, Baťovský domek nebo kostel sv. Filipa a Jakuba. Ubytovat se můžete ve Zlíně.
Celý článekZámek Letohrad
Raně barokní zámek Letohrad je dominantou stejnojmenného města, které leží nedaleko Ústí nad Orlicí. Historie zámku Do roku 1950 mělo město název Kyšperk podle hradu Kyšperk, ze kterého jsou dnes patrné jenom zbytky. Dalším panským obydlím v obci byla tvrz, kterou roku 1554 postavil majitel panství Zdeněk Žampach z Potštejna. Tvrz byla dřevěná, jednoduchá, bez jakéhokoliv opevnění. Právě na jejím místě nechal dědic panství Hynek Jetřich Vitanovský roku 1680 vystavět pohodlný barokní zámek. Zámek byl v pozdějších letech několikrát rozšířen a přestavěn. Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod Stubenberg-Nimptsch, který ho vlastnil do roku 1945, kdy byl znárodněn. V současnosti je ve správě města Letohrad. Dispozice zámku Zámek v Letohradu je slohově nevýrazná dvoupatrová budova obdélníkového půdorysu vrcholící věžičkou s cibulovitou střechou. Západně od hlavní zámecké budovy byla postavena jednopatrová budova, která byla v přízemí na východní straně otevřena arkádou. K této budově, v níž bylo umístěno hospodářské příslušenství zámku, přiléhala na západní straně umělecky nejhodnotnější stavba zámeckého areálu, jednolodní barokní zámecká kaple sv. Václava, v r. 1726 změněná ve farní kostel. Nejcennější částí interiéru kostela je bohatá štuková výzdoba stropu jejímž autorem byl Giovanni Maderna. Zámecká budova je spojena se západní budovou zdí s branou. Tato zeď uzavírá nádvoří mezi oběma budovami. K jihu přechází nádvoří v romanticky upravený zámecký park. Dnes v zámku sídlí hotel, restaurace, soukromé gymnázium, Městská knihovna a Základní umělecká škola. Tipy na výlet Navštívit můžete zříceninu hradu Potštejn, zříceninu hradu Lanšperk, zříceninu hradu Žampach, rozhlednu Rozálka u Žamberka, zámek Žamberk nebo Městské muzeum Žamberk. Hrad Litice nad Orlicí stojí jistě také za vidění. Ubytovat se můžete v Ústí nad Orlicí.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 … 184 185 186 Další Poslední
