Vítkov díky své vyvýšené poloze nad Prahou poskytuje svým návštěvníkům krásnou vyhlídku na město. Na jižní stranu směrem na Žižkov a Karlín, na jižní straně směrem na Nové Město, Staré Město a Hradčany a na severní od Dejvic až po Prosek.

Židovský hřbitov se nachází asi 1,5 km jihozápadně od centra města při silnici na Vranín, vlevo kousek za železničním přejezdem. Založen byl v nedávné době v roce 1908 a užíván až do druhé světové války. Na poměrně velké ploše 1422 m2 se dnes nachází jen velmi málo náhrobků (cca 43) pocházející od doby založení do roku 1942. Hřbitov je ohrazen zdí v dobrém stavu a uzamčen. Dochována je obřadní síň i domek hrobníka, který dodnes slouží k obytným účelům.

Barokní zámeček Růžkovy Lhotice, dominanta vsi, leží 2,5 km od obce Čechtice. Ves Lhotice se poprvé zmiňuje roku 1363 a první zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1421, kdy se jejími majiteli stávají Zdeněk a Petr z Lukavce. V roce 1542 prodal Petr Malovec Dříteňský z Malovic své dědictví bratrům Janovi a Jiříkovi Růžkům svobodníkům z Miřetic. Takto tvrz v Lhoticích získala své jméno Růžkovy Lhotice. Historie zámku V druhé polovině 18. století byl na místě původní tvrze postaven prostý patrový zámek. Od roku 1835 zde na zámku sídlí rodina Smetanova, proto také je zde umístěna busta Bedřicha Smetany, který v Lhoticích prožil několik let a často sem jezdil hledat inspiraci do svých děl. Po druhé světové válce se i ve Lhoticích situace změnila a zámeček až do roku 1973 patřil zemědělcům, poté se dostal do správy Okresního muzea v Benešově. Expozice muzea Zámek prošel následně rekonstrukcí do podoby, kterou měl v době Bedřicha Smetany a poté se stal muzeem s expozicí Hudební tradice Podblanicka. Zdejší expozice je věnovaná především počátkům Smetanovy tvorby. Zároveň připomíná i další skladatele, kteří v průběhu staletí v regionu působili (Jan Dismas Zelenka, Josef Leopold Dukát, Richard Wagner). Dnes je majitelem zámku Muzeum Podblanicka ve Vlašimi. Nedaleko odsud najdete také židovský hřbitov ve Studeném. Ubytovat se můžete například v Želivě, kde za návštěvu rozhodně stojí premonstrátský klášter.

Drobné pozůstatky hradu Bukovina se nacházejí na vyvýšenině nad potokem Nedveka, 1 km severně od obce Jiřice u Moravských Budějovic. Na hrad z obce vede turistická značka, která křižuje již výše zmíněný potok, jenž je třeba přeskákat po kamenech či přejít přes spadlý kmen. Hrad je volně přístupný. Soudě dle archeologických nálezů a písemných pramenů byl hrad vystavěn někdy v letech 1320¬¦1325. V písemných pramenech se jako první z majitelů objevují Gerhart z Bukoviny a Heřman z Hostimi. Nedaleká Hostim byla hospodářským centrem panství a sídlili v ní další členové rodu, obývající místní tvrz. Rodina se ve třech generacích velmi rozrostla a proto byl na hradě v polovině 14. století vybudován ještě jeden palác. Na počátku 15. století však již žili jen dva členi tohoto rodu, Jan a Ludvík. Roku 1417, po Ludvíkově smrti a tudíž i vymření rodu, převzal celé rodové jmění Jan Vajtmilnar ze Žerotic. Roku 1464, když hrad získali Borovští z Lichtenburka, byl patrně již pustý, což potvrdil zápis o tomto majetkovém převodu v deskách zemských, pořízený až v roce 1481. Tvar jednodílné dispozice hradu byl přibližně trojúhelníkovitý. Do hradu, opevněného příkopem a valem, se vstupovalo branou, chráněnou okrouhlým bergfritem. Na jihovýchodní straně nádvoří stával palác, pod nějž byl v polovině 14. století přistavěn ještě jeden, rozměrnější. Protilehle od bergfritu přes nádvoří nad srázem k potoku stávala obytná věž. Zbytek nádvoří vymezovala hradba. Dnes zde návštěvník spatří, nepočítaje příkop a val, základy bergfritu, základy obou paláců a věže a drobné střepy hradby. M.K.