Informace pro turisty, prodej suvenýrů, prodej vstupenek na kulturní akce, czech-point. Otevírací doba: Pondělí - Pátek     8.30 - 17.00 hod.Sobota - Neděle     9.00 - 16.00 (pouze v sezoně: červen - září) Zámek Vyškov V centru města stojí zámek, který byl přestavěn z gotického hradu. Zadní trakt zámku slouží od roku 1954 jako Muzuem Vyškovska, které nabízí k prohlídce jak aktuální výstavy, tak stálé expozice, které se zaměřují na historii města a regionu, zaniklý hrad Melice, lidovou keramiku, národopis, zdejší přírodu a pamětní síň orientalisty Aloise Musila. Více o zámku Vyškov najdete zde

Vrch Cvilín (436 m) se rozkládá na jihovýchodním okraji Krnova a na jeho dvou vrcholech se nalézá několik výjimečných staveb. Na jeho Zadním kopci se nelézá zřícenina hradu Cvilín a na Předním kopci stoji stavba barokního poutního kostela sv. Kříže a Sedmibolestné Panny Marie. Výškovou dominantu pak tvoří rozhledna Cvilín. Byla otevřena roku 1903 a za její výstavbou stál Moravskoslezský sudetský horský spolek. Dostala jméno podle svého mecenáše knížete Lichtensteina. Točité schodiště ústilo na vyhlídkovou plošinu a na cimbuří ještě navazovala malá boční věžička s další vyhlídkovou plošinou. O tuto unikátní věžičku přišla rozhledna po válce kdy byly prováděny opravy. Rozhledna nebyla v dalších letech udržována a chátrala. V roce 1966 byly na vrchol rozhledny umístěny antény televizního vysílače a přístup na rozhlednu se omezil. V 80.letech a na přelomu 20. a 21. století prošla rekonstrukcí, antény byly sundány a přístup pro veřejnost obnoven v plné míře. Původní výška věže s boční věžičkou byla 35 metrů, nyní je jenom 29 metrů. Od roku 1993 je rozhledna Cvilín zapsána v památkovém fondu Státního ústavu památkové péče.

Zřícenina hradu Tolštejna se nachází 1,5 km od obce Jiřetín pod Jedlovou, v okrese Děčín, v Ústeckém kraji. Kdybychom chtěli jít po stopách jeho názvu přišli bychom na to, že vznikl z původního německého Dohlensteinu, tedy Kavčího hradu. Historie hradu Proč se mu tak začalo říkat, o tom prameny mlčí. Sdílnější ovšem jsou když se chceme dozvědět něco o jeho počátcích. První písemné zmínky jsou z roku 1337. Ovšem hrad zde stál již dříve, zřejmě na konci 13. století, a za jeho stavbou stál místní mocný šlechtický rod Vartenberků. Postavit v těchto místech hrad nebyl vůbec špatný nápad. Když se na to podíváme optikou doby, tedy 13. stoletím, byla to dokonce nutnost. Vartenberkové potřebovali základnu a opěrný bod svých držav, které bohužel pro ně ležely v pohraniční oblasti, kde boje mezi Němci a Čechy byly takřka na denním pořádku. Pod hradem se také vinula důležitá obchodní stezka z Čech do Lužice. Majitelem Tolštejna byl roku 1337 právě Vaněk z Vartenberka jenž je nucen odrážet další výpad hornolužických měst. Nutno podotknout, že i česká strana nezůstávala pozadu a loupeživé výpady do Žitavska byly velmi časté. Vartenberkové drželi Tolštejn do 15. století, na jehož počátku se novým pánem stal Hynek Berka z Dubé, nejvyšší pražský purkrabí. Hrad se stal důležitým činitelem za husitských bouří. Tolštejn totiž sloužil jako zvědný hrad, podávající varování o husitském tažení do Lužice a Slezska. V pozdějším průběhu husitských válek však Vartenberkové a Berkové uzavřeli s husity smír, a tak hrad několikrát hostil jejich posádku. Tolštejn a jeho hradby si neoddychl ani v boji o moc mezi Jiřím z Poděbrad a vzpurnou šlechtou. V roce 1463 Jiří z Poděbrad hrad dobyl, pak jej ovšem získali zpět Vartemberkové, za nichž byl hrad obsazen Lužičany. Zklidnění přinesl až rok 1485. Tehdy se novými majiteli stali Šlejnicové. Hrad přestavěli a celý kraj čekal hospodářský rozmach. Renesance ukončila sídelní roli Tolštejna a o to více byly posíleny jeho pevnostní prvky. Poslední zápis do historie učinil Tolštejn za třicetileté války. Roku 1642 byl hrad obsazen rakouským vojskem. Švédský generál Wrangel následně Tolštejn dobyl a nechal zapálit. Hrad již nebyl obnoven a chátral. Místní si sem chodili pro stavební materiál a zkázu dokonali dobrodruzi hledající poklady. Tolštejn zachránil romantismus 19. století a s ním spojený zájem o turistiku. Roku 1865 zde obchodník Johann Josef Münzberg zřídil malé občerstvení a následně vystavěl hostinec. To přispělo k oblíbenosti hradu jako výletního místa. Podoba hradu Do hradu se vstupovalo branou na východní straně hradiště. Od ní se rozvíjelo hrazení zapojující do obrany objektu věže, bašty i boční stěny budov. Kruh hradeb svíral a bránil jádro hradu, Jádro tvořily palác, hospodářské budovy, obydlí hradní posádky, konírny, skladiště a spižírny. Z objektu vnitřního hradu se zachovalo málo. Více zůstaly zachované hradby a bašty. Na severní straně se dochovalo tzv. šlejnicová bašta s erbem, v severozápadním cípu okrouhlá věž nazývaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Tipy na výlet Tolštejn je oblíbeným výletním místem s vyhlídkou a restaurací dodnes. Ze zbytků jeho hradeb lze spatřit rozhledny Dymník a Jedlovou, vrchol Luž města Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf. Navštívit můžete také zříceniny hradu Milštejn, akvadukt v Dolní Chřibské, kapli sv. Kříže na Křížové hoře. Ubytovat se můžete v Jiřetíně pod Jedlovou.

Chrám Nanebevzetí Panny Marie od sebe odděluje Sezimovo a Husovo náměstí. Byl vystavěn v letech 1700-1707 na místě zbořeného staršího kostela Matky Boží. Architektem byl italský mistr Domenik de Angeli, nebyl však dostavěn zcela podle původních plánů. Stavbu financoval majitel panství Leopold Ditrichštejn. V roce 1863 shořela věž a byla nahrazena roku 1894 dnešní podle projektu Fr. Schomoranze. Bazilikální trojlodí má vysokou střední loď a nižší boční lodě v jejichž patře se nachází tribuny. Obdélný presbytář ukončuje sakristie, na severu a na jihu se nachází oddélná předsíň a komora. Chrám se svými rozměry (63x26x22 m s věží 64 m vysokou) patří k těm největším. Krásná je i jeho štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech od italských mistrů. V interiéru se nachází hlavní oltář a osm bočních postranních oltářů. Hlavní s obrazem Nanebevzetí Panny Marie je snad dílem Ignáce Raaba. Boční oltář v kapli s obrazem sv. Jana a Boha je zase dílem z okruhu Petra Brandla. Zajímavá je původní dlažba z roku 1713, pod ní jsou hrobky šlechtického rodu Žejdliců. Dalším vybavením je kazatelna (1708), cínová křtitelnice (1617) a velká barokní varhany z roku 1708. Ty doplňují ještě menší vzácnější z konce 16. století. Kostel stále slouží pro bohoslužebné účely.