Zříceniny hradu Kamýk se nachází na čedičovém suku nad stejnojmenou vsí. Historie hradu Kamýk vystavěl z pověření krále Jana Lucemburského pan Jindřich erbu jednorožce, jemuž král nový hrad roku 1319 udělil v léno. Užil zde tedy stejný mechanismus jako například u Střekova, aby si - i když sám hrady prakticky nestavěl - zajistil nové opory panovnické moci. Za Viléma Kamýckého ze Lstiboře byl roku 1547 starý stísněný hrad přestavěn, ale již na přelomu 16. a 17. století si páni ze Lstiboře postavili pod starým hradem novou tvrz. Chátrání Kamýku nepochybně uspíšilo dobytí Sasy za třicetileté války v roce 1632. V polovině 17. století byl již zříceninou. Podoba hradu Hlavní obranou i obytnou stavbou prvé fáze hradu byla velká pětiboká obytná věž na nejvyšším vrcholu skály. Skálu s věží obklopovalo předhradí, jehož hradba je doposud částečně dochována. K ní byly při renesanční přestavbě přistavěny obytné budovy, pro něž byla prolomena velká částečně zachovaná obdélná okna. Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Ploskovice nebo Zubrnickou muzeální železnici. Rozhlednu Varhošť najdete u Litoměřic. Přímo v Litoměřicích najdete Oblastní muzeum v Litoměřicích, jehož součástí je i tzv. Máchova světnička. Ubytování doporučujeme v Ústí nad Labem nebo v Litoměřicích.

Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.

Židovský hřbitov se nachází severně od obce při zrekonstruované hrázi na potoce Pstruhovec. Hřbitov byl založen někdy před rokem 1610 a naposledy rozšiřován v roce 1863. Za druhé světové války a po ní byl devastován. Dnes na ploše 1356 m2 se nachází okolo 170 náhrobků od roku 1727 do počátku 20. století. Hřbitov ohrazují zbytky obvodového zdiva a hřbitov je tak volně přístupný. V obci se nacházela synagoga, patrně až do roku 1830 dřevěná, kdy vyhořela. Následně byla postavena nová v klasicistním slohu, která sloužila až do první světové války. V roce 1955 byla zbořena.

Vpravo hlavního vchodu při pohledu z Úatsavní ulice 7/91.