Tip na výlet

Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!

 

Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.

 

Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz

 

První 1 2 3 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 184 185 186 Poslední

Zámek Milotice

MěstoMilotice

Zámek Milotice je jeden z nejkrásnějších barokních zámků u nás. Leží nedaleko Kyjova, okres Hodonín, Jihomoravský kraj. Původně na jeho místě stávala vodní tvrz, kterou vystavěli ve 14. století pánové Zdeněk a Čeněk z Ronova. Za husitských válek byly Milotice významným střediskem husitů. Historie zámku Asi v letech 1586-96, za Bernarda Ludvíka Tovara z Enczesfeldu, byla tvrz přestavěna v renesanční zámek, z kterého se dochovaly např. arkády na nádvoří. Nová stavba úplně nenavázala na původní areál tvrze, v sousedství zámku stály gotické zdi s věží ještě v 18. stol. Zámek byl barokně přestavěn až za Serenyiů, kteří jej získali v r. 1648. Nově na zámku přibyly sochy antických božstev, velká freska, dále byl přistavěn skleník, oranžérie, konírna a jízdárna. Přístavby tvořily se zámkem harmonický celek, zapadající do prostředí. Asi o 20 let později bylo plastikami vídeňského sochaře Jakuba Kryštofa Schletterera vybaveno čestné nádvoří a vstupní cesta do zámku vedoucí po mostě. Zámecký park Později byl upraven park. Koncem 18. století byla zbořena oranžérie, zámecký areál doplnily kaštanové a lipové aleje, vedoucí ke vstupu do zámku. Tyto změny a úpravy však neporušily původní charakter francouzské zahrady. V první čtvrtině 19. století doplnily její tvářnost ještě fontány a letohrádky s ptačím domkem, umělá zřícenina a ermitáže. K celku zahrady patří i obora, protkaná hvězdicí průhledů, s krytým pavilónem v jejich průsečíku. Panství zůstalo majetkem Serenyiů do počátku 19. století, nakonec je sňatkem získali Seilernové – Aspangové, kterým náleželo až do r. 1945. Zámek dnes spravuje Středisko státní památkové péče v Brně. Podoba zámku Dvoupodlažní zámek má čtyři křídla, která spolu uzavírají pravoúhlé nádvoří s arkádami. Zámek kryje mansardová střecha a všechny čtyři nároží jsou zakončené věží o patro vyšší než samotný zámek. Z nádvoří nás zavede sala terrena do francouzské zahrady, která dále přechází v anglický park. Z původní gotické tvrze se dodnes zachoval jenom vodní příkop. K zámku patří také kaple, kde je zajímavá nástropní freska Nanebevzetí p. Marie zhotovená brněnským malířem Josefem Rotterem. Pozoruhodností na milotickém zámku je čtvercové kamenné schodiště z roku 1725, jehož rohy zdobí sošky puttů. Z interiérů zaujme především Sál předků s rozměrnou iluzivní freskou F. Ecksteina s námětem apoteózy sérenyiovského rodu. Místnosti zámku jsou vybaveny zejména barokním, rokokovým a klasicistním nábytkem. V zámku byla rovněž instalována knihovna, která má v deseti dobových skříních tisky ze 17. a 18. století.   Tipy na výlet V okolí Milotic najdete zámek Strážnice, bývalé hradiště s pozůstatky augustiniánského kláštera sv. Kliment, hrad Cimburk, zámek Koryčany nebo barokní zámek Buchlovice. Rozhled po kraji budete mít z rozhledny Bukovanský mlýn nebo rozhledny Johanka u Hýsel.V nedalekém Kyjově se nachází zámek a vlastivědné muzeum. V Žeravicích můžete navštívit památník J. A. Komenského. V Bzenci stojí pseudogotický zámek.  Ubytovat se můžete v Miloticích nebo v Kyjově.  

Celý článek

Zámek Mlýnce

MěstoVroutek

Pseudogoticky upravený zámek Mlýnce stojí jihozápadně od centra města Vroutek v zámeckém parku pod silnicí. Historie zámku První zmínka o Mlýncích je datována k roku 1375. Zdejší tvrz je zmiňována až ke konci 17. století, avšak roku 1733 byla stržena. Na jejím místě dal Václav Kager ze Štampachu postavit barokní zámek, který byl roku 1883 od základů přestavěn v romantickém pseudogotickém stylu a okolo zámku byl také založen park. Přestavba objektu spolu se zámeckou kaplí byla dokončena roku 1889. Po válce byl zámek zestátněn a od roku 1950 užíván jako státní statek. Byly zde zřízeny kanceláře, byty a jídelna. Zámek začal pomalu chátrat a toto dílo dokonal požár sídla v roce 1967. Následek požáru je zřetelný, kdy čtyřkřídlý objekt musel být nutně změněn na trojkřídlý. Zbylý zámek však nadále chátral. Dnes je sídlo v rukou soukromé společnosti a také byly započaty rekonstrukční práce. Zámek není veřejnosti volně přístupný. Podoba zámku Zámek Mlýnce, původně čtyřkřídlý, dnes trojkřídlý jednopatrový objekt obklopuje malé obdélníkové nádvoří. V protilehlých rozích nádvoří jsou umístěna krytá schodiště. Na nádvoří je možné vidět krytou dřevěnou pavlač a v mansardové střeše jsou umístěny vikýře s pseudogotickými stupňovitými štíty. Tipy na výlet Ve Vroutku je k vidění ještě kostel sv. Jakuba a o něco dále zámek Lužec. U blízkého Lubence najdete židovský hřbitov. v okolí můžete ještě navštívit tvrz Hlubany, tvrz Nepomyšl nebo zříceninu hradu Křečov. Ubatovat se můžete třeba ve Žluticích.

Celý článek

Zámek Mnichovo Hradiště

Barokní zámek Mnichovo Hradiště stojí na okraji stejnojmenného města založeného na protějším břehu řeky Jizery ve 13. stol. mnichy z cisterciáckého kláštera. Město, ležící v okrese Mladá Boleslav v Středočeském kraji, má přibližně 8536 obyvatel a nachází se 70 km od hlavního města Prahy. Historie zámku Zámek Mnichovo Hradiště dal vystavět, jako renesanční sídlo, významný český šlechtic Václav Budovec z Budova, který byl popraven roku 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bělohorská porážka stála Budovce majetek i život, kdy jeho panství získal Albrecht z Valdštejna. Ten postoupil Hradiště synovci Maxmiliánovi. Významné období pro sídlo je spojeno s osobou hraběte Arnošta Josefa z Valdštejna. Hrabě zde založil klášter kapucínů, který však byl roku 1785 zrušen. Budovy kláštera i zahradu pak vrchnost koupila a připojila k zámeckému areálu. V bývalé kapucínské zahradě a v části zahrady severně od saly terreny byl zřízen volně krajinářský park. V roce 1696 hrabě Arnošt Josef započal velkolepou přestavbu objektu podle plánu architekta Canevalleho ve stylu vrcholného baroka, tato podoba je zachována dodnes. Zámek byl zmodernizován, zvýšen o jedno patro a postavěna další část budovy s novou tzv. hodinovou věží. Byly vybudovány konírny, sala terrena i oranžérie. V prvním patře zámku tak vznikly dva hlavní sály, dnešní přijímací a zámecké divadlo. Po roce 1730 byl na zámku zřízen Zlatý kabinet a také byl vytvořen základ miniaturní zámecké obrazárny, která se postupně rozrostla na 112 obrázků. Pozornost zde zaujmou především díla J. Strobla, Saveryho a Casysse. Ve druhé polovině 18. stol. byla dokončena výzdoba místností západního křídla, kde byl použit unikátní krb s plastickými delfíny, přivezen z chátrajícího zámečku v polesí Valdštejnsko. Nejdůležitější událostí v zámeckých dějinách byla schůzka Svaté aliance za účasti rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. a pruského prince Fridricha Viléma. Na této schůzce v roce 1833 byla upevněna absolutistická moc Habsburgů, Ruska a Pruska proti revolučním vlivům z Francie. V roce 1872 byla v prvním patře zřízena nová jídelna, kde byl použit renesanční kazetový strop ze zámku v Dobrovici. Valdštejnové drželi Mnichovo Hradiště do roku 1945, kdy se stalo majetkem státu. Dispozice zámku Návštěva Mnichova Hradiště zahrnuje 3 prohlídkové okruhy. Prohlídka zámku nám představuje původní zámecké interiéry Valdštejnů, kabinetní obrazárnu, sbírkové pokoje delftské fajáns, orientální a míšeňský porcelán, duchcovskou knihovnu spravovanou G. Cassanovou v 18. stol. Jeho písemná pozůstalost a rodový archív Valdštejnů patří k nejvýznamnějším archívním fondům pobočky Státního oblastního archívu v Praze, která je dnes umístěna v zámku v Mnichově Hradišti. Ve druhém okruhu prohlídky nás určitě zaujme zámecké empírové divadlo. Původně bylo postaveno za účelem zábavy panstva při setkání Svaté aliance. Kolem roku 1910 se v něm přestalo hrát, v roce 1999 bylo slavnostně znovuotevřeno inscenací oratoria Pietra Paola Benciniho "Il Sacrifitio d'Abramo" v podání barokního souboru Cappella Accademica Praha. Dřevěná jevištní konstrukce se dochovala v původním stavu. Uměleckou hodnotu divadla zvyšuje dochovaný soubor kostýmů, rekvizit i dekorační fundus. Zdejší zámecké divadlo je svou zachovalostí unikátem v našich zemích. Kaple sv. Anny s hrobkou Albrechta z Valdštejna a lapidárium pískovcových barokních soch převážně z dílny sochaře Josefa Jelínka v bývalém kapucínském kostele můžeme vidět ve třetím prohlídkovém okruhu. Krásný barokní zámek Mnichovo Hradiště nám nabízí nejen zajímavou a výjimečnou prohlídku expozic, ale i nádherné podmanivé okolní prostředí. Můžete zde také navštívit zříceninu největšího skalního hradu v Čechách Valečova nebo třeba vrch Mužský. O něco dále najdete i zříceninu hradu Zásadka. Ubytování nabízí samo město.

Celý článek

Zámek Mníšek pod Brdy

Raně barokní klasicistně upravený zámek Mníšek pod Brdy stojí nedaleko Prahy, v centru stejnojmenné obce na vyvýšeném místě a je dominantou blízkého okolí. V okolí zámku se nalézá také areál barokního kláštera Skalka a především překrásná příroda s množstvím turistických stezek.     Historie zámku                                       První písemná zmínka o sídle Mníšku pod Brdy je až zápis v zákoníku Karla IV. „Majestas Carolina“ z roku 1348. Archeologické nálezy však dokládají, že zde stávala stavba již na přelomu 13.  a 14. století. Šlo o malý hrádek obklopený hradbou a příkopem. V roce 1487 na více než 150 let získal Mníšek významný rod pánů z Mitrovic. Tento rod spravoval sídlo po celé 16. století, kdy zde proběhly značně rozsáhlé stavební práce. V roce 1639 zničily zámek švédská vojska. V roce 1655 odkoupil panství nobilitovaný pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu, který v letech 1656-1672 nechal sídlo opravit. Tím byla zakončena etapa, která objektu i přes četné a podstatné mladší úpravy vtiskla zásadní podobu i výtvarný ráz. Ve druhé polovině 18. století, za Unwerthů, došlo k řadě stavebních úprav. V  roce  1848  zámek  poznamenal  rozsáhlý požár. V roce 1909 po smrti hraběte Schirndinga majetek získal jeho příbuzný, Theodorich, svobodný pán Kast z Ebelsbergu, jenž přistoupil k zásadní obnově zámku podle projektu, který vypracovala přední pražská kancelář vedená Matějem Blechou. V roce 1945 byl zámek v Mníšku pod Brdy zkonfiskován. Poté se objekt dostal do správy Ministerstva vnitra, které zde ukládalo různé archivní fondy. V roce 2000 byl zámek vyklizen a postoupen Národnímu památkovému ústavu, který zde přikročil k rozsáhlé obnově. Obnova zámku začala v prosinci roku 2000. Jde o jedinečný projekt, který se snaží zachytit stav panství na počátku 20. let 20. století. Zámek byl slavnostně otevřen veřejnosti 1.7.2006. Podoba zámku Návštěvník může projít dva okruhy, vztahující se především k poslední rodině majitelů - Kastů. Pokoje jsou bohatě vybaveny a dokládají život šlechty na přelomu 19. a 20. století. V prvním patře zámku je prohlídková trasa, která seznamuje návštěvníky se stylem života a bydlením drobné šlechty v období mezi světovými válkami. Severní křídlo pak poskytuje prostory pro společenské akce a pořádaní stylových svatebních obřadů. V průběhu roku probíhá na zámku celá řada kulturních akcí. Mezi již tradiční patří Velikonoční veselice, Slavnosti vína, Vánoce na zámku, Mezinárodní flamenco festival a celá řada výpravných letních divadelních představení i koncertů. Po prohlídce zámeckých prostor a všech zdejších zajímavostí si návštěvník může odpočinout v stylové restauraci "U Saturnina". Ubytovat se můžete přímo v Mníšku pod Brdy.

Celý článek

Zámek Moravský Krumlov

Renesanční zámek Moravský Krumlov se nachází v jižní části stejnojmenného moravského města. Historie zámku Na nejužším místě meandru vytvářeného řekou Rokytnou od jihu kolem Moravského Krumlova stával již v roce 1289 hrad, který náležel rodu pánů z Obřan. Zakládací listina z roku 1279 hovoří o Heraltu a Vojslavu z Obřan, purkrabím krumlovského hradu. Záhy po vymření rodu roku 1312 přešlo zboží na pány z Lipé, kteří jej však v roce 1369 prodali pánům z Kravař. Ti nechali krumlovské panství přebudovat na honosné středověké sídlo. Byla vystavěna velká hranolová věž a rozšířen hradní palác. Hrad byl zpevněn nejen předhradím, ale i vodními příkopy na západní a východní straně. Po vymření krumlovské větve rodu a následné krátké vládě pánů z Cimburka, se Moravský Krumlov stává roku 1447 majetkem Perolda z Lipé. Dokladem o prodeji panství je i významný zápis v zemských deskách. Počátkem 16. století se započalo s přestavbou hradu na renesanční zámek. Autorem návrhů je pravděpodobně arch. Leonardo Garda da Bisono. Během těchto úprav dostal zámek prakticky dnešní podobu. Podoba zámku Byla vybudována čtyřboká renesanční stavba s dvorem uprostřed, jíž byl vlastně obestavěn někdejší hrad. Jeho hlavní jádro tvoří dnes jižní křídlo zámku. Na jižní straně vjezdu se vypíná hranolová hlavní zámecká věž. Vlastní dvůr je zdoben na třech stranách a ve třech podlažích charakteristickými arkádami. Reliéfní výzdoba na pilířích a kartuších zaznamenává střídání toskánského, jónského a korintského slohu podle jednotlivých podlaží. Druhé poschodí je ozdobeno erby pánů z Lipé a rodů s nimi spřízněných. Ojedinělou zajímavostí je nástup do prvního patra zvláštním schodišťovým arkádovým dvorem. Tato architektonická zvláštnost pochází z Janova, které majitel osobně navštívil. S rytířským sálem sousedí zámecká kaple. Mnohé ze zámeckých sálů prozrazují dodnes své specifické určení. V 90. letech 16. století byla na severní straně postavena jednoposchoďová budova se slunečními hodinami.     Slavní lékaři na zámku V roce 1536 byl do Moravského Krumlova povolán basilejský univerzitní profesor lékařství Paracelsus. Jeho úkolem bylo léčení Jana z Lipé. Lékař, vlastním jménem Philippus Areolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim, proslul v dějinách lékařství především jako jeden ze zakladatelů lékařské chemie. V Moravském Krumlově pobyl téměř dva roky, po nevydařeném pokusu o vyléčení svého klienta, obávaje se trestu, potají zmizel. Jeho pobyt připomíná tzv. Paracelsova síň na zámku. V roce 1571 zavítal do Krumlova jiný proslulý lékař Johannes Crato z Kraftheimu. Crato léčil Čeňka z Lipé, byl také osobním lékařem císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a později ještě Rudolfa II. V majetku pánů z Lipé zůstalo pak krumlovské panství až do pobělohorské konfiskace. Po bitvě na Bílé hoře postoupil císař panství valtické větvi rodu Lichtenštejnů. V 18. století byly na zámku provedeny poslední rozsáhlejší úpravy, které se týkaly zámeckého areálu i jeho okolí. Za úpravami stála kněžna Marie Eleonora Lichtenštejnové. Současně byl zasypán zámecký příkop, překlenuta cesta k pivovaru a západně od zámku založen anglický park, podstatně zvětšený až v roce 1910. Z kněžniny iniciativy byla také vybudována při krumlovském farním kostele rodinná hrobka krumlovské větve Lichtenštejnů. Po Lichtenštejnech se zámku těsně před 1. světovou válkou ujal rod Kinských, po roce 1945 se stal majetkem státu. Dnes je zámek v rukou Incheba Bratislava/Městské kulturní středisko v Moravském Krumlově.    Zámek dnes   Zámek je obklopen rozsáhlým parkem. Zámek je známý i pro svůj spor o dvacet pláten monumentálního obrazového cyklu Alfonse Muchy Slovanská epopej - výjevy z dějin slovanských národů, který na zámku byl dlouhou dobu vystavován. Dnes byl bohužel přesunut do Prahy. Na zámku dnes najdete pamětní síň lékaře středověku Paracelsa. Expozici doplňuje výstava poštovních známek Klubu filatelistů A. Muchy v Brně, síň dr. Odstrčila, nábytek, plakáty A. Muchy. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zámek Ivančice, renesanční zámek Hrubšice, renesanční zámek Oslavany, zříceninu hradu Levnov, zříceninu hradu Rabštejn u Dukovan, zříceninu Sedleckého hradu, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu hradu Kraví Hora, tvrz Jinošov nebo zříceninu hradu Holoubek. Vystoupit můžete také na rozhlednu Babylon nebo na rozhlednu Ocmanice.  Ubytovat se můžete hned v Moravském Krumlově.

Celý článek

Zámek Mostov

MěstoOdrava

Romanticky upravený novogotický zámek Mostov se nachází přímo ve stejnojmenné obci na okraji parku asi 9 km od Chebu. Historie zámku   První zmínka o osadě Mostov pochází z roku 1353, kdy byli jejími držiteli chebští měšťané Zoswitzerové. Přestavbu tvrze na barokní zámek inicioval Jan Bedřich Perglar z Perglasu. V tomto rodě zůstal Mostov až do roku 1738, kdy jej sňatkem získali Schirndinkové. Roku 1796 bylo mostovské panství rozprodáno poddaným, kteří je však v roce 1815 prodali pražskému měšťanovi a architektovi Michalu Brusterovi, jehož syn jej prodal ještě před rokem 1823 Rummerskirchům. Potom patřilo několik let chebským Kommersům, kteří dali zámek důkladně přestavět v romantickém slohu se čtyřmi nárožními věžemi. Kolem objektu byl tehdy zřízen park s vodotryskem a větší obora. Od Kommersů koupil Mostov v roce 1885 chebský velkoprůmyslník a spolumajitel slavkovské porcelánky, baron Jiří Haas z Hasenfelsu. Ještě počátkem třicátých let minulého století držela zámek baronka Olga Haas, která zde žila až do své smrti v roce 1942. Ve 2. polovině 20. století mostovský zámek využívaly Státní statky ke správním účelům, později sloužil k dětské rekraci. V roce 1992 byl zámek Mostov zapsán jako kulturní památka a po rekonstrukci roku 2002 otevřen pro veřejnost. Zámek dnes Dnes je zámek ve vlastnictví společnosti Zámek Mostov, s.r.o. a funguje jako hotel a restaurace, kde je možné pořádat kulturní a firemní akce nebo svatby. Také je zde umístěno muzeum slavkovského porcelánu od roku 1792 po současnost. Expozici doplňuje soubor 15 unikátních historických kachlových kamen, nástropní štuková výzdoba, ozdobné vitráže a zámecká kaple. Tipy na výlet Podívat se můžete do nedalekého Kynšperka nad Ohří, kde je k vidění také původní dochovaná městská brána, kostel Panny Marie, poslední dochovaný původní hrázděný dům nebo dřevěný most. Mimo město najdete třeba hrad Kynšperk nad Ohří, klášter křížovníků v Chlumu sv. Maří. Ubytovat se můžete buď přímo na zámku nebo v Chebu.

Celý článek

Zámek Náchod

MěstoNáchod

Rozsáhlý renesanční zámek Náchod se vypíná na konci ostrohu nad stejnojmenným městem.        Historie zámku                                         Hrad založil na ostrohu vybíhajícím z masívu Kobylice Hron z rodu Načeraticů v polovině 13. století a současně s ním založil na jižním úpatí ostrohu i město. Hrad byl postaven v místě, kde zemská obchodní stezka vedoucí do Slezska přechází z Čech do Kladska, a plnil důležitou strategicko-obrannou funkci. Hronovi potomci drželi Náchod do roku 1321, kdy jej získal český král Jan Lucemburský a od něho roku 1325 Hynek z Dubé. Páni z Dubé drželi panství do roku 1367. Roku 1414 získal Náchod rod Poděbradských a roku 1427 jej zdědil Jiří z Poděbrad, budoucí český král. V časech husitských válek byl hrad v rukou husitů, a jeho posádka musela proto čelit útokům z katolického Slezska. Jiří z Poděbrad získal držbu svého právoplatného dědictví až roku 1456, kdy hrad dobyl. Stavební činnost za Smiřických Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických. Zikmund Smiřický ze Smiřic koupil Náchod roku 1544 a ten zůstal v držení tohoto rodu do roku 1620, kdy jim byl zabaven v rámci pobělohorských konfiskací za účast ve stavovském povstání. Náchodské panství získala Markéta Salomena a na zdejším zámku strávil poslední noc v Čechách Fridrich Falcký, tzv. zimní král, když se zde zastavil při svém útěku ze země po porážce na Bílé Hoře. V roce 1629 jej získal Adam Erdman Trčka z Lípy, který byl švagrem Albrechta z Valdštejna. Za držení rodu Piccolomini, který vlastnil panství až do roku 1783, získal zámek v podstatě svou dnešní podobu. Byly uskutečňovány barokní přístavby a úpravy interiérů, na nichž se opět podíleli italští architekti, štukatéři a malíři. Roku 1792 koupil panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, který pozvedl úroveň zdejšího kulturního života, mimo jiné na zámku zřídil divadlo. Po jeho smrti roku 1800 panství zdědila jeho nejstarší dcera Kateřina Bedřiška Vilemína, dobře známá jako paní kněžna z románu Babička od Boženy Němcové. Roku 1842 panství zakoupil Jiří Vilém Schaumburg-Lippe. Tento německý rod na Náchodě vládl až do konce 2. světové války, kdy v roce 1945 byl všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu. Správou tohoto majetku je dnes pověřen Národní památkový ústav.      Zámecké expozice         Mezi nejzajímavější expozice patří zpřístupněné historické interiéry z období vlády rodu Piccolomini, jejichž součástí jsou sbírky bruselských gobelínů a obrazů květinových zátiší. Dále lze navštívit hladomornu, gotické sklepy, zámeckou věž s překrásným pohledem na město, vyhlídkové terasy, stálou výstavu strašidel a medvědárium. Zdejší raritou jsou medvědi Ludvík a Dáša v zámeckém příkopu, které je svého druhu největší v Čechách. K zámku náleží také francouzská zahrada z poloviny 18. století a anglický park z 19. století. Tipy na výlet U Náchoda můžete vystoupit na rozhlednu Dobrošov, navštívit vojenskou pevnost Dobrošov nebo Regionální muzeum. Vydat se můžete na skromné pozůstatky hradu Rýzmburk, zříceninu hradu Vízmburk. V České Skalici najdete pobočku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze - Muzeum textilu nebo Muzeum Boženy Němcové. Navštívit můžete i vzdálenější zámek Chvalkovice. Ubytování najdete přímo v Náchodě.  

Celý článek

Zámek Náměšť na Hané

Pozdně barokní zámek v Náměšti na Hané nechal vystavět Ferdinand Bonaventura Harrach v letech 1760-1763. Harrachové koupili panství v roce 1726, v té době stál sice v Náměšti tzv. Dolní zámek, ale ten již potřebám šlechty nevyhovoval, proto tento významný rod přistoupil k výstavbě nového sídla. Harrachové vlastnili zámek až do roku 1780, kdy přešel sňatkem do vlastnictví rodiny Kinských. Posledním šlechtickým majitelem byl Evžen II. hrabě Kinský. Ten v roce 1916 prodal velkostatek velkoobchodníkovi se železem Františku Ottahalovi z Olomouce za 2 600 000 korun.Ten zámek zmodernizoval, zavedl elektřinu, vodu a instaloval vytápění. Podle Benešových dekretů byl objekt v roce 1945 zkonfiskován. Od 1. července 2000 je majetkem města, dnes je přístupný veřejnosti. Podoba zámku Zámek neprošel žádnými stavebními úpravami, a proto si zachoval svou původní podobu, kterou mu dali Harrachové. Je to čtyřkřídlý objekt, jehož boční křídla uzavírají dvůr, celý areál je situován uprostřed kruhovitého parku, ze kterého čtyřmi směry podle světových stran vycházejí lipové aleje. Patrová hlavní budova s typickou mansardovou střechou a vikýři je ovlivněna soudobou francouzskou architekturou. Interiéry zámku jsou vybaveny dobovými zařízeními z 18. a 19.století. Zajímavá je velká sbírka porcelánu, hlavně míšeňského. Unikátní je expozice slavnostních a cestovních kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů z 18. a 20. století. Navštívit lze také zámeckou kapli a Zámeckou galerii moderního umění. Tipy na výlet V Čechách pod Kosířem najdete klasicistní zámek, rozhlednu, prohlédnout si můžete Obecní hasičské muzeum nebo navštívit lázně Slatinice, kde se léčí primárně onemocnění pohybového aparátu. V Ústíně se můžete projít po kamenném mostě, navštívit v Příkazech expozici lidové architektury nebo zámek Nové Zámky v Mladči. Samostatný výlet si můžete udělat do Olomouce, kde stojí za návštěvu mnoho zajímavostí a památek. Ubytování najdete v Prostějově nebo v Olomouci.

Celý článek

Zámek Náměšť nad Oslavou

Historie zámku Renesanční zámek v Náměšti and Oslavou byl do své současné podoby přestavěn z původně gotického hradu. První zmínky o hradu jsou z roku 1234, kdy jej vystavěli páni z Lomnice. Pozůstatkem hradu je obranná kruhová věž a části hradebního zdiva. Hrad byl přestavován a rozšířen pozdně goticky, část stavby se později začlenila do zámku, který postavili v letech 1565 - 1578 Žerotínové, podporovatelé Jednoty bratrské. Zámek vystavěli v italském renesančním stylu. Za Žerotínů se stává Náměšť centrem kulturního a společenského života na Moravě. Od roku 1530 zde měla Jednota slavnou tiskárnu, v roce 1578 převedenou do blízkých Kralic. Po bitvě na Bílé hoře musel Karel st. ze Žerotína náměšťské panství prodat a zámek tak získal Albrecht z Valdštejna, který ho o rok později postoupil Wardenbergům. V roce 1752 koupili zámek Haugvicové z Biskupic. Po požáru v roce 1760 byl zámek barokně upraven a byla stržena část původního opevnění. Prostor byl využit pro rozšíření parku. Hraběcí rod Haugviců vlastnili zámek až do roku 1945. Po konci války bylo panství prezidentskými dekrety zkonfiskováno a první patro zámku bylo upraveno pro letní sídlo prezidenta na Moravě. Dr. Edward Beneš zde pobyl pouze v roce 1947. Dispozice zámku Zámek je velmi pěkně situovaný na zalesněný kopec nad levým břehem říčky Oslavy. Do zámku se vstupuje po kamenném mostě s plastikami hodinovou věží. Nad vstupním portálem je znak Žerotínů. Vlastní zámek tvoří čtyři křídla, obklopující nádvoří s Neptunovou kašnou uprostřed. Tři křídla mají patrové arkády. Mezi oblouky arkád jsou erby rodů spřízněných se Žerotíny. Severní křídlo zdobí psaníčkové sgrafito. V severozápadním rohu stojí mohutná obytná věž – pozůstatek původního gotického hradu. Nádvoří má vzhled italského kastelu. Zámecké interiéry Na zámku jsou historické interiéry s dobovým zařízením. V 1. patře zámku je vedle nábytku, obrazů, lustrů, porcelánu, koberců a kachlových kamen, cenná sbírka historických tapisérií od renesance do 19. století. K vidění je také velká zámecká knihovna se vzácnými svazky v několika světových jazycích. Na zámek navazuje anglický park a rozlehlá obora. Je zde k vidění mnoho velmi starých stromů, zejména dubů. Skutečnou pýchou je však tisíc let starý tzv. Žižkův dub v serpentině pod zámkem, který je nejstarším dubem na Moravě. Tipy na výlet V Náměšti nad Oslavou se můžete přijít podívat na Festival keltské kultury Beltine. Výlet si můžete udělat také na zříceninu hradu Holoubek, zříceninu hradu Lamberk, zříceninu Sedleckého hradu, vystoupit na rozhlednu Babylon, rozhlednu Ocmanice, prohlédnout si zříceninu tvrze Kralice nad Oslavou, tvrz Jinošov a mnohé další. Za vidění stojí i pozůstatky hradu Kraví Hora nebo zřícenina hradu Levnov. Ubytovat se můžete přímo v Náměšti nad Oslavou.

Celý článek

Zámek Napajedla

MěstoNapajedla

Napajedelský zámek - barokní skvost na rozhraní regionů Zámek Napajedla je postaven ve stylu pozdně francouzského baroka. Je to elegantní, jednoduchá volně stojící dvoukřídlá budova ve tvaru písmene „U“, kde ve třech podlažích, mimo pokojů služebných a příslušenství, bylo přes 50 obytných místností. Dominantou zámku je zcela jistě nádherný kruhový zrcadlový sál, který sloužil především pro přijímání návštěv na zámku či k tančení při slavnostních příležitostech. Dále je zde salonek holandských mistrů, barokní salonek, rozlehlá zámecká jídelna a celá řada dalších zajímavých prostor. V místnostech v prvním patře jsou vysoké stropy, které jsou bohatě štukované.  Vchod s hlavním schodištěm je na východní straně budovy. Ze severní strany je terasa, která je podsklepená. Reprezentativní zámecká budova monumentalizovaná svou polohou představuje nepochybnou kvalitu z hlediska dějin moravské barokní architektury a představuje svébytný vklad do evropských uměleckých proudů poslední třetiny 18. století. Je nutno dodat, že výstavba zámku pokračovala i za dědiců panství, rodu Kobenzlů, Stockau a Baltazzi. Zvláště poslední ze jmenovaných majitelů panství se výrazně zapsal do historie Napajedel založením hřebčína - chovu anglických plnokrevníků v roce 1886. První polovina 20. století, za vlastnictví paní Marie Baltazzi přinesla neobarokní stavební úpravy a do dnešních dnů se objekt dochoval v málo pozměněné podobě. Zámek je obklopen desetihektarovým parkem z větší části v anglickém stylu, se spoustou vzácných dřevin a romantickým rybníčkem s lekníny uprostřed parku.  Aktivity na zámku V současné době je zámek příjemným místem k odpočinku, centrem kulturního a sportovního života, příjemným bodem ke společenským setkáním. Je rovněž jedinečným místem pro konání svatebních obřadů či svatebních hostin, rodinných oslav, různých firemních a společenských akcí. Nejen při těchto akcích můžete využít nově zrekonstruovaných pokojů ve třetím patře zámku, které jsou zařízeny v shabby chic stylu. Ubytování na zámku si můžete dopřát v průběhu celého roku a vybírat můžete například z nabídky balíčků zvýhodněného zámeckého ubytování. V zámku Napajedla můžete nyní navštívit výstavu Afrika a výstavu Historických kočárků a panenek. Máte také možnost navštívit prohlídku historických prostor zámku a galerii vín a obrazů v nově otevřených sklepech zámku. Zámek napajedla je také místem kde se konají Kurzy vaření v rámci Moravského kulinářského institutu www.mokul.cz. V roce 2011 byl na zámku založen J. A. Bata golf club, nyní tak můžete využít Indoor golfového centra v prostorách zámku Napajedla a v létě i driving range, puttingu a chippingu v zámeckém parku www.jabatagolfclub.cz. Filozofie zámeckých služeb „Hledejme společně cestu k lepšímu životu..." V dnešní uspěchané a hektické době často nemáme čas se zastavit. Řítíme se světem hlava nehlava, zapomínáme na volný čas, rodinu, přátele, nestaráme se o své tělo a ducha. Někdy bychom rádi zpomalili, ale neumíme to anebo je pro nás těžké být se sebou samým, s vlastním já. Zámek Napajedla se svým holistickým přístupem k životu, k člověku nabízí rozličné aktivity, kterými vás chce obohatit a inspirovat ve vašem životě. Naše vize je postavena na pěti základních pilířích, které vás budou směřovat ke spokojenějšímu životu. Jsou také prevencí a vedou k dobré psychofyzické kondici. POHYB – pravidelný pohyb vede ke zlepšení zdravotního stavu, a proto vám nabízíme v našem zámeckém areálu různé sportovní aktivity: golf, tenis, jógu, nordic walking, projížďky na kole. ROVNOVÁHA – vyváženost všech činností je základem spokojeného života – strava, pohyb, relaxace, práce, rodina, seberozvoj – vše musí být v harmonii, abyste mohli být ve svém životě šťastní. Pokud nevíte, jak na to, rádi vám ukážeme cestu. STRAVA -  vyvážená strav tvoří základní kámen zdravého života. Kvalitní suroviny pro přípravu jídla by měli být samozřejmostí. V zámku Napajedla vám nabídneme pokrmy ve stylu „slow foodů, tzn. z lokálních surovin. SEBEROZVOJ – život každého z nás by neměl být stagnace. Měl by to být koloběh, který pluje stále dopředu. Pokud chceme vzkvétat, měli bychom se zajímat o dění kolem sebe, vzdělávat se. ZÁBAVA – VOLNÝ ČAS – v našem životě nesmí chybět zábava, relaxace, inspirace. Tu zde můžete nacházet nejenom na prohlídkách, výstavách, ale také kurzech vaření či designu. Adresa: Zámecká 265 Napajedla 763 61 www.zameknapajedla.cz info@zameknapajedla.cz Tipy na výlet Podívat se můžete na zemědělskou usedlost Topolná. Ve Starém Městě najdete Památník Velké Moravy a v Uherském Hradišti kostel sv. Františka Xaverského, františkánský klášter, Starou radnici nebo Slovácké muzeum. Po kraji se rozhlédnete z rozhledny Rovina. U obce Modrá najdete Archeoskanzen Modrá u Velehradu a klášter Velehrad. Podívat se můžete na manýristickou kapli sv. Barbory nebo Kamennou studánku nedaleko Buchlovic. Ubytovat se můžete v Napajedlech nebo v Otrokovicích.

Celý článek

Zámek Nasavrky

MěstoNasavrky

Renesanční zámek v Nasavrkách stojí v dolní části náměstí vedle kostela sv. Jiljí. Zámek prošel v 90. letech rekonstrukcí, dnes se v přízemí objektu nachází romantická obřadní síň, kancelář Informačního centra a cestovní kanceláře. První patro je určeno pro expozici muzea "Po stopách Keltů", ve druhém patře zámku se konají po celý rok koncerty a výstavy. Nejznámější z nich jsou prázdninové: "Nasavrcká paleta" a "Nasavrcké hudební léto".     Historie zámku Původně v Nasavrkách stávala tvrz postavena v 10. - 11. století, která se poprvé připomíná až roku 1545, kdy byla v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. V roce 1585 koupil panství Jan Kekula ze Stradonic. Po jeho smrti se jeho žena znovu provdala za Václava Zárubu z Hustířan a v této době kolem roku 1600 došlo také k úpravě tvrze na renesanční zámek. Roku 1622 bylo sídlo zkonfiskováno a prodáno císařskému důstojníkovi Františkovi de Couriers. Později získal panství rod Schönfeldů, za kterých bylo panství výrazně rozšířeno. Dcera Josefa Františka ze Schönfeldu se provdala za Jana Adama Auersperka. V té době již zámek nesloužil jako rodinné sídlo, byl poškozen také požárem. Roku 1757 nechal Jan Adam nasavrcký zámek upravit a zřídil zde správu panství. V roce 1849 po zrušení roboty sloužilo sídlo k potřebám nově zřízeného Okresního soudu a Berního úřadu. V roce 1931 se majitelem zámku stal Charitativní spolek sv. Kláry z Prahy. Při stavebních úpravách byl ve druhém patře přistavěn balkónek do zahrady a také bylo upozorněno na části zdiva po staré tvrzi. Roku 1939 koupila zámek Lidová záložna se sídlem v Hodoníně, později byl zámek využíván pro byty i provoz služeb. Od roku 1987 zde sídlila Krajská správa Chráněné krajinné oblasti Železné Hory. K rekonstrukci zámku do jeho dnešní podoby však došlo až po roce 1990. Dnes je zámek v majetku obce Nasavrky.    Podoba zámku Zámek Nasavrky je dvoupatrová stavba nepravidelného půdorysu. Po roce 1610 bylo přistavěno užší východní křídlo se dvěma místnostmi v každém patře. Zámek prošel ve své historii mnohými úpravami. Na omítce se nachází psaníčková sgrafita, do zámku se vchází pěknou vstupní klenutou halou. Tipy na výlet   Vydat se můžete na vodní nádrž Křižanovice nebo na vodní nádrž Seč. Nedaleko Rabštejnské Lhoty najdete přírodní památku Na Skalách. Prohlédnout si můžete také renesanční zámek Slatiňany, v němž se nachází také Hippologické muzeum. V Chrudimi najdete hrad Chrudim nebo Muzeum loutkařských kultur. Zajímavý je také skanzen Veselý kopec. Ubytování najdete v nedaleké Chrudimi.

Celý článek

Zámek Nebílovy

MěstoNebílovy

Barokní zámek Nebílovy stojí uprostřed stejnojmenné vsi v Plzeňském kraji. Historie zámku První písemná zmínka o obci je z roku 1327, kdy obec s tvrzí vlastnil Racek z Nebílova. V roce 1624 dostal panství Kryštof Karel Kokořovec. Při jeho dědictví se poprvé připomíná zdejší tvrz, která byla kamenná a stála v zadním traktu dnešního zámku. V roce 1705 koupil panství generál Benátské republiky, pocházející z Pruska, hrabě Adam ze Steinau. Adam Steinau se rozhodl postavit na místě renesanční tvrze nový, reprezentativní barokní zámek. Stavba byla zahájena v r. 1706 na návrh plzeňského stavitele Jakuba Augustona ml. Po dokončení stavby byla k zámku připojena zahrada, obehnaná obvodovou zdí s ozdobnými kapličkami. Stavbu zámku v podstatě dokončila až nová majitelka Antonie Černínová z Chudenic. I zde se vystřídalo mnoha majitelů, posledním byl Kristián Valdštejn-Vartemberk. Nový majitel však nechal zámek zchátrat, protože centrum jeho panství nebylo zde, ale ve Šťáhlavech. V roce 1919 byl areál zabrán v rámci pozemkové reformy, později necitlivě rozparcelován a rozprodán. Od roku 1968 se zde započala postupná obnova. Dnes patří zámek pod státní správu, v roce 1998 byl zrekonstruován a otevřen pro veřejnost.   Podoba zámku Nebílovský zámek je představitelem typické vídeňské barokní architektury, v českých zemích ojedinělé. Svou půdorysnou dispozicí připomíná zámky v Aschachu, Halbturmu nebo vídeňskou rezidenci Belevedere. Jedná se o zajímavě řešený objekt, složený ze dvou podkovitých trojkřídlých jednopatrových budov svírajících čestný dvůr. Čelní, barokní budova, má ve středu věž s cibulovou bání. Jádro zadní, dosud nezrekonstruované části zámku, tvoří renesanční tvrz. Koncem 18. století byly zámecké budovy upraveny a interiéry vymalovány významným pražským malířem Antonínem Tuvorou, který zde v Nebílovech vytvořil své největší dílo. Je jím výmalba tanečního sálu v zadním traktu. Zde autor vytvořil iluzivní monumentální malbou tropické krajiny doplněné fantastickými městy i antickými zříceninami, nad nimiž poletují exotičtí ptáci. Restaurovaný přední zámek se dnes prezentuje jednou z našich nejkrásnějších barokních fasád. V přední části zámku je expozice dobových interiérů. Květiny jsou hlavním motivem výzdoby, obrazů, grafik, intarzií nábytku i porcelánu. Ojedinělou ukázkou je sbírka lustrů benátského typu. V části zadního traktu je situováno hasičské muzeum. Tipy na výlet Vydat se můžete třeba na zříceninu hradu Vlčtejn, zříceninu hradu Radyně, zříceninu hradu Lopata nebo na rotundu sv. Petra ve Starém Plzenci. Navštívit můžete také krásný klasicistní zámek Kozel nebo kostel sv. Prokopa. Ubytování jistě najdete v Plzni.  

Celý článek

Zámek Nečtiny

MěstoNečtiny

Romantický zámek se stylovými novogotickými věžemi je dominantou obce Nečtiny. Zámek obklopuje park s velkým rybníkem a na kopci nad ním se tyčí zříceniny hradu Preitenštejna.  Historie zámku                                    V roce 1549 patřily Nečtiny Floriánu Gryspekovi z Gryspachu. V té době byl pod hradem vystavěn jednoduchý renesanční zámeček a založen rybník. V polovině 17. století se panství ujal Adam Václav Kokořovec z Kokořova a k zámku přistavěl jednokřídlou barokní budovu. Od roku 1839 je majitelem Nečtin rod Mensdorfů – Pouilly v jehož majetku Nečtiny zůstaly až do roku 1945. V letech 1855 - 1858 byl zámek přestavěn v novogotickém slohu. Po roce 1945 zde sídlilo zemědělské odborné učiliště a objekt byl užíván pro školské účely. V roce 1964 zámek vyhořel, ušetřena zůstala jen hranolová věž a kaple, ve které se dnes pořádají svatební obřady. V současné době patří zámek pod Západočeskou univerzitu v Plzni a slouží jako hotel, volně přístupný je pouze zámecký park.   Dispozice zámku                   Zámek Nečtiny je trojkřídlý objekt, postavený na půdorysu písmene U, s nestejně dlouhými křídly vymezujícími čestný dvůr. Mohutná třípatrová věž vévodí jednopatrovým budovám. V jižním křídle se nachází i bývalá zámecká kaple. Monumentalitu stavby zdůrazňuje cimbuří a nárožní věžičky. Cimbuřím, dodávajícím zámku romantický vzhled, jsou ukončeny i štíty východního křídla, k němuž přiléhá na straně do parku dvouramenné schodiště. Druhá věž objektu pochází z kokořovské přestavby v 17. stol. Zámecké sídlo obklopuje rozsáhlý anglický park s rybníkem. Za průčelím zámku se nachází kašna s plastikou. Při cestě stojí drobná výklenková kaplička a v západní části parku větší novogotická kaple čtvercového půdorysu, kryjící vodní zdroj. Tipy na výlet Nedaleko odsud můžete navštívit barokní zámek Manětín. O něco dál najdete zříceninu hradu Rabštejn nad Střelou, zámek Rabštejn nad Střelou nebo klášter servitů. Ubytování najdete v Plzni.

Celý článek

Zámek Nelahozeves

Zámek v Nelahozevsi je jedním ze skvostů české pozdně renesanční architektury. Ve stejnojmenné obci, známe jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka, ho nechal na skalnatém ostrohu nad Vltavou vystavět vlivný královský dvořan, Florián Griespek z Griespachu. Nelahozeves - rodiště Antonína Dvořáka Stavba zámku byla započata roku 1553 a měl se stát reprezentativním rodovým sídlem rodu, který zaznamenal díky přízni císaře Ferdinanda rychlý společenský vzestup. Průběh stavby byl zdlouhavý, pokračoval ještě na počátku 17.století. To již byl Florián Griespek po smrti a ve stavbě pokračoval jeho syn Ondřej. Griespekové, kteří se zúčastnili stavovského povstání, se ovšem ze zámku v Nelahozevsi těšili jen do roku 1623, tehdy zadlužené panství, prodala Floriánova vnučka Veronika Polyxeně z Lobkovic. V té době byl zámek již v žalostném stavu. Podepsaly se na něm válečné útrapy třicetileté války. Po skončení války dal v roce 1652 Eusebius z Lobkovic budovu jen nejnutněji opravit a zámek tak přestal sloužit jako šlechtické sídlo a byl využíván jako budova správy panství a na obydlí úřednictva. Zámek tak zůstal nedostavěn a díky chybějícímu křídlu má jeho půdorys tvar písmene „U“. V držení roudnické větve Lobkoviců zůstal zámek nepřetržitě do roku 1949. V 60. letech 19. století mělo dojít k částečné obnově zámku, ale ta se neuskutečnila a objekt se nejdříve změnil na vojenský lazaret, později na dívčí penzionát. V držení Lobkoviců zůstal zámek Nelahozeves až do r. 1945, kdy se stal majetkem československého státu. V roce 1992 byl vrácen Lobkovicům. V zámeckých prostorách je dnes umístěna největší soukromá umělecká sbírka z Roudnické lobkovické sbírky. Jde o španělské malířství přelomu 16. a 17.století. Renesanční skvost Nelahozeveský zámek je trojkřídlá dvoupatrová budova, obklopující dvůr, čtvrtou stranu uzavírá zeď. V části nádvoří jsou arkády. Vnější fasády a některé interiéry se až do dnes zachovaly v téměř neporušené podobě. Charakteristickým stavebním prvkem zámku, připomínajícím severoitalské pevnostní stavby, je silné obložení rustikou. K nejzajímavějším interiérům patří tzv. Rytířský sál s kamenným krbem a nástropní malbou. Část dalších prostor má doposud zachovány některé detaily z původní renesanční i pozdější výzdoby, jako jsou kamenické zpracování portálů nebo dřevěné kazetové stropy. Dále lze uvnitř shlédnout, kromě již zmíněné malířské sbírky, dobový nábytek, středověké relikviáře a jiné církevní předměty, sbírku keramiky, umělecké předměty ze stříbra a jiných kovů, stříbrné nádobí, staré hudební nástroje a rukopisy Beethovena a Mozarta. V Nelahozevsi je největší zámecká knihovna v Čechách. Ať už se na Nelahozeves vydáte v zimě či v létě, nebudete zklamáni. Zámek je otevřen po celý rok a probíhá zde mnoho kulturních akcí, jarmarků a společenských setkání. Zámek často ožívá zvuky středověkého tržiště a dobových rytířských klání. Návštěvu Nelahozevse lze spojit s blízkým zámkem Veltrusy. Ubytovat se můžete v nedalekých Veltrusích.

Celý článek

Zámek Nemyšl

MěstoNemyšl

Zámek Nemyšl, okres Tábor.

Celý článek

Zámek Nižbor

MěstoNižbor

Nižborský zámek, původně královský raně gotický hrad, založený na ostrohu nad řekou Berounkou, zaujme dnes především milovníky keltů. V roce 1997 celý zámecký objekt zakoupila obec Nižbor a provádí zde rozsáhlé rekonstrukce. V roce 2004 bylo na zámku otevřeno unikátní Informační centrum keltské kultury.    Historie zámku                   Hrad Nižbor, poprvé uváděn roku 1265, založil Přemysl Otakar II. Nižbor byl oblíbeným hradem krále Václava II., který ho pravděpodobně dokončil. Hrad býval oblíbeným lovčím místem i ostatních českých panovníků. Karel IV. jej dal opravit a zařadil jej do korunního zboží. Ještě než byl postaven Karlštejn, byl Nižbor správním střediskem kraje a místem pobytu královského purkrabího. V roce 1425 byl hrad dobyt husity. Na místě původního hradu byl v letech 1720 – 1724 zbudován zámek, ze kterého se dosud zachovala kaple Pozdvižení sv. Kříže. Po roce 1731 se stala dědičkou Nižboru dcera Jana Josefa Valdštejna Anie Anna, provdaná za majitele Křivoklátu Josefa Viléma z Fürstenberka. Právě posledními soukromými majiteli panství byly Fürstenberkové. Za Fürstenberků bylo v areálu nižborského zámku provedeno už jen málo změn. Na bývalém předhradí byla postavena roku 1785 jednopatrová budova pro úředníky. Budova správce zámku v bývalém předhradí byla opatřena věžičkou s hodinami a byly zazděny arkády nad spojovací chodbou mezi touto budovou a vlastním zámkem. Byla zbořena jižní barokní brána a poblíž zámeckého areálu vznikla roku 1860 rodinná hrobka Fürstenberků. Rodu náležel zámek do roku 1929, pak připadl státu. Na podzim roku 1971 byla provedena generální oprava střechy objektu a o celý zámecký areál se podělily národní podnik Astrid, státní statek a MNV. V budově zámku byly zřízeny byty. Počátkem 21. století na zámeckém sídle probíhaly opravy a záchranný archeologický průzkum, který přinesl nové poznatky o středověké podobě původního přemyslovského hradu. V dnes přístupných prostorách pozdějšího zámku sídlí Informační centrum keltské kultury. Nejedná se o klasickou výstavu archeologických nálezů, ale většinu poznatků se dozvíte pomocí množství multimediálních dotykových obrazovek. Každá z tematicky, hudbou a celkovou náladou podbarvených místností se zaobírá jinou sférou tehdejšího života, a tak se postupně návštěvník seznámí s keltskými řemesly, zvyky či náboženstvím. Kromě obrazovek je možné vidět mapy ujasňující situaci v Evropě před mnoha staletími, a především zaujmou letecké fotografie našich nejznámějších keltským oppid. Zejména toho nejbližšího, na protějším kopci rozkládajícího se keltského sídliště Stradonice. Zde také můžete vystoupit na rozhlednu Stradonku u Stradonic a rozhlédnout se po okolí. Navštívit můžete také město Beroun a zde najdete také ubytování.

Celý článek

Zámek Nové Hrady

Nové Hrady, obec s přibližně 299 obyvateli se nachází v okrese Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj. První písemná zmínka o obci se datuje v roce 1293. Pozůstatky středověkého hradu (části hradeb, paláce a valy), který ztratil svůj význam v 18. století můžeme vidět v blízkosti zámku, který si zde nechali postavit majitelé koncem 18. století. Rokokový zámek Nové Hrady se nachází v oblasti pískovcových skal zvaných Toulovcovy maštale. Historie zámku Panství vlastnili páni Harbuvalové de Chamaré, kteří zde začali stavbu zámku ve stylu francouzských letních sídel v roce 1773. Vznikl tak patrový zámek s mansardovou střechou, s nádherným jižním průčelím, z jehož konců vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla. V letech 1778 - 1783 byly přistavěny dvě přízemní budovy k postranním křídlům. Sloužily jako kanceláře a byty panských úředníků. Jejich zakončení je propojeno ozdobnou zdí a tvoří vstupní bránu do areálu zámku. Architektura celého objektu je doplněna díly sochařů Jana Mělnického, Víta Čermáka a kameníka Ignáce Víchy. Interiéry kaple jsou vyzdobeny rokokovými štuky Josefa Procházky. Rod Harbuval byl vlastníkem zámku až do roku 1903. Po roce 1989 bylo sídlo navráceno v restituci vnukům tehdy původního majitele - textilního továrníka Josefa Bartoně z Nového Města n. Metují, kteří jej prodali v roce 1997 manželům Kučerovým z Prahy. Od této doby prochází rekonstrukcemi a modernizací. Slavnostní otevření zámku se konalo v roce 2001. Na předním nádvoří byla nově vybudována rokoková zahrada s fontánami a broderiemi, rekonstrukcí prošel i barokní špýchar, kde je nyní umístěno První české muzeum cyklistiky, klasicistní zahradní altán i domek zahradníka. Na druhém nádvoří zámku vznikla ukázka užitkové zeleninové zahrady, na terase před špýcharem je dnes barokní divadélko ze stříhané zeleně a zahrada s perénovými záhony. Ve výstavbě je zámecký hotel, budova oranžérie s rozsáhlým labyrintem, dokončuje se ustájení a výběhy pro koně a postupně se rozšiřuje chov jelení a daňčí zvěře. Zámek dnes Dnešní sídlo po rekonstrukci nabízí přístupné hlavní zámecké interiéry. Ve slavnostním rokokovém sále zámku se konají koncerty, přednášky a recepce, a především romantické svatební obřady. V prostorách bývalé kočárovny a konírny zámku, nyní banketním sále, se pořádají svatební hostiny, oslavy a společenské akce. Pro veřejnost je otevřena také Zámecká restaurace a Zámecká kavárnička. Součástí prohlídky zámku je i expozice nábytkového umění z UPM Praha a periodické výstavy v Zámecké galerii. Průčelí zámku Nové Hrady má řadu shodných prvků jako rezidence habsburských císařů, proto je taky nazýván Malým Schönbrunnem. Tipy na výlet Výlet si můžete udělat do údolí řeky Korunky. Navštívit můžete zámek Nové Hrady nebo hrad Rychmburk. V Luži uvidíte zříceninu hradu Košumberk, synagogu a židovský hřbitov. Ve Skutči můžete navštívit Muzeum V. J. Tomáška a městské muzeum, jehož je součástí. Rozhled po okolí nabízí rozhledna Terezka u Proseče.  Ubytovat se můžete v Litomyšli.

Celý článek

Zámek Nové Město nad Metují

Barokní zámek Nové Město nad Metují se nachází ve východních Čechách, ve stejnoměrném městě, v okrese Náchod, Královéhradecký kraj. Zámek stojí přímo na náměstí na skalnatém ostrohu nad řekou Metují. Poblíž města můžeme také navštívit i osadu Peklo, oblíbené výletní a turistické místo, které leží jenom 5 km proti proudu řeky Metuje.   Historie zámku Původně renesanční, později barokně upravený zámek v Novém Městě nad Metují je nedílnou součástí městské památkové rezervace. Jeho historie je úzce spjata s historií města, které bylo založeno současně se zámkem v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. Za pozdějších majitelů, hlavně v  16. stol. za Pernštejnů, kteří se zasloužili o zařazení Nového Města nad Metují mezi skvosty renesančních měst, a pak ve 2. pol. 16. stol. za Štubenberků, byl zdejší původní hrad přestavěn na renesanční zámek, jehož půdorys je dodnes zachován. Štubenberkům bylo však jejich panství zkonfiskováno pro účast na stavovském povstání. Později se na krátký čas stává majitelem zámku Albrecht z Valdštejna, po něm získávají panství skotští Lesliové. Tento rod započal přestavbu sídla v polovině 17. stol. do barokní podoby. Barokový interiér se bohatě projevil v zámecké kapli a v pokojích a sálech 2. poschodí, kde jsou stropy zdobené obrazy antických dějin a mytologie od barokního malíře F. V. Hárovníka. Podoba zámku Zámecká budova byla naposledy stavebně upravena architektem Dušanem Jurkovičem v letech 1909 - 1915 na přání průmyslnické rodiny Bartoň – Dobenín, které byl zámek navrácen v restituci v roce 1991. Z doby úprav si můžeme prohlídnout interiéry ve stylu secese a art deco. Na jejich výzdobě se vedle Pavla Janáka podílelo mnoho dalších českých umělců, např. prof. Fr. Kysela, keramička H. Johnová a textilní výtvarnice M. Teinitzerová. Zámecká expozice Expozice zámku představuje dobové zámecké interiéry s cenným zařízením a uměleckými sbírkami, renesanční nástěnné malby a barokní štuky. Pro veřejnost jsou zde připravené dvě prohlídkové trasy, malá a velká. Zámek Nové Město nad Metují nabízí kromě prohlídky umělecky zajímavých interiérů i oddech ve zdejší zámecké zahradě, která je upravena ve stylu italských renesančních a barokních zahrad. Návštěvník zde uvidí sochařské práce J. V. Myslbeka, J. Štursy, L. Kofránka, Fr. Bílka, O. Španiela aj. Před zámkem a v zahradě naší pozornosti neunikne zdejší zajímavost, pitoreskní barokní sošky trpaslíků od M. B. Brauna. Také je možné navštívit nově upravenou spodní část zámecké zahrady a vystoupit na věž Máselnici. Zámek poskytuje také možnost pronajmout si zde reprezentační sály za účelem konání recepcí, plesů, módních přehlídek, seminářů a koncertů. Barokní zámecká kaple slouží k pořádání církevních obřadů. Tipy na výlet Ve městě najdete také Městské muzeum, galerii Zázvorka. Nedaleko odsud můžete navštívit vojenskou památku, pevnost Dobrošov, zříceninu hradu Frymburk nebo Vlastivědné muzeum Dobruška. V Náchodě najdete rozsáhlý renesanční zámek, Galerii výtvarného umění nebo Regionální muzeum.  Ubytovat se můžete v Novém Městě nad Metují.  

Celý článek

Zámek Nový Hrad u Jimlína

MěstoJimlín

Historie zámku První písemná zmínka o zdejším hradu pochází ze 14. století, kdy si rytíř Záviš z Jimlína nechal postavit nad obcí Jimlín tvrz palácového typu. V roce 1453 se tvrze ujal Albrecht Bezdružický z Kolovrat, který se svolením krále Jiřího roku 1465, začal s přestavbou tvrze na honosný zámek. V průběhu přestavby se Albrecht z Kolovrat začal psát jako Novohradský, čím vznikla nejen nová větev rodu Kolovratů, ale i název hradu a veliké prosperující panství. V držení rodu byl Nový Hrad více než sto let. Volf Novohradský z Kolovrat započal s renesanční úpravou objektu, v níž pokračovali i další majitelé Lobkovicové a páni z Liběchova. Celé panství značně utrpělo třicetiletou válkou a zámek byl zcela poškozen neustálým střídáním vojsk i velkým povstáním poddaných v roce 1639. I přes tíživou finanční situaci se následně zámku ujali premonstráti, kteří započali s opravou válečných škod i s barokními úpravami objektu, včetně stavby nové kaple sv. Josefa a obytného křídla. Dluhy však přesáhly možnosti kláštera, a tak roku 1665 opat Kašpar z Questenberka prodal zámek braniborskému markraběti Kristiánu Vilémovi. Po roce 1670 se jimlínský zámek opět stává typickým panským sídlem, kdy jej koupili Gustav Adolf Varrensbach a jeho manželka Marie Sidonie. Noví majitelé vedli rušný společenský život a s velkými náklady dokončovali přestavbu zámku na pohodlné barokní sídlo. Z tohoto období pochází honosná štuková a malířská výzdoba reprezentačních sálů i kaple, brána do třetího nádvoří a přestavba věže do podoby, jak byla rekonstruována po požáru od blesku roku 1994. Koncem roku 1715 koupila panství Anna Barbora z Löweneggu. Zámek zůstal honosným šlechtickým sídlem, ale díky rozmařilosti majitelky upadl do dluhů. V časech sedmileté války byl vydrancován. Zbídačené panství kupuje roku 1767 Josef kníže ze Schwarzenberku. Za napoleonských válek v letech 1813-1816 sloužil zámek jako vojenský špitál, což se opět negativně odrazilo na jeho stavu. V roce 1851 se zde usadila na dvacet let císařská jízda s posádkou. Po jejím odchodu se zámek stal výhradně hospodářským objektem. Po vyvlastnění majetku v roce 1949 užívalo zámek zemědělské družstvo. Po roku 1994 přešel Nový Hrad pod správu Okresního úřadu v Lounech. Dnes je zámek v majetku Ústeckého kraje ve správě Oblastního muzea v Lounech a prochází rozsáhlou rekonstrukcí. V současnosti je zde možné vidět stálou expozici s názvem Hospodářské zázemí zámku, a také se zde konají krátkodobé výstavy. Tipy na výlet Navštívit můžete archeologický skanzen Březno u Loun, barokní zámek Postoloprty, rokokový zámek Stekník nebo samotné Louny. Ubytování najdete také v Lounech.  

Celý článek

Zámek Obříství

V obci Obříství nedaleko Neratovic stojí na místě původní tvrze zámek s kostelem sv. Jana Křtitele. Tvrz se poprvé zmiňuje již v roce 1290 a stála na vyvýšeném ostrohu při řece Labi, s mohutnou čtyřbokou věží a druhou nižší. Historie zámku Počátkem 17. století došlo za majitele Václava Pětipeského k přestavbě tvrze na zámek, ale ještě nedokončená stavba mu byla za účast na protihabsburském povstání zkonfiskována. Zboží následně koupila Polyxena z Lobkovic, která ovšem ve stavbě nepokračovala a již v roce 1638 se sídlo uvádí jako chátrající. V roce 1655 koupil zámek Jan Goes a až za nového majitele Ferdinanda Viléma Slavaty z Chlumu po roce 1666 byla stavba teprve dokončena. V letech 1810 - 1811 nechal zámek přestavět nový pán Kristian Kryštof Clam-Gallas, který nechal starý zámek upravit a rozšířit. Jeho nástupce František Koller, známý jako člen eskorty dopravující Napoleona na ostrov Elba, přistavěl k zámku ještě v letech 1821-1826 dvě postranní křídla. Vnikl tak zcela nový objekt ve tvaru podkovy s čestným dvorem a parkem, obrácenými do návsi. Podoba této klasicistní přestavby se však dodnes nedochovala, překryla ji další úprava fasád ve stylu nejpozdějšího klasicismu v roce 1873 za Ferdinanda Trauttmannsdorfa. Nápadnou dekorací z roku 1873 je dvojitý znak rodu Trauttmansdorffů a Lichtenštejnů na středním traktu. I když někdejší feudální páni nežili v Obříství trvale, byl zámek často svědkem rozmanitého ruchu, slavností a význačných návštěv. V době paroplavby z Obříství do Drážďan sloužil z části i jako přepychový hostinec, v němž mohli přenocovat cestující z Prahy do Drážďan. V majetku Trautmannsdorfů zůstal zámek do roku 1926, kdy se v rámci první pozemkové reformy stal součástí velkostatku. Od roku 1938 pak sloužil pro školské účely až do roku 1999, kdy byla v obci dostavěna nová škola a zámek byl následně navrácen v restituci do rukou nynějšího majitele Igora Havelky. Pod zámkem u řeky Labe se nachází nádherný udržovaný park. Zámek je však v současnosti veřejnosti nepřístupný. V bližším nebo vzdálenějším okolí můžete navštívit celou řadu památek, jako například malý zámeček Chlumín, rokokový zámek Hořín nebo barokní zámek Liblice. Ubytování naleznete v Mělníce, který má také co nabídnout, a stojí proto za návštěvu.

Celý článek

První 1 2 3 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 184 185 186 Poslední


 
 
 
 
Zlínský kraj Praha Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Vysočina Středočeský kraj Středočeský kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj
Kalendář akcí
Tip na výlet
Doporučujeme
Praha - Suchdol
Jméno obce vzniklo nejspíše ve 13. století, kdy je zaznamenán název Suchý důl, podle potoka, který v létě vysychal. Ves Suchdol vznikla na tzv. Via magna což byla Velká cesta spojující Pražský hrad s Levým Hradcem. Název je sice honosný, ale šlo víceméně o dobře prošlapanou pěšinu. Písemně je ves doložena v první polovině 13. století. Tehdy patřila klášteru benediktinek u Sv. Jiří na Hradě. Jak změnila majitele není známo, ale v roce 1403 již není majetkem kláštera, ale jistého Niklinova z Ořechu. V první polovině 16. století patřil dvůr, ves i tvrz Václavu Budovcovi z Budova. Tomu však tato oblast nepatří dlouho již vroce 1550 je uváděn jiný člen starého vladyckého rodu a to Václav Voračický z Paběnic. Ještě do bitvy na Bílé hoře změnila ves několikrát majitele. Třicetiletá válka se stala pro Suchdol osudnou. Tehdy byla osada zničena a je uváděno jen 12 pustých stavení. I zpustošená ves pak měla svého majitele, od něhož v roce 1679 kupuje Suchdol benediktinský klášter Na Slovanech. V tomto držení zůstává ves až do 20. století. V roce 1968 je Suchdol připojen k Praze a dnes je MČ Praha – Suchdol součástí správního obvodu Praha 6.
Malý židovský hřbitov se nachází na okraji Sečské přehrady kousek severním směrem od obce Hoješín. Hřbitov byl založen někdy na počátku 19. Století. Po druhé světové válce byla většina náhrobků buď odvezena nebo svržena do přehrady. Zbořena byla rovněž márnice a při budování přehrady také valná většina obvodové zdi. Na dnes již téměř neohraničeném hřbitově se nachází zhruba symbolických sedm stél, nejstarší je z roku 1814. Z obvodové zdi se zachovala pouze severní část. Hřbitov je pietně upraven a volně přístupný.
Západně od obce Libušín na malém vršku v místech bývalého slovanského hradiště stojí dnes barokně upravený kostelík sv. Jiří. Byl vystavěn jako raně gotický ve 13-14. století možná na místě ještě starší svatyně. Později byl barokně upraven a ještě jednou kolem roku 1883. Jednolodní kostel s presbytářem ve kterém se dochovala původní křížová klenba se žebry hruškovitého profilu. Na východní straně pak ještě můžeme najít raně gotické okno. Zařízení kostela je pak již barokní nebo rokokové. Při kostele stojí barokní dřevěná zvonice na kamenné podezdívce.
Doporučujeme
Zámek Zábřeh
Zámek Zábřeh, okres Šumperk.