Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec a je metropolí Libereckého kraje. Město, kterým protéká řeka Nisa má téměř sto tisíc obyvatel a leží pouhých 25 km od hranic s Polskem a Německem. Je východiště cest do Jizerských hor a Ještědského hřbetu. Díky výhodné poloze mezi oběma pohořími má město vynikající možnosti pro letní a zejména zimní sporty.Historie města sahá do doby, kdy těmito místy vedly obchodní cesty. Jelikož přechod Ještědského hřebene byl pro obchodníky se zbožím příliš náročný, bylo nutné vytvořit místo pro odpočinek. První zmínka o této obci je z roku 1352. V té době byl Liberec proti dalším městům regionu, především Hrádku nad Nisou, nebo Frýdlantu bezvýznamný. Malá trhová osada, se začala pomalu měnit na malé městečko. Prvními významnými vlastníky okolního území byli Biberštejnové. O rozvoj města se však zasloužili Redernové, kteří zde založili liberecký zámek s nádhernou kaplí, špitál a další stavby a za jejichž panování císař Rudolf II. roku 1577 povýšil Liberec na město. Na konci 16. století díky mimořádné stavební aktivitě vznikly první kamenné stavby. Po bitvě na Bílé hoře získal toto panství Albrecht z Valdštejna. Ten město změnil v továrnu na sukno, do kterého oblékal svou armádu. Právě díky textilní výrobě zažil Liberec v 18. a 19. století svůj zlatý věk. Cechovní a manufakturní výroba se změnila na tovární, která přinesla velký rozvoj i průmyslové architektury, což napomohlo k získání statutu samostatného města. V té době vznikla řada reprezentativních budov, které městu dodávaly majestátnost odpovídající jeho významu. Liberec býval 2. největším městem v Čechách hned po Praze. Liberec byl v této době převážně německým městem se 7% českou menšinou. Tento fakt znamenal pro meziválečné dějiny města velký národnostní problém a stálo mnoho úsilí, aby Liberec nebyl po 1.světové válce připojen k Německu.Liberec díky své historii a středověkému charakteru spíše obchodního a později průmyslového centra neoplývá zachovalými památkami, to ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout. Naopak. Město se pyšní mnoha významnými budovami, např. radnicí, postavenou v novorenesančním stylu a dokončenou v roce 1893, jež je symbolem bohatství a hospodářského i kulturního rozvoje města. Za budovou radnice se nachází Divadlo F. X. Šaldy z roku 1893. Budova spořitelny, muzea a obchodní komory z let 1901 - 02 tvoří zlaté jádro historické části města, jehož ozdobou je pak vilová čtvrť Lidových sadů z přelomu 19. a 20. století, která dokresluje tehdejší rozmach Liberce. Dominantou a symbolem města je hora Ještěd.. Vrchol Ještědu vzpínající se do výše 1012 metrů, zdobí moderní věž, která se stala dominantou celého kraje. Originální konstrukce architekta Karla Hubáčka byla oceněna prestižní Perretovou cenou a stala se českou „Stavbou století“. Za příznivého počasí, poskytuje vrchol hory překrásný výhled. Zdejší botanická zahrada je nejlepší u nás, zoologická zahrada je v naší zemi nejstarší. Za návštěvu stojí Severočeské muzeum s unikátními sbírkami i zdejší galerie. Město je rájem milovníků zimních i letních sportů. V poslední době se do Liberec jezdí i za zábavou, kterou nabízí komplex Babylon s velkým aquaparkem. Město má i svou vysokou školu, je jí Technická univerzita.

Most byl postaven jako náhrada za tramvajovou dopravu vedenou přes most Barikádníků, která zde byla zrušena, pro zabezpečení dopravního spojení mezi vnitřní Prahou a její severní části. Nová trať z Holešovického nádraží do Troji a Kobylis, vedoucí přes tento most, byla otevřena 9.5.1977. Most má kovovou konstrukci a je 250 m dlouhý. Vedle tramvajové trati jsou po obou stranách mostu chodníky pro pěší. Po prosloužení trasy metra C do Kobylis byl tramvajový provoz na této trati značně omezen. Most nemá oficiální pojmenování.

Velmi skromné pozůstatky hradu Budětice (Džbán) se nacházejí na vrchu Džbán mezi obcemi Vlkonice a Budětice. Z první z jmenovaných obcí na hrad vede turistická značka. Krátká historie hradu Budětický hrad, obývaný pouhých několik desítek let, založil Dluhomil, nebo jeho syn Bohuslav, ve 2. polovině 13. století. Páni z Budětic tak opustili své starší sídlo ležící při budětickém kostele. Naposledy se po hradě psal Bohuslav z Budětic v letech 1290–1291. Pravděpodobně ani toto sídlo Budětickým nevyhovovalo a po získání nedalekého hradu Rabí jej ponechali svému osudu. Podoba hradu Hrad se skládal z obdélného paláce, který ze severovýchodní strany bránila okrouhlá věž. Oválné nádvoří za palácem pak bylo obehnáno dřevěným ohrazením a příkopem. Další budovy v nádvoří byly s největší pravděpodobností také dřevěné, tudíž se po nich nezachovaly žádné stopy. Areál hradu, z něhož jsou kromě příkopu znatelné základy věže a paláce, je volně přístupný. Tipy na výlet V nedalekých Horažďovicích můžete navštívit zříceninu hradu Prácheň. V Horažďovicích můžete vidět také Prachatickou bránu, masné krámy nabo kostel sv. Petra a Pavla. U Velké Hydčice najdete také Rosenauerův mlýn. Ubytovat se můžete v Horažďovicích. M.K.

Kostel Maková hora, Smolotely, text v přípravě