Bývalá biskupská mincovna jako jediná dochovaná na Moravě se nachází v ulici Na Sladovnách. Založena byla v roce 1665 biskupem Karlem II z Lichtenštejna. O rok později se zde začaly již razit mince. V roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile o váze 100 dukátů. Činnost mincovny byla ukončena koncem 18. století z příkazu Marie Terezie. Jednopatrová renesanční stavba s manýristickou fasádou kryje sedlová střecha. V polovině 90. let 20. století byla budova rekonstruována. V současné době se zde nachází expozice věnovaná výrobě mincí.

Na severním okraji Mirotic se nachází židovský hřbitov, založený v první polovině 17. století. Pak byl dvakrát rozšířen (1740 a 1805). Hřbitov velký 3.417 m2 je ohrazen zdí s márnicí z počátku 20. století. Nachází se zde na 250 náhrobků (1647-1946) různě roztroušených po hřbitově. Židovský hřbitov je uzamčen, kolem něj vede turisticky značená cesta z Mirotic do Boud.

Renesanční zámek v Moravské Třebové, v okrese Svitavy, se nachází v centru města, na místě původního gotického hradu s hranolovou věží, založeného již ve 13. století. Renesanční perla Svou architekturou patří moravskotřebovský zámek k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Pestrá historie vlastníků panství počala kolem poloviny 13. století, kdy byl založen gotický hrad šlechticem Borešem z Rýzmburka. Gotický hrad byl přebudován na renesanční zámek ve dvou přestavbách. Koncem 15. století a na začátku 17. století. Tedy v době, kdy byli vlastníky panství pánové z Boskovic a zejména Žerotínové, šlechtici velmi vzdělaní, zcestovalí a ovlivněni humanismem. Význačným mužem první přestavby byl Ladislav Černohorský z Boskovic, který v duchu rané renesance konce 15. století započal přestavbu původního hradu na zámek o čtyřech křídlech kolem čtvercového nádvoří. Z tohoto období pochází jedna z nejstarších renesančních památek dochovaných na sever od Alp – zámecký pískovcový portál s nápisem: Ladislaus de Boskovic et Nigromonte Dominus castri humus me fecit sub anno Domini (Ladislav z Boskovic a Černé Hory, pán tohoto zámku, mě postavil v roce 1492). Brána je mimořádnou stavební památkou, je uznávána vedle ostění Vladislavského sálu na pražském Hradě a portálu v Tovačovském zámku, jako nejstarší renesanční památka u nás. Moravská Třebová - centrum vzdělanosti Po vymření rodu Pánů z Boskovic v roce 1589 se ujal města Ladislav Velen ze Žerotína, se kterým se na přelomu 16. a 17. století stala Moravská Třebová střediskem vzdělanosti okolního kraje. Tento moravský šlechtic po studiích na západoevropských univerzitách pobýval v Itálii a po návratu pozval ke svému dvoru řadu významných umělců, astrologů a filozofů. Renesanční podoba K dokončení renesanční přestavby zámku byl povolán stavitel J. Mottala de Bonamone z Horního Engadinu v severní Itálii. Přestavba navazovala na první stavební úpravy Boskoviců a dvěmi symetrickými patrovými křídly bylo vytvořeno přední nádvoří. Vstupní část zámku je převýšená, věžovitá s trojlodním, křížově zaklenutým vestibulem. Zatímco vnější průčelí zámku je dost strohé, bez členění, do nádvoří se otevírají velkolepě řešené bosované arkády v manýristickém duchu. Za velkým předním arkádovým nádvořím je menší nádvoří staré části s již zmíněným zachovalým pískovcovým portálem. Když se Ladislav Velen ze Žerotína stal hlavou moravského stavovského povstání, a po prohrané bitvě na Bílé hoře v roce 1620 emigroval před trestem smrti, stal se zámek po zkonfiskování majetkem Karla z Lichtenštejna, který na zámek přemístil úřednictvo a správu panství. Roku 1840 zámek vyhořel a značná část zámku byla stržena nebo přestavěna. Zachovalo se manýristické arkádové předvoří, jedna pozdně gotická místnost a hodnotný portál z roku 1492. Od poloviny 20. století se zámek stal majetkem města.  Krásné expozice a bohatý kulturní život V posledních letech prošel zámek nákladnou rekonstrukcí a dnes vítá návštěvníky bohatou nabídkou expozic. Návštěvníci v rámci jednoho prohlídkového okruhu mohou vidět středověkou mučírnu s největším počtem replik dobových mučících nástrojů v ČR. Nachází se v tajemném prostředí původního gotického sklepení. Návštěvníci mohou vidět nejrůznější a nejhrůznější nástroje, jako např. stoličku pro čarodějnice, skřipec, španělské boty, drtič kloubů, palečnice, klec pro odsouzené a ukázky cel s odsouzenými. Vše se zvukovými efekty pro dotvoření atmosféry a s výkladem o vývoji tortury u nás. V dalších expozicích je k vidění měšťanský životní styl v 17. - 20. století, život na venkově nebo humanismus a renesance v Moravské Třebové. Nová expozice Alchymistická laboratoř mistra Bonaciny vás zavede do laboratoře astrologa, alchymisty a dvorního lékaře pána moravskotřebovského zámku Vladislava Velena ze Žerotína. Nahlédněte do tajemství elixíru života nebo kamene mudrců. Zámek v Moravské Třebové tak pořádá mnoho kulturních akcí a netradičních prohlídek.  Tipy na výlet V Moravské Třebové si dále můžete prohlédnout radnici, Galerii umělecké fotografie, Městské muzeum, františkánský klášter, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Křížový vrch, kostel sv. Josefa nebo městské opevnění. Po okolí se můžete rozhlédnout z rozhledny Pastýřka.  Ubytování najdete přímo v Moravské Třebové.

Kopec Varhošť (639 m. n. m.) je výraznou dominantou Českého středohoří, tyčící se nedaleko Litoměřic. Výhled, jenž nabízí, je srovnáván s výhledem z Milešovky. Výhled z Varhoště je dokonce pestřejší a zejména hluboké údolí Labe z něj máte jako na dlani. Tok Labe spatříme hned na osmi různých místech. Není divu, že toto místo lákalo vždy turisty chtivé dalekých výhledů. A protože se jim turistické spolky snažily poskytovat co nejlepší podmínky, je dnešní rozhledna v pořadí již třetí vyhlídkovou stavbou na Varhošti. Ta nejstarší ve skutečnosti parametry rozhledny ani nesplňovala. To jen turisté ze Spolku pro České středohoří využili pěti dubů rostoucích na vrcholu hory. V jejích korunách zbudovali jednoduchou vyhlídku se schodištěm. Měla jepičí život. První návštěvníky potěšila dramatickým výhledem na České středohoří v roce 1891. A v roce 1902 musela být z bezpečnostních důvodů stržena. Obnova rozhledny po první světové válce byl nekonečný příběh návrhů, maket, shánění financí a půtek mezi členy spolku. Uvažovalo se o rozhledně kamenné, později železné. Spolek, hnaný vidinou oslav čtyřicetiletého trvání, připadající na rok 1927, nakonec vybral návrh stavitele Röslera. Bylo zorganizováno slavnostní položení základního kamene (18.4. 1927), i když všichni věděli, že v pokladně není dost peněz. Finance nakonec vystačily jen na výstavbu čtyřmetrové kamenné podezdívky a na provizorní 10 vysokou trámovou konstrukci se třemi patry. Turisté si ji velmi oblíbili, a přestože nebyla, tak důstojná jak si sami členové spolku představovali, svůj účel plnila. Po druhé světové válce však pomalu upadala v zapomnění a na počátku 70. let musela být vzhledem ke svému žalostnému stavu stržena. Ovšem varhošť dlouho bez své dominanty nezůstal. Tentokráte bylo zvoleno originální a trvanlivější řešení. Architekti navrhli 13 tun těžkou ocelovou konstrukci s hlavním pilířem a třemi vyhlídkovými patry. Na původní podezdívku byla z chomutovských železáren dopravena vrtulníkem. 15 metrů vysoká rozhledna se 68 schody byla slavnostně otevřena dne 22. září 1973 spolu se zahájením výstavy Zahrada Čech. V roce 2003 prošla rozhledna kompletní rekonstrukcí a o dva roky později povyrostla o vysílací zařízení mobilního operátora. Výhled nabízí vskutku jedinečný. Na jihu Litoměřice, Říp a Házmburk, na východě hřebeny Dlouhého vrchu, na západě Krušné hory a Milešovku a na severu Děčínský sněžník a Bukovou horu.