Most pod Bulovkou přes Vltavu spojuje Libeň s Holešovicemi. Byl postaven podle projektu V.Možiše a uveden do provozu v roce 1976. Je určen pro železniční dopravu a na libeňském břehu navazuje na tunel v Bílé skále. Skládá se z pěti polích 77,5 m dlouhých, které jsou uloženy na kruhových pilířích o průměru 8 m. Most je 387,5 m dlouhý, 10 m široký a svírá s korytem řeky úhel 45°. Most nemá oficiální název. Pojmenování je odvozeno od polohy mostu.

ZOO Ohrada - Hluboká nad Vltavou leží u loveckého zámku Ohrada, na břehu Munického rybníka a při procházení v ní lze spatřit nedaleký zámek Hluboká nad Vltavou. Nejmenší česká ZOO Historie zahrady je spjata s Dr. Adolfem Schwarzenberkem. Ten využil faktu, že lovecký zámeček nebyl využíván pro své původní účely a proto z něj vytvořil muzeum s přírodovědnými sbírkami. Později přibyly voliéry, výběhy a terária. To bylo ve 30.letech 20. století.  Přestože zahrada svou velikostí 6 ha, z nichž jen 1,8 ha představuje expoziční plochu, patří k našim nejmenším, najdeme v ní téměř 200 druhů živočichů. V dnešní době se ZOO Ohrada zaměřuje především na české a evropské ohrožené druhy, ale k vidění jsou i zvířata z mírného pásu Asie či Austrálie, Afriky a Ameriky. Kontaktní ZOO Zahrada se zaměřuje na záchranu ohrožených druhů. K nejvzácnějším exponátům patří vydra říční, vzácný čáp černý, sup mrchožravý a holub krvavý. Díky své poloze lze její návštěvu spojit s prohlídkou zámku a její rovinatá krajina  poskytuje možnost pohodlné procházky. Parkoviště je přímo před vchodem areálu, k dispozici je občerstvení i možnost zakoupení suvenýrů. ZOO Ohrada se hodně zaměřuje na akce pro děti, které jistě ocení možnost kontaktu se zvířaty. Výlet na Ohradu určitě spojte s prohlídkou nedalékého zámku Hluboká.

Schwarzenberská hrobka u zámku Orlík, okres Písek.

  Výjimečné a velmi zachovalé městské podzemí bylo v Přeskačích objeveno v prosinci 2004 při budování splaškové kanalizace. Při arechologickém průzkumu byly objeveny další archeologické objekty a zároveň zastupitelstvem rozhodnuto zpřístupnit tyto prostory. V roce 2009 tak byl postaven za přispění dotací vstupní objekt do podzemí. Podzemí má dvě části. Hlavní chodbu dlouhou přibližně 35 m, širokou 150-180 cm a vysokou 170-190 cm a druhou část tvořící úzkou chodbu se třemi kruhovými místnostmi. Dvě místnosti mají proražený komín a sloužily k úkrytu osob, třetí bez komínu patrně k uchovávání potravin. Strop chodeb se nachází asi 2,5 m pod povrchem. Chodby byly vylámány v hornině zvané serpenit neboli také hadec. Jde o velmi pevnou horninu se zvýšeným obsahem železa, niklu a hořčíku. Dále se zde nachází chalcedon, mastek a chlorit. Podzemí vzniklo patrně okolo 14. století podle nálezů střepů keramiky. Sloužilo asi jako úkryt ve válečných dobách, čemuž nasvědčoval úzký vstupní otvor ve výšce 60 cm nad podlahou chodby. Tento otvor musel být pro lepší zpřístupnění zvětšen. K zasypání chodeb došlo asi někdy v 17. století, neboť z té doby pochází nejmladší nálezy. Při vchodu do podzemí lze shlédnout zachovanou obilní jámu, slouží k uchovávání obilí. Po naplnění byla neprodyšně uzavřena a utěsněna slámou, hlínou a kamením, aby se zastavily procesy znehodnocující obilí. Přeskačské podzemí je přístupné po dohodě s průvodcem.