Kovový zasklený most se klene přes ulici Mukařovského ve Stodůlkách. Spojuje stanici metra Luka s protějším nákupním centrem.

Rozhledny jsou v Karlových Varech nebo jeho okolí celkem čtyři. Diana je se svým rokem narození 1914 nejmladší z nich, i když historie výhledů z tohoto místa sahá až do roku 1804. Výšina přátelství Tehdy zde dva občané Karlových Varů odstranili stromy a opatřili vyhlídku dvěmi odpočinkovými sedátky. Tato vyhlídka se nazývala Výšinou přátelství a stala se mezi lázeňskými hosty velmi oblíbenou. Zlepšit jejich výhled se rozhodla městská rada na počátku 20.století. Její plány na využití vrcholu byly velkolepé. Vedle kamenné rozhledny měla také vyrůst letní výletní restaurace a pro lepší pohodlí měla hosty vyvézt na vrchol kolejová lanová dráha. Realizace projektu sice neproběhla bez problémů ale 27.května 1914 se mohla veřejnost poprvé pokochat výhledem na město a občerstvit se v přilehlé restauraci. Diana je mohutná čtyřboká věž. Její základ je zděný a skládá se z cihlové hlavní části a na vrcholu je dřevěný vyhlídková ochoz. Samotná rozhledna je vysoká 40 metrů, vyhlídkový ochoz je ve výšce 35 metrů a lze z něj přehlédnout celé Karlovy Vary, údolí řek Ohře a Teplé, hřeben Krušných hor, na jihovýchodě Doupovské hory a Slavkovský les. Diana se stala rychle velmi oblíbenou, jedním z důvodů je určitě pohodlí, které nabízí. Turisté totiž mohou 200 metrů převýšení, které dělí Dianu od kolonády zdolat pomocí 453 metrů dlouhé lanovky. Návštěvníky, které by odradilo 150 schodů vedoucích na ochoz mohou použít výtah uvnitř rozhledny. Rozhledna Diana je otevřena celoročně.   Výhled sever: Karlovy Vary a Klínovec východ: Goethova vyhlídka jih: Doubská hora západ: Popis cesty Autem se na vrchol vyjet nedá. Zato lze využít lanovku. Jedna z cest vede například od vlakového nádraží. Podél říčky Teplé projděte lázeňskou částí až ke Grandhotelu Pupp a odtud můžete lanovkou nebo po modře značené turistické trase až k rozhledně. Připravte se asi na 3 kilometry.

Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči.Vítězslav Novák (5. 12. 1870 Kamenice nad Lipou, † 18. 7. 1949 Skuteč) byl vynikající hudební skladatel. Památník hudebního skladatele vznikl v roce 1955, rok poté, co byl dům, ve kterém žil, věnován muzeu. Zřízením a správou památníku byla Ministerstvem kultury pověřena společnost Antonína Dvořáka v Praze, učitele Vítězslava Nováka. Do správy skutečského městského muzea byl Památník Vítězslava Nováka převeden v roce 1973. Expozice Expozici tvoří skladatelova pracovna v původním stavu, dále hudební salon s klavírem a muzejní síň mapující jeho život a díla se zřetelem na Skuteč.Každoročně si Skuteč mistra připomíná také prostřednictvím hudebního festivalu s názvem Novákova a Tomáškova hudební Skuteč.

Židovský hřbitov se nachází přibližně 500 jihozápadně od obce Čelina při okraji lesa. Směrem k němu vede polní cesta vedoucí od silnice Cholín – Borotice. Z této cesty je třeba po odbočení ze silnice po cca 50 m se dát vpravo k okraji lesa. Pozor část cesty ke hřbitovu vede občas skrz ohrazenou plochu pro dobytek, při zvýšené opatrnosti to není problém. Hřbitov byl založen v 18. století. Na ploše 737 m2 je dochováno přibližně 30 náhrobků, nejstarší z nich pochází z roku 1803. Ohradní zeď je dnes již silně pobořena a též z márnice zbyly jen malé zbytky zdiva. Hřbitov je tak přístupný bez obtíží. V obci Čelina se též nacházela synagoga, dnes je však již přestavěná na obytný domek a po přestavbě již vnejší podobou nijak nepřipomíná svůj původní účel.