Skalní hřeben s názvem Kapucín se nacházejí při silnici spojující Prahu s Karlovými Vary zhruba 4 km jihovýchodním směrem od Lubence.Skalní útvary z hrubozrné žuly se staly oblíbenými cvičnými terény horolezců. Nejvyšší bod se nachází ve výšce 469,3 m.n.m. Na vrchu těchto skal se nacházelo středověké strážiště obchodní stezky. Na skalnatý hřeben vede místní značení.

V době výstavby evangelického kostela stojícího v Revoluční ulici, byl Šumperk městem s převážně německým obyvatelstvem. Němečtí protestanti zde pak převážně ze svých sbírek postavili jednolodní, novogotický kostel, dokončený roku 1874, podle ing. W. Knapka. Stavba je přišla celkem na 14.700 zlatých. O několik roků později (1887) byla přistavěna sakristie. Dalšími úpravami kostel prošel na počátku 20. století. V roce 1908 byla dokončena nová větší kostelní věž, jenž nahradila menší věžičku. Vnitřními úpravami prošel kostel v průběhu 20. let 20. století. Po druhé světové válce kdy proběhl odsun německého obyvatelstva se kostel dostal do správy Českobratrské evangelické církve. Svému účelu slouží objekt dodnes.

Zámek Hluboká nad Vltavou je jedním z nejznámějších a nejzdobnějších českých zámků. Je považován za nejkrásnější obytné panské sídlo v Čechách. Tyčí se 10 km severně od Českých Budějovic na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou ve stejnojmenné obci, původně pojmenované Podhradí, která koncem 19. století přejala jméno zámku. Královský majetek Původně býval raně gotickém hradem, který byl vystaven za vlády Přemysla Otakara II. ve 2. polovině 13. století, který jeho stavbu i sám inicioval. Když byl Přemysl Otakar II. poražen roku 1278 na Moravském poli, o Hlubokou přišel. Za pomoc proti němu ji získal rod Vítkovů. Poté co byli Vítkovci jeho synem Václavem II. poraženi a před Hlubokou byl sťat jejich předák Záviš z Falkenštejna, se Hluboká opět navrátila do královských rukou. Hlubocké panství pak bylo často zastavováno, vždy když panovnickému dvoru došly peníze. V 15. století se Hluboká stala centrem vznikající rybníkářské oblasti. Tehdy byl založen i nedaleký rybník Bezdrev. Prvním velmožem, jemuž panovník prodal Hlubokou do dědičného vlastnictví, se stal roku 1562 Jáchym z Hradce, za něhož hrad čekala náročná přestavba, která změnila středověký hrad na renesanční zámek. Zámku nebylo souzeno mít stálého majitele. To se mu poštěstilo až od 17. století, kdy zámek společně s Třeboňským panstvím zakoupil rod Schwarzenberků, který jej vlastnil až do roku 1947. Za jejich držení prošla Hluboká dalšími dvěma přestavbami. Neogotický skvost Nejdříve barokní zámek a do současné podoby byla Hluboká upravena v období vrcholného romantismu v letech 1839 - 1871 vídeňským architektem F. Beerem ve stylu tzv. tudorské gotiky po vzoru anglického královského zámku ve Windsoru. Má překrásné interiéry. Uvnitř je k vidění 140 bohatě vybavených místností. Zámek má jedenáct věží (hlavní 60 metrů) a bašt. Jeho členitému průčelí dominuje velký schwarzenbergský znak s rodovým heslem "NIL NISI RECTUM" (Nic než právo). V blízkosti zámku se rozprostírá zámecký park v anglickém stylu. V původní jízdárně se sálem s otevřeným krovem jsou dnes instalovány sbírky Alšovy jihočeské galerie. Původním majitelům byl zámek po roce 1989 vrácen a Schwarzenberkové na zámku uložili mnohé cennosti a zajímavosti. Proslulá je hlubocká sbírka koberců (zejména bruselských gobelínů Baudouina van Beverena se scénami z lidových přísloví z poloviny 17. století). V zámecké kapli je uložena tzv. Netolická archa z 15. století. Kromě toho jsou zde sbírky obrazů, keramiky, porcelánu, skla, zbraní atd. Rozsáhlá a cenná je též hlubocká knihovna. Až budete na Hluboké, určitě se zastavte i v místní zoologické zahradě a na zámku Ohrada. Kousek od Hluboké najdete zříceninu Karlův hrádek. Ubytovat se můžete ve městě Hluboká nad Vlatvou.

Expozice v barokním špýcharu, založeném roku 1770 Rytířským řádem křížovníků s červenou hvězdou, seznamuje prostřednictvím dobových exponátů - především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavením interiéru lidového obydlí, se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. století. Archeologická část expozice představuje nejstarší dějiny regionu spjaté s těžbou a zpracováním zlata. Významnou součástí je prezentace výsledků archeologického výzkumu keltského oppida Hrazany. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice, například o působení Řádu křížovníků ve středních Čechách nebo o tradici motocyklových závodů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků. Nabídku doplňují výstavy současného výtvarného umění. Památník je pobočkou Hornického muzea Příbram