Rabštejnu nad Střelou, historicky nejmenšímu městu v České republice, dnes však součástí města Manětín, vévodí zámek, bývalý hrad ze 14. století.             Historie zámku Krajina kolem hradu Rabštejna patřila potomkům Milhosta, který založil roku 1193 klášter v Mašťově. Po roku 1321 koupil rabštejnský statek Oldřich Pluh, předek významného rodu Pluhů z Rabštejna. Oldřich získal od plaského kláštera ještě některé vsi a vystavěl si na počátku 30. let 14. století na nepřístupném ostrohu řeky Střely pevné sídlo a pod ním založil městečko Rabštejn nad Střelou. Hrad i městečko byly spojeny v jeden celek hradbami, z nichž dosud zbyly některé části a dvě okrouhlé věže. Král Karel IV. si byl vědom významu hradu pro okolní krajinu a chtěl jej mít ve svém majetku. Tak se stal Rabštejn královským zbožím, kolem něhož Karel IV. vytvořil manský systém. Roku 1464 se hradu neoprávněně ujal Burian mladší z Gutštejna. Spor o správu Rabštejna byl také jednou z příčin, proč se Burian stal nepřítelem krále Jiřího z Poděbrad. V těsné blízkosti hradu dal roku 1483 vystavět klášter karmelitánů, který byl při bouři nekatolických měšťanů roku 1532 spálen. Rabštejn držel 9 let sám král Vladislav II., jeho syn Ludvík jej roku 1518 zastavil Šlikům. Lorenc Šlik hrad opravil a po požáru roku 1532 postavil nové hradní stavení. Některé části nové stavby jsou dosud viditelné za zámkem na konci ostrohu. Rabštejn však byl pořád majetkem krále a Šlikové je měli pouze v zástavě.  Po roce 1578 prodal Rudolf II. se svolením stavů zdejší zboží Jaroslavovi Libštejnskému z Kolovrat a Jiříkovi Kokořovcovi. Tím se Rabštejn stal opět svobodným panstvím. Roku 1665 jej koupil Jan Šebestián z Pöttingu, který v blízkosti hradu postavil roku 1666 klášter servitů, a to na místě kláštera karmelitánů. Janův syn František Karel si zde, na místě starého hradu, postavil roku 1705 zámek, neboť hrad byl již sešlý a nepohodlný. Po roce 1714 sídlili na zámku Černínové, Kolovratové a posledními majiteli Rabštejnu byli od roku v 1748 Lažanští, kterým náleželo panství až do roku 1945. Poté zámek sloužil rekreačním účelům a složí jím dodnes.     Dispozice zámku                                   Zámek Rabštejn je obdélná barokní jednopatrová budova s podstřešním polopatrem. Prostou fasádu zdobí barokně zalamované římsoví nad okny pater, v polopatře kolem oken nesou jednoduché, konzolovitě zakončené pilastry rovnou římsu nad okny. Na jižní straně zámeckého areálu stojí kostel v dnešní podobě postavený v letech 1766 – 1767 pravděpodobně podle návrhu architekta A. Luraga, k němuž přiléhá bývalý klášter servitů, zrušený roku 1767. Tipy na výlet V Rabštejně nad Střelou je k vidění také zřícenina hradu. Výlet můžete podniknout k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Spíše než klasická rozhledna jde v tomto případě o vyhlídkovou plošinu na zbudovaném cihlovém vodojemu v roce 2003 za 3,5 milionu korun. Vodojem stojí při silnici mezi Bratčicemi a Sobotovicemi. Na plošinu vede 30 betonových schodů umístěných na železné konstrukci. Výška vodojemu je pouhých 6 metrů, ale díky rovinatému okolnímu terénu je kruhový výhled do okolí: Pálava, Krumlovský les, okolí Brna i Bílé Karpaty. Přístup na vyhlídkovou plošinu je volný, parkování je možné spíše krátkodobé přímo u vodojemu.

Znojmo je město ležící na jihu Moravy rozkládající se vysoko na levém břehu nad řekou Dyjí, 52 km jihozápadně od města Brna. Má kolem 35 tis. obyvatel. Turisticky velmi atraktivní město disponuje řadou pozoruhodností a je kulturním i hospodářským centrem jihozápadní části jižní Moravy. Znojmo patří mezi nejstarší česká města. Je známé svou vinařskou tradicí, která se počíná datovat již od 12. století.Blízký brod přes řeku Dyji přes který procházel obchodní stezka tuto lokalito přímo předurčoval pro brzké osídlení. Proto již v období velkomoravském se na ostrohu nad brodem rozkládalo jedno z největších velkomoravských hradišť (Hradiště sv. Hypolita), které brod chránilo. Hradiště vystřídal v přemyslovské době před rokem 1037 hrad, vybudovaný knížetem Břetislavem I jehož součástí farní kostelem a rotundou Panny Marie. V roce 1055 zde vzniklo údělné přemyslovské knížectví, kde vládli přemyslovská knížata z moravské větve a v roce 1190 zde založil znojemský kníže Konrád II. Ota premonstrátský klášter v Louce. Vsi v podhradí byly ohrazeny a králem Přemyslem Otakarem I. byly v roce 1226 povýšeny na královské město. Do města byli přizváni němečtí kolonisté a svoji obec zde brzy založili i Židé. Město se rozvíjelo, bohatlo a získalo řadu privilegií. V náboženských válkách v 15. století zůstalo město katolické a prokrálovské. Smrtí Zikmunda Lucemburského zde v roce 1437 vymřela dynastie Lucemburků.Strategická poloha města znamenala časté drancování a obsazení nepřátelskými vojsky. Město tak bylo roku 1645 obsazeno švédskými vojsky, v roce 1663 bylo ohroženo Turky a nezůstalo uchráněno ani během napoleonských válek. A to hned dvakrát. Poprvé v roce 1805, kdy tudy prošli Rusové i Francouzi před bitvou u Slavkova, a podruhé roku 1809, kdy se v blízkosti Znojma odehrála bitva mezi rakouskými a francouzskými vojsky, jejichž pobyt město velmi poškodil. Období rozvoje průmyslu se Znojmu vyhýbá a město si zachovává zemědělský charakter. Dále se však rozvíjí a ti i díky železnici, která město spojila s Vídní, Prahou a Brnem.V posledních letech panuje ve městě čilý turistický ruch, ke kterému vedle kvalitního vína přispívají i rozličné stavební památky. Původní hrad na skalním ostrohu nad údolím poté byl v letech 1710–1721 přestavěn na barokní zámek, dnes je v jeho útrobách expozice Jihomoravského muzea. V areálu hradu se nachází hradní rotunda sv. Kateřiny z 12. století se zachovanými románskými nástěnnými malbami z roku 1134 zobrazující přemyslovskou rodovou pověst a podobizny vládnoucích přemyslovských knížat a králů a rovněž podobizny moravských údělných knížat. Městské hradby jsou jedním z nejlépe zachovalých městských obranných systémů. Jejich součástí je i Horní brána a Vlkova věž. Radniční věž je považována za symbol města Znojma. Z ochozu lze vidět za dobré viditelnosti i rakouské Alpy. Znojemské podzemí je budováno ve čtyřech patrech pod sebou a má cca 30 km chodeb. Patří k největším bludištím ve střední Evropě. Pamětihodný je Loucký klášter, kde je obrazová galerie, bednářské a vinařské muzeum, prodejna vín a řada dalších zajímavostí. Na historii židovské obce upomíná nejstarší moravský židovský náhrobek z roku 1334. V městské památkové rezervaci je zachována řada gotických, renesančních i barokních měšťanských domů. Se sakrálních staveb by návštěvníci Znojma neměli opomenout Minoritský klášter, kde se nacházejí expozice Jihomoravského muzea a gotický kostel sv. Mikuláše. Díky příhodným klimatickým podmínkám se zde daří vinařství a ovocnářství. Znojmo se stalo proslulé rovněž okurkami, jejichž pěstování na Znojemsku zavedl roku 1571 loucký opat Jiří II. Město uspokojí i milovníky přírody a to zejména zásluhou nově vzniklého Národního parku Podyjí.

Sloupové sluneční hodiny se nacházejí na západní straně jezírka s Lachtanem v horní části Kinského zahrady. Ústřední postavou hodin je sv. Šebestián. Mimo jiné je zde nápis "SWATÝ SEBASTIANE ORODVG ZA NAS". Mnoho návštěvníků považuje tyto hodiny za klasický sloup.