Zbytky skalního hradu Šaunštejn, nazývaného také Loupežnický hrad, leží v překrásné krajině Národního praku České Švýcarsko. Je situován na mohutné pískovcové skále nedaleko Vysoké Lípy. Historie hradu Hrad vznikl asi v polovině 14. století na panství Berků na ochranu České stezky a později plnil roli správního střediska Vatenberky kolonizovaného území. Stal se v polovině 15. století jejich opěrným bodem ve válce tohoto rodu se Saskem a Lužicí. Zklidnění poměrů v oblasti na konci 15. století a upevnění státní správy snížilo vojenský význam hradu, který začal postupně chátrat. Jako pustý je označován někdy od přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Podoba hradu Hrad je dnes vlastně skalní blok. Vrchní plošina hradu je dlouhá asi 70 metru a 20 metrů široká, tvoří několik bloků, které jsou spojeny můstky a lze na ni vlézt po žebřících, které jsou ve štěrbinách. V severní části je do skály vyhloubena spodní část hlavní věže. Je to nyní malá a hluboká místnost se sedátkem džbánovitého tvaru, která bývala buď cisternou či vězením, případně sloužila jako skladiště. Další dutina ve skalním bloku byla stájí nebo vrátnicí. Z dřevěných objektů se už nic nedochovalo. Tipy na výlet Výlet na Šaunštejn lze spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně, Ptačímu kameni, Vilemínině vyhlídce a Mariině skále. Navštívit můžete i skalní kapli u Všemil nebo akvadukt v Dolní Chřibské. Ubytovat se můžete v Chřibské.

To co zůstalo z někdejšího kostela sv. Kateřiny se nachází při zámecké budově a dnešní radnici u náměstí 1.máje. Je to jedna z nejstarších gotických staveb v Evropě. V roce 1281 byl dokončen kostel sv. Kateřiny při komendě německých rytířů. V průběhu 15.-16. století část kostela (hlavní loď a věž) podlehla výstavbě zámecké budovy. To co zůstalo, z kostela pak sloužilo jako zámecká kaple. Kolem roku 1782 byl definitivně zrušen a sloužil jako skladiště. V 60. letech 20. století se rozhodovalo, co bude se stavbou, nakonec zůstala a v průběhu 90. let byla opravena. Do dnešní doby se zachovala starší příčná loď a presbyterium. Konzoly jsou románské, zaklenutí gotické linie. Z původního zařízení se nic nedochovalo. Dnes slouží pro výstavní a koncertní účely, prohlídky zajišťuje Oblastní muzeum.

Pamětní síň Oty Pavla je umístěna do budovy branovského přívozu. Ten prošel díky úsílí několika nadšenců  od roku 1986 rekonstrukcí. První etapa byla dokončena v červnu 1988 u příležitosti 15. výročí spisovatelovy smrti. Druhá fáze byla zaměřena úpravy interiéru pro budoucí pamětní síň.  V prosklených vitrínách se seznámíte s rodinou Oty Pavla, fotografiemi z natáčení filmu Smrt krásných srnců, s obaly zahraničních tisků jeho knih či jeho korenspodencí. Pod stropem visí torzo staré pramice a také rybářské vybavení z dob minulých. Své dojmy můžete napsat do pamětní knihy a také přispět dobrovolným vstupným. Stálá expozice Pamětní síň Oty Pavla.

Židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce u říčky Trnavy. Založen byl na počátku 17. století a sloužil až do druhé světové války. Na ploše 1.577 m2 je dochováno zhruba 228 náhrobků borokní a klasicistních od roku 1649. V posledních letech byl hřbitov rekonstruován, je ohrazen dobrou kamennou zdí a je bez potíží přístupný. V obci se nacházela také synagoga z roku 1800 a to na levém břehu náhonu. V letech 1938-39 byla ale zbořena.