Zdymadlo Štvanice slouží ke splavnění Vltavy v tomto úseku jejího toku. Současnou podobu nabylo v letech 1907 – 1912 a rekonstrukcemi ve čtyřicátých a osmdesátých letech 20. století. Tvoří ho plavební komory Štvanice, Helmovský jez a pohyblivý jez nad komorami a plavební kanály.

Kostel Všech svatých se nachází vyvýšeném místě uprostřed obce Přeskače a vytváří tak její dominantu. Kostel je dokladem prosté venkovské sakrální stavby s románským jádrem – jde o jednolodní stavbu s apsidou presbytáře. Počátky kostela můžeme na základě stavebního typu a struktury datovat k přelomu 11. a 12. století. Ovšem nejstarší zmínka v písemných pramenech je až z roku 1279, kde je doloženo, že Martin z Přeskač prodává se svolením svých bratří své dědictví a část patronátu fary v Přeskačích komendě johanitů v Horních Kounicích. Kostel později prošel několika stavebními úpravami, a to zejména v době baroka. Do 19. století spadá první rozsáhlejší rekonstrukce, kdy byl kostel roku 1829 opraven na náklady místních obyvatel. Po rozsáhlé rekonstrukci v nedávné době dostal celý objekt šindelovou krytinu. Interiér kostela zdobí barokní dřevěný oltář a kazatelna. Velmi cenný je také zvon z roku 1407. V blízkosti kostela se nachází vstupní objekt do přeskačského podzemí. Kostel je obklopen malým hřbitovem.

Jeden ze zajímavých skalních útvarů se nachází 4 km západně od Žďáru nad Sázavou (odtud sem vede i značená cesta) při řece Sázavě. Skalní útvar byl vypreparován na pruhu silimaniticko-biotitických rul strážeckého moldanubika. Skalní útvar tvoří mrazový srub o délce 75 m a výšce 15 m, jenž je ve spodní části svisle „rozštípnut“ puklinou o délce 10 m a širokou 2 m. Podle tohoto úkazu dostala skála i své jméno. Zdejší místo obývá ještěrka živorodá a slepýš křehký.

Žalý, zalesněný vrch mezi Beneckem a Vrchlabím, je znám především jako středisko zimních sportů. Na jeho svazích se nachází Ski Areál Herlíkovice. Kopec má vrcholy vlastně dva – severní Zadní Žalý (1036 m) a jižní Přední Žalý (1019 m). A právě na nižším vrcholu stojí kamenná, 18 metrů vysoká, rozhledna. Má svou atmosféru a historii, která na Vás dýchá od prvního do posledního schodu jejího točitého schodiště.     Není to ovšem první vyhlídková stavba na kopci Žalý. Ta první zde byla zbudována pravděpodobně již v roce 1836. Byla to jednoduchá dřevěná konstrukce. Okolní stromy ji brzy přerostly, a proto se roku 1888 rozhodl na jejím místě vybudovat německý Krkonošský spolek 15 metrů vysokou, železnou rozhlednu. Nikdy však kvůli technickým závadám nebyla zpřístupněna a němečtí turisté věž po roce rozebrali. Vedle věže nechal postavit hrabě Jan Harrach, majitel zdejšího panství a velký podporovatel české turistiky, restauraci s dřevěnou verandou. Roku 1890 zde byla přistavěna dřevěná restaurace s verandou. Sloužila do roku 1900, kdy vyhořela. V obnovené podobě fungovala do roku 1943, kdy zanikla. Hrabě se po přímluvě jilemnické odboru KČT ujal i myšlenky postavit na Žalém novou rozhlednu. To je již ta dnešní kamenná. Celou stavbu financoval, dal jí název Rozhledna Františka Josefa a slavnostně ji otevřel 7. září 1892. V 90. letech prošla rozhledna drobnou rekonstrukcí a v roce 1999 se na jihozápadním rohu objevily první antény, které bohužel trochu kazily vzhled.Osmnáct metrů vysoká stavba nabízí jeden z nejkrásnějších panoramatických rozhledů v Krkonoších.  Máte-li štěstí na počasí, v dáli uvidíte charakteristickou siluetu Ještědu, na severu Medvědín, Špindlerův mlýn, trochu západněji pak Kotel. Na severovýchodě se rozprostírá Luční hora a samozřejmě Sněžka. Čistě východním směrem můžete vidět Strážné. Výhled do vnitrozemí zase nabízí siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Abyste si tuto krásu mohly patřičně vychutnat, stačí maličkost. Vystoupat po jejích 92 schodech. Je otevřena denně od 10 do 16 hodin.