Rozhledna na Klínovci (1244 m) je nejvýš položenou rozhlednou Krušných hor. Je to 24 metrů vysoká osmiboká věž, která spatřila světlo světa roku 1884. Historie dalekých výhledů z Klínovce je však mnohem delší. Ještě předtím než se o její stavbu zasloužili členové jáchymovské sekce Krušnohorského spolku, zde stály tři vyhlídkové stavby. Nejprve zde byla postavena dřevěná pyramida, a to v roce 1817. Blízkost Karlovarských lázní, jejichž hosté si rádi vyjeli na vrchol Klínovce kočárem, přivedla dva jáchymovské občany, poštmistra Floriána Makasyho a hostinského Petra Weigla, k myšlence postavit zde vyhlídkový gloriet. Stalo se tak roku 1838. Gloriet k vyhlídkám využívali návštěvníci Klínovce do roku 1868, tehdy vyhořel. Roku 1880 byl v Jáchymově založen Krušnohorský okrašlovací spolek. Hned při své první schůzi, si jeho členové naplánovali výstavbu nové rozhledny na Klínovci. Peněz neměly nazbyt a tak se museli spolehnout na případné dárce. Aby jim ukázali, že to myslí se stavbou kamenné rozhledny vážně, postavili během jednoho týdne v roce 1880 jednoduchou dvoupatrovou dřevěnou věž. Vydržela zde tři roky. Během té doby členové spolku nelenili. Pořádali sbírky, řešili pozemkové otázky a připravovali projekt. Jeho realizace se chopil stavitel Josef Peter z Kadaně. Slavnostní otevření, během něhož byla rozhledna pokřtěna jménem císaře Františka Josefa I., se konalo 3. Srpna 1884. Byla to osmiboká kamenná rozhledna s krytou zasklenou vyhlídkovou plošinou a s ochozem, za niž spolek zaplatil 4300 zlatých. Obliba Klínovce rostla, navštěvovalo jej čím dál více turistů. Proto zde roku 1893 vyrostl malý hostinec, později nahrazený současným komplexem budov. Významným pro Klínovec byl rok 1908, kdy se v prostorách objektu konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří.  Velkou slávou pro vrchol Klínovce byl rok 1908. Tehdy se zde konala Jubilejní výstava řemeslných a průmyslových výrobků Rudohoří. Při té příležitosti vznikla rozlehlá hala s kazetovým stropem a erby krušnohorských měst. Z výstavní haly se stala restaurace a centrum nového objektu, otevřeného v roce 1927. Po požáru v roce 1929 proběhla další dostavba. Posledním významným zásahem do podoby Klínovce byla stavba 80 metrů vysoké televizní věže. V dobách socialismu celý objekt katastrofálně zchátral a uvažovalo se o jeho strhnutí. K tomu naštěstí nedošlo. Ovšem ani společenské změny, které přinesl rok 1989, situaci příliš nezlepšily. Na lepší časy se snad začalo blýskat v roce 2003. Tehdy se objekty na vrcholu staly majetkem obce Boží Dar a začala se připravovat generální rekonstrukce. Nezbývá než doufat, že rozhledna bude opět brzy přístupná a její návštěvnici si budou moci prohlédnout celé pásmo Krušných hor od Komářího vrchu po Děčínský Sněžník, v další řadě hor pak postupně od jihozápadu k severovýchodu Český les, Slavkovský les, Doupovské hory a České středohoří.

Na severovýchodním okraji obce Zalužany se nachází skrytý ve stromoví židovský hřbitov, založený před rokem 1724. Na ploše přibližně 1.597 m2 se dnes nachází jen zhruba 70 náhrobků různě roztroušených po celé ploše. Hřbitov je volně přístupný, zeď i s obřadní síní byla v na počátku 80. let 20. století zbořena.

Vysoká (471 m n. m.) je nejvyšší kopec středního Polabí.  Najdeme jej u obce Miskovice, nedaleko Kutné Hory. Vrchol kopce má bohatou stavební historii. Ještě dnes tu můžeme spatřit trosky kláštera paulánů a barokní kapli sv. Jana Křtitele z let 1697 – 98. Pro obě stavby byl osudný požár v roce 1834. Vrchol lákající k dalekým výhledům měl mít svou rozhlednu již na sklonku 19. století, ale z nedostatku financí se plány neuskutečnily. Dalekých výhledů chtiví turisté si museli počkat až do éry rozvoje mobilní komunikace. Mobilní operátoři staví mnoho věží a některé z nich slouží i jako vyhlídkové věže. Jednou z nich je právě věž na vysoké. Spojeným úsilím obce Miskovice a společnosti Český mobil byla v roce 2001 otevřena 38 m vysoká telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m. Jeden z plánů počítal s tím, že by se pro stavbu využilo betonové zeměměřičské věže z druhé světové války. Nakonec však byla postavena věž zbrusu nová. Věž je to elegantní a krásná. Z přízemní kamenné stavby vychází kovový tubus zevnějšku otočený schodištěm, které čítá úctyhodných 144 schodů. Po jejich zdolání se Vám naskytne nádherný kruhový výhled, který zahrnuje Kutnohorsko, Čáslavsko a Kolínsko. Při skvělých podmínkách může být vidět i Bezděz, Trosky, Ještěd či Sněžka. Zajímavostí je, že takřka identickou stavbu nalezneme u Oslednice u Telče. Rozhledna je přístupná za dobrého počasí po celý rok o víkendech, v červenci a srpnu denně mimo pondělí od 11.00 do 18.00.

Památník Mistra Jana Husa sídlí v domě postaveném na místě bývalého rodného domu Jana Husa. Najdete jej na hlavní průjezdní ulici, asi 150 m od náměstí. Dnešní dům je v jádru renesanční, nejspíše postavený okolo roku 1616. Současná expozice je z roku 1975 upravená v roce 1991. Na domku Husův reliéf od sochaře Bohuslava Schnircha, odhalený roku 1869, při oslavách 500. výročí narození Jana Husa. Na náměstí stojí socha Mistra Jana Husa od k. Lideckého. Každoročně se v městě Husinci konají Husovy oslavy a Cyrilometodějská pouť - 5. a 6. července. Stálá expozice Život, dílo a význam M. Jana Husa pro evropské dějiny. Husova světnička. Galerie v čp. 37.