Kostel sv. Václava se nachází na kopci ve východní části obce Mikulovice a tvoří tak její výraznou dominantu. Původní kostel sv. Václava zde stál již před rokem 1384, kdy máme první doklad o zdejší obci. Na konci třicetileté války byl však tento kostel vypálen švédskými vojsky. Stavba značně utrpěla a musela být několikrát rekonstruována. Ovšem její stav byl v 18. století natolik nevyhovující, že bylo rozhodnuto o vystavění nového kostela na místě starší stavby. Základní kámen byl položen 25.8.1768 a stavba byla dokončena v roce 1769. V presbytáři se nachází cenná fresková výmalba od Josefa a Václava Kramolínů z roku 1790. Nejstarší památkou interiéru je cínová křtitelnice z roku 1487, která byla součástí výbavy původního kostelíka.  Ke kostelu patřila též dřevěná fara a dům zvaný „Poušť“či „Prosík“, kde bývala před rokem 1760 první mikulovická jednotřídka. V kostelní věži se nachází pět zvonů, z nichž nejstarší jsou zvon „Poledník“ z roku 1519 a „Velký zvon“ pocházející z roku 1558. Kolem kostela se rozprostírá „starý“ hřbitov, v jehož rozích jsou postaveny menší zvoničky.  Na zdejším hřbitově je v rodinné hrobce pochována rodina vnuka Boženy Němcové, Karla Němce. Kostel je přístupný v době pravidelných bohoslužeb v neděli od 10:30hod.

Obec Hoštice, někdy je k nim připojen přídomek u Volyně, se nachází v okrese Strakonice, v Jihočeském kraji. Nad vsí se tyčí vrch Kalný a žije zde téměř 200 obyvatel. Jsou známé především díky natáčení slavné filmové trilogie Slunce, seno... I když od natáčení již uběhlo mnoho let, obec je stále hojně navštěvovaná a každý den si ji prohlíží desítky turistů. Od natáčení sice uběhla již řada let a vesnice změnila svou tvář, ale návštěvníky stále láká srovnat filmové záběry se skutečností.Poprvé jsou Hoštice zmiňovány ve 13. století jako sídlo vladyků z Hoštic. V roce 1315 získaly Hoštice od královny Elišky Přemyslovny privilegia tzv. králováckých obcí. V průběhu středověku spadaly do tzv. Volyňského újezdu, v pozdějších letech byly součástí panství Hluboká a také Kašperku. V 16. století je dostal dědičně do držení Vilém z Rožmberka, ale v roce 1593 byly prodány Arnoštu Vitanovskému z Vlčkovic a rod z Vlčkovic je vlastnil až do konce 17. století. pak už se v jejich držení střídaly jen lokální panské rody.  Dominantou obce je Kostel Narození Panny Marie z roku 1593 jehož zdivo je renesanční.  Vybavení je pseudorenesanční a barokní, které výsledkem úprav, které proběhly v 18.století. Zajímavostí je, že jeho osa nesměřuje k východu jako u jiných kostelů. Na hřbitově u něj je hrob legendy české country Michala Tučného. Další památkou, která si také zahrála v divácky vděčné filmové trilologii je Hoštický zámek. Dnes je nepřístupný. Je jednopatrový s uprostřed raně barokním portálem. Nejspíš byl postaven v 17. století na místě původního renesančního panského obydlí Vitanovských z Vlčkovic. Návštěvníci obce by jistě neměli opomenout židovský hřbitov z 18.století, na který narazí při cestě pěšky severozápadním směrem do obce Strunkovice. Nachází se na něm 30 náhrobků s hebrejskými nápisy, někdy už téměř nečitelnými. Ve vsi se dochovalo několik statků s barokními štíty. Do Hoštic se lze stylově vypravit vlakem. Z proslulé filmové zastávky si cestou do obce vzdálené 1 km, mohou turisté všimnout blízkého „strašidelného“ Karasova mlýna v údolí Volyňky, který se v trilogii také objevil.Každoročně se zde v srpnu koná country festival Stodola Michala Tučného, který tak uctívá památku velmi populárního zpěváka, který v Hošticích prožil konec svého života.

Židovský hřbitov se nachází za městským hřbitovem u ulice Míru v blízkosti sportovního hřiště. Hřbitov byl založen v roce 1899 a dnes se na jeho ploše 812 m2 dochovalo 27 náhrobků převážně novodobých z 20. století. Hřbitov má opravenou obřadní síň a obvodová zeď je v dobrém stavu. Hřbitov je uzamčen a je tak možno nahlédnout pouze přes zeď. V obci se nacházela synagoga a to nedaleko kostela. Vznikla přestavbou staršího domu v letech 1893-1894. Po druhé světové válce byla budova využívána jako modlitebna Církve československé hustiské.

Farní kostel sv. apoštolů Petra a Pavla se nachází v centru obce Batelov, na náměstí Míru. První zmínka o existenci kostela sv. Petra a Pavla v Batelově pochází z poloviny 14. století. Jednalo se s největší pravděpodobností o prostou jednolodní stavbu s dřevěnou věží. Stavba nového kostela, který nahradil tento starší kostelík, byla započata r. 1755 z iniciativy Jana Kryštofa barona de Klee a dokončena o pět let později za jeho syna Františka Ludvíka. Výrazná klasicistní úprava hlavního průčelí pochází z roku 1836. Ve druhé polovině 19. století, v letech 1874 – 1875, byl kostel poměrně nákladně rekonstruován, o což se zasloužil tehdejší farář František Vondráška. Kostel je poměrně monumentální stavba s dvouvěžovým průčelím, kterému dominuje velkoryse pojaté trojramenné schodiště. Schodiště je dekorováno sochami šesti světců – a to sv. Petra a Pavla (1884), sv. Cyrilla a Methoděje (1885), sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého (1888). Většina mobiliáře pochází z konce 18. a počátku 19. století. Rozměrné varhany byly vystavěny roku 1839 Františkem Svítilem z Nového Města na Moravě.   L.R.