Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 … 184 185 186 Další Poslední
Sloup Panny Marie
Mariánský morový sloup na Hradčanském náměstí nechal postavit svým rozhodnutím z roku 1725 císař Karel VI. Základní kámen byl položen v roce 1726. Dílo však bylo díky finančním problémům dokončeno a vysvěceno až v roce 1736.Mariánský morový sloup stojí na místě, kde se konaly bohoslužby pod širým nebem v období morové epidemie v letech 1713 – 1714. Sochy umístěné na sloupu jsou dílem F. M. Brokoffa a jeho žáka F. I. Weise. Postava Panny Marie na vrcholu sloupu je vysoká 2,06 m byla v roce 1844 pozlacena. V roce 1894 byla umístěna do lapidária a nahrazena kopií od L. Wurzela. Na horním soklu jsou plastiky znázorňující sv. Václava, sv. Víta, a sv. Vojtěcha. Na dolním jsou postavy sv. Alžběty Duryňské, dávající žebrákovi almužnu, sv. Pavla, sv. Floriána, sv. Jana Nepomuckého a sv. Karel Boromejského,Sloup stojí na podstavci s kamennými hranoly.
Celý článekSloup Panny Marie
Sloup Panny Marie na Staroměstském náměstí nechal na počest míru vestfálského postavit v roce 1650 Ferdinand III. Slop se zábradlím a čtyřmi klečícími anděli byl dílem díla byl J. J. Bendla. Po Mnichově to byl druhý nejstarší sloup ve střední Evropě. 3. listopadu 1918, v bouřlivých dnech vzniku samostatného Československa, byl pražským lidem zničen v domnění, že jde o symbol habsburské nadvlády. Zbytky sloupu jsou uloženy v lapidáriu Národního muzea.Kolem tohoto sloupu bylo v roce 1723 instalováno první pražské osvětlení. V té době to byly olejové lampy.
Celý článekSloup Panny Marie Einsiedenské
Sloup se sousoším Panny Marie Einsiedelnské je umístěn na čtyřhranném soklu a spolu s blízkou sochou sv. Václava dotváří ráz hradní rampy. Pieta na vrcholu sloupu je dílem neznámého mistra z roku 1672. Původně byla tato plastika umístěna u kostela Panny Marie Einsiedelnské, který stával na místě dnešního sloupu až do konce 18. století.
Celý článekSloup sv. Josefa
Sloup se sochou sv. Josefa a kašnou je umístěna v severní části Karlova náměstí u Novoměstské radnice. Je vyzdobena sochami sv. Josefa a čtyř andělů od sochaře M.V.Jäckla z roku 1698.
Celý článekSloup sv. Vojtěcha
Sloup sv. Vojtěcha v Apolinářské ulici pochází z roku 1677.
Celý článekSloupová zvonička
Sloupová zvonička na náměstí OSN pochází z 19. století. Je umístěna na válcovém podstavci a její stříška je kryta šindelem.
Celý článekSlovácké muzeum v Uherském Hradišti
Slovácké muzeum se sídlem v Uherském Hradišti je významnou regionální institucí, jež etnograficky, archeologicky, umělecky a historicky dokumentuje život národopisné oblasti Slovácko. Z původně malého kulturního zařízení, zrozeného z obětavého úsilí a nadšení vlastenecky zaměřených pracovníků, vznikla profesionální a vysoce odborná instituce, která slouží veřejnosti v několika budovách. Hlavní budova Slováckého muzea Hlavní budova muzea je situována do Smetanových sadů v Uherském Hradišti. Expozice se zaměřují na Slovácko a konají se zde národopisné, archeologické a historické výstavy. Stálé expozice Slovácko - Život v kruhu výročních zvyků s podtitulem Jak člověk na vesnici žil a tvořil je průřezem výročním zvykoslovím od předvelikonočního zahájení hospodářského roku až po jeho ukončení vinobraním a posvícením - hody jako přežitků děkovných slavností za úrodu. Slovácko - Lidové odívání V oddílu krojové retrospektivy je možné zhlédnout ukázku nejcharakterističtějšího z dvaceti osmi druhů krojů na Slovácku, které specifikoval Josef Klvaňa v roce1923. Výběr krojů, obřadních krojových součástek, výšivek a krajek je dokladem variability druhů a typů - od honosných krojů obřadních a svátečních, přes polosváteční, pracovní, letní a zimní, oděv starých lidí i svobodných. Slovácko - Tradiční sídlo a dům Závěr expozice přibližuje návštěvníkovi tradiční sídlo a lidové obydlí na Slovácku. Osídlení této oblasti je známé od pravěku a má svůj základ ve středověkých sídlištích, kde splňovaly jednotlivé usedlosti předpoklady pro ochranu před počasím a jinými negativními vlivy a vytvářely podmínky pro hospodaření a život rodiny. Objekty Slováckého muzea Galerie Slováckého muzea v Otakarově ulici v Uherském Hradišti - zde je možnost seznámit se s výtvarným uměním jihovýchodní Moravy a s díly našich i zahraničních autorů, Památník Velké Moravy ve Starém Městě - v něm se nachází expozice dokumentující významnou část dějin naší země. Dvě zemědělské usedlosti – jsou památkou lidového stavitelství Čtyři archeologické lokality - v Uherském Hradišti, Starém Městě, Modré u Velehradu a u Osvětiman. Všechny jsou vyhlášeny národními kulturními památkami, je možno prohlédnout si rekonstruované základy velkomoravských chrámových staveb. Expozice Leteckého muzea Kunovice – sbírku tvoří 22 historických letadel a vrtulník Mi-4.
Celý článekSlovanské hradiště Mikulčice
Působivý a za prohlídku určitě stojící areál raně středověkého hradiště se nachází jen pár kilometrů jihovýchodně od Mikulčic, na hranici se Slovenskem je to již co by kamenem dohodil. Zdejší lokalita byla osídlena již v pravěku a středověku. Tehdy to zde vypadalo zcela jinak, písčité duny oklopené říční nivou a na nich nacházející se osídlení. V 8. století tu existovalo předvelkomoravské sídliště a o století později velkomoravský knížecí hrad. Ačkoliv o tom nejsou žádné písemné zprávy, archeologické výzkumy to dokládají. Velkomoravský hrad byl součástí rozsáhlé aglomerace jenž se rozkládala na několika ostrovech v řece Moravě. Tvořilo jej opevněné jádro o velikosti 10 ha dělící se na hlavní hrad (akropoli) a předhradí. Na akropoli se nacházely důležité zděné stavby jako církevní stavby a knížecí palác. Kromě těchto kamenných staveb tu byl nespočet dřevěných domů s dusanými podlahami a ohništi. Jejich pravidelné uspořádání připomíná městskou zástavbu. Zde na akropoli a předhradí žili příslušníci knížecí rodiny, duchovní, řemeslníci a další společensky významní obyvatelé. Nacházely se zde dílny řemeslníků jako kovolitců, kovářů, šperkařů a snad i sklářů. Opevnění tvořila mohutná dřevohlinitá hradba s čelní kamennou zdí. V tomto opevnění se pak nacházely tři brány a také tu byly dřevěné mosty spojující ostrovy, jak to dokládají archeologické nálezy. Pevnostní charakter tohoto jádra ještě zvýrazňovala říční ramena, která akropoli s předhradím obklopovala a oddělovala je od ostatního osídlení podhradí, které se rozkládalo na ploše o velikosti 50 ha. Zde v podhradí pak žili řemeslníci, zemědělci a také příslušníci vládnoucí aristokracie, která tu měla svá sídla v podobě dřevěných dvorců a kostelů. Od 10. století začalo docházet k postupnému zanášení ramen a rozsáhlé povodně postupně od 13. století změnily zdejší krajinu od dnešní podoby. Od roku 1954 zde provádí archeologický výzkum Archeologický ústav AV ČR v Brně. První provizorní expozice byla otevřena spolu s areálem v roce 1960. V roce 1997 byl otevřen první pavilon se starší expozicí. V roce 2008 pak druhý pavilon s moderněji vybavenou expozicí a odkrytými základy druhého kostela (tato expozice v současné době prochází rekonstrukcí - 2012). Následně následuje okruh po hradišti a podhradí, kde se nachází odkryté základy kamenných staveb (kostelů, rotund, baziliky a knížecího paláce). Expozice je přístupná od dubna do října.
Celý článekSlovanské hradiště v Mikulčicích - Mikulčice 534
Stálá expozice:Velká Morava – Velkomoravské Mikulčice (knížecí hrad v údolní nivě řeky Moravy – 40 let archeologických výzkumů).
Celý článekSlovanský ostrov
Slovanský ostrov se nachází při pravém břehu Vltavy mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Vznikl nánosem v průběhu 17. a 18. století. Po povodni v roce 1784 byl zpevněn ohradní zdí a osázen dřevinami. Byly zde postaveny lázně, barvírny a restaurace. Ostrov se postupně stával významným centrem společenského a kulturního života města. V roce 1841 zde dokonce jezdila na 150 m dlouhé dráze první parní lokomotiva s jedním vozem pro dva pasažéry. Dnešní název ostrova je odvozen od prvního Slovanského sjezdu, který se zde konal v roce 1848 a byl úředně zaveden v roce 1925. První název ostrova pochází z roku 1870, kdy se jmenoval podle Josefa Ignáce Saengera, který ostrov koupil, Barvířka nebo též Barvířský. Po roce 1801 se jmenoval Engelův ostrov nebo též v překladu Andělská ostrov, podle Františka Antonína Engela, který na ostrově postavil kartounku a restauraci. Od roku 1833, úředně od roku 1841, nesl ostrov na počest arcikněžny Žofie, manželky arcivévody Františka Karla, název Žofín. Ostrov je spojen mostem s Masarykovým nábřežím. I v současnosti je Slovanský ostrov významným centrem kulturního a společenského života města a místem pro romantické procházky.
Celý článekSluj českých bratří
Přibližně 30 m dlouhá skalní puklina byla zřejmě podle vyrytého letopočtu 1627 tajným útočištěm českých bratří v pobělohorské době. Od cesty vedoucí z Ostaše do Dědova sem vede značená odbočka, z osady Ostaš je to sem cca 1,5 km. Odbočka dlouhá 500 m vede strmě dolů místy po železných nebo žebříkových dřevěných schůdcích a místy po vytesaných schůdcích v pískovci.
Celý článekSluneční hodiny na západní straně I.nádvoří Klementina
Celý areál Klementina je na sluneční hodiny nesmírně bohatý. V areálu se nachází 14 těchto zvláštností, to je dokonce plná třetina všech slunečních hodin v Praze. Tento unikát zajišťuje slunečním hodinám Klementina široké použití. Lze na nich určit čas místní, čas středoevropský, čas od východu Slunce, čas do západu Slunce a deklinaci Slunce, tj. stanovit v které části roku se, v době odečtu údaje z hodin, nacházíme.Několik se jich nachází na Révovém nádvoří. Zde jsou rozmístěny po třech ve dvou skupinách tak, že je na nich možno určit čas od východu do západu slunce.
Celý článekSluneční hodiny nad Kinského zahradou
Sloupové sluneční hodiny se nacházejí na západní straně jezírka s Lachtanem v horní části Kinského zahrady. Ústřední postavou hodin je sv. Šebestián. Mimo jiné je zde nápis "SWATÝ SEBASTIANE ORODVG ZA NAS". Mnoho návštěvníků považuje tyto hodiny za klasický sloup.
Celý článekSluneční hodiny u Štefánikovy hvězdárny
Sluneční hodiny jsou umístěny severně od Štefánikovy hvězdárně. Díky své poloze neujdou pozornosti návštěvníků hvězdárny, či Růžového sadu. Jejich funkce je popsána v galerii.
Celý článekSměšné divadlo Luďka Soboty
Divadlo vedené známým komikem Luďkem Sobotou nabízí večery plné humorních představení.
Celý článekSmetanovo nábřeží
Smetanovo nábřeží leží na pravém břehu Vltavy mezi mostem Legií a Křížovnickým náměstím. V době Karla IV. po nábřeží lemovala zeď, za níž žili rybáři a ještě v polovině 19. století byl v těchto místech porostlý písečný břeh Vltavy. Nábřeží bylo vybudováno v letech 1841 - 1845 po dokončení železné lávky, která přemosťovala Vltavu v místě dnešního Mánesova mostu. Jeho délka je cca 500 m. Původně se nazývalo jen Nábřeží nebo Staroměstské nábřeží. V roce 1894 bylo pojmenováno na Františkovo nábřeží, v roce 1919 na Masarykovo nábřeží. V době německé okupace se jmenovalo nejdříve, v letech 1940 – 1942, Vltavské nábřeží a v letech 1942 – 1945 Reinhard Heydrich Ufer. Po osvobození Československa od německé okupace, v letech 1945 – 1952, se opět jmenovalo Masarykovo nábřeží a od roku 1952 Smetanovo nábřeží. Nábřeží slouží automobilové a tramvajové dopravě a pro pěší. Poskytuje jedinečný pohled na panorama Pražského hradu.
Celý článekSmíchovský přístav
Smíchovský přístav v roce 1903 a byl určen pro vory. Teprve později byl využíván pro říční přepravu. Přístav na rozloze 13,7 ha je cca 1 200 m dlouhý, až 120 m široký a hloubka vody dosahuje 2,1 m.Přístav slouží i jako kotviště sportovních lodí.
Celý článek
Smrtka
Nápadná pískovcová skála se nachází na břehu Koňského rybníka nedaleko obce Stvolínky. Svůj název získala pravděpodobně od lidového zvyku, kdy se odtud shazovala figurína do rybníka při jarním vynášení smrti ze vsi.
Celý článekSněžka
Sněžka (1602 m.n.m.) je nejvyšším vrcholem České republiky. Svoje pojmenování má od roku 1823. Vrchol poskytuje ničím nerušený kruhový výhled. Průměrná teplota je zde 0,2 stupňů Celsia. Vrcholem Sněžky prochází hranice s Polskem. Na skalnatém vrcholu který má přibližně 30 akrů se nachází několik staveb. Na polské straně je to nejstarší stavba kaple sv. Vavřince zbudovaná v letech 1665-1681. A pak polská budova horského hotelu. Původní stavba hotelu zde byla postavena v roce 1850. O sedm let později vyhořela, ale byla obnovena. V roce 1976 byla postavena současná stavba hotelu, ve které se současně nachází meteorologická stanice. Na české straně je to konečná stanice lanovky vedoucí z Pece pod Sněžkou. Do roku 2004 zde stála také Česká bouda postavená v roce 1868 boudařem Blaschkem. Sloužila turistům více jak 120 let až do konce zimní sezony 1989-1990. V květnu 1990 byla na návrh hygienika uzavřena. Dlouho se uvažovalo o její rekonstrukci, až se nakonec hledali peníze na likvidaci zchátralé stavby. To začalo v září 2004. Část materiálu byl odvezen lanovkou a část byla snesena vrtulníkem.V září 1899 vznikla na Sněžce poštovna. V roce 1939 po obsazení německou armádou byla poštovna uzavřena a její provoz nepokračoval ani po druhé světové válce. Až v roce 1995 obnovila poštovní služby bývalá poštmistrová z Velké Úpy. Ta pro tento účel opravila bývalý kiosek s občerstvením. V roce 2005 byla započata výstavba nové poštovny. Dřevěná konstrukce je zpevněná proti větru vnitřními ocelovými táhly. Plášť je ze zdvojeného skla, vnější okenice se dají otevírat a zavírat a jejich vhodnou manipulací se dokáže bránit poryvům větru a zároveň maximálně využít tepla paprsků slunce. Přístup na střechu poštovny zajišťuje točité vnější schodiště.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 … 184 185 186 Další Poslední
