Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 … 184 185 186 Další Poslední
Skalní hrad Kokořín - Staráky
Zbytky původního kokořínského hradu se nacházejí zhruba 250 m východním směrem od obce Kokořín. Tento hrad byl pravděpodobně původním sídlem majitelů panství předtím, než byl postaven dodnes stojící hrad Kokořín. Pro nedostatek zpráv nelze přesně určit stáří ani majitele hradu. Pravděpodně byl založen v polovině 13. století. Jeho zakladatelem mohl snad být rytíř Okoř z Dubé, který je známý z místních pověstí. Jsou zde vytesané místnosti ve třech patrech nad sebou a spojení mezi nimi kdysi obstarávalo dřevěné schodiště a můstky. Nejnižší patro zabírá obranná chodba, která se rozšiřuje do místností různého tvaru opatřených otvory, pravděpodobně střílnami. Střední patro tvoří také chodba s vytesanou místností. Nejvýše je pak zachovaná místnost, pravděpodobně kuchyně, s čtverhranným oknem a otvorem pro odvádění kouře z ohniště. Sousední místnost s výklenkem bývá považována za kapli. Na nejvyšším místě hradu je pahorek, kde jsou patrné stopy po hradní věži, která byla hlavním opěvněním hradu. Objekt byl opuštěn snad již ve 14. století. Básník Karel Hynek Mácha sem umístil část svého románu Cikáni, konkrétně sem pak umístil obydlí šílené cikánky Angeliny. Areál bývalého hradu je bohužel oplocen a není přístupný. Kromě hradu můžete v okolí obdivovat skalní útvar Mšenské pokličky nebo třeba nedalekou Zříceninu hradu Harasov. Vhodné ubytování jistě najdete přímo na Kokořínsku.
Celý článekSkalní hrad Pustý zámek
Zbytky skalního hradu Pustý zámek u Zakšína se nacházejí 4 km jihozápadně od obce Dubá. Vznik hradu je datován před rok 1319. O hradu není mnoho písemných zpráv. Na počátku 15. století byl jeho majitelem Václav Berka z Dubé. Ještě v roce 1456 se zmiňuje v listině Aleše Berky z Dubé. Hrad se skládal ze tří částí, první nejmladší nebyla nikdy dokončena. Od druhé části ji odděluje vytesaný příkop. Ve druhé části se dochovala do skály vysekaná cisterna a pravděpodobně dřevěná věž. Vedle cisterny pak vedl přes přírodní spáru most do třetí části hradu. Na most navazovalo schodiště, které vedlo na plošinu zadního hradu. Hlaní stavbou zde byl rozměrný dřevěný lichoběžníkový objekt. Z něj se do dnešní doby dochovalo podvalí osvětlované okénkem a přístupné lomenou chodbou z východní strany. Většina staveb byla dřevěná a tak se do dnešní doby dochovaly jen zářezy, tesané schody, podvalí staveb a již zmíněná vysekaná cisterna. Areál bývalého skalního hradu je volně přístupný.
Celý článekSkalní hrad Skály
Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.
Celý článekSkalní hrad Střmen
Skromné pozůstatky skalního hradu Střmen se nacházejí v Teplických skalách 2 km západně od Teplic nad Metují. Historie hradu Zakladateli hradu byli páni ze Skalice, kteří vlastnili také nedaleký Adršpach a hrad Vízmburk. Své jméno získal zřejmě podle jejich erbu, na němž byl vyobrazen třmen. Hrad je uveden v Majestas Carolina krále Karla IV., jinak je v písemných pramenech uváděn výjmečně. Kolem roku 1362 je v držení Tase z Rýzmburka. Hrad často střídal majitele a obecně se soudí, že se nakonec stal jedním ze sídel loupeživých rytířů. V roce 1447 byl hrad vyloupen a rozbořen Slezany. V roce 1534 je v zemských deskách uváděn jako zbořený a v roce 1607 dokonce jako pustý zámek. Písemnosti uvádějí, že stavebního materiálu z hradu bylo použito při stavbě obydlí vesnice Třmeny (od roku 1836 Kamenec). Podoba hradu Podstatná část hradu byla upravena ze skalního masívu. Také hradní věž tvořil upravený a otesaný skalní útvar se zářezy pro usazení trámů, na kterých ležely dřevěné pavlače a můstky. Menší skalku před skalní věží zabral opevněný srub spojený s věží dřevěným mostem. Dnes hrad připomínají jen otesané skalní stěny, zářezy pro trámy a zbytky schodů. Na nejvyšší skále, kde stávala hradní věž je dnes upravená vyhlídková plošina, poskytující rozhled na Adršpašsko-teplické skály. Přístup sem vede nejdříve novějším ocelovým schodištěm a posléze již starším železným žebříkem. Výstup s ohledem na větší množství schodů je trochu náročnější. Tipy na výlet Vydat se odsud můžete třeba na skalní hrad Skály, Adršpašské jezírko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Křížový vrch Vám nabídne rozhled po okolí. U Police nad Metují můžete navštívit skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. V Teplicích nad Metují najdete i ubytování.
Celý článekSkalní hrad Zkamenělý zámek
Skromné stopy po skalním hrádku neznámého jména, jemuž dnes říkáme Hrad u Konrádova či Zkamenělý zámek, se nacházejí necelý kilometr od Konrádova. Z obce vede na volně přístupnou lokalitu s výhledem do krajiny turistické značení. Písemné prameny o lokalitě mlčí, takže neznáme ani původní jméno objektu, ani dobu jeho aktivního života. Hradní areál je tvořen dvěma skalními bloky, spojenými kdysi dřevěným přemostěním a oddělené od okolního terénu průrvou, upravenou na příkop. Větší skalní blok (ten blíže příkopu) obsahuje obdélnou světničku a čtvercovou šachtu, která mohla být základem vstupního objektu do hradu. Tipy na výlet V okolí obce Mšeno se nabízí celá řada výletů, jako například na pískovcový skalní útvar Faraon, na malou umělou jeskyni Obraznici, skalní bludiště nebo Švédský val. Ve Mšeně pak najdete městské muzeum. Nedaleko odsud se nachází také známý hrad Kokořín, hrad Houska, Mšenské pokličky nebo zámek Lobeč. Ubytování v případě potřeby najdete v nedalekém Mšeně. M.K.
Celý článekSkalní jeskyně Klemperka
Umělá, ručně vytesaná jeskyně se nachází v Šemanovickém dole zhruba 2 km od obce Kokořín. Jeskyně vytesaná podél vodorovné pukliny v kvádrových pískovcích má pozoruhodné rozměry. Z ploché terasy je přístup do horní části jeskyně. Do spodního patra vedou několikrát lomené vytesané schody. Podle pověsti by měla vést z Klemperky podzemní chodba na Truskavnu. K jeskyni se váže pověst podle níž dostala jméno. Její prostory měl obývat loupežník Klempera někdy na počátku 19. století. V nedalekém Truskavenském dole měl být zabit sedláky z Vysoké.
Celý článekSkalní jezírko u Fojtky
Zaječí důl se nachází na zelené turistické značce nedaleko obce Fojtka. K popisovanému jezírku pak vede z této značky odbočka, od Fojtky je vzdálené zhruba 2,5 km.V 19. století bylo v Zaječním dole zhruba šest žulových lomů, ve kterých pracovalo přibližně 200 dělníků. Zde těžená kvalitní žula byla odvážena do Berlína, v Kielu se z ní stavěly přístavní hráze. Ze všech šesti opuštěných lomů je tento nejzachovalejší a hlavně velice romantický, neboť se zde vytvořilo malé lomové jezírko.
Celý článekSkalní kaple ve Všemilech
Zajímavá skalní kaple ve Všemilech se nachází kousek za domem čp. 51. Nejstarší zmínka o ni je z roku 1835. Tehdy byla neveřejnou kaplí vysekanou ve skále na soukromém pozemku s obrazem sv. Ignáce. Kvůli jejímu stále vlhkému prostředí nechtěl nad ní nikdo převzít patronát. Po druhé světové válce byla ve správě státu, dnes ji spravuje OÚ Jetřichovice. Ke kapli je dnes přístup, dovnitř lze nahlédnout oknem ve dveřích.
Celý článekSkalní město u Vesteckého mostu
Skalní město u Vesteckého mostu.
Celý článekSkalní mlýn Štampach
Zbytky bývalého skalního mlýna Štampach se nacházejí na červené turistické značce v údolí Pšovky asi 1,5 km severozápadním směrem od obce Střemy.Současný skalní mlýn měl svého středověkého předchůdce. Ve druhé polovině 16. století vlastnili obec Střemy a patrně tak i mlýn Štampachové. V pískovcové stěně na ostrohu jsou vytesány dvě vzájemně propojené místnosti s pozůstatky topeniště. Vlastní mlýnice byla přitesána ke skalní stěně. Mlýn byl opuštěn pravděpodobně po vzniku nového zděného barokního mlýna na opačné straně hráze rybníka nejpozději v 18. století.
Celý článekSkalní obydlí Lhotka u Mělníka
Staré skalní obydlí nacházející se v blízkosti obce Lhotka u Mělníka bylo vytesáno v pískovcích jako nouzové obydlí, patrně někdy na přelomu 17. a 18. století. Centrem obydlí je dolní místnost s pecí, ve které se muselo kvůli vlhku a chladu topit neustále. Pec, která je zde dnes není původní, je menší a stojí na trochu jiném místě, než její předchůdkyně. Poblíž vstupní chodby je klenutá prostora, která sloužila jako sklad potravin. Druhá menší místnost se nachází výše a je přístupná po vnějších krkolomných schůdcích, je nejsušší místností obydlí. Ve skále byl pak dále vytesán sklep a chlév. Posledním stálým obyvatelem byla paní Holubová, která zde žila až do počátku 80. let 20. století a dožila se 78 let i když zemřela v řepínském domově důchodců kam se byla nucena na zimu uchýlit. Jednou z rodin zde žíjících byla i rodina Benešů, kteří byli údajně spřízněni s prezidentem E. Benešem a jeho žena zde byla kdysi na návštěvě. V současné době funguje jako klubovna. Skalní obydlí je pod patronací Regionálního muzea Mělník. Možnost návštěvy a vstupné v době od 1.5. - 30.9. 2009 každou sobotu a neděli, od 10 - 12 hod a od 13 - 17 hod. na požádání přímo na místě. Vstupné základní 10,-Kč, snížené 5,-Kč.
Celý článekSkalní průchod - úzké schody
Na značené cestě vedoucí z rozcestí pod restaurací Na Tokáni směrem do obce Doubice narazíme na úzkou skalní průrvu. V 19. století zde nechal majitel zdejšího panství Ferdinand kníže Kinský instalovat schody. Místu se rovněž říkalo Trpasličí rokle, či Andělské nebo Úzké schody. Zdejší trochu náročnější úsek lze po značené trase obejít. Doporučujeme ale absolvovat tuto část, nad úzkými schody se totiž nacházejí skalní plošinky ze kterých jsou krásné výhledy na okolní skalní útvary zdejšího údolí.
Celý článekSkalní reliéfy u Mařenic
Skalní reliéfy se nachzejí na staré cestě vedoucí z Mařenic do Třídomí zhruba necelý 1,5 km jižním směrem od obce Mařenice.Skalní reliéfy vytesal kolem roku 1740 mařenický truhlář Franz Schier. Nejpůsobivějším dílem je reliéf Nejsvětější Trojice. Byl vytesán do izolovaného pískovcového bloku. Dílo má rozměr 4 x 3,3 m a zachycuje v horní části Boha, Ježíše Krista a holubice, v dolním výklenku Pannu Marii s Ježíškem. Celý reliéf pak doplňuje tesaný baldachýn, koruna, hlavy andělů a stylizované sloupy. O něco později tu pak kameníci založili lom a téměř celou skálu odlámali. Reliéf na skále ale nezničili, pouze jej ze všech stran pečlivě obtesali. Tento reliéf je od Mařenic nejdál, pokud se vydáte po již zmíněné cestě z Mařenic přetnete nejprve žlutou značenou cestu pak přijdete k osamocenému stavení (napravo) za ním vstoupíte do lesa a cesta začíná klesat. Zhruba v těchto místech z cesty odbočuje vlevo malá pěšinka k popsanému reliéfu. O něco blíže k Mařenicím (přibližně 300 m) obchází dnešní cesta skalní úvoz kudy původně cesta vedla. V tomto úvoze Schier vytesal do mělkého výklenku o rozměrech 2 x 1,5 m vytesal reliéf znázorňující útěk Svaté rodiny do Egypta. Je zde vyobrazen Josefa s oslíkem, na němž sedí Marie s Ježíškem v náručí. Celý výjev obklopují hlavičky andílků.
Celý článekSkalní útvar Kazatelna
Skalka s názvem Kazatelna se nachází na severozápadní straně Chřibských vrchů, nějakých 5 kilometrů od Koryčan. Zhruba 6 m vysoká skalka má na svém temeni plošinu, na kterou vedou vytesané schody. Na plošině byl v roce 1972 osazen dvouramenný kříž. Podle legendy sloužila skalka bohoslužebným účelům již v období ranného křesťanství, ale věrohodné doklady o tom nejsou. Pravděpodobně byla takto upravena v období protireformace a jedním z kazatelů zde možná byl i Jan Ámos Komenský. Z plošiny se otevírá výhled západním směrem ku Brnu. Původně byla plocha pod skalkou holá, dnes je tento prostor již zarostlý a skalce tím ubral na působivosti.
Celý článekSkanzen Bolatice
Skanzen lidových tradic a řemesel Bolatice, vybudovaný v roce 2002, je jedno z mála dosud zachovalých příkladů tradičního vesnického stavení v 19. a na počátku 20. století. Je umístěn ve staveních vedle kostela a na jeho výstavbě se podíleli ve velké míře občané Bolatic, kteří také věnovali většinu exponátů.Skanzen má za úkol zachytit život našich předků před padesáti a více lety, má se stát místem, kam si lidé přijdou zavzpomínat na své mládí a kde se mladší generace seznámí s životem a prací našich předků. Ve skanzenu můžete zhlédnout život na vesnici před desítkami let. K vidění je stará kuchyně, ložnice, prádelna, místnost služky, stáj pro koně, chlév pro krávy, srubek (špýchar), stodola vybavená starými stroji. V dalších dvou místnostech, kůlně a stodole se seznámíte s řemeslnými nástroji, zemědělskými stroji a nářadím, používaným v domácnosti a při práci na statku.Skanzen v Bolaticích je místem, kde se konají kulturně - společenské akce. Kulturní akce, konané každoročně ve skanzenu Velikonoce na dědině (duben) - ukázky vesnických lidových tradic, tradiční výroba kraslic a karabáčů, řehtaček a velikonoční výzdoby, soutěž o nejkrásnější kraslici Stavění májky (květen)- kulturní akce s bohatým programem a občerstvenímLidová vyprávění a humorné scénky ze života lidí na Hlučínsku (září)- malá divadelní představení, zachycující život lidí na vesniciSetkání seniorů (červenec)- vesnické klebety u ohňa a šnapsuVesnická zabíjačka (listopad)- pravé zabíjačkové hody s výrobou tradičních pokrmů, ochutnávkaKoledy ve skanzenu (prosinec)- setkání u vánočního stromu a skleničky svařeného vína, při poslechu vánočních písní a koledŽivý Betlém (prosinec)- divadelní představení o narození KristaMše svaté (v průběhu celého roku)Koncerty dechové hudby (v průběhu celého roku)
Celý článekSkanzen Doubrava
Skanzen Doubrava představuje typickou ukázku chebské lidové architektury, tzv. Chebských statků. Obec Doubrava, která správně spadá pod obec Lipová najdeme na 15 km jihovýchodně od Chebu. Chebské statky patří mezi nejkrásnější hrázděné stavby nejen v České republice, ale v celé Evropě. Vznikaly od poloviny 17. stoleté v Dolním Bavorsku a postupně se rozšířily na Chebsko. Právě ve vsi Doubrava se zachoval nejucelenější soubor těchto staveb. Největším lákadlem je zde statek čp. 9, zvaný Rustlerův. Je to čtyřstranný uzavřený roubený dům s hrázděným polopatrem z roku 1751. Dnes je upravený na soukromé muzeum. Expozice zemědělského nářadí, náčiní a nábytku vrátí návštěvníky o 250 let zpátky. Je zde i chlév a kolna, která je z roku 1780 a má zajímavě řešené sloupy a krovy. Celý komplex doplňuje zděná stodola z roku 1865. Součástí je i prodejní výstava obrazů, keramiky a dřevořezeb. V okolí se nachází další hrázděné domy a také mnoho starých a památných stromů. Otevřeno je v květenu, červnu, září a říjnu o víkendech mezi 12.00 - 18.00 a v červenci a srpnu denně kromě úterý.
Celý článekSkanzen Hoslovice
Skanzen v Hoslovicích je nejstarší a jedinečný dochovaný vodní mlýn v Čechách. Hoslovice leží ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic směrem jihozápadním. V její spodní části u potoka stojí tři stavby, jejichž návštěva jakoby nás přenesla do dob dávno minulých. Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Vzhledem ke středověkému původu vsi Hoslovice (podle písemných zmínek již existovala v roce 1352) mlýn v místě stával již v této době. První písemně doložená zpráva je z Berní ruly z roku 1654. Zmínka o mlýnu o jednom kole se objevuje později ještě v Tereziánském katastru z roku 1748 a ve sčítání lidu v roce 1905. Mlýn byl stále v provozu. Vlastníci, bratři Harantovi, ještě koncem 70. let osadili nový hřídel mlýnského kola a s mletím končili asi před dvaceti lety. Poslední vlastníci odmítli veškerý technický pokrok a v areálu tak zakonzervovali tradiční venkovský způsob života - není zavedena elektřina, chybí sociální zařízení, obytné místnosti tvoří malou část budovy. Díky tomu je mlýn včetně dalších staveb a pozemků v autentickém stavu tak, jak jej znali obyvatelé Hoslovic a okolí po staletí. Záměrem strakonického muzea je jeho celková obnova a uvedení mlýna do provozu, včetně revitalizace rybníka a mlýnského náhonu. Vzhledem k přilehlým pozemkům počítáme i s umístěním drobného hospodářského zvířectva. Areál s dobovým autentickým zařízením bude tak vhodný pro ukázky tradičních řemesel, zemědělské výroby a místního zvykosloví. ExpoziceObytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu s doškovou střechou. Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi.Dvůr areálu mlýna uzavírá vedle brány obdélná zděná kamenná budova chlévů se sedlovou střechou krytou došky.. Na chlév navazuje kolna pro vozy a zemědělské stroje a nářadí. Podstřeší bylo využíváno jako seník. Ke střední části dvorního průčelí chlévů jsou přistavěny ojedinělé roubené prasečí chlívky.Za mlýnem na svahu stojí stodola obdélného půdorysu o rozměrech 17 x 6 metrů. Sedlová střecha s bedněnými štíty je opět krytá došky. Obvodové konstrukce jsou částečně kamenné a částečně roubené, za stodolou se dochovala konstrukce žentouru s upraveným pozemkem.Slavnostní zahájení provozu5.4.2008 od 10,00 hod se otevře hoslovický mlýn pro veřejnost. Program je připraven až do 17,00 hodin. Uslyšíte Kramářské písně, nebude chybět občerstvení a možná i chléb upečený přímo v mlynářské peci.
Celý článekSkanzen Kosmonosy - Altamira
Altamira je dětský pravěký skanzen v Kosmonosech. Své jméno dostal podle jeskyně v severním Španělsku, kde byly v roce 1879 objeveny nástěnné malby lovců zvěře z doby kamenné. Budování skanzenu začalo v roce 1992 celkem nevinně. Tehdy si oddíl ochránců přírody zvolil za téma svého letního tábora pravěk a vše vyústilo do dnešní podoby skanzenu nad kterým má záštitu řada odborných poradců z akademického světa. Nejvíce se o podobu Altamira zasloužil ing. arch. Jiří Štěrba, který jako předlohu použil prehistorickou usedlost z anglického Butser Hilus. Dětem se zde předestírá tajuplný svět pradávné historie, starých hliněných pecí a dobrodružství pravěkých lovců.Největší stavbou je tzv. malá klubovna, s ohništěm uprostřed. Vedle stojící velká klubovna je vyzdobena artefakty z doby kamenné, které vyrobili děti. Skanzen dále tvoří devět pravěkých objektů, které jsou doplněny ukázkami středověkých řemeslnických dílen. Lze tak vidět pekařskou a tkalcovskou dílnu, metalurgické a keramické pracoviště, keltskou polozemnici, prehistorické obětiště a středověkou sklářskou huť. Děti zde nahlédnou do života našich předků a dostanou odpovědi na otázky co lidé jedli, jak se oblékali nebo jaké používali nástroje? Otvírací doba pro veřejnost je v od dubna do října, v sobotu od 9 do 12 hodin. Kosmonosy sousedí s Mladou Boleslaví, skanzen je kousek od zámku.
Celý článekSkanzen Pertoltice - Lidové stavby
Jádrem skanzenu jsou historické stavby zachované na původním místě - hrázděný Haslerův (památkově chráněný) dům z konce 18.st (příslušenstvím domu mladší stodola z režného zdiva) a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice života na vesnici, řemeslnické a zemědělské náčiní, dále ukázky tradičních zvyků a řemesel - vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnosti spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci - aktuálně objekty sloužící k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století - dle dendrochronologie krovu 1656/57, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol. Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Skanzen je přístupný duben až říjen, Pá – Ne, 9.00 – 16.00, prohlídku raději zajistit předem emailem, popř. na telefonu 737056464, 723464461.
Celý článekSkanzen Řepora
Skanzen Řepora, dříve nazývaný Tuležim, je skanzen středověké vsi. Můžeme jej navštívit v okrajové části Prahy v Řeporyjích. Jenom kousek od stanice metra Stodůlky. Historická skupiny Erbia, která je provozovatelem skanzenu, nám dává nahlédnout do soudobé rekonstrukce středověké vesnice s kostelíkem a hřbitovem, krytou tržnicí, krčmou, tvrzí a hospodářskými budovami. Dále je možné navštívit usedlost rychtáře, kováře, rolníka, hrnčíře, bylinkářky a domkáře. K vidění je také studna, pranýř, posvátný strom, pohanské kultovní místo a šibeniční vršek. Objekty jsou uspořádány kolem centrálního náměstí, které obehnáno vodním a palisádovým opevněním se třemi branami. Interiéry jsou doplněny replikami historických nástrojů a náčiní. Skanzen se snaží navodit co nejvěrnější obraz o životě a práci ve 14. století. Jeho unikátnost spočívá také v tom, že vzniklo za použití původních stavebních technologií a materiálů, jako je dřevo, hlína, kámen a sláma. Lidé ze sdružení Erbia čas od času městečko oživují svými kulturními akcemi. Pondělí je zavírací den.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 … 184 185 186 Další Poslední
