Minaret v Lednici, jedna z perel Lednicko-Valtického areálu, je díky tomu, že byl postaven roku 1802, naší nejstarší rozhlednou vůbec. Naše nejstarší rozhledna Tato unikátní a exotická stavba vznikla v době, když se Alois I. Josef z Liechtensteinu rozhodl rozšířit a zvelebit park u lednického zámku a obohatit ho o řadu romantických staveb. Většinu staveb realizoval jeho dvorní architekt Josef Hardtmuth, a jednou z nich se stal i minaret, který byl stavěn v letech 1797 – 1802. O důvodu proč byl postaven koluje řada dohadů. Říká se, že kníže chtěl původně postavit kostel, ale lednická obec jeho stavbu nepovolila, proto se ze vzdoru rozhodl vystavět symbol islámu – minaret. Vznikla tak monumentální stavba, vysoká 60 metrů na jejíž vyhlídkový ochoz je nutné vystoupat úctyhodných 302 schodů. Vlastní minaret vyrůstá z jednopatrové hranolové budovy, v přízemí prolomené dvanácti arkádami a nad římsou je dvanáct věžiček. V patře je osm místností, bohatě vyzdobenými maurskými malbami. Má tři vyhlídkové plošiny a vrchol věže je ukončen silně pozlaceným půlměsícem. Díky výborné údržbě můžeme jeho krásu obdivovat až do dnešní doby. Údajně se jedná o nejvyšší stavbu svého druhu v neislámské zemi.      

Hřiště leží pod svahem Seminářské zahrady. Je volně přístupné a malé zaujme kuriózními dřevěnými plastikami.

Na značené cestě vedoucí z rozcestí pod restaurací Na Tokáni směrem do obce Doubice narazíme na úzkou skalní průrvu. V 19. století zde nechal majitel zdejšího panství Ferdinand kníže Kinský instalovat schody. Místu se rovněž říkalo Trpasličí rokle, či Andělské nebo Úzké schody. Zdejší trochu náročnější úsek lze po značené trase obejít. Doporučujeme ale absolvovat tuto část, nad úzkými schody se totiž nacházejí skalní plošinky ze kterých jsou krásné výhledy na okolní skalní útvary zdejšího údolí.

Zříceniny malého zámeckého letohrádku se tyčí na menším skalnatém vršku a je v jihovýchodní části obce. Neznámá historie letohrádku Písemné zprávy o stavbě chybí, stejně tak není známý její stavitel. Není v podstatě nic známo.  Jeho stavebníkem byly patrně Nosticové v první polovině 18. století. Stal se součástí přírodního parku a sloužil k občasným pobytům osecké vrchnosti. V roce 1774 přestává být zámek panským sídlem a letohrádek pozbývá svého smyslu. V průběhu 19. století zpustnul a proměnil se ve zříceninu. Letohrádek dnes Do dnešní doby se dochovaly delší zdi obdélné přízemní stavby se zaoblenými nárožími, prolomené čtveřicí oken. V 70 letech 20. století byly zříceniny znovu omítnuty. Zříceniny letohrádku jsou volně přístupné. Tipy na výlet Nedaleko odsud se nachází zřícenina hradu Březina. Další zřícenina hradu se nachází u Lhoty pod Radčem. V Radnicích se nachází městské muzeum. Za návštěvu jistě stojí také Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Ubytovat se můžete například v Rokycanech.