Tento jez na Dalejském potoce leží u křižovatky ulic Ve Výrech a K Třebonicům.

Romantické zříceniny hradu Kaltenštejn se nacházejí přibližně 4 km jihovýchodně od městečka Žulová. Na volně přístupný hrad vede ze Žulové turistické značení. Historie hradu Hrad Kaltenštejn (chladný kámen) byl dostavěn někdy v letech 1290–1295. Stavitelé jsou neznámí, snad jimi mohl být rod Vusthubů, kteří též později postavili hrady Frýdberk-Žulovou a neznámý hrad, dnes nazývaný Rychleby nedaleko odtud. Z roku 1295 pochází první písemná zmínka o hradě. V listině se píše, že Kaltenštejn odkoupil od „nepřátel církve“ svídnický kníže Bolek a následně po uzavření míru se svým rivalem, vratislavským biskupem Jindřichem, jej opět pozbyl ve prospěch právě Jindřicha. Vratislavští biskupové hrad poté často zastavovali, např. roku 1319 Haugvicům. Někdy na přelomu 14. a 15. století byl hrad přestavován. Za husitských válek zůstal Kaltenštejn oporou katolické moci. Dobyt byl až v roce 1441, kdy se jej zmocnil Zikmund Rachna. Věznil zde dceru Půty z Častolovic. Se souhlasem vratislavského biskupa Konráda Kaltenštejn oblehlo vojsko pod velením Hynka Krušiny z Lichtenburka, příbuzného nebohé dívky. Hrad byl dobyt, Zikmund spolu s bratrem umučen a Konrád poničený a posléze provizorně opravený hrad roku 1443 zastavil vratislavské kapitule. Zástavní držitelé se dále opět střídali, hrad postupně pustl a roku 1505 byl na pokyn výpomocného biskupa Jana Thurzo rozbořen střelným prachem. Kamení z hradu bylo použito při úpravách okolí nového zámku Javorník. Podoba zámku Koncem 13. století se hradní jádro skládalo z bergfritu, paláce při něm a hradby s bránou. Předhradí bylo taktéž obehnáno hradbou a obsahovalo pouze lehčí stavby hospodářského charakteru. Po rozšíření někdy počátkem 15. století přibyl další pás hradeb před předhradím, vystavěn zde byl mlýn, pivovar a stáje. Dnes jsou zde k vidění střepy hradeb, nepatrné zbytky paláce a především polovina bergfritu, která odolala odstřelování v roce 1505. Kusy zdiva, volně ležící v areálu hradu, pocházejí také z doby odstřelování. Tipy na výlet Navštívit můžete jeskyni Na Pomezí, kostel sv. Josefa v Žulové, Nýznerovské vodopády, Boží horu, vyhlídku Čertovy kazatelny, rozhledu Borůvková hora nebo Městské muzeum Javorník. Ubytovat se můžete v Javorníku nebo v Jeseníku. M.K.

Kostelík sv. Máří Magdalény byl vybudován v letech 1692-1693 stavitelem Kryštofem Dientzenhoferem na náklady Serváce Ignáce Engela z Engelsflussu. Vzorem byla kaple ve francouzském Aix-en-Provence. Je zajímavé, že kostel byl založen na hraně svahu s velmi rizikovou geologií a navíc na již tehdy známém ložisku železné rudy. Zvláštnostní stavby byl především její interiér, napodobující krápníkovou jeskyni. Na oltáři byla umístěna socha klečící sv. Máří Magdalény a ve výklencích sochy svatých poustevníků sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa jejichž autorem byl známý řezbář Jiří Bendl. Pak se tu ještě necházel oltářík s obrazem sv. Františka Serafínského, obrazem sv. Františka a kazatelna. Podlaha kostelíka byla vydlážděna oblými kameny z nedaleké Berounky. Na jižní straně se nacházela sakristie a pod ní ve skále vylámaná krypta. Zakladatel nechal pro kostlík zhotovit i mešní náčiní: skvostnou monstranci osázenou drahokamy, kalich, zlacenou paténu, pacifikál, ciburium, 6 svícnů a kadidelnici. Vzhledem k bezpečnosti bylo toto náčiní uloženo na mníšeckém zámku a pouze v den svátku sv. Magdalény byl nešen ve slavném průvodu sem na Skalku. Bohužel souprava se do dnešních dnů nedochovala. Tradice pouti skončila v roce 1953 v důsledku společenského klimatu. S postupem těžby železné rudy se začaly ve zdech kostelíka objevovat trhliny. Ačkoliv byl arál po druhé světové válce opraven po deseti letech od dokončení opravy byl již opět zdevastován a opuštěný. Zchátralý kostelík, zarostlý bolševníkem se stal kulisou pro natáčení dílu Rubínové kříže seriálu 30 případů majora Zemana. Po ukončení těžby v roce 1967 svitla naděje na záchranu kostelíka. Záchranné práce začaly počátkem 80. let 20. století. Došlo ke zpevnění základů betonovými injektážemi, vyzdění trhlin a později dozdění nového věnce. V roce 1993 byla dokončena obnova fasády. S náročnou opravou původního interiéru se zatím nepočítá. V současné době se zde konají koncerty a výstavy.

Barokní zámeček Růžkovy Lhotice, dominanta vsi, leží 2,5 km od obce Čechtice. Ves Lhotice se poprvé zmiňuje roku 1363 a první zmínka o zdejší tvrzi pochází z roku 1421, kdy se jejími majiteli stávají Zdeněk a Petr z Lukavce. V roce 1542 prodal Petr Malovec Dříteňský z Malovic své dědictví bratrům Janovi a Jiříkovi Růžkům svobodníkům z Miřetic. Takto tvrz v Lhoticích získala své jméno Růžkovy Lhotice. Historie zámku V druhé polovině 18. století byl na místě původní tvrze postaven prostý patrový zámek. Od roku 1835 zde na zámku sídlí rodina Smetanova, proto také je zde umístěna busta Bedřicha Smetany, který v Lhoticích prožil několik let a často sem jezdil hledat inspiraci do svých děl. Po druhé světové válce se i ve Lhoticích situace změnila a zámeček až do roku 1973 patřil zemědělcům, poté se dostal do správy Okresního muzea v Benešově. Expozice muzea Zámek prošel následně rekonstrukcí do podoby, kterou měl v době Bedřicha Smetany a poté se stal muzeem s expozicí Hudební tradice Podblanicka. Zdejší expozice je věnovaná především počátkům Smetanovy tvorby. Zároveň připomíná i další skladatele, kteří v průběhu staletí v regionu působili (Jan Dismas Zelenka, Josef Leopold Dukát, Richard Wagner). Dnes je majitelem zámku Muzeum Podblanicka ve Vlašimi. Nedaleko odsud najdete také židovský hřbitov ve Studeném. Ubytovat se můžete například v Želivě, kde za návštěvu rozhodně stojí premonstrátský klášter.