Židovský hřbitov se nachází severně od obce Velká Bukovina. Na okraji obce ve směru od Dvora Králové nad Labem se odbočí po malé silničce k hájovně Kopaniny a po zhruba 500 m na místě menšího rozcestí vpravo po téměř již neznatelné polní cestě dalších cca 300 m ke hřbitovu. Hřbitov je doložen k roku 1731 a do dnešní velikosti byl rozšířen ve druhé polovině 19. století. Hřbitov patřící spíše mezi ty menší o velikosti 1.079 m2 je obehnán kamennou zdí a téměř celý zaplněný různě roztroušenými náhrobky o počtu cca 182 (od pol. 18. století do roku 1897, novější byly odcizeny). Hřbitov je volně přístupný.

Dřevěnou rozhlednu s ocelovým točitým schodištěm postavila obec Vrbice na vrcholku Kastel. V minulosti zde již rozhledna stála i když neoficiální. V roce 1937 zde armáda postavila triangulační věž. I když nebyla oficiálně přístupná, lidé si vždy našli jak se na ni dostat. V roce 1946 byla pro špatný stav stržena. Nová rozhledna postavená na konci roku 2005 je vysoká 29 metrů. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výšce 11 a 25 metru. Obec za stavbu zaplatila 1.300.000 korun, ale její hodnota je vyšší, neboť je potřeba do toho započítat ještě 50 kubíků obecního dřeva a více jak 700 hodin práce dobrovolníků. Přístup na rozhlednu je omezen na sezonu, kdy je otevřena denně.

Na jižní straně Havlíčkova náměstí stojí budova staré radnice. Původně to byla gotická stavba, která byla po požáru v roce 1662 přestavěna. Roku 1974 prošla rekonstrukcí. V patře se nachází síň s valenou klenbou a štuky. Ve štítu stavby můžeme vidět tzv. Brodskou smrt, neboli kostlivce s kosou na níž je latinský nápis Qua hora nescis (v překladu „Kterou hodinu nevíš“). V současné době je objekt sídlem knihovny a slouží pro další společenské účely. V gotickém sklepení je v provozu vinárna.

Úštěcký židovský hřbitov se nachází na jihozápadním okraji obce ve svahu nad ulicí Střeleckou, přístupný po cestě odbočující z této ulice před domem čp. 118. Založen byl snad již v 15. století, roku 1667 rozšířen a znovu pak v 19. a 20. století. Novější část byla ohrazena cihlovou zdí a vystavěna byla rovněž obřadní síň s nízkou kopulí. Hřbitov sloužil až do roku 1938, posléze byl zdevastován a chátral. V roce 1981 bylo dokonce zažádáno o jeho zlikvidování, o rok později byla zbořena obřadní síň e materiál z ní použit na výstavbu motorestu u Zimoře. Obdobný osud měla i ohradní zeď, některé náhrobky byly nabídnuty k odprodeji co by materiál. Proti zrušení se postavil památkový úřad a Židovské muzeum v Praze. Až na počátku 90. let 20. století byly podniknuty drobné kroky k obnově, systematické započaly po roce 2001. Byly postaveny náhrobky a obnovuje se ohradní zeď. Dnes zde najdeme zhruba na 221 náhrobků různých stylů, nejstarší pochází z 50. let 17. století. Zajímavá je hrobka rodiny Hellerových stojící uprostřed hřbitova. V severozápadní části můžeme najít dětské oddělení. Hřbitov je volně přístupný.