Na východním úpatí vrchu Plešivec najdeme malé jezírko s omamně zelenou vodou. Podle legendy má barvu očí Hadí královny, která se zde koupala. Tato rusovlasá panna třímající v ruce železlo v podobě bronzového hada se také zjevovala jako bílý had se zlatou korunkou. Svoje útočiště měla v jeskyni pod Krkavčími skalami, kde se nacházel zlatý stůl.

Současný kostel Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech byl vystavěn současně s přilehlým objektem dřívejšího kláštera, na místě starší svatyně gotického původu. Kostel s klášterem servitů byl vystavěn v letech 1746-1762. Klášter byl za císaře Josefa II. zrušen a přeorientován na zámek, kostel se stal farním. Klášter, později zámek, dnes pustnoucí stavba byl postaven jako čtyřkřídlá stavba kolem čtvercového dvora. S kostelem byl spojen krytou chodou. Kostel byl vystavěn jako jednolodní s pravoúhlým chórem, na východě věž a na severu sakristie s oratoří. V roce 1945 byl poškozen při výbuchu munice v nedalekém lomu. Později byl provizorně opraven. Dnes příliš neudržovaný kostel není v úplně dobrém stavu. Uvnitř se nacházel mramorový oltář, na nějž byl materiál dovezen tajně z Itálie. Kromě toho další dva oltáře a čtyři oltáře v lodi. Dále pak polychromovaná kazatelna, pískovcová křitelnice s plastikou Kristova křtu, varhany z roku 1768 a další.

Kostel Všech Svatých nacházející se v jihovýchodním nároží Mírového náměstí se poprvé připomíná roku 1235, ale patrně je ještě starší. Kostel dříve býval také součástí městského opevnění. V roce 1480 prošel gotickou úpravou. Jeho gotická věž se poprvé uvádí roku 1341, v letech 1501-1507 prošla úpravou a roku 1584 dostala zděný ochoz. Pozdně gotická stanová střecha pochází z roku 1570 od mistra Valentina Schneidera. Kolem roku 1612 byl kostel prodloužen do dnešní délky a jeho dnešní barokní podoba pochází z přestavby v letech 1718-1719. Stavba je bazilikálního typu s trojbokým závěrem. K bokům presbytáře přiléhají kaple sv. Barbory a sv. Rocha z konce 17. století. Až do roku 1790 se kolem kostela rozkládal hřbitov. Jádro presbytáře pochází z let 1260-1270. Významnou částí interiéru je hlavní oltář od Antonia Broggia s obrazem „Kristus na hoře Olivetské“ z počátku 16. století.

Délka toku: cca 19,5 km. Na území Prahy cca 15 km.Povodí: cca 62,9 km2.Šárecký potok pramení v okrese Praha – západ v Chýni u Hostivic a ústí v Dejvicích zleva do Vltavy. Na území Prahy vtéká u Hostivic.Protéká katastry Ruzyně, Liboc, Veleslavín, Vokovice, Nebušice, Sedlec a Dejvice.