Židovské osídlení je sice v Písku doloženo již ve 14. století, ale mělo jen jepičí život. Již v roce 1425 byli Židé z města vypovězeni a v následujících staletí se zde usidlovala pouze jednotlivé rodiny. To se změnilo během židovské emancipace v polovině 19. století. Velký příliv židovského obyvatelstva znamenal, že zde na konci 19. století žilo až několik set Židů. Vzrůstající počet židovských obyvatel přinesl potřebu postavení synagogy. Jako místo byla zvolena Soukenická ulice a roku 1872 byla v orientálním slohu s novorománskými prvky synagoga postavena. K bohoslužbám sloužila do druhé světové války, po ní byla jako mnoho jiných využita pro hospodářské účely.  V jejich prostorách našel skladiště Velkoobchod s oděvním zbožím. Pro účely skladu byl hlavní sál rozdělen stropem na dvě patra. V roce 1995 byla synagoga vrácena do vlastnictví Židovské obce v Praze. Proběhla její rekonstrukce a je znovu přístupná veřejnosti.

Dům čp. 16, ulice K Horkám. Praha 15, Hostivař.

Nejvýznamnější památkou obce Drahenice je renesanční zámek s anglickým parkem. Vyniká zejména jeho zadní část s hranolovou věží zakončenou ojedinělou bání. Historie zámku První písemné zmínky o Drahenicích pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byly majetkem kláštera sv. Jiří v Praze. Ve 14. století zde vznikl zemanský statek, jehož držitelem byl roku 1365 Jan Brus z Kovářova, a poté Šicové z Drahenic. Někdy kolem roku 1536 koupil panství Kerunk Vrábský z Vrabí, jehož synovec Vilém nechal na počátku 17. století postavit novou tvrz. Ta je písemně doložena poprvé roku 1638. Na konci 17. století patřil statek Valdštejnům a v 18. století následně Nosticům, kteří nechali staré sídlo přestavět. Roku 1796 prodala hraběnka Alžběta Nosticová statek Hartmanům z Klarsteina, kteří provedli další stavební úpravy zámku. Od nich získali drahenické panství roku 1870 Lobkowiczové, kteří vlastnili zámek až do konfiskace. Po roce 1990 jej však znovu získali v restituci a posléze byl zámek opraven Johannesem Lobkowiczem a dnes není volně přístupný.    Dispozice zámku Zámek v Drahenicích je dvoukřídlá patrová budova s mansardovou střechou, doplněna ve styku obou křídel štíhlou hranolovou věží krytou bání. Na vstupním průčelí západního křídla se dochovalo původní barokní členění. V okolí můžete také navštívit renesanční zámek Březnice. Zde se také koná celoročně řada kulturních akcí. Ubytovat se můžete právě v nedaleké Březnici.

Křížovnické náměstí leží na východním úpatí Karlova mostu. Název náměstí je odvozen od řádu křížovníků s červenou hvězdou, který od roku 1252 sídlil nedaleko dnešního Karlova mostu. Až do roku 1342 křížovníci pečovali o původní, Juditin most a vybírali zde mýtné. Jmenovalo se také Mostní náměstí, či mostní plácek. Současný název je oficiálně užíván od roku 1870. Hlavní dominantu náměstí tvoří Staroměstská mostecká věž a pomník Karla IV. od drážďanského sochaře Arnošta Hähnela. Pomník byl vytvořen u příležitosti 500. výročí založení Karlovy university. Severní část náměstí lemuje kostel sv. Františka z Assisi, východní pak kostel sv. Salvátora. V minulosti zde býval viniční úřad. Dnes ho připomíná viniční sloup se sochou sv. Václava umístěný v severovýchodní části náměstí. U sloupu je údajně nejstarší kamenná dlažba v Praze. Křížovnické náměstí je díky své poloze jedním z nejrušnějších míst Prahy.