Divadelní sál divadla Bez zábradlí je vybavený klimatizací, možností simultánního tlumočení a dokonce i Dolby Surround zvukem. Součástí divadla je i divadelní kavárna.

Kaple Božího hrobu u kostela sv. Vavřince byla postavena v roce 1737. Její čelní stěna ne orientována k západu a je vyzdobena sgrafitem Zmrtvýchvstání Krista od J. Reidlena z roku 1936. Předlohou mu byl karton M. Alše z roku 1898. Je zde také sousoší Kalvárie a pod kaplí je klec symbolizující Kristovo věznění. Nedaleko, mezi Bludištěm na Petříně a Petřínskou rozhlednou se nachází stejnojmenná kaple pocházející z roku 1732.

Dnešní náměstí Jana Palacha bylo ještě v 19. století téměř pusté a prázdné. Říkalo se tu Na rejdišti, protože tu byla v 60. letech 17. století postavena škola k „tumlování koní“. Tím byl dán základ k zemské stavovské jízdárně, nebo jak se tenkrát říkalo k rejdišti. U staré jízdárny byly sklady dříví, městská skládka a hromady sanytru, který se používal k výrobě střelného prachu. Zdejší špína a odpadky se totiž staly předmětem výnosného obchodu. Obsahovaly hojnost dusíku, z něhož zdlouhavým chemickým procesem vznikl vzácný ledek – sanytr. Plantáže sanytru se táhly od dnešního náměstí do ulice 17. listopadu. Však také při hloubení garáží pod náměstím byly zbytky sanytru nalézány. V 70. letech 19. století vypracoval Josef Schulz s Josem Zítkem návrch na úpravu Rejdiště. Naplánovali tu budovu Uměleckoprůmyslového ústavu a Akademii výtvarných umění. Z těchto budov pak sami realizovali Rudolfinum, po Národním divadle nejvýznamnější novorenesanční památka. Sestává se z přední části, orientované do náměstí, kde je koncertní sál se skvělou akustikou. Ve středu budovy je shora osvětlený sál, kde bývaly výstavy Krasoumné jednotky. V části při ulicích a při nábřeží jsou v přízemí a v patře menší výstavní síně, klubovny a zkušebny.Důstojným protějškem Rudolfina jsou budovy Vysoké školy umělecké na jižní straně náměstí a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na straně východní. Její vysoká okna, vyhovující potřebám výtvarné práce, jsou ve třetím podlaží oddělena ionskými polosloupy a ve čtvrtém podlaží korintskými přízemními pilíři.Východní část náměstí byla dlouho prázdná. Teprve v letech 1928-9 tam podle návrhu arch. Josefa Sekaře postavili budovu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Jeho snahou bylo slohově přizpůsobit stavbu fakulty ostatní zástavbě náměstí a přitom vytvořit zcela moderní dílo. Ještě na začátku 19. století byl v těchto místech přes Vltavu přívoz. V letech 1866-68 pak navrhli Karel rytíř Veselý a ing. František Schön přes Vltavu lávku. Nazývala se Rudolfova, někdy se jí říkalo Železná. Lávka měla jediný litinový pylon o výšce 17 metrů a postavila ji První mostárna v Čechách Ruston a spol. Mánesův most který tu dnes je byl dokončen na jaře roku 1914.

Historie zámku Původně na místě dnešního zámku Líšno stával gotický hrad Lešno, založený na chráněném místě mezi bažinami. Hrad byl založen pravděpodobně v roce 1367 Benešem z Dubé. Po roce 1424, kdy se naposled připomíná syn Beneše Václav, není osud Líšna známý. Roku 1443 byl majitelem panství Jan Sádlo ze Smilkova. Od poloviny 15. století držel zámek Zdeněk Konopišťský ze Šternberka. V roce 1467 bylo Líšno v bojích zelenohorské jednoty proti Jiřímu z Poděbrad dva měsíce obléháno a dobyto královským vojskem. Po roce 1478 byl hrad Šternberky pozdně goticky přestavěn. Rozsáhlá renesanční přestavba následovala v roce 1536. Za třicetileté války bylo panství znovu zpustošeno. Neudržovaný hrad chátral především jako důsledek rychle se měnících majitelů Líšna. Až roku 1872 byl hrad přestavěn do dnešní podoby průmyslníkem Čeňkem Daňkem z Esse. Zámek byl postaven v romantickém duchu. Podoba zámku Objekt tak má tři křídla, jež uzavírají nádvoří zámku. Věž přiléhající k paláci byla zvýšena a opatřena sedlovou střechou. Kolem zámku byl zřízen park s pavilónky a rybníkem. Od roku 1945 byl zámecký areál zkonfiskován a adaptován pro účely ústřední školy Československého červeného kříže. Dnes je zámek prázdný, zchátralý a veřejnosti nepřístupný. Volně je možné navštívit jenom přilehlý zámecký park. Pokud jste milovníci golfu, přijďte si zahrát do golfového areálu Konopiště nedaleko Bystřice. Pokud se rozhodnete v okolí ubytovat, nabízí se několik možností v blízké Bystřici nebo v o něco vzdálenějším Benešově.