Stanice Invalidovna je sitována v blízkosti sídliště Invalidovna v osmém městském obvodu mezi ulicemi Molákova a Za Invalidovnou.Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990.Hloubka nástupiště je 20 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířové konstrukce se zkrácenou střední lodí. Konstrukce je trojlodní na střední loď navazuje technologický tunel o délce 175 m. Obklad stanice tvoří tabulové sklo Connex v bílé barvě. Ze stanice je jeden eskalátorový výstup do nadzemního vestibulu, smontovaného ze železobetonových prvků se sedlovým světlíkem. Počet provozně-služebních místností: 172Obestavěný prostor: 76.500 m3Stavební náklady: 309 mil. korun.

Autorem je, stejně jako protější sochy sv. Mikuláše Tolentínského, Jeroným Kohl. Společné mají i rok vytvoření (1708) a také své mecenáše, kterými byli augustiniáni, jejichž znak je na podstavci. Sv. Augustin se narodil r. 354 v dnešním Alžírsku, od mládí se lehce učil, ale rád se také bavil. Až pod vlivem biskupa Ambrože a jeho ohnivých kázání přistoupil ke křesťanství, r. 396 byl sám zvolen biskupem. Sepsal pravidla řeholního života, z nichž později vycházelo mnoho dalších církevních řádů. Je největším teologem křesťanství prvých staletí. Jako církevní učitel je patronem teologů a také tiskařů. Zde je znázorněn na prostém podstavci v biskupském rouchu. Pod pravou nohou má knihu jako znamení ponížení kacířů, v pravé ruce drží hořící srdce - tak hoří plamen lásky v jeho duši k jedinému Pánu. U světcovy levé nohy je postava andílka s mušlí. Na podstavci je nápis: DOCTORVM PRINCIPI - Knížeti učitelů církevních. Originál je umístěn v Gorlici na Vyšehradě. Nynější dílo je z roku 1971 od Duška, Velínského, Sopra a Hampla.

Několik set metrů severozápadně od hlavního náměstí v Bechyni v prostoru bývalého parkánu se nachází židovský hřbitov založený roku 1636. Později byl ještě rozšířen do dnešní plochy 1.369 m2. Nachází se zde na 250 náhrobků z období druhé poloviny 17. století až do 40. let 20. století. Hřbitov je uzamčen a není zřejmé jak je přístupný.

Rozsáhlý barokní zámecký komplex v Jaroměřicích nad Rokytnou patří mezi největší a nejmonumentálnější zámky v celé Evropě. Areál je doplněn kostelem sv. Markéty a obklopen velkými a nádhernými zahradami. Renesanční předchůdce Na jeho místě původně stávala středověká tvrz, kterou vystavěli páni z Lomnice. V Jaroměřicích, které byly v zeměpanské držbě, nejdéle působili Lichtenburkové, kteří tvrz s panstvím vlastnili po celé 14. a 15. století. Roku 1543 panství získali od dalšího majitele Jana z Pernštejna Meziříčští z Lomnice. Ti ji přestavěli na renesanční zámek trojkřídlého typu, který se dochoval ve zdivu nynější budovy. Dalším majitelům Rechenberkům ze Želetic byly Jaroměřice zkonfiskovány za účast protihabsburském odboji a získali ho Questenberkové. Zámek hudby a divadla Jan Adam z Questenberka (1678 – 1752) nechal rakouským architektem Jakubem Prandtauerem roku 1700 přestavět dosavadní renesanční sídlo do dnešní dechberoucí barokní podoby. Zámek byl také nádherně vyzdoben. Do Jaroměřic byli povoláni ve své době proslavení umělci, kteří svou prací tuto vynikající barokní uměleckou kompozici dovršili. Současně byla u zámku také přebudována dosavadní renesanční zahrada na barokní francouzskou zahradu. Za Adama z Questenberka, milovníka hudby a divadla, se zámek proslavil rušným kulturním životem. Ve východní části bočního křídla bylo postaveno zámecké divadlo, hudební a taneční sál, knihovna, zámecká galérie a čínský kabinet, které jsou součástí dnešního zámeckého prohlídkového okruhu. Smrtí Jana Adama z Questenberka roku 1752 kulturní život v Jaroměřicích, skončil. Od té doby se majitelé panství často střídali a roku 1945 se majitelem zámku stal stát. Zámecká současnost Jádro zámku tvoří dvoupatrové hlavní křídlo, které je postaveno rovnoběžně s tokem Rokytné. Je prostoupené dvěma křídly, která uzavírají čestný dvůr. Na západě je se zámkem spjat farní a zároveň monumentální zámecký kostel sv. Markéty s kopulí a dvěma věžemi. Ve východní části jsou prostory pro kulturní vyžití. Z ústředního sálu je přístup do řady pokojů prvního patra. V zámeckých interiérech jsou dobové hudební nástroje a další mobilie související s bohatým hudebním životem. Výzdobu doplňují portréty předků v nadživotní velikosti. K zámku přiléhá francouzská zahrada a volný anglický park s přírodním divadlem a řadou soch s mytologickými náměty. I v dnešní době vzpomíná zámek na svou hudební slávu běhěm pořádaných kulturních akcí.  Tipy na výlet Navštívit můžete třeba barokní zámek Hostim, zříceninu hradu Bukovina, vodní nádrž Jevišovice nebo zámek Jevišovice. O něco jižněji se nachází zřícenina hradu Šenkenberk. V Moravských Budějovicích najdete Muzeum řemesel, zámek, masné krámy nebo středověký dům. Ubytovat se můžete v Třebíči.