Méně známá rozhledna stojí na Bohušově vrchu (571 m), dříve nazývaném Šibeniční vrch, v Plané u Mariánských Lázní. Od přelomu 19. a 20. století zde stál dřevěný vyhlídkový gloriet, jejž si turisté velmi oblíbili. Jeho postupné chátraní vytanulo nutnost nahradit jej skutečnou vyhlídkovou věží z odolnějšího materiálu. U jejího zrodu stál Městský okrašlovací spolek. Plány byly velkorysé. Počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. Ten totiž v roce, kdy Městský okrašlovací spolek rozhlednu plánoval, slavil šedesáté výročí své vlády. O stavbu se nejvíce zasazoval předseda spolku Thomas Turner. Shodou okolností majitel stavební firmy, jež měla rozhlednu vystavět. Potřebné finance se nakonec shromáždit nepodařilo, proto musel vzít spolek za vděk projektem mnohem skromnějším. Jeho výsledkem byla 16 metrů vysoká cihlová rozhledna, jejíž základní kámen byl položen v den císařského výročí 2. 12. 1908. K rozhledně přiléhal malý domek určený pro strážného a k občerstvení turistů. První návštěvníci zdolali jejích 73 kamenných schodů v létě 1909. Později nahradil malý domek hostinec, který sloužil do období druhé světové války. Po ní byl celý areál zdevastován a hostinec zbořen. V 60. letech začala věž sloužit jako nosič antén pro televizní vysílání. Přístup pro turisty byl omezen a posléze zcela zakázán. Na lepší časy se začal blýskat na sklonku minulého století. V tomto období zmizely antény a Městský úřad v Plané provedl její generální opravu za 350 tis. Kč. 28. října 1999 opět pro veřejnost otevřena. Vyhlídková plošina ve výšce 18 metrů je volně přístupná a nabízí kruhový výhled především na okolní Slavkovský les, Český les a Mariánské Lázně.

Rozhledna Hamelika, stojící na stejnojmenném kopci ve výšce 722 metrů n. m. je jedna ze dvou rozhleden Mariánských Lázní. Romantická hradní hláska Je vzdálena jen půl hodinky chůze od lázeňské kolonády, nedaleko výletní restaurace Panorama. Rozhledna je to poměrně stará a tento pocit navozuje také to, že byla vystavěna ve stylu romantické zříceniny. Byla postavena roku 1876 a aby dojem středověku byl ještě umocněn byly k věži přistavěny rozbořené zdi, a polorozpadlý vstupní portál. Samotná věž byla válcová a 20 metrů vysoká se 120 schody vedoucími na otevřenou vyhlídkový plošinu. Radní si sice přáli, aby byla zastřešena, ale to by neodpovídalo středověkému ztvárnění, proto byl realizován původní návrh. Původně se jmenovala Císařská, jméno Hamelika ji dali v průběhu doby místní obyvatelé. Prakticky v nezměněné podobě slouží dodnes a je volně přístupná. Jsou z ní nádherné výhledy na velkou část Mariánských Lázní a na vrcholky Českého a Slavkovského lesa.   Výhled sever: Slavkovský les s Lesným a Lysinou východ: omezen stromy jih: omezen stromy, částečně Mariánské Lázně západ: Dyleň Popis cesty Autem - po příjezdu do Mariánkých Lázní se vydejte do lázeňské části, odtud Anglickou ulicí, u Casina odbočit na seroentiny ulicí Pod Panoramou k hotelu Panorama. Ideální místo pro parking a po červené značce zbylý půlkilometr dojděte pěšky.  Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je Mariánské Lázně město. Odtud se podél kolejí na východ vydejte k silnici, kde narazíte na zeleně značenou turistickou trasu. Po ní až do lázeňského centra na rozcestí značených cest. Zde se napojíte na červeně značenou turistickou trasu, která vás po kilometru dovede až k rozhledně. Procházka je dlouhá 3 kilometry.

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně se nachází prakticky v centru města, v malebném parku na Kraví hoře, nad náměstím Míru a chrámem svatého Augustina, kde je konečná tramvaje č. 4 v Masarykově čtvrti. Hvězdárna je lákavým cílem pro turistické výpravy, školní výlety i jednotlivce. Každoročně ji navštíví 80 tisíc návštěvníků. Atrakcí pro ně je především velké planetárium umístěné v kopuli o průměru 17,5 metru, na kterou se promítá devět tisíc hvězd, dvacet mlhovin i hvězdokup a řada těles sluneční soustavy. Zážitek umocňují speciální projektory, špičková zvuková a světelná aparatura. V repertoáru multivizuálních představení velkého planetária jsou pořady věnované modernímu pohledu na Zemi, sluneční soustavu i vzdálenější vesmír, včetně netradičních témat (špionážní družice, moderní hrozby apod.). Pro nejmenší jsou připraveny interaktivní pohádkové příběhy. Kapacita velkého planetária je 200 míst. Konají se v něm i odborné přednášky, koncerty, tématicky zaměřené semináře a nejrůznější komerční akce. Na hvězdárně je také k dispozici celá řada astronomických dalekohledů, které slouží k pravidelným pozorováním Slunce i krás večerního oblohy. Návštěvník k nim dostane i komentář odborníka. Instituce byla založena v roce 1953, jménem Mikuláše Koperníka byla pojmenovaná roku 1973, tedy v roce kdy uběhlo 500 let od jeho narození. Na hvězdárně současně probíhá i výuka studentu Masarykovy univerzity.

Kostel Narození Páně je umístěn uprostřed východní strany ambitu, za loretánským domkem. Byl postavený v letech 1734 – 1735 stavitelem K. I. Dienzenhoferem na místě původní kaple z roku 1661. Klenba kostela je v kněžišti vyzdobena obrazem Obětování Krista a církevních Otců od V. V. Reinera z roku 1736. Loď kostela je vyzdobena nástropními freskami Klanění králů a Klanění pastýřů od J. A. Schöpfa z roku 1742. Zařízení kostela má jednotný rokokový ráz a je dílem předních mistrů třicátých let 18. století.