Římskokatolický kostel sv. Mikuláše se nachází v centru města na Náměstí.   Kostel sv. Mikuláše byl pravděpodobně vystavěn již v polovině 13. století v přechodném románsko-gotickém stylu. Později byl ve 14. století zcela gotizován a již roku 1350 je připomínán jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval presbytář - dnes levá (východní) kaple. Ta je vystavěna na pětibokém půdorysu, klenbu zde nese šest pískovcových žeber. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál ze 14. století. Původní stavba byla několikrát rozšiřována a přestavována. Počátkem 20. století byl starý kostel prostorově již nedostatečný a pro porušenou statiku neopravitelný. Proto byl, krom zvonice, která stála samostatně, a již uváděného presbytáře roku 1912 zbořen a během následujícího roku byl podle návrhu architekta Bóži Dvořáka nově vystavěn. Novostavba stála prakticky kolmo k původní stavbě, jejíž několik zmíněných architektonických prvků začlenila. V interiéru se nachází velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem. V levé kapli se nachází starší výmalba zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s Melchisedechem. Kostel je přístupný v době bohoslužeb v pondělí a čtvrtek od 7:45; ve středu, pátek a sobotu od 18:30 (resp. v 17:30 v zimním období) a v neděli od 8:00.   L.R.

Dřevěný kostel sv. Michaela je jedním z dochovaných dřevěných slezských kostelů. Názory na jeho založení se různí (1484 nebo 1485). Do roku 1652 byl farním, pak patřil protestantům, kterým byl po dvou letech odňat. Ještě v roce 1688 byl zasvěcen sv. Mikuláši. V letech 1867-1891 prošel vnitřními úpravami a menší přestavbou. Další úpravy proběhly v letech 1931-1932 a kolem roku 1950. Jednolodní plochostropý, dřevěný filiální kostel stojí na cihlové a kamenné podezdívce. Střecha a boční stěny jsou zvnější stěny kryty šindelem. Na západní straně se nachází menší čtverhranná věž. Kněžiště na východní straně je uzavřeno trojboce, po stranách jsou přistavěny čtvercové prostory. Na levé straně je to sakristie, na pravé straně oratoř tvořená předsíní a nad ní tribunou. V zadní části lodi se nachází kruchta, podepřená dvěma dřevěnými sloupy. Podlaha je kamenná, pod lavicemi z cihel. V interiéru se z původního vybavení dnes nachází jen velmi málo. Kostel je přístupný při nedělních bohoslužbách a nebo lze prodhlídku domluvit na farním úřade.

Kostel na Václavském náměstí je poprvé připomínán již roku 1363. Za třicetileté války byl však notně zpustošen a následně zbořen. V letech 1714-1716 byl nákladem města vybudován dnešní barokní kostel sv. Václava podle plánů Octavio Broggia. Sochařskou výzdobu provedl Franz Tollinger a štukovou R. Boll. V letech 1993-1994 prošel kostel náročnou opravou. Kostel je centrální dispozice s přiřazeným polygonálním presbytářem. Završen pak válcovou nástavbou s kopulí a lucernou. Kostel je stále v majetku města a již od roku 1945 jej má v pronájmu pravoslavná církev.

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech se zaměřuje na muzejní a vlastivědnou práci a dokumentaci vývoje přírody a společnosti rokycanského regionu. Muzeum se specializuje na paleontologii dokumentující celou oblast Barrandienu. Další specializace je v oboru železářství, ve kterém se zaměřuje na Rokycansko, Plzeňsko a Berounsko, v oboru botanika i Brdy a Křivoklátsko. Obecní zastupitelstvo královského města Rokycany rozhodlo o zřízení muzea v r. 1904 za úřadování starosty Jana Anichobra na podnět Dr. Bohuslava Horáka, profesora a pozdějšího ředitele gymnasia v Rokycanech. Pro veřejnost bylo otevřeno 24. září 1905, tento den je také uváděn jako den vzniku muzea. Stálá expozice Železářství na Rokycansku a Podbrdsku (historie výroby železa od 13. do 20. století, cvočkařská výroba, umělecká litina) Bydlení na Rokycansku v 19. století (venkovské bydlení a drobná domácká výroba, občanská domácnost ve 20. letech 20. století, měšťanská domácnost) Rokycansko v minulosti (prehistorie, středověk, cechy a řemesla, kulturní a společenský život regionu do r. 1918) Otisky času (na paleontologických nálezech z Rokycanska dokumentuje život v prvohorách, třetihorách a čtvrtohorách v regionu). Muzeum spravuje dále: Vodní Hamr v Dobřívě Pamětní síň Jindřicha Mošny v Dobřívě