Rozhledna Barborka se nachází v blízkosti obce Horní Raškovice. V blízkosti této obce se těžil kámen na výrobu mlýnských kamenů. V blízkosti jednoho takového lomu byla rozhledna postavena. Dřevěná věž je jen 13,8 m vysoká a vyhlídková plošina je ve výšce 10 m. Na tuto plošinu vede 47 schodů.Rozhledna je přístupná od dubna do října. V ostatních měsících po dohodě s OÚ Svinčany.

Ves se poprvé připomíná ve 2. pol. 14. století, je však nesporně starší, svědčí o tom tribunový kostel P.Marie ze 3. čtvrtiny 12. století, restaurovaný v roce 1876. Zachoval se v původní podobě, pouze na severní straně byl doplněn o pseudorománskou předsíň. Obdélnou loď doplňuje na východní straně polokruhová apsida a v západním průčelí předsunutá hranolová věž. Stěny z řádkového zdiva zdobí obloučkový vlys, na apsidě s lizénami. Na jižní straně lodi je původní odstupněný portál a dvě okna, na věži sdružená oknénka se středním sloupkem. Loď má plochý strop, v západní části je tribuna nesená dvěma oblouky, sklenutými na střední sloup; apsida je sklenuta konchou. Pseudorománský oltář pochází z roku 1876.

Romantické zříceniny majestátního hradu Boskovice se nacházejí přibližně půl kilometru jižně od stejnojmenného města. Z centra Boskovic k hradu, přístupném v návštěvních hodinách, vede turistické značení. Historie hradu Boskovice od dob známých z pramenů vlastnil rod pánů z Boskovic, první se po nich píše Jimram již roku 1222. Zatím není zcela jisté, zda již tehdy hrad stál. Nejstarší nálezy z lokality hradu i tzv. Bašty pocházejí až z počátku 14. století. Bašta, opevnění stojící na vrcholu Zámeckého kopce, je současnými badateli považována za předchůdce dnešního hradu. Předpokládá se, že jeho staviteli mohli být Archleb a Oldřich z Boskovic, kteří se v pramenech zmiňují roku 1298. Kdy byl založen dnešní hrad není vůbec jasné. Páni z Boskovic zde sídlili až do konce 14. století. Za tu dobu byl dvakrát dobyt, neboť se Boskovští odbojně chovali vůči českému králi a jeho zástupcům. Stalo se tak v letech 1312 a 1389. Po druhém úspěšném dobytí markrabě Jošt hrad zabavil, roku 1398 je pak jako jeho držitel uváděn Heralt u Kunštátu, který jej musel obnovit. Páni z Kunštátu Boskovice drželi až do roku 1458, kdy se navrátil zpět do rukou rodu zakladatelů, konkrétně Vaňka Černohorského z Boskovic. O necelé století později, roku 1547, hrad mění majitele – kupuje ho Šimon Ederer ze Štiavnice. Velkolepou renesanční přestavbu hradu podnikli další majitelé páni ze Zástřizl. Sňatkem s vdovou po posledním z rodu pánů ze Zástřizl se roku 1690 stal vlastníkem hradu František Walter z Dietrichštejna, který byl zároveň jeho posledním obyvatelem. Další majitelé již sídlili na zámku vybudovaném ve městě. Hrad pak ještě chvíli sloužil jako úřednický dům, nebyl však udržován a posléze začal sloužit jako levný zdroj stavebního materiálu. V současnosti patří hrad hrabatům Mensdorf-Pouilly. Podoba hradu Tzv. Bašta, která mohla být předchůdcem dnešního hradu a později sloužila jako předsunuté opevnění, se skládala z paláce, hradby, příkopu a valu. V roce 1567 se o ní mluví jako o zřícené, ale ještě na počátku 18. století byla provizorně opravována. Dnešní hrad původně tvořila do přibližného kruhu zalamovaná hradba, která v sobě obsahovala na jihu a jihovýchodě palác a v západní části cisternu. Vstupní brána byla patrně na severní straně. V roce 1398 byl hrad rozšířen o parkánovou hradbu a hradní palác prošel náležitou přestavbou. Na západní a východní straně jádra pak přibyly další obytné objekty. Po navrácení hradu do rukou pánů z Boskovic proběhla další přestavba. Hrad získal nový hradební okruh s hranolovými a dovnitř otevřenými baštami. Tento nově vzniklý prostor vyplnily hospodářské budovy. Obytná část hradu byl přizpůsobena moderním, raně renesančním nárokům na bydlení. Další, tentokrát již plně renesanční úpravy, provedli páni ze Zástřizl (viz nápisové desky s kartušemi z roku 1568 a erbovní desky z počátku 17. století). Nechali též vystavět východní polygonální baštu a jižní předhradí. Ještě později před hradem vznikla dlouhá hospodářská budova. Zříceniny hradu Boskovic jsou dodnes impozantní. Kulturní dění na hradě V červenci je boskovický hrad jedním z tradičních míst, kde se koná festival Boskovice - festival pro židovskou čtvrť.  Tipy na výlet V Boskovicích dále najdete výstavu Historické zemědělské stroje, Muzeum Boskovicka, empírový zámek Boskovice, synagogu a židovské město. Vydat se můžete také na zámek Černá Hora, zříceninu hradu Rychvald nebo na zříceninu hradu Nový Hrad. Podívat se můžete také na vodní nádrž Boskovice, rozhlednu Malý Chlum nebo větrný mlýn v Kořenci. Ubytovat se můžete přímo v Boskovicích. M.K.

Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.