Dům č.p. 13 s Panenkou Marií v Praze Lochkově.

Martinický palác na Hradčanském náměstí pochází ze třetí čtvrtiny 16. století. Dal ho postavit Ondřej Teyfl z Kinsdorfu na místě bývalého domu pánů z Rožmberka. Své jméno nese po svém druhém majiteli, Jaroslavu Bořitovi z Martinic, který nechal v první polovině 17. století, po roce 1620, palác rozšířit. Palác byl vyzdoben renesančními štíty a nad hlavní průčelí byl umístěn znak pánů Martinců. Od roku 1837 byl využíván jako vojenská nemocnice. Dům je vyzdoben sgrafity, které byly objeveny v roce 1971.Dnes je palác otevřen veřejnosti. K vidění je unikátní expozice renesančního bydlení šlechty a v bývalé konírně je interaktivní Muzeum hracích nástrojů. Otevřeno je každý den od 10 do 18 hodin. Na severní straně náměstí kde stojí Martinický palác, stávaly v polovině 14. století menší domky patřící vyšším i nižším církevním hodnostářům. Zhruba deset let po velkém požáru v roce 1541 koupil vyhořelé objekty Ondřej Teyffle z Zeillberku. Na tomto místě si pak vybudoval rezidenci se zahradou.  V roce 1580 jej prodal Jiřímu Bořitovi z Martinic. Tak se dostal objekt do šlechtického rodu Martiniců po nichž má dnešní objekt jméno. Jaroslav Bořita z Martinic přestavěl pravděpodobně jednopatrový dům v palác hodnotný jeho bohatství a politického postavení. Palác v té době dostal sgrafitovou výzdobu. Dispozice kolem západního dvora byla uzavřena výstavbou severního křídla s velkým reprezentačním sálem. Byl doplněn soubor trámových malovaných stropů. Do hlavního průčelí byl vsazen obdélný kvádrovaný portál s půlkruhovým záklenkem. Ve střední části jeho vrcholu byla zasazena deska z červeného mramoru s hraběcím znakem Martiniců. Po smrti Jaroslava Bořity se stávali majiteli další členové rodu až do roku 1788 kdy rod vymřel po meči. Palác měl tehdy pět dvorů, jednu jízdárnu a dvě konírny. Palác pak začal sdílet osud některých jemu podobných objektů. Nová majitelka si nechala pouze pětipokojový byt a dala v objektu z důvodu většího zisku zřídit 25 nájemních bytových jednotek. V přízemí byla dokonce policejní strážnice. Po požáru v roce 1835 ho koupila Barbora Trödlová. Ta nechala ve snaze ještě více zvýšit zisk přepatrovat velký sál. Při těchto úpravách byl zničen malovaný strop velkého sálu. Ještě že byl kresebně zachycen synem někdejší majitelky. Na 43 polích kazetové stropu slavnostního sálu byly namalovány alegorie Církve a biblických hostin jako Svatební hostina v Káni Galilejské nebo Hostina žebrákova. Dílo zkázy dovršily další přestavby. Do interiéru byly vestavěny příčky, v přízemí zřízena pekařská pec, trámové stropy byly překryty omítanými rákosovými. Počet partají zde bydlících se v jedné době blížil k sedmdesáti. Dům byl také přefasádován hladkými omítkami čímž zmizela sgrafitová výzdoba jak hlavní průčelí tak dvorních traktů. Po druhé světové válce se dům dočkal své plné rehabilitace. Generální rekonstrukce pro potřeby Útvaru hlavního architekta proběhla v letech 1967-72. Vzorově provedená rekonstrukce odkryla a zachovala, pokud to bylo možné, všechny renesanční a raně barokní prvky objektu. Byly restaurovány i nástěnné malby Adama a Evy provedené v nadživotní velikosti ve velkém sále, malované stropy, renesanční sgrafita a další. 

Jižně od Podbořan vyniká na vysokém návrší raně barokní kruhová kaple, postavená u zřícenin hradu Petrohradu. Historie hradu a jeho podoba Gotický hrad založil nejspíše Petr z Janovic někdy kolem roku 1360. Hrad se skládal z vysunuté válcové věže, malého věžovitého paláce a velkého stavení na protilehlé straně s kdysi výstavnými sály (zeleným a královským). Jenec z Janovic přistavěl roku 1404 při hradbě nový palác s kaplí. Jeho vnuk Jenec III. z Janovic prodal Petrohrad roku 1483 Burianovi z Gutštejna. Páni z Gutštejna zde sídlili do pol. 16. století, kdy se dostal Petrohrad jako věno Zikuny z Gutštejna sňatkem Jaroslavu Libštejnskému z Kolovrat. Ten vystavěl ve vsi pod hradem renesanční zámek, později přestavěný a rozšířený v barokním slohu Černíny z Chudenic. Výstavba zámku byla urychlena náhlým zpustnutím hradu kolem roku 1559, jehož příčinou byl pravděpodobně požár. Libštejnským z Kolovrat bylo panství zabráno v podbělohorských konsfikacích. Noví majitelé, Černínové z Chudenic, vystavěli v pol. 17. století na základech okrouhlé hradní věže kapli Všech svatých. Do roku 1846 se na hradišti dochovaly poměrně vysoké zdi hradních budov. Pověst o velikém pokladu, ukrytém v hradním sklepení vyvolala v pol. 19. stol. snahu vrchnosti i dalších soukromých hledačů pokladů najít poklad slepé královny. Při provádění vykopávek byla většina hradních zdí podkopána a stržena, takže se dodnes z hradu dochovaly malé části zdiva paláce s vnějším schodištěm a zbytky válcové věže v základech barokní kaple. Tipy na výlet U obce Petrohrad najdete také skromné zříceniny hradu Šprymberk. U nedaleké Jesenice se můžete rozhlédnout po kraji z rozhledny Tobiášův vrch, navštívit zatopený žulový lom, tzv. Rusalčino jezírko nebo si prohlédnout Vlastivědné muzeum. U obce Krty zase najdete viklan. Ubytování naleznete v Žatci.

Židovský hřbitov Myslkovice se nachází asi 600 m severně od centra obce. Odtud k němu vede modrá turistická značka. Založen byl údajně před rokem 1750. Na jeho ploše cca 1.024 m2 se dochovalo zhruba 180 náhrobků barokního, klasicistního typu, některé i s polychromií. Hřbitov má celkem dobře dochovanou kamennou ohradní zeď, z márnice zůstalo dochováno jen obvodové zdivo. O hřbitov který je volně přístupný se stará rodina Novotných z Myslkovic. V obci stávala také od roku 1770 synagoga, která však již jako zpustlá byla v roce 1963 zbořena.