Na Křížové hoře v blízkosti obce Červená Voda byla na podzim roku 2006 zahájena stavba nové rozhledny. Na tomto místě byl v roce 1833 postaven malý kostelík. Ten později vyhořel a následně byl postaven nový i s věží. V roce 1863 zde byla vybudována křížová cesta. V roce 1923 zde pak byla postavena turistická chata. Po roce 1945 začalo zdejší území upadat a po roce 1969 se stalo i cvičištěm sovětské armády. Tak byl kostelík, chata i křížová cesta zničeny. Zastavení křížové cesty byly vytrhány, zlámány a pohozeny v lese. Zůstaly jen zbytky základů kostela a chaty. Vše se začalo pomalu měnit po skončení režimu. Na přelomu roku 2006 a 2007 zde vyrostla věž která nabízí výhled z výšky 25 metrů. Jádro stavby tvoří železobetonový monolitický tubus s prefabrikovanými schodišťovými stupni. Vnějšek pak tvoří sbíjené vazníky s palubkami. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 7,2 milionů korun.

Chodby, kasematy Vyšehradu, po celém obvodu Vyšehradu dlouhé necelý 1 km mají průměrnou šířku  2,5 m, výšku stropu 2-10 m a nad klenbou stropů je 7-12 m silný zásyp. Kasematy ústí do monumentálního sálu zvaného Gorlice. Sál se nachází v bastionu č. XXXIII., má plochu asi 330 m2 a výšku 13 m. Sloužil jako schromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Dodnes jsou tu patrné pozůstatky pater. Dnes je zde lapidárium některých originálních soch z Karlova mostu, nahrazené na něm kopiemi. Prostor byl zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století. Před tím plnil úlohu protileteckého krytu a skladiště brambor a zeleniny. Z kasemat je veřejnosti zpřístupněno jen několik desítek metrů vedoucích z Cihelné brány do tohoto sálu.

Nová rozhledna v blízkosti Pece pod Sněžkou byla slavnostně zpřístupněna 1.7.2009. Byla postavena u horní stanice lanové dráhy, jihozápadně od obce v lokalitě Hnědý vrch (1207 m.n.m.). Nejlepší cesta k ní vede odbočkou z červené turistické hřebenové cesty spojující Černou a Liščí horu. Rozhledna vysoká 30,85 m disponuje třemi vyhlídkovými plošinami. Ta nejvyšší se nachází ve výšce 27 m. Podstava rozhledny je trojúhelníkového tvaru, nosnou svislou konstrukci tvoří dřevěné sloupy (nárožníky) a střední ocelový sloup na němž je neseno vřetenové schodiště. Poslední stupeň rozhledny je spolu se sedlovou střechou podepřen třemi ocelovými nosníky. Výstup na rozhlednu je sice bezplatný, přesto je přístup omezen na dobu od června do října (9.00-16.00).

Dnešní novogoticky přestavěný kostel sv. Petra a Pavla stojí nedaleko náměstí a se svojí věží je dominantou města. Původně zde stál románský kostelík zasvěcený sv. Michalu, vystavěný na počátku 12. století jako panský tribunový. Ve 13. století vzniklo raně gotické presbyteriuma v následujícím století gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné. Koncem 15. století vystavěna věž. Po zhoubných požárech v letech 1452 a 1522 následovaly drobné přestavby kostela. Dnešní podoba pochází z přestavby v letech 1910-1911 vedené architektem Kamilem Hilbertem. Při rekonstrukci byly v zazděném výklenku v podvěžní kapli objeveny ostatky snad Jana Žižky z Trocnova. Trojlodní síňový kostel s polygonálně uzavřeným presbytářem, věží a sakristií, která obsahuje původní románský kostelík. Při vstupu do kostela byl při regotizaci umístěn do portálu reliéf sv. Petra a Pavla od Stanislava Suchardy. Lodě odděluje tři páry osmibokých pilířů. Hlavní loď je sklenutá síťovou klenbou, v bočních lodích je křížová. Kostelní lodě i presbytář osvětlují hrotitá okna s kružbami. Presbytář má křížovou klenbu se žebry hruškového profilu. V sakristii najdeme původní románský portál z roku 1130. V interiéru najdeme i renesanční kamennou kropenku a cínovou křitelnici z roku 1524. Jinak je většina vybavení pseudogotická. Hlavní oltář z roku 1794 se sochami sv. Ondřeje a sv. Šimona s obrazem sv. Petra a Pavla. Ostatní oltáře navrhli J. Mocker a J. Zach. Na stěnách se zachovaly zbytky fresek z 15-16. století. Varhany z roku 1885 jsou od fitmy Petr z Prahy. Vně i uvnitř kostela najdeme na 37 kamenných náhrobků ze 16-18. století. Věž kostela je veřejnosti přístupná a umožňuje pohled na město z výšky. Vstup zajišťuje městské informační středisko.