Tip na výlet

Romantický zámek Hrubá Skála stojí na pískovcové skále nad údolím říčky Libuňky, ve stejnojmenné obci, asi 6 km jihovýchodně od města Turnov. Zámek vznikl přestavbou gotického hradu Skála. Historie zámku Ten postavil kolem roku 1350 Hynek z Valdštejna. Hrad byl pro svou vynikající polohu a obtížnou přístupnost důležitým správním i vojenským střediskem. Počátkem 15. stol. se stal majitelem panství rod pánů z Jenštejna. Za Jana Zajíce z Hazmburku, předního člena Strakonické jednoty, oblehlo a dobylo Skálu vojsko krále Jiřího. Za vlády Smiřických ve 2. polovině 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po rodu Smiřických jej jako konfiskát po Bílé hoře získal Albrecht z Valdštejna. Po požáru v roce 1710 byly na zámku prováděny barokní úpravy. V polovině 19. stol. získali Hrubou Skálu Aehrenthalové, za jejichž držení zámek romanticky přestavěl arch. B. Gruber. Rod byl vlastníkem panství až do roku 1945, kdy byl zestátněn. Dnes zámecký hotel Zámek byl po roce 1945 upraven pro účely odborové rekreace, čím značně utrpěla značná část původních interiérů. Dnes je tu hotelové zařízení CK OREA. Zámek je znám především možností uspořádání romantických svatebních obřadů uprostřed nádherných interiérů. Dispozice zámku Na plošině před zámkem s parkovištěm a rozcestím turistických cest stojí bývalý hotel a empírový kostel sv. Josefa z roku 1812. Kamenným mostem se dvěma barokními plastikami z roku 1730, který se klene přes hluboký příkop, se vstupuje do pseudogotického předzámčí na pískovcovém bloku. Zde byly byty a konírny. Dalším kamenným mostem se vchází do vlastního dvoupatrového zámku s pseudogotickým průčelím, který stojí na druhém pískovcovém skalním bloku. Zámecké budovy obklopují nádvoří s lichoběžníkovým půdorysem. Jeho severní strana je z větší části uzavřena jen nízkou zídkou terasy a výběžkem západního zámeckého křídla při hranolové věži s ochozem. Na nádvorní stěně jižního křídla se nám zčásti dochovala sgrafita s figurální a heraldickou tematikou. Západní křídlo vedle válcové věže má dnes zasklené arkády ve dvou podlažích. Pseudogotický ráz nádvoří kromě věže určuje především východní zámecké křídlo s gotickým portálem. V západním křídle zámku se zachovaly štukové stropy, obklady stěn, dveří a oken. Počátkem 19. stol. byl na místě bývalého hradního vězení vysázen anglický park. Krásné výhledy Pro návštěvníky je dnes přístupné nádvoří a hranolová věž s ochozem jako vyhlídka na hruboskalské skalní město, Trosky a Kozákovsko-hamštejnský hřeben. Pod parkovištěm prochází značená turistická cesta úzkou skalní soutěskou Myší díra do středu Dračích skal. Naproti zámku je skalní blok Prachovna, kdysi předsunuté strážní místo gotického hradu, se zbytky vytesaných schodů a zářezy pro dřevěnou stavbu. Zámek si s oblibou vybírali filmaři na natáčení pohádek jako Princ Bajaja, ale i dalších filmů např. česko-francouzský film Tělo Diany. Tipy na výlet Poblíž Hrubé Skály najdeme přírodní pískovcový útvar Adamovo lože. Vydat se můžeme také na zříceninu hradu Kozlov, zříceninu skalního hradu Kavčiny, Muzeum Českého ráje v Turnově, Dlaskův statek nebo třeba chrám Narození Panny Marie. U Turnova se nachází také zámek Hrubý Rohozec. Ubytovat se můžete v Hrubé Skále nebo v Turnově.

Zbytky hradu Rabštejn nad Střelou se nacházejí na návrší ve stejnojmenné obci. Historie hradu Hrad Rabštejn se poprvé připomíná v roce 1269 jako majetek Milhosticů. Jeho vznik spolu s městečkem se datuje do 30. let 14. století. V roce 1357 jej koupil Karel IV., který okolo hradu vybudoval manský systém a často zde pobýval. Jeho syn Václav IV. hrad v roce 1397 zastavil. Hrad pak často střídal majitele, až se v roce 1509 vrátil do královských rukou. Ne však na dlouho, již v roce 1518 ho získávají Šlikové. V roce 1532 hrad vyhořel, ale následně byl nákladně obnoven. Výrazné zásahy přineslo až baroko. V roce 1669 byl na areálu tehdy již hradní zříceniny založen klášter servitů s kostelem Sedmibolestné Panny Marie. V roce 1705 pak přibyl ještě zámek, který se také doposavad zachoval. Dispozice hradu Hrad byl postaven na hřebenovité ostrožně. Jeho areál byl velmi rozměrný. Hrad měl pravděpodobně asi své předhradí, po kterém však nezbylo žádné stopy. Dominatní stavbou hrad byla věž s ochozem a cimbuřím. Do dnešní doby se z ní zachoval jen střep v úrovni přízemí. Zhruba ve středu hradu stála hradní kaple sv. Matouše, která od roku 1338 plnila funkci farního kostela. Dnes již po ní nezbylo žádné stopy. Obytné stavby zřejmě stály na zadní, nejchráněnější části ostrožny. Ani po nich se do dnešní doby nedochovaly žádné zbytky. Podle vyobrazení měl hrad dvě obytné stavby. Jedna stavba měla vysazené nejvyšší patro či polopatro s nárožní arkýřovou věžičkou a druhá zase hrázděnou nejvyšší úroveň. Zbytky hradní zříceniny jsou volně přístupné.  Tipy na výlet Na výlet se můžete vydat k Žihelskému viklanu, na zříceninu hradu Nevděk ve Žluticích, na zachovalý barokní zámek Manětín, na novogotický zámek Nečtiny nebo na zříceninu hradu Preitenstein. Ubytování najdete ve Žluticích.

Středověké opevnění zbudované ve 14. století tvořilo několik obranných linií – hliněný val, příkop, nižší parkánová hradba opatřená střílnami a vyšší hlavní hradba zesílená asi 25 baštami a několika věžemi. Opevnění postupně ztrácelo svůj vojenský význam a od konce 18. století probíhalo jeho bourání. O několik desetiletí později v rámci rodící se památkové péče byly ještě existující zbytky fortifikace zachráněny před úplným zničením. Masarykovy sady – zde můžeme najít zbytky hlavní hradební zdi zastavěné v novodobých budovách a ukončené vodárenskou baštou, která náležela k několika věžím zpevňujících hlavní hradbu v nárožích a patrně i jinde. V roce 1768 začala sloužit jako vodojem, voda sem byla hnána z jiné níže položené vodárny a přiváděna do kašen na náměstí a několika studní v ulicích. V roce 1830 byla z věže ubourána dvě patra. Sokolovna (náměstí Tyršovo) – v nádvoří sokolovny se nachází klášterská bašta z konce 15. století. Je polokruhového půdorysu, původně otevřená k městu. Vedle vodárenské je jedinou dochovanou hradební věží. Ústupek v patře je patrně pozůstatek ochozu navazujícího na ochoz na hlavní hradbě. Pod baštou se dochovala v krátkém úseku parkánová hradba v originální hmotě se střílnami a opěráky. Jungmannovy sady – po celé délce sadů se zde nachází parkánová hradba. Jde však spíše o novější zeď, z níž originální jádro vystupuje pouze v krátkém úseku. Nad parkánem lze zahlédnout zbytky hlavní hradby na zahradě muzea a její pokračování v postraních budovách. Vedle pomníku obětem obou svěřových válek se nachází zrekonstruovaný obranný val městského opevnění, za ním jsou patrny zbytky příkopu. Před Litomyšlskou bránou dům čp. 1 – je pozůstatkem tzv. barbakánu. Barbakány budované v příkopu umožňovaly velkou koncentraci palných zbraní obránců a svou hmotou kryly před přímým ostřelováním hlavní bránu. Do uzavřené plochy barbakánu se zde vstupovalo z dnešní zahrady za domem, po projití první brány zastavěné v nynějším domě se cesta zahýbala do nedochované druhé brány a dále vedla rovně k třetí Litomyšlské bráně. Pozůstatek barbakánu je ojedinělý doklad vyspělého pozdně gotického městského opevnění.

Hrad Krakovec nazývaný také Červený zámek či hrádek je zřícenina gotického později renesančně přestaveného hradu z konce 14. století. Nachází se na široké skalní ostrožně nad soutokem Šípského a Krakovského potoka, ve stejnojmenné vesnici nedaleko Rakovníka. Objekt je jedním z mála hradů postavených za vlády krále Václava IV., a taky se jedná o jeden z mála přechodových typů mezi hradem a zámkem. Hrad Krakovec ve staletích Hrad Krakovec byl pravděpodobně založen roku 1381. Jíra z Roztok, křivoklátský purkrabí a milec krále Václava IV, si na nízkém skalním ostrohu vystavěl jedinečné sídlo, které v mnoha ohledech předběhlo svou dobu. Roku 1410 jej kupuje královi blízký Jindřich Lefl z Lažan, stoupenec Husův, který sem též Mistra Jana Husa pozval a ten zde roku 1414 pobýval před svým odjezdem do Kostnice. Leflové drželi Krakovec do roku 1437, poté ho vlastnil husitský hejtman Jan Bleh z Těšnice a od roku 1445 se jeho majiteli stali na sto let Kolovratové. Od roku 1548 patří Lobkovicům, kteří dali hrad jako poslední nákladněji opravit. Na Krakovci se později vystřídali různí majitelé, jako páni Vchynskí, Štrasoldové, Šternberkové, Kocové z Dobrše, Helversenové a Karel Josef Hildprandt z Ottenhausenu. V 16. století byl renesančně upraven a ještě počátkem 2. poloviny 17. století dále upravován. Po požáru v roce 1783 byl definitivně opuštěn a postupně se měnil ve zříceninu. Opravy v prvních letech 20. století jej zachránili před úplným rozpadem. Od roku 1915 vlastnil hrad Klub českých turistů, později v roce 1952 přešel pod státní správu. V současné době je hrad po rekonstrukcích a je přístupný veřejnosti k prohlídkám. Dispozice hradu Jedná se o prostou stavbu, kde obytný účel převažoval nad vojenským. Z toho důvodu byly i jeho obranné prvky sníženy na minimum a důraz byl především kladen na komfort. Chybí zde mohutná obranná věž, ta, která se zde nachází, by nemohla stavbu dostatečně ochránit. Na hradě byl nebývale velký počet obytných místností – 26 pokojů. To vše činí z Krakovce jeden z vrcholů české hradní architektury 14. století. Obytné dvoupatrové trakty měly uprostřed dvůr, směrem k přístupnější straně ostrohu stála půl-válcová věž. V prvním patře byly reprezentační místnosti, velký sál a hradní kaple. Sál s krbem a čtyřmi čtvercovými okny byl plochostropý a zaujímal skoro celé západní křídlo. Místnosti měly křížové žebrové klenby. Architektonicky nejvýznamnějším prostorem pevnosti však byla hradní kaple. Torzo arkýřového presbyteria je obrácené k východu a spočívá na vysokém hranolovém pilíři. Majitelé Krakovce často měnili architekturu stavby. V 16. století vznikly nové renesanční štíty a v 17. století dostal hrad novou keramickou střešní krytinu. V roce 1783 Krakovec zasáhl blesk a hrad vyhořel. Zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. Krakovec má zvláštní kouzlo, jeho zřícenina byla v minulosti vyhledávána filmaři, byl zde natočen pohádkový muzikál Ať žijí duchové i některé scény z pohádky Princ a Večernice. V okolí můžete také navštívit město Rakovník, kde naleznete i ubytování.