Rozhledna stojí i na nejvyšší hoře Jizerských hor, na Smrku (1124 m). Ta současná měla dřevěnou předchůdkyni, která byla postavena v roce 1892. Důvodem pro její výstavbu byla jednak skutečnost, že odlesněný vrchol Smrku začal opět zarůstat a také to, že začali pruští turisté stavět na sousedním, o 19 metrů nižším Stohu svou rozhlednu. Obyvatelé Nového Města pod Smrkem se nechtěli nechat zahanbit a během sedmi týdnů postavili za 1683 zlatých dřevěnou, 20 metrů vysokou rozhlednu. Svůj závod ovšem prohráli, byť jen o jeden měsíc. Vedle věže vznikla i chata nabízející nocleh a občerstvení. O chatu i rozhlednu bylo vzorně pečováno, dostávala pravidelně nový nátěr a turisté se z jejího vrcholu mohli kochat pohledem až do 50.let 20.století kdy se zřítila. Od roku 1968 nahradila rozhlednu pětipatrová, volně přístupná, triangulační věž nacházející se asi 100 metrů severozápadně od původní věže. Roku 1974 nevydržela nápor sněhu a zhroutila se. Současná stavba je výsledkem dlouhých snah, za kterými stála Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, založena roku 1992, přesně sto let po vzniku první vyhlídkové věže. Snažení vyvrcholilo dne 20. září 2003, kdy byla rozhledna slavnostně otevřena. Je to kovová stavba, vysoká 23 metrů, je volné přístupná, má dvě patra a místo kam se lze ukrýt v případě nepříznivého počasí. Z ochozu rozhledny, který je ve výšce 18 metrů a vede na něj 91 schodů, je za dobrého počasí vidět do okruhu 150 kilometrů. Kromě Jizerských hor výletníci spatří Krkonoše, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, a dokonce Říp. Otevře se jim i výhled do Polska.

Obrazárna je umístěna v přízemí severního traktu II. nádvoří. V místech, kde bývaly konírny. Obrazárna původně obsahoval řadu vzácných obrazů. v době třicetileté války jich byla většina uloupena.

Nádherný barokní zámek Štiřín leží v části obce Kamenice asi 25 km od centra Prahy. V tichém romantickém prostředí zámeckého areálu obklopeného rybníky a anglickým parkem stojí dnes luxusní čtyřhvězdičkový hotel.                                  Původní tvrz v místech zámku vznikla již počátkem 15. století, ale výrazně se zapsala do historie až roku 1562, kdy zde přenocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po třicetileté válce byla tvrz přestavěna v zámek. Z původní stavby se zachovaly pouze 3 místnůstky v přízemí. Hodně z dnešního vzhledu však získal teprve až roku 1750. Tehdy vznikla především jeho trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. Roku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan, později hrabě Nostic-Rheinek. Za něj proběhly další stavební úpravy objektu. Roku 1870 kupuje zámek mědikovec a kotlář František Ringhoffer z nedaleké Kamenice, a jeho rod jej vlastní až 1945. Dnes je zámek soukromým hotelem a nabízí klientům široké spektrum hotelových služeb a možností sportovního a kulturního vyžití, stejně jako relaxace a odpočinku. Štiřín je také vhodné místo pro konání seminářů, školení, firemních akcí a rodinných oslav. Především je však romantické prostředí barokního zámku vhodným místem pro pořádání svatebních obřadů.                      Nádherný trojkřídlý zámek  si můžeme prohlédnout zvenku buď ze zahrady, nebo od golfového hřiště, které jsou volně přístupné, interiéry zámku pak čekají na ubytování nebo si je návštěvník prohlídne při svatebním obřadu nebo jiné společenské akci. Pokud se nebudete chtít ubytovat přímo na zámku Štiřín, pak se v nedalekém okolí nabízí ubytování ve Velkých Popovicích, kde stojí za návštěvu i známý pivovar. Na něm se pravidelně konají tzv. Dny Kozla.

Počátky vzniku malého kostelíka Narození Panny Marie na východním okraji města Hranice na Moravě nejsou příliš jasné. Zřejmě byl založen na přelomu 13. a 14. století, první zmínka o něm je však až z roku 1492. Dnešní rozsáhlejší stavba vznikla přestavbou v roce 1595. Roku 1781 byla přistavěna sakristie. Vlivem nedaleké težby byl kostelík ohrožen a poškozen tak, že musel být při generální rekonstrukci v letech 1987-1988 stažen ocelovými lany. Kostel je jednolodní stavba s polygonálním chórem a sakristií. V interiéru se nachází socha Matky Boží Hranické z druhé poloviny 15. století zhotovená z lipového dřeva vysoká 114 cm. Před vchodem se nachází kamenný sloupek na almužnu z roku 1689.V areálu se dále nachází kaple sv. Antonína z Padovy, zmíněná poprvé rokem 1658, ale to již stála. V roce 1786 byla odsvěcena a sloužila jako skladiště střelného prachu. Hrozila ji demolice, ale roku 1824 byla zásluhou hranických měšťanů opravena a navrácena původnímu účelu. Za kaplí byla poustavena v níž žili poustevníci. V interiéru je umístěn obraz poustevníka Jurika namalovaný na impregnovaném americkém dřevě. V ohradní zdi obklopující areál kostela s hřbitovem a kaplí je umsítěno 14 zastavení křížové cesty s dřevořezbami z roku 1884.