Radnice - Turnov.

Zříceniny goticko-renesančního hradu Šelmberk jsou výraznou siluetou návrší nad údolím Blanice severně od Mladé Vožice.   Historie hradu Šelmberk byl založen zřejmě na začátku 14. století rodem Buziců, kteří se pak podle postaveného hradu zvali ze Šelmberka. Poprvé je hrad doložen r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína z rodu Buziců. Jeho následovníci zde sídlili až do devadesátých let 14. století, kdy hrad přešel na Aleše z Rýzmburka. Vzhledem ke skutečnosti, že se majitelé hradu v 15. věku často střídali, je pravděpodobné, že se Šelmberka dotkly bouřlivé události husitských válek. V první polovině 16. století proběhla renesanční přestavba. Stalo se tak za Václava Předbora z Radešína.  Ve druhé polovině 16. století, za Michala Španovského z Lisova, byl hrad spojen s mladovožickým panstvím a novým správním centrem se stal zámek v Mladé Vožici. Šelmberk tak ztratil svou rezidenční funkci a již na počátku 17. století bylo jeho jádro zříceninou. Od r. 1678 náležel pustý hrad Kuenburgům. Leopold Kuenburg nechal ve dvacátých letech 19. století velkou věž opravit a upravit ji na rozhlednu s pseudogotickým cimbuřím a v okolí zříceniny zřídit anglický park. R. 1940 se zřícenina Šelmberka stala majetkem města Mladé Vožice, jemuž náleží dodnes. Podoba hradu Šelmberk, hrad bergfritového typu, byl nepochybně vybaven předhradím, jehož podobu však neznáme.  Jádro se rozpadalo do dvou výškových úrovní. Horní tvořil skalní hřeben, na němž v čele stojí okrouhlý bergfrit obíhaný původně kličkou obvodové hradby. Za ním prakticky celou plochu hřebene zaujímá komplikovaný palác ve tvaru písmene L, který si doposud uchoval některé valeně klenuté místnosti v nejspodnější úrovni. Trojúhelné, níže položené nádvoří se studnou bylo k hřebeni přihrazeno z boku a přímo z něho se vcházelo i do části palácových sklepů. V 1. pol. 16. stol. nahradila pozdně gotický palác prostorná renesanční budova. Hrad dnes Dnes tvoří dominantu hradu 26 m vysoká hlavní věž, která byla opravena a z níž se návštěvníkovi nabízí daleký výhled do okolí. Poměrně výrazné jsou zříceniny renesančního traktu a obvodové hradby s pilíři na východě, zatímco ze starého paláce se dochovaly pouze základy se sklepeními. Předhradí zaniklo úplně. Přístup k hradu je možný polní cestou spojující silnice Mladá Vožice - Votice a Mladá Vožice - Načeradec (obojí asi 3 km za Mladou Vožicí). Z Mladé Vožice vede k hradu také červeně značená turistická cesta (asi 3 km). V nedaleké Mladé Vožici můžete navštívit barokní zámek.

Římskokatolický kostel sv. Jana Křtitele se nachází na návsi nevelké obce Křenov. Kostel sv. Jana Křtitele je vrcholně barokní novostavba dokončená roku 1729. Stavbu nechal postavit tehdejší majitel zdejšího panství, kníže Josef Johann Adama z Lichtenštejna. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu. Ovšem architektura kostela, ačkoli jakkoli půvabná, odráží inspiraci Saniniovskými motivy pouze vzdáleně. Zajímavostí ovšem je, že Santinimu přisuzovaných staveb je v okolí ještě několik, patří k nim známý poutní kostel v Jaroměřicích u Jevíčka a poutní kostel v Jesenci se zámkem. Křenovský kostel je poměrně prostá jednolodní stavba na oválném půdoryse s věží v ose průčelí. V exteriéru zaslouží pozornost zvláště dynamicky řešená konvexně vypnutá fasáda průčelí, na němž se vyjímá rodový znak Lichtenštejnů. Interiér lodi kostela obíhá věnec postranních kaplí, nad nimi v patře probíhá arkádový ochoz osvětlený termálními okny. V interiéru se zachovala původní bohatá fresková a štukatérská výzdoba. Kostel byl v nedávné době nákladně rekonstruován a příležitostně slouží k pořádání koncertů vážné hudby. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb od 8hod. a příležitostně během koncertů.   L.R.

Stálá expozice:Třebíčské betlemářství - Dýmky a kuřácké potřeby - Moravské vltavíny - Lidové umění Podhorácka - Minerály a horniny - Pravěk, středověk a novověk regionu - Chráněná území Třebíčska.