Římskokatolický kostel sv. Jakuba se nachází na Přesanickém náměstí v centru města. Kostel sv. Jakuba je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven již ve 12. století v románském stylu. Stavba byla pravděpodobně fundována zdejším cisterciáckým klášterem. Později, na přelomu 13. a 14. století, byl kostel zcela přestavěn ve slohu burgundské gotiky. Kostel původně stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě a díky této poloze a stabilní konstrukci fungoval i jako pevnost a pokladnice. V 15. století byl kostel, jakožto opevněný bod, účastníkem bojů mezi katolickou stranou a husity. Zřejmě při vojenské akci roku 1420 byl silně poškozen presbytář. Jeho závěr poté musel být zhruba od poloviny výšky vysokých oken znova vyzděn a zaklenut. Při opravě byla stavba také rozšířena. Koncem 15. století založili ve zdejší kryptě rodinnou hrobku páni ze Šternberka. Kostel byl v průběhu 16. a 17. století několikrát opravován, roku 1780 byla snesena zchátralá zvonice nad sakristií a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Krátce na to byl kostel na základě josefínských reforem zrušen a rok později jej koupilo město, které jej využívalo jako sýpku a později jako vojenský sklad. V letech 1857-59 byl kostel zásluhou krajského hejtmana Tomáše z Putzlacheru a dalších mecenášů rekonstruován a neogoticky upraven. Tehdy byl také objeven zazděný románský portálek. Kostel byl znovu vysvěcen v květnu roku 1860 a od té doby sloužil opět bohoslužebným účelům. Kostel je přístupný v době pravidelných nedělních bohoslužeb v 9:45 hod.   L.R.

Gotická věž ze 14. století, tzv. Pražská (Dolní) brána, byla součástí městského opevnění a je jednou ze dvou berounských městských bran. Dodnes si zachovala gotický charakter. Dvě klenuté místnosti ve věži původně sloužily jako obydlí hlásného, ale donedávna byly využívány jako městský archiv.

Dolejší brána jako jediná ze tří dochovaných hlavních bran stojí na východním konci náměstí Míru. Brána byla vystavěna v 60. letech 13. století jako součást opevnění. Před branou byl koncem 15. století při úpravách opevnění zbudován koridor zakončený další věžitovou branou (zbořeno r. 1843). V roce 1905 proběhla celková i když ne moc zdařilá rekonstrukce. Dvacet metrů vysoká brána má čtyři patra a bohatě profilovaný vstupní portál. Průjezd je sklenutý křížovou klenbou. V prvním patře je síla zdiva až 3 metry, v dalších patrech pak poloviční. Stavba je zakončena valbovou střechou s věžičkou a lucernou. Interiér brány je veřejnosti nepřístupný.

Blagojev Dimitr 1856 – 1924 Bulharský politik. Deska s portrétem. Deska travertin. Portrét bronz. Umístěna v roce 1956 v ulici Karoliny Světlé na domě č. 18. Autorka: T.Konstantinová.