Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 … 184 185 186 Další Poslední
Sousoší sv. Vincence Ferrarského a sv. Prokopa
Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, zhotovil ji roku 1712 na objednávku hraběte Remedia Františka Thuna. Také toto sousoší se při povodni roku 1890 zřítilo do Vltavy, ale bylo vyloveno a vráceno na své původní místo. Ve velkoleposti provedení jde o jedno z nejvýznamnějších sousoší mostu a představuje velmi dramatickou kompozici. Jsou zde sv. Vincenc, pocházející z bohaté valencijské rodiny Ferrero, který působil v 17.století mezi francouzskou venkovskou chudinou a pařížskými galejníky. Byl vzýván jako ochránce pokrývačů a také koní a jako pomocník ke šťastnému manželství a klidné smrti. Druhou postavou je český patron sv. Prokop, který založil roku 1032 Sázavský klášter. Sv. Vincenc křísí nebožtíka v rakvi a se zdviženou rukou vyhání ďábla z posedlého člověka. Sv. Prokop odstrkuje berlou satana. Originálně je také vyřešen podstavec, který je zaplněný reliéfy a postavami, které se vážou k životu obou světců. Je zde poprsí Saracéna a Žida, obrácených sv. Vincencem ke křesťanství, a plačícího démona, spoutaného sv. Prokopem. Reliéfy zobrazují Poslední soud a Orání sv. Prokopa s čertem. Na jejich činnost upomínají i četné nápisy na sousoší. Jsou zde 8 000 SARACENOS AD FIDEM CATHOLICAM - 8 000 pohanů k víře katolické, 70 DAEMONES DOMUIT - 70 ďáblů zkrotil a 2 500 IUDAEOS AD CHRISTUM - 2 500 židů ke Kristu.
Celý článekSovovy mlýny
Na pražské Kampě proti severnímu výběžku Střeleckého ostrova stojí seskupení budov mající čp. 503 a 527. Jsou to objekty bývalých Sovových mlýnů. Dle pověsti zde stál v dávné minulosti vůbec první pražský mlýn, který dodával mouku na Pražský hrad. Pověst vypravuje i původu jména. Při kácení mohutného dubu, který musel uvolnit místo pro stavbu mlýna, vylétla ze jeho dutiny sova, v pohanských dobách ke své užitečnosti považovaná za posvátného ptáka. Tato událost byla považována za příznivé znamení a mlýn byl proto nazván Sovím. Skutečné pojmenování je však prozaičtější. Svůj název získala v polovině 16. století, kdy jej vlastnil význačný staroměstský měšťan Václav Sova z Liboslavě. Velkým nepřítelem Sovových mlýnů, když pomineme válečné události, byly oheň a voda. Objekty několikrát vyhořely většinou zásluhou neopatrnosti obsluhy mlýna. Také každá větší povodeň znamenala vzhledem k jejich poloze zkázu. Poněkud lepší situace nastala poté, co byl ostrov kampa zpevněn sutí z vyhořelých malostranských domů při požáru v roce 1541. Zhruba v polovině 19. století se mlýny dostaly do držení rodiny Odkolků. Podnikavý František Odkolek se pustil do velkých stavebních úprav mimo jiné přivedl část mlýnů na parní pohon, z tohoto důvodu byl v roce 1872 postaven vysoký komín, který byl velikou estetickou závadou nádherného malostranského panoramatu. Svůj špatný den měly mlýny z 29. na 30. ledna 1896. Tehdy zde vypukl rozsáhlý požár, zdaleka viditelný. Žár byl tak silný, že začal tát a praskat i led na Vltavě. Škody byly tenkrát nedozírné. Po roce 1913 mlýny odkoupilo od Odkolka město a v roce 1920 byla východní část mlýna zbořena z důvodu regulačních prací na Vltavě. Dlouho byly mlýny v dezolátním stavu až teprve nedávno byly opraveny. Paradoxně práce skončily krátce před povodní v roce 2002. Opravy však provázely i spory s památkáři zvláště se jim nelíbila skleněná kopulka která měla být původně vyšší a měla zde být vyhlídka.
Celý článekSpálený mlýn
Jen již velmi malé zbytky Spáleného mlýna se nacházejí na zelené značce zhruba asi 1,5 km od Suchého mlýna. Mlýn byl opuštěn již v době třicetileté války a do dnešní doby z něj zbyla jen hluboká tesaná štola s výklenky na upevnění mlýnského zařízení. Další pozůstatek se nachází na protější straně údolí, jde o zasypaný tunel, který byl zřejmě zhruba 18 m dlouhý. Patrně zde na skále stávalo dřevěné stavení. Zhruba 500 m od Spáleného mlýna se na Vísecké straně údolí nachází malá jeskyně. Jde o pseudokrasovou jeskyni, která byla uměle rozšířena. Najdeme zde tesaný letopočet 1627, který připomíná pobyt pronásledovaných nekatolíků. Jeskyni najdeme když v blízkosti stavení odbočíme ze značky po lávce na druhou stranu údolí a vystoupáme po pěšině do svahu, šikmo vzhůru vpravo ke skalám. Jeskyně jako i Spálený mlýn a další památky v okolí figurují v Sellnerových prózách.
Celý článekŠpalíček v Chebu
Nejznámější stavbu Chebu můžeme najít na náměstí Jiřího z Poděbrad, je to komplex 11 původně středověkých domů. Vystavěny postupně od 13. století na místě kramářských a masných krámů. Komplex dnes rozděluje jediná úzká ulička. Dříve tu byla ještě třetí řada domů, která však byla stržena.
Celý článekŠpičák
Vrch Špičák (724 m.n.m.) se nachází jen kousek západním směrem od Oldřichovského sedla. Vrch je přístupný po turisticky značené cestě a poskytuje vcelku dobrý i když omezený výhled do okolí. Oblast vrchu je zalesněna především bukovým porostem. Terén v okolí vrchu je velmi členitý a místy stezka vede i po železných či dřevěných schůdcích. Nachází se zde řada žulových stěn, viklanů, skalních bran, hřibů, mís a jiných skalních útvarů. Ne severním úbočí při turistické značené cestě můžeme vidět dva nejzajímavější skalní útvary „Temná věž“ (vysoký skalní útvar vypadající jako by se každou chvíli mohl zřítit) a „Brána“ (útvar vzniklý zaklíněním mohutného plochého kamene mezi dva další).
Celý článekŠrejnarovský dům - Pelhřimov
V severozápadním rohu Masarykova náměstí stojí Šrejnarovský dům. Byl vystavěn na místě staršího domu zbořeného v první polovině 16. století. Dnešní stavba byla renesančně vystavěna v roce 1614. Od poloviny 80. let 20. století se tu nachází expozice městského muzea. Své jméno nese podle měšťana Kryštofa Šrejnara. V přízemí se nachází průjezd krytý klenbou vedoucí do uzavřeného dvorku. V průčelí můžeme vidět nárožní arkýře. V jednom z nich se dochovala malba původně pokrývající celý dům.
Celý článekStádlecký řetězový most
Jeden z posledních dochovaných nejen českých, ale i středoevropských empírových řetězových mostů, byl postaven v roce 1847 firmou Vojtěcha Lanny přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil 113 let na důležité obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Nahradil tehdy původní starý přívoz. Most v Podolsku stál až do roku 1960, kdy byl před napuštěním Orlické přehrady rozebrán. V Čechách bylo navrženo na 13 lokalit vhodných pro znovu postavení mostu. Dokonce byla nabídka o odkoupení ze zahraničí, to bylo naštěstí odmítnuto. Nakonec byla vybrána lokalita u Markova mlýna nedaleko Stádlce. I když byly při rozebrání všechny části pečlivě očíslovány, bylo po desetiletém uskladnění jeho znovu sestavení velmi obtížné. Znovu sestavený most začal sloužit v roce 1974. Základní nosnou konstrukci tvoří do dvou dvojic uspořádané čtyři řetězy. Každá ze dvojic řetězů má svislou rozteč 430 mm. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných pylonech, které mají tvar bran o rozměrech 4 x 9 x 10 m. Most je dlouhý 157 m a skládá se z 2.000 kvádrů a 1.100 ocelových částí o hmotnosti 102 tun. Rozpětí mostu mezi branami je 91 m, výška pylonů 10,25 m, průjezdní profil bran je 3,8 m. Mostovka v šířce 6,4 m, tvořená z dřevěných mostin, se nachází ve výšce 5 m nad hladinou. Přejíždějící vozidla nesmějí mít větší hmotnost než 1 tunu a šířku 2 m. Krátce po svém sestavení na novém místě se zde natáčel film Dým bramborové natě a na chvíli se objevil i ve filmu Jízda.
Celý článekŠtáflova chalupa v Havlíčkově Brodě
Štáflova chalupa je ojedinělá ukázka stavení venkovského typu, tzv. středověký typ dřevěného domu. Můžeme ji navštívit v Havlíčkově Brodě, v domě č.p. 2015. Dům, jehož nejstarší části jsou datovány do 16. století, prošel roku 1999 rekonstrukcí. V roubeném jádru stavby byla objevena starobylá dymná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře, která dům zařadila do skupiny našich nejstarších dochovaných staveb. Jméno dostala chalupa podle rodu, který ji zdědil. Tento rod se ve zdejším kraji dostal do podvědomí zejména díky uměleckým dílům malíře Arnošta Štáfla a grafika Otakara Štáfla. Ve Štáflově chalupě jsou i další pozoruhodnosti. K vidění je například povalový strop nebo černá kuchyně. Na kulturní tradici rodu Štáflů je navázáno od roku 2001. Tehdy zde začal být provozován antikvariát a s pravidelnou otevírací dobou. Objekt je tedy běžně přístupný veřejnosti. Provozovatelé antikvariátu nakupují a prodávají staré knihy, obrazy, grafiku či pohledy. Každý měsíc, v již zmíněné dymné jizbě, pořádají výstavy. Během nich jsou vystavována díla fotografů a výtvarníků, kteří mají vztah ke zdejšímu regionu. v antikvariátu jsou také kromě knih prodávány výrobky, které vytvořili místní lidé a jež se vztahují k folkloru. Zakoupit je tak možné proutěné košíky, píšťalky z bezu, výrobky z kůry a dřeva nebo látkové panenky.
Celý článekStanice metra Dejvická
Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je 257 m dlouhá, 19,3 m široká a 11,5 m hluboká. Má dva vzájemně propojené vestibuly. Jeden východ ústí na Vítězné náměstí a druhý na úpatí Evropské ulice. Na stanici navazuje tramvajová a autobusová doprava. V současné době je stanice konečnou na západním konci trasy metra A. Stavbu projektoval J. Kales. Budována byla z povrchu. Stanice se původně nazývala Leninova. Tomu také odpovídala její výzdoba. Tvořila jí kovová stěna s reliéfem V.I.Lenina, verše V. Zdrůbeckého a V. Majakovského a vitráž z hutního skla znázorňující přátelství Československa a Sovětského svazu. Díla pocházela od J. Kochrdy, P. Wernera a V. Veselého. Výzdobu stanice dotvořily mozaiky z přírodního kamene od M. Sladkého.Název stanice je odvozen od její lokality, od katastru Dejvice, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Dejvická je umístěna pod Evropskou třídou v blízkosti Vítězného náměstí. Zprovozně byla 12.8.1978.Hloubka nástupiště je 11 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné konstrukčními podzemními stěnami. Konstrukce je monolitická, železobetonová, stropy z prefabrikovaných předpjatých nosníků, uložených na předem vybudovaných podzemních stěnách. Stanice je koncovou a proto se za ní nacházejí obratové a odstavné koleje. Obklad stěn tvoří glazované keramické tvarovky Hurdis teplých barev od bělavé po tmavohnědou.Z nástupiště vedou dva výstupy do dvou podzemních vestibulů. Jeden se nachází v těsné blízkosti Vítězného náměstí a je zde hlavně přestup na autobusové linky a výstup na již zméněné náměstí. Druhý je pak situován pod Evropskou třídou v blízkosti hotelu Diplomat a je zde přestup hlavně na tramvajová linky.Počet provozně-služebních místností: 213Obestavěný prostor: 77.788 m3.Stavební náklady: 301 mil. korun.
Celý článekStanice metra Depo Hostivař
Depo Hostivař bylo uvedeno do provozu v roce 1985 jako technická základna pro trasu A a přechodně i pro trasu C. U stanice je umístěno sousoší Rodina od V. Navrátila, které původně zdobilo stanici metra Flora.Název stanice je odvozen od její funkce a polohy.V současné době poslední stanicí na východní straně trasy. Od ostatích zastávek se liší tím, že je na povrchu a nikoliv pod zemí. Také příjezd ze stanice Sklalka je po povrchu. Stanice Depo Hostivař je 54. stanicí metra v Praze. Délka nové trati je 1033 m, celková délka linky A se tak prodloužila na 11 km. Provoz s přepravou cestujících zde byl zahájen od 27.5.2006.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Depo Hostivař je situována při areálu depa Hostivař a zabírá jeho dvě západní koleje. Zprovozněna byla 26.5.2006.Stanice je povrchová a vznikla z bývalé myčky souprav depa Hostivař, to snížilo i cenu na její výstavbu. Soupravy do této stanice zajíždějí zčásti po nekrytém povrchu. Má nejužší nástupiště ze všech stanic, které jsou ostrovního typu a také nezvykle malý vestibul. To vše je dáno původním účelem stavby. Veškeré další zařízení jako WC apod. byly situovány do nově postavené budovy. Osvětlení během dne zajišťuje prosklená střecha. Obložení stanice je tvořeno ze speciálně zpracovaného vlnitého plechu a celkový vzhled stanice je laděn do oranžovomodré. Náklady na výstavbu stanice jsou 1,3 mld. korun (to zahrnuje i výstavbu nové mycí stanice souprav), samotné náklady na výstavbu stanice činily přibližně 860 mil. korun.Hlavním důvodem výstavby stanice bylo odlehčit stanici Skalka od stále stoupající návazné autobusové dopravy, protože jinak stanice stojí ve velmi málo hustě obydlené části. Kromě přestupu na autobusové spoje je zde i přestup na tramvajové linky. Kromě autobusového terminálu zde bylo vybudováno parkoviště P+R, které u stanice Skalka nemohlo být z prostorových důvodů již rozšířeno.
Celý článekStanice metra Florenc
Stanice je přestupní pro trasu B a C. Stanice jsou vzájemně propojeny eskalátory a chodbami.Horní stanice na trase C byla uvedena do provozu v roce 1975. Je dlouhá 225 m a široká 22 m. Vestibul byl vyzdoben mozaikou s námětem bitvy u Sokolova, která se odehrála 8.3.1943 a v níž padl kapitán Otakar Jaroš, od S. Balardiniho a O. Oplta. Projektanty byli P. Hovorka, Z. Knap a V. Uhlíř.Spodní stanice na trase B byla uvedena do provozu v roce 1985. Je ražená, pilířová a trojlodní. Umožňuje vstup a výstup vestibulem horní stanice a dále ústí na Sokolovskou ulici. Projektanty byli Z. Dvořáková a V. Uhlíř.Na stanici navazuje tramvajová a autobusová doprava městské hromadné dopravy a autobusová doprava z autobusového nádraží Praha Florenc.Současný název stanice je odvozen od místního názvu Florenc.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Florenc B je situována pod ulicí Ke Štvanici a budovou muzea hl. m. Prahy v na rozhraní osmého a prvního městského obvodu.Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Její původní název zněl Sokolovská. Až do roku 1990 byla koncovou stanicí a už od jejího otevření měla přestup na stejnojmenou stanici na trase C.Hloubka nástupiště je 39 m pod povrchem.Stanice je ražená, sloupové typu. Trojlodní konstrukce má převýšenou střední loď. Stanice je řešena tak že umožňuje vybudování druhého výstupu do ulice Na Poříčí. Nástupiště tvoří obklad z glazovaných keramických tvarovek. Ke stanici patří technologický tunel o délce 133 m. Za stanice vede jeden přestup na trasu C a to z prostředku nástupiště. Přímý výstup ze stanice je jedním lomeným eskalátorovým tunelem do povrchového vestibulu u ulice Sokolovská. Ten sousedí s již tehdy fungujícím vestibulem stanice na trase C. Počet provozně-služebních místností: 179Obestavěný prostor: 117.154 m3Stavební náklady: 560 mil. korun.
Celý článekStanice metra Hlavní nádraží
Stanice metra Hlavní nádraží je umístěna pod tehdy nově vybudovanou odbavovací halou nádraží. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 6,5 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v otevřené stavební jámě, zajištěné zčásti záporovým pažením, zčásti podzemní stěnou. Konstrukce je jednopodlažní, železobetonový rám se středními sloupy mezi kolejemi. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Nástupiště jsou zde opět jako u stanice Vyšehrad po stranách, ale jejich přímé propojení jako u stanice Vyšehrad zde není. Stanice nemá klasický vestibul, supluje ho odbavovací hala nádraží.Počet provozně-služebních místností: 96Obestavěný prostor: 47.695 m3.Stavební náklady: 61,8 mil. korun.
Celý článekStanice metra I.P.Pavlova
Stanice metra I.P.Pavlova je umístěna pod Legerovou třídou mezi náměstím I.P.Pavlova a Rumunskou ulicí. Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze.Hloubka nástupiště je 19 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená v jámě pod ochranou pilotových stěn a rozpěrných mezistropů. Konstrukce tvoří čtyř až šestipodlažní monolitická konstrukce zastropená předpínanými prefabrikovanými nosníky, uložených na pilotových stěnách. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice vedou eskalátory do podzemního vestibulu. Počet provozně-služebních místností: 101Obestavěný prostor: 75.600 m3.Stavební náklady: 160,8 mil. korun.
Celý článekStanice metra Invalidovna
Stanice Invalidovna je sitována v blízkosti sídliště Invalidovna v osmém městském obvodu mezi ulicemi Molákova a Za Invalidovnou.Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990.Hloubka nástupiště je 20 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířové konstrukce se zkrácenou střední lodí. Konstrukce je trojlodní na střední loď navazuje technologický tunel o délce 175 m. Obklad stanice tvoří tabulové sklo Connex v bílé barvě. Ze stanice je jeden eskalátorový výstup do nadzemního vestibulu, smontovaného ze železobetonových prvků se sedlovým světlíkem. Počet provozně-služebních místností: 172Obestavěný prostor: 76.500 m3Stavební náklady: 309 mil. korun.
Celý článekStanice metra Kobylisy
Stanice metra Kobylisy je situována mezi ulicemi Klapkova a Nad Šutkou v osmém pražském obvodu, stanice byla v plánu již za minulého režimu pod názvem Rudé armády. Zprovozněna byla v červnu roku 2004 Hloubka nástupiště je 31,2 m pod povrchem. Stanice je ražená, jednolodní provedená novou rakouskou technologií s dvouplášťovým ostěním a mezilehlou izolací. Obklad stanice tvoří smaltované plechy v barvě bílé a žluté. Ze stanice vedou dva výstupy do vestibulů z nichž jeden je povrchový a druhý podzemní. Povrchový se nachází u křižovatky ulic Klapkova a Střelničná, druhý podzemní vestibul se nachází pod Kobyliským náměstím. Obestavěný prostor: 80.000 m3.
Celý článekStanice metra Křižíkova
Stanice metra Křižíkovje situována pod ulicí Křižíkova při ulici Sokolovská v osmém městském obvodu. Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990. Hloubka nástupiště je 34,8 pod povrchem. Stanice je ražená, pilířového typu se zkrácenou střední lodí. Konstrukce je trojlodní, na střední loď navazuje technologický tunel o délce 212 m. Obklad stanice tvoří tabulové sklo Connex v barvě hnědočervené. Ze stanice je jeden výstup eskalátorovým tunelem vedoucí do povrchového vestibulu v ulici Thámova. Ten tvoří zastřešená ocelová konstrukce se světlíky. Počet provozně-služebních místností: 110 Obestavěný prostor: 78.400 m3 Stavební náklady: 353 mil. korun.
Celý článekStanice metra Luka
Stanice je situována podél ulice Mukařovského blízko nákupního centra Luka. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994.Hloubka nástupiště je zde ojediněle nad terénem a to 1,5 m.Stanice je nadzemní, jednolodní. Konstrukce je z ocelových rámů zastřešená lehkou konstrukcí se světlíky. Založení stanice je na železobetonové desce a boky stanice jsou prosklené. Stanice má jeden nadzemní vestibul, který je s nástupištěm spojen schodištěm a výtahem. Vestibul je spojen lávkou s blízkým obchodním centrem.
Celý článekStanice metra Malostranská
Stanice byla uvedena do provozu v roce 1978. Je ražená, pilířová a tvoří ji tři lodě. Střední loď má délku 107,2 m. Hloubka stanice je 32 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutavé a zelené barvy. Vestibul stanice je monolitické konstrukce, je pod povrchem a je obložen šedým mramorem. Stanice navazuje na tramvajovou a autobusovou dopravu. Uměleckou výzdobu stanice tvoří kopie barokní sochy Naděje od M.B.Brauna, faksimile rokokové vázy z roku 1770, šest barokních soch z braunovské dílny. Vstup do metra je vyzdoben kovovou mříží od J. Smrže, J. Bruthause a Z. Brunzíka. Stanici dále zdobí kašna od L. Jiránka, O. Kuči a Z. Drobného a mramorová kašna od M. vystrčila. Projektanty byli Z. Drobný a O. Kuča. Název stanice je odvozen od její polohy, od katastru Malá Strana, kde se nachází.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Malostranská je situována v prostoru pod Klárovem.Zprovozněna byla 12.8.1978Hloubka nástupiště je 32 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce stanice je trojlodní s prodlouženým středním tunelem se 4 páry prostupů do bočních lodí. Ke stanici patří technologický tunel o délce 19 m. Obklad stěn za kolejištěm je z hliníkových výlisků v barvě zelené a jejích odstínech.Z nástupiště vede jeden eskalátorový tunel do podzemního vestibulu z něhož vede jeden výstup do prostoru u Valdštejnské jízdárny.Počet provozně-služebních místností: 103Obestavěný prostor: 40.060 m3.Stavební náklady: 248 mil. korun.
Celý článekStanice metra Muzeum
Stanice Muzeum je přestupní stanicí mezi trasami metra A a C. Horní stanice pro trasu C byla uvedena do provozu v roce 1974. Spodní pro trasu v roce 1978.Horní stanice je dlouhá 265 m a je v hloubce 13 m. Projektanty byli Z. Král a P. Mařík. Spodní stanice je trojlodní. Střední loď je dlouhá 69,1 m. Je v hloubce 34 m. Je obložena eloxovaným hliníkem žlutohnědé barvy. Eskalátor do vestibulu měří 63 m. Projektanty byli J. Otruba a J. Reiterman.Stanice jsou vzájemně propojeny dvěmi eskalátory spojenými krátkou chodbou. Vstup do stanic je ze společného vestibulu je oddělený.Název ulice je odvozen od Národního muzea v jehož bezprostřední blízkosti vyúsťuje.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice metra Muzeum – C je situována mezi ulicemi Wilsonovou a Whasingtonovou v blízkosti budovy bývalého federálního schromáždění.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Od roku 1978 je i stanicí přestupní.Hloubka nástupiště je 10 m pod povrchem.Stanice je hloubaná, založená v otevřené jámě, zajištěné podzemními stěnami. Konstrukce je jednopodlažní monolitická s předpínanými prefabrikovanými nosníky, ve vestibulové části je pak dvoupodlažní s deskovými stropy podepřenými ocelovými sloupy. Obklad stěn tvoří mramorové desky. Ze stanice je jeden výstup do podpovrchového vestibulu jež je zároveň společný i pro stanici na trase A. S nástupištěm je spojen eskalátory a pevným schodištěm. Počet provozně-služebních místností: 114Obestavěný prostor: 40.193 m3.Stavební náklady: 214,1 mil. korun.
Celý článekStanice metra Nádraží Holešovice
Stanice metra Nádraží Holešovice je situována mezi ulicí Vrbenského a budovou Holešovického nádraží.Zprovozněna byla na III. úseku trasy C v roce 1984Hloubka nástupiště je 7 m pod povrchem.Stanice je hloubená, zeložená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolitický polorám, zatropený prefabrikovanými nosníky. Obklad tvoří přírodní keramické tvarovky kladené diagonálně. Až do roku 2004 byla stanicí koncová, proto se za ní nacházejí odstavné koleje.Stanice má dva výstupy. Oba vedou do povrchových vestibulů. Jeden je situován u ulice Vrbenského a je zde přestup na autobusové a tramvajové linky. Druhý vestibul navazuje na odbavovací halu nádraží Praha – Holešovice.Počet provozně-služebních místností: 232Obestavěný prostor: 153.584 m3.Stavební náklady: 319 mil. korun.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 … 184 185 186 Další Poslední
