Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 … 184 185 186 Další Poslední
Stanice metra Nádraží Smíchov
Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Byla vybudována z povrchu. Její hloubka je 11,1 m. Stanice má dva podzemní vestibuly. Navazuje na tramvajovou dopravu směrem na Barrandov a do centra, autobusovou dopravu a železniční dopravu. stanice byla až do roku 1988 konečnou trasy B v její západní části. Stavbu projektoval J. David.Název stanice je odvozen od její polohy. Je propojena se Smíchovským nádražím.Stanice mestra je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je umístěna podélně pod ulicí Nádražní před stejnojmenným nádražím v pátém městském obvodu.Zprovozně byla na I. úseku trasy B v roce 1985.Hloubka nástupiště je jen 10 m pod povrchem.Stanice je hloubená, založená ve stavební jámě zajištěné kotvenými podzemními a pilotovými stěnami. Až do roku 1988 byla koncová a proto se za stanicí nacházejí obratové koleje. Konstrukce stanice je dvoupodlažní, monolitická, železobetonová, zčásti zastropená předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří panely ze struktorovaného betonu a světle glazované keramické tvarovky.Z nástupiště vedou tři schodišťové výstupy. Všechny vedou do podpovrchového vestibulu, který zároveň vytváří nad nástupištěm částečně jakousi lodžii. Odtud pak vedou výstupy k autobusovému terminálu MHD, do haly nádraží a k tramvajovým zastávkám v ulic Nádražní.Počet provozně-služebních místností: 177Obestavěný prostor: 142.468 m3Stavební náklady: 478 mil. korun.
Celý článekStanice metra Náměstí Republiky
Stanice byla uvedena do provozu v roce 1985. Je hluboká 41 m. Má dva vestibuly. Jeden vyúsťuje na náměstí republiky a druhy u Masarykova nádraží. Vestibul na náměstí Republiky byl vyzdoben šesti skleněnými stěnami od V. Ciglera a vestibul u Masarykova nádraží skleněnou mozaikou od J. Grima. Stanice navazuje na tramvajovou a železniční dopravu. Projektanty byli E. Kyllar a A. Hübschmannová.Název stanice je odvozen od její polohy.Stanice je součástí pražské hromadné dopravy, kterou tvoří trasy metra, městských autobusů a tramvají. Zahrnuje i Petřínskou lanovku, lanovku v pražské ZOO a přívozy přes Vltavu. Dopravní spojení má téměř každá pražská ulice, každé náměstí, či nábřeží. Zabezpečuje přesuny po Praze jak Pražanům, především do zaměstnání, tak návštěvníkům Prahy, turistům. Jejím prostřednictvím mohou navštěvovat pražské památky, divadla, koncerty, výstavy, muzea, kluby, fitcentra apod. Díky ní mají zabezpečenou dopravu i hotely a jiná zařízení poskytující v Praze ubytování, jako například priváty, kempy, botely, hostely, turistické ubytovny, ale i podniky nabízející pohostinství, jako jsou restaurace, kavárny, jídelny, pizzerie, pivnice, cukrárny apod. Prostřednictvím pražské hromadné dopravy je tak dostupná veškerá kultura, kterou Praha svým obyvatelům a návštěvníkům nabízí, stejně jako její jedinečná architektura, příroda, zábava a další nepřeberné množství historických, kulturních, duchovních a přírodních hodnot. A to 24 hodin denně! Stanice je situována pod blokem domů mezi ulicemi V Celnici – Hybernská a mezi náměstím Republiky a Masarykovým nádražím v prvním městském obvodu. Zprovozněna byla na I. úseku trasy B v roce 1985. Hloubka nástupiště je 40 m pod povrchem.Stanice je ražená, pilířového typu. Konstrukce je trojlodní s 18 páry prostupů na nástupiště. Ke stanici patří technologický tunel o délce 92 m. Obklad stěn za kolejištěm tvoří vypuklé čočky, tvořící dojem obrazovky. Na nástupišti je to pak tabulové sklo se zalisovanou hnědou fólií. Výstup ze stanice je dvěma eskalátorovými tunely. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Jeden je stiuován do prostoru pod náměstím Republiky, druhý pak do blízkosti Masarykova nádraží. Oba mají dvoupodlažní monolitickou, železobetonovou konstrukci, zčásti zastropenou prefabrikovanými předpjatými nosníky. Počet provozně-služebních místností: 158Obestavěný prostor: 98.000 m3Stavební náklady: 618 mil. korun.
Celý článekStanice metra Palmovka
Stanice metra Palmovka je umístěna přibližně pod ulicí Na Žertvách v osmém městském obvodu. Zprovozněna byla na II. úseku trasy B v roce 1990. Hloubka nástupiště je 12,4 m po povrchem. Stanice je hloubená, v rozsáhlé stavební jámě. Konstrukcí je jednolodní a tvoří ji železobetonová monolitická rámová konstrukce se dvěma vnitřními stropy. Obklad stěn za kolejišti tvoří tabulové sklo Connex v barvě perleťové. Stanice má dva výstupy. Oba vedou do podzemních vestibulů s podchody. Západní je situován pod křižovatkou ulic Zenklova a Na Žertvách. Druhý, východní je pak situován do prostoru pod ulicí Na Žertvách a autobusového terminálu MHD. Počet provozně-služebních místností: 330 Obestavěný prostor stanice: 109.780 m3 Stavební náklady: 412 mil. korun.
Celý článekStanice metra Roztyly
Stanice metra Roztyly je situována mezi Michelským lesem a dálnicí Praha – Brno na kraji sídliště Roztyly. Zprovozněna byla na II. úseku trasy C v roce 1980. Její původní název byl Primátora Vacka, v roce 1990 byla přejmenována na Roztyly. Hloubka nástupiště je 6 m pod povrchem. Stanice je hloubená, mělce založená v otevřené svahové jámě. Konstrukce tvoří železobetonový monolit nad nástupištěm zastropený předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří keramické glazované tvarovky, plasticky formované. Ze stanice vede jeden výstup pevným schodištěm do povrchového proskleného vestibulu. Ten je situován v blízkosti zastávek MHD a autobusového terminálu Roztyly. Počet provozně-služebních místností: 80 Obestavěný prostor: 56.080 m3. Stavební náklady: 166 mil. korun.
Celý článekStanice metra Stodůlky
Stanice je umístěna pod povrchem mezi ulicí Jeremiášovou a Šostakovičovým náměstím. Zprovozněna byla na IV. úseku trasy B v roce 1994. Hloubka nástupiště je 13,1 m pod povrchem. Stanice je podzemní, hloubená s částečně kotvenými pilotovými stěnami a kotvenými svahy. Konstrukce je monolitická, železobetonová. Nástupiště je řešeno jako trojtrakt s ocelovými sloupy o profilu 60 cm vyplněnými betonem. Stěny nástupiště jsou obloženy keramickými deskami v modré barvě. Stanice má dva výstupy do povrchových vestibulů. Západní umístěn pod ulicí Jeremiášova zatím vede víceméně do polí, ale v současné době se vyskytl projekt na zastavění přilehlého prostranství s název Západní Město. Konstrukce vestibulu tvoří půlválcová kopule zasklená sklem LAXAN EXEL. Východní vestibul obsluhuje prostor sídliště Stodůlky.
Celý článekStanice metra Vltavská
Stanice metra Vltavská je situována u areálu nádraží Praha – BubnyZprovozněna byla III. úseku trasy C v roce 1984. Hloubka nástupiště je 20,75 m pod povrchemStanice je hloubená, založená v otevřené jámě, zajištěné kotvenými pilotovými stěnami. Konstrukce tvoří šestipodlažní monolitický rám, s mezistropy zavěšenými na horní masivní strop stanice. Obklad tvoří přírodní keramika.Stanice má jeden výstup do atriového vestibulu.Počet provozně-služebních místností: 262Obestavěný prostor: 88.430 m3.Stavební náklady: 198 mil. korun.
Celý článekStanice metra Vyšehrad
Stanice metra Vyšehrad je umístěna pod severojižní magistrálou a je napojena na Nuselský most na jeho jižní straně. Mostovka tvoří zároveň strop stanice.Zprovozněna byla na I. úseku trasy C v roce 1974 což byl i úplně první otevřený úsek metra v Praze. Její původní název byl Gottwaldova a to až do roku 1990 kdy byla přejmenována na dnešní Vyšehrad.Stanice je povrchová.Je jednopodlažní, částečně založená na opěře a částečně v otevřené jámě, místy svahové, místy zajištěné záporovým pažením. Konstrukce je železobetonová, monolitická s ocelovými sloupy. Stěny jsou proskleny a umožňují tak na jedné straně výhled na Vyšehrad, na druhé pak na hotel Panorama a převážně desátou městskou část.Stanice má vestibuly dva pro každé nástupiště jeden. Nástupiště je zde na okrajích a ne uprostřed jak bývá v metru nejčastěji. Obě nástupiště jsou spojeny podchodem vedoucím pod kolejištěm. Ke stanici je přímo navázana i měnírna.Počet provozně-služebních místností: 98Obestavěný prostor: 31.696 m3.Stavební náklady: 43,7 mil. korun.
Celý článekStará čistírna odpadních vod v Bubenči
Ekotechnické museum je umístěno v památkově chráněném areálu staré čistírny odpadních vod, která patří mezi významné objekty naší průmyslové architektury. Součástí prohlídek jsou exkurse do podzemí provozní budovy čistírny, kde se návštěvníci seznámí s historií stokování a čištění odpadních vod. O patro výše, v parnístrojovně, jsou k vidění dodnes funkční čerpací soustrojí z roku 1903, která jsou při zvláštních příležitostech uváděna do chodu. Expozice historického hygienického mobiliáře. Dříve si lidé s nečistou vodou a se splašky moc hlavu nelámali. Bylo běžným zvykem vylévat splašky přímo na ulici. Změnu v chápání kanalizace přineslo až osvícené 18. století. Tehdy byl zaklenut bývalý příkop mezi Starým a Novým Městem v pozdější Ferdinandově, dnešní Národní třídě. Skutečným impulsem ke stavbě kanalizací se stal až dekret císaře Josefa II. o budování odvodňovacích stok z roku 1787. Na sklonku 18. století pak inženýři Oppelt a Luzt pořídili technický plán Prahy, který se stal podkladem pro budování první pražské soustavné kanalizace. Až do útlumu veřejných staveb za napoleonských válek bylo v Praze postaveno asi 19 km stok. Další vlna výstavby proběhla v letech 1818-20. Tehdy vzniklo 44 km stok zatím ještě bez čištění do Vltavy. V polovině 19. století byl systém již zchátralý a navíc bylo již potřeba čistit řeku, neboť do roku 1914 byla Vltava zásobárnou pitné vody. Proběhlo několik soutěží, až přišel do Prahy stavitel moderních kanalizačních staveb v Evropě, Sir ing. William Heerlein Lindley a problém se pohnul kupředu. Budova staré čistírny včetně jejích podzemních prostor je postavena z 8.000.000 cihel tzv.“zvonivek“. To byly cihly, které byly dvakrát páleny. Každá byla samostatně zabalena do papíru. Když je zedník pokládal, na každou zaťukal kladívkem, pokud se mu ozval zvonivý zvuk, byla cihla v pořádku, v opačném případě byla kazová a nebyla použita. Tyto cihly se většinou vyráběly v nedalekých Zákolanech u Kralup nad Vltavou. Na jaře 1965 se při povodni naposledy rozběhly parní stroje staré čistírny a voda byla pod tlakem hnána zpět do Vltavy. Většina toho co se v čistírně děje se děje asi 10 m pod zemí. Zde je umístěna velká hala, kolem jejíchž stěn vede nad kalnou vodou betonový balkonek. Pouze 3 dělníci se starali o to, co sem Praha poslala. Proud kanálu je sveden do první jímky, kde mu v cestě stojí mříž, na níž se zachytí větší odpadky. Dva velké hřebeny ji každou minutu pročísnou a vynesou na hladinu všechno, co se tu nachytalo. Shodí to do koryta, tam to jeden z mužů zběžně prohlédne a zatlačí shrabkou na běžící pás který vynese haraburdí do vagonku na minivláček. Zatímco se na mříži zachytí pevné lehčí odpadky, drobné věci proplouvají pod můstkem do další 8 m hlouboké nádrže, která má uprostřed jímku. Násosné potrubí vysává písek, kaménky a někdy třeba i minci, snubní prstýnek či jiné drobné věci. Kal s pískem se žene do dvou podélných nádrží nahoře v kůlně. Písek se ukládá hned na kraji, mastné bahno (tzv. pračka), kousek dál. Písek se vyvážel na cesty, pračka se dříve prodávala zahradníkům a zemědělcům jako kvalitní humus a hnojivo. Nahrubo pročištěný kal teče z lapačů písku do podzemních usazovacích nádrží – 10-ti obrovských komor asi tak 70 nebo 80 m dlouhých a 4 metry hlubokých. Na jejich začátku voda ještě podrážděně víří, ale dál se uklidňuje, na dně se usazuje všechen kal a na druhém konci vytéká už poměrně čistá vltavská voda. V letním období se bahno čerpá potrubím pod tlakem 8 atmosfér na břeh řeky, kde je čeká jedna ze dvou tankových lodí čistící stanice, odváží je po proudu na kalové pole pod Prahou, odkud si vysušené bahno odvážejí zemědělci (tuna bahna stála v 50. letech před spuštěním nové čistírny 6,42 Kčs). V zimě se bahno přečerpávalo do kalojemů na Císařském ostrově. Vypuštěná komora se pak čistě vymývala, nejen tak halabala ale i kartáčem. Musela se lesknout čistotou než se znovu napustila, to proto aby pořádně fungovala a aby se na stěnách nedržela případná nákaza. Reportáž z 50. let by mohla pokračovat mezititulkem „Bakterie to vyřídí“, protože nadešel čas nové technologie. Na Císařském ostrově postavili novou čistírnu. Nabrali jsme vodu ze stoky do láhve a dobře zazátkovali. Na dně se začala tvořit šedivá sliznatá sedlina. Když jsme zátku vytáhli, omráčil nás odporný zápach hniloby. Raději jsme ji opět zavřeli, ale za několik dní jako by nastal zázrak. Voda v láhvi byla čistá, na dně zůstaly jen černé vločky. Po celou dobu experimentu zátka pěvně vězela v hrdle. Nikdo do láhve nic nepřidal, a přece se voda sama vyčistila. Odborně se tomu „zázraku“ říká kvašení bez přístupu kyslíku. To je základ nové technologie, kterou člověk odkoukal od přírody a zavedl do nové čistírny v Bubenči.
Celý článekStará Huť u Adamova
Stálá expozice:Památkový areál st. technické rezervace na ploše 12 hektarů. Dominantu tvoří vysoká dřevouhelná železářská pec. Expozici doplňují 2 menší pece, rampy. Bývalá modelárna zvaná Kameňák a obytná budova s expozicí železářství. Huť je jedním ze středisek Evropské cesty železa.
Celý článekStará radnice - Chrudim
Stará radnice byla postavena již v první polovině 15. století. Zásadní přestavba, při které byla překlenuta Fortneská ulice proběhla kolem roku 1560. V roce 1720 dostala radnice barokní fasádu a v roce 1836 instalovány hodiny. Kromě správy města sloužila radnice v minulosti také jako městský archiv, vězení, mučírna, sklad střelného prachu, okresní soud a policejní úřad.
Celý článekStará radnice - Havlíčkův Brod
Na jižní straně Havlíčkova náměstí stojí budova staré radnice. Původně to byla gotická stavba, která byla po požáru v roce 1662 přestavěna. Roku 1974 prošla rekonstrukcí. V patře se nachází síň s valenou klenbou a štuky. Ve štítu stavby můžeme vidět tzv. Brodskou smrt, neboli kostlivce s kosou na níž je latinský nápis Qua hora nescis (v překladu „Kterou hodinu nevíš“). V současné době je objekt sídlem knihovny a slouží pro další společenské účely. V gotickém sklepení je v provozu vinárna.
Celý článekStará radnice - Jablonec nad Nisou
Stará radnice - Jablonec nad Nisou
Celý článekStará radnice - Litoměřice
V jihovýchodním nároží Mírového náměstí stojí objekt staré radnice. Jeho základem je gotická radnice doložená k roku 1397. V roce 1537 byla zpustošena požárem a následně renesančně přestavěna. Kolem roku 1662 byla snížena střecha objektu. Jako radnice sloužila až do roku 1839, v roce 1916 se část stavby vlivem spodních vod zřítila a oprava dokončena až roku 1926. Dnes zde sídlí městské muzeum. V obloucích podloubí se dochovaly zbytky původní gotické stavby. Na severním rohu můžeme vidět nejstarší plastiku ve městě z roku 1539 představující Rolanda v podobě divého muže s kyjem. Dále je možno najít železný tvz. český loket (předmět určující délkovou míru), dva erby (říšský a městský) a na jižním průčelí zbytky pranýře.
Celý článekStará radnice - Mladá Boleslav
Stará radnice - Mladá Boleslav.
Celý článekStará radnice - Ostrava
Stará radnice na Masarykově náměstí je jednou z nejstarších staveb ve městě, pochází z roku 1539. Stavba prošla během staletí několika přestavbami. Dominuje ji barokní věž se zvonkohrou. Dnes se ve staré radnici nachází ostravské muzeum.
Celý článekStará radnice - Uherské Hradiště
Stará radnice v Uherském Hradišti.
Celý článekStará silnice - Pavlovice
Starobylá cesta vede z Pavlovic do údolí Švábského potoka směrem na osadu Šváby. Tato takzvaná Dlážděnka byla vylámána již za Albrechta z Valdštejna. V devadesátých letech 20. století se dočkala obnovy.
Celý článekStará synagoga Plzeň
Dnes jako Stará synagoga je označována synagoga vystavěná v letech 1858-1859 ve vnitrobloku domu mezi Americkou třídou a Smetanovými sady. Byla vystavěna jako prostá novorománská stavba. Uvnitř byla zřízena dřevěná dvoupatrová galerie přístupná dvěma kamennými točitými schodišti. Strop synagogy byl dřevěný kazetový. Svému účelu sloužila až do druhé světové války. Pak byla až do konce 90. let 20. století opuštěna. V současné době probíhá její postupná rekonstrukce. Přesto je přístupná mimo židovské svátky, převážně v odpoledních hodinách.
Celý článekStará synagoga ve Velkém Meziříčí
Stará synagoga pochází z konce 17. století. Byla postavena vedle původní malé synagogy. Řečniště bylo umístěno uprostřed sálu a podél stěn stálo 85 sedadel pro muže. Ženám byla určena galerie s kapacitou cca 60 osob, kam vedlo zvenčí zvláštní schodiště. Na konci 20. století prošla synagoga rekonstrukcí a v současné době slouží jako výstavní síň muzea. Zároveň se zde nachází i expozice věnovaná židovské populaci ve Velkém Meziříčí. T.A.
Celý článekStará vápenka - Bystré
Stará vápenka - Bystré, okres Svitavy.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 … 184 185 186 Další Poslední
