Židovský hřbitov Radenín se nachází asi 600 m severovýchodně od centra obce. Za posledním domkem (čp. 63) je potřeba se dát vpravo polní cestou kolem domků (napravo), posléze se cesta stočí vlevo úvozem, ke hřbitovu je to pak asi 150-200 m. Hřbitov byl založen ve druhé polovině 17. století. Někdy v letech 1830-1866 byl rozšířen do dnešní plochy cca 1.403 m2. Ze stejného období pochází kamenná márnice, která nahradila svoji dřevěnou předchůdkyni. Dochováno je zhruba 300 náhrobků barokního, klasicistního a moderního typu. Nejstarší náhrobky lze datovat do 30. let 18. století. U části náhrobků byl použit jako materiál načervenalý železitý pískovec, který časem podléhá drolení, takže nápisy jsou často nečitelné. Dále se používala žula a mramor, u moderních pomníků tzv. švédská žula a diorit. Poslední pohřeb se konal 3.2.1938. Byl to pohřeb chedé žebračky Johany Rindové. Po příchodu nacistů byl hřbitov devastován, což pokračovalo i po válce. Během socialistické éry hřbitov zpustl a do špatného stavu se dostala i márnice. Opraven byl až v nedávné době, zásluhou správce Bedřicha Novotného (zemřel v roce 2008). Většina náhrobků nevyniká přílišnou zdobností. Ty s nejzajímavějšími reliéfy najdeme ve východním cípu hřbitova. Pozoruhodné jsou náhrobky Samuela Sonna s reliéfem slunce a rabiho Leopolda Franka s vyobrazením lva. Hřbitov má opravenou kamennou ohradní zeď a márnici. Volně přístupný.

První zmínky o obci pocházejí ze 13. století. Katastrem vtéká na území Prahy Rokytka a nachází se zde přírodní památka Mýto. Jihovýchodní část katastru tvoří hranice Prahy. K Praze bylo Nedvězí připojeno v roce 1974. Název je odvozen pravděpodobně od slova medvěd. Jako místa, kde se vyskytovaly medvědi.

Na návrší uprostřed obce stojí barokní kostel sv. Máří Magdalény. Vznikl na místě starší stavby z podnětu vévodkyně Františky Toskánské v letech 1699-1714. Chrám navrhl italský stavitel Octavio Broggio. Na východní straně přiléhá ke kostelu ambit s kaplí a vymalovanými zastávkami křížové cesty.

Střelecký ostrov v Praze.