Původně středověká ves existujcící již ve 12. století. Nácházelo se zde panské sídlo, doložené spolu s kostelem ve 13. století. Podle pověsti zdejší tvrz vystavěla a využívala sv. Ludmila. Vzhledem k tomu že tato světice žila již v 9. a 10. století nemá tato pověst reálný základ. Kromě svatovítské kapituly vlastnily část Kopaniny i různí šlechtici, největšího významu dosáhli Chotkové, majitelé zdejšího dvora od roku 1408. Za hustiských válek se Kopaniny zmocnili Pražané. Po třicetileté válce se zdejších statků ujali jezuité a připojili je ke svým Tuchoměřicím. V roce 1974 se obec stala součástí Prahy a dnes je MČ Praha – Přední Kopanina součástí správního obvodu Praha 6.

Historie hradu Hrad byl založen Vilémem ze Šumburka na konci husitských válek. V písemných pramenech je poprvé připomínán roku 1435. V roce 1449 hrad koupil Vilém z Illburka. Posléze přešel na pány z Fictumu, kterým jeho podoba nedostačovala, a tak byl na počátku 16. století výrazně přestavěn. V polovině 16. století však vyhořel a posléze přestal být sídlem jeho majitelů. Na počátku 17. století je tak hrad již pustý a začal se měnit ve zříceninu. Podoba hradu Hrad v první fázi měl na nejvyšším místě vystavěnou velkou obytnou věž, na níž navazovaly hradby zpevněné třemi, čtverhrannými, většinou dovnitř otevřenými, baštami. U brány byla hradba vystavěna tak, aby bylo možno střelbou pokrýt celý vstupní prostor. Samotná brána pak byla vybavena stěžejkovým padacím mostem. V druhé fázi byla zajištěna ochrana přístupové cesty výstavbou hradeb s první a druhou bránou. K obytné věži byly připojeny tři přístavky, které tak zdvojnásobily její obytnou plochu. Ve východním koutě hradu vznikl nový trojprostorový palác a na protější straně byla vybudována dlouhá hospodářská budova. Z hradu se dochovalo poměrně hodně částí. Nejvíce se dochovalo ze čtverhranné obytné věže. Dále zde najdeme zbytky brány, trojprostorového paláce, hospodářské budovy, bašt a obvodové hradby. Areál mohutné hradní zříceniny je volně přístupný. Tipy na výlet V okolí můžete navštívit zříceninu hradu Perštejn, zříceninu hradu Egerberk nebo novogotický zámek Klášterec nad Ohří. Rozhlednu Svatý Kopeček, bývalý evangelický kostel, Katovu uličku nebo hrad Kadaň, to všechno najdete v Kadani. Ubytovat se můžete v Klášterci nad Ohří.

Ve městě Bečov nad Teplou, které leží blízko Karlových Varů, stojí nezvykle vedle sebe zámek i hrad. Gotický hrad a barokní zámek Gotický hrad na skále nad údolím řeky Teplé byl postaven na počátku 14. století pány z Rýzmburka. Hrad měl strážit důležitou křižovatku zemských cest a sloužil také jako celní místo. Po 14. a 15. století, kdy se jeho majitelé rychle střídali, přišla jeho největší sláva. Roku 1495 ho totiž na 150 let získali Pluhové z Rabštejna. Ti sice sídlili ve Slavkově, ale hrad Bečov pro ně byl důležitou pevností, ze které mohli chránit své panství. Tento šlechtický rod zbohatl na těžbě stříbra a cínu. Bečov, hrad i město, prošly rozsáhlou dostavbou a přestavbou. Roku 1547 byl majitelem Bečova Kašpar Pluh z Rabštejna, který se postavil do čela odbojných stavů proti králi Ferdinandovi I. Po potlačení vzpoury byl zbaven všech hodností a majetku, odsouzen k smrti a konfiskaci majetku. Zachránil se sice útěkem do Míšně, ale o bečevské panství přišel. Do třicetileté války sloužilo panství většinou jako zástava za poskytnuté finanční půjčky císaři. Konec rozkvětu a těžby cínu přišel se třicetiletou válkou. Panství bylo roku 1624 prodáno císařskému sekretáři Gerhardu Questenberkovi. Po válce byl hrad velmi poškozen a dále sloužil jako hospodářské skladiště. Questenberkové vymřeli roku 1752 a bečovské panství získali Kounicové. Ten rok se Marie Terezie vzdala všech korunních práv na Bečov, který se tím stal dědičným panstvím. Posledními šlechtickými majiteli se stal rod Beafort–Spontonu, kterému patřil hrad v letech 1813–1945. Relikviář sv. Maura V osmdesátých letech byl v podlaze hradní kaple za dramatických okolností nalezen relikviář svatého Maura, který zde byl ukryt za 2. světové války. Byl vyroben v 1. čtvrtině 13. století pro benediktinské opatství ve Florennes. Relikviář je nejvýznamnější románskou klenotnickou památku ČR. Dnes je součástí expozice vedlejšího zámku. Dispozice hradu Dispozice hradu je celkem jednoduchá, tvoří ji dvě hranolovité, k sobě spojené věžové budovy a novější renesanční palác, vystavěný za vlády Pluhů z Rabštejna. Ve východní věži byla později zřízena kaple Navštívení Panny Marie s unikátními gotickými nástěnnými malbami. Hrad byl sice zčásti v 19. století přestavěn v romantickém duchu, ale středověký ráz zůstal zachován. Je zde dochována řada pozdněgotických kamenických článků, například portálů. Na jihozápadě pak hradní jádro doplňuje budova klasicistních stájí. Na konci 90. let 20. století prošel bečovský hrad důkladnou rekonstrukcí. Tipy na výlet Nedaleko obce Prameny najdeme úpolínovou louku. V renesančním měšťanském domě najdeme Muzeum Horní Slavkov. Nedaleko Karlových Varů můžete vystoupit na Goethovu vyhlídku nebo na Šemnickou skálu. Ubytovat se můžete v Karlových Varech.

Střední a jižní část Českolipska je dnes nazývána Máchovým krajem. Romantický básník si zamiloval krajinu s hlubokými lesy, výraznými vrcholy a zejména zříceninami hradů natolik, že ji využil jako inspiraci pro svá stěžejní díla (Máj, Cikáni). Krom toho oplývá Máchův kraj množstvím rybníků, skalnatých roklí a skalních bludišť a vesničkami se zachovanou lidovou architekturou. Z geografického hlediska je Máchův kraj takový hybrid. Z větší části patří k tzv. Ralské pahorkatině a z menší k Jizerské tabuli. Nejvyšší horou této oblasti je strmý vrch Ralsko (696 m) se zříceninou stejnojmenného hradu. Nejvýznamnější řekou je Ploučnice, velmi vyhledávaná vodáky, protože je na ní největší počet meandrů v České republice. Značnou část Máchova kraje tvoří Chráněná krajinná oblast Kokořínsko pokrytá smrkovými a borovými lesy, dlouhými kaňony a roklemi. Další fenoménem tohoto kraje jsou bizarní pískovcové útvary. Ráz krajiny dotvářejí zejména rybníky, z nichž největší se nacházejí mezi obcemi Jestřebí a Kravaře podél Bobřího potoka. Turisticky atraktivní jsou rybníky u města Stráž pod Ralskem – Hamerský a Horecký.Přirozeným rekreačním centrem kraje je Máchovo jezero. Je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami několika hradů, z nichž nejznámější je Bezděz. Jezero je vyhledávané zejména v letních měsících, kdy poskytuje osvěžení a rekreaci tisícům návštěvníků. Leží uprostřed lesů, jeho okolí je atraktivní pro turistiku i cykloturistiku. Nejznámějšími rekreačními středisky této oblasti jsou Doksy a Staré Splavy. V zimě láká návštěvníky běh na lyžích a bruslení na zamrzlé ploše Máchova jezera a dalších rybníků.Na své si zde přijdou i milovníci historie. Velké množství hradů a zámků vypovídá o bohatých příbězích tohoto kraje. Odnepaměti zde sídlily významné šlechtické rody a mnohá města Českolipska byla jejich sídelními městy. Na velmi malém prostoru je možnost navštívit 64 hradních zřícenin. K nejznámějším patří již zmíněný Bezděz, Kokořín, Ralsko nebo Jestřebí.