Muzeum Průmyslových Železnic se nachází ve Zbýšově, okrese Brno-venkov. Až do roku 1992 se zde těžilo uhlí. Tzv. Rosicko – oslavanský úhelný revír sice patřil nejmenšímu nás, ovšem jeho uhlí bylo jedno z nejkvalitnějších. Svou hloubkou 1550m se řadil k nehlubším v celé Evropě. Uhlí se zde dolovalo dlouhých 240 let. Muzeum průmyslových železnic se nachází přímo pod těžní věží dolu Jindřich II.Muzeum si vytklo za úkol představit široké veřejnosti historii hornictví, dopravy a energetiky Rosicko – Oslavanska. Převážnou část sbírky MPŽ tvoří vozy polních drah typických i méně známých konstrukcí. Zastoupeny jsou i vozidla drah důlních. Pro přepravu návštěvníků muzea bylo postaveno v letech 1997-2004 několik letních osobních vozů. Při údržbě a rekonstrukci trati slouží také několik zajímavých vozů jednoúčelových. Vozidla svým vzhledem mnohdy připomínají model či hračku. Přesto však jde o desítky let staré stroje, které prožily svůj život v těžkých provozech dolů, lomů, cihelen a hutí. Původně vlečka ze Zastávky u Brna do Zbýšova na přepravu uhlí z roku 1862 je přestavována na rozchod 600mm a jsou zde prezentovány úzkorozchodné parní, motorové a elektrické lokomotivy z let 1905 - 1978. V expozici Muzea lze shlédnout i další zajímavé historické lokomotivy - motorovou O&K z roku 1940 nebo elektrickou (na 220 V =) Siemens z roku 1905, která je po opravě opět plně provozuschopná a drží primát  nejstarší lokomotivy ve sbírkách muzea i nejstarší úzkorozchodné provozuschopné lokomotivy v českých zemích. Sbírka dnes čítá kolem stovky vozů.Od května do září se o vybraných sobotách pořádají historické jízdy pro veřejnost. Stálé expozice Parní lokomotivy z let 1913 – 1951 motorové z let 1940 – 1981 více než sto let stará elektrická lokomotiva Siemens z roku 1905  

Historie hradu Hrad Skály založil koncem 14. století pravděpodobně Matěj Salava z Lípy. Za hustiské revoluce stál na straně husitů a byl sirotčím hejtmanem. V roce 1436 se poddal králi Zikmundovi a získal tak další majetek. Ve 40. letech 15. století posádky tohoto a dalších okolních hradů podnikaly loupeživé výpravy do Slezska a Lužice. Proto Slezská knížata a některá města tyto hrady buď dobyla nebo vyplatila a posléze rozbořila. Stejně tak se stalo i s hradem Skály. Hrad však byl poměrně brzo již v roce 1454 obnoven a po smrti Matěje Salavy z Lípy jej získal jakýsi Kočka, po němž byl hrad přejmenován na Katzenstein. V roce 1466 náležel Hanušovi z Varnsdorfu a pak střídal majitele, až jej v roce 1513 koupil kníže Bartoloměj Minsterberský, syn knížete Viktorína a vnuk krále Jiřího z Poděbrad. Kníže Bartoloměj měl vleklé spory se slezskými městy, které v druhé polovině srpna roku 1513 vyústily ve válečnou výpravu knížete Bedřicha Lehnického, který s asi 2 000 lidmi hrad oblehl. Díky špatnému technickému stavu děl však více nadělala škody obléhatelům než hradbám hradu. Po třech dnech Slezané ukončili obléhání, vydrancovali okolí a odtáhli. Největší ztráty pak utrpěli při dělení kořisti z vydrancovaných vesnic a také když je na ústupu pronásledovala posádka hradu. Po smrti knížete Bartoloměje převzal hrad v roce 1515 opět Hynek Špetle z Janovic, jenž hrad už jednou vlastnil. Hrad byl opět často zastavován a měnil majitele. V roce 1528 se dostal do držení Zdeňka Lva z Rožmitálu a Jana Krušiny z Lichtemburka. V roce 1534 kupuje panství Jan z Pernštejna a roku 1544 Bernard Žehušický z Nestajova. V této době je hrad již zpustlý a sídlo panství je přeneseno do Stárkova, kde se před postavením dnešního zámku nacházel nový panský dům. V 17. a 18. století byla již zřícenina hradu z větší části rozebrána na stavbu nových hospodářských objektů a zámku. Podoba hradu Hlavní obrannou i obytnou stavbou hradu byl mohutný zděný palác s věžovou nástavbou na skalním bloku, obklopený malým nádvořím na jihu, vstupním přihrádek na severu a příkopem s valem. Severně od tohoto jádra se rozkládalo opevněné předhradí s cisternou vytesanou ve skále. Prostory mezi skalními útvary a stěnami doplňovalo jednoduché dřevěné ohrazení. Do dnešní doby se dochovaly jen velmi skromné zbytky kamenných zdí, zejména pak vstupní branky při cestě na věžovitou nástavbu. Z místa kde se dříve tato nástavba nacházela je dnes upravená vyhlídková plošina poskytující kruhový rozhled. Z dalšího skalního bloku, na kterém se nacházela snad menší dřevěná věž při vstupu do hradu je upravená vyhlídka na zámek Skály. Tipy na výlet Navštívit v okolí můžete třeba další skalní hrad, hrad Střmen. U nedalekého Adršpachu najdete Adršpašské jezýrko, Adršpašské skály nebo Adršpašskou ozvěnu. Rozhlédnout se po kraji můžete z Křížového vrchu. U Police nad Metují najdeme také skalní bludiště Ostaš, skalní puklinu Sluj českých bratří nebo městské muzeum. Ubytovat se můžete v Teplicích nad Metují.

Nevýrazné pískovcové návrší s čedičovým vrcholem Mužský (463 m.n.m.) poskytuje krásný kruhový výhled. Na vrchu se nachází pamětní kámen připomínající boje prusko-rakouské války z roku 1866. V blízkosti vrchu se nacházelo stanoviště rakouských dělostřelců. Vrchol byl v minulosti poničen těžbou čediče. Na západním úbočí nad vesnicí Dneboh zhruba 1,5 km od vrcholu roste tzv. Tančící les, stromy zde ve svahu rostou šikmo. Vznikl po velkém sesuvu půdy 27.6.1926. Tehdy tento sesuv zničil na 11 domů osady Kavčiny.

Kolinecký trochu hůře přístupný židovský hřbitov se nachází na jihovýchodním okraji obce, ve svahu nad silnicí vedoucí do Hrádku. Dostat se k němu lze cestou od bývalého zámku a pak stoupající úvozovou cestou. Založen byl údajně již ve 14. století, poprvé je však doložen až v první čtvrtině 18. století. Na ploše 1.085 m2 se dochovalo okolo 130 náhrobků z období 1727-1939. Hřbitov ohrazuje celkem nízká kamenná zídka a není problém tak udržovaný hřbitov navštívit. V obci stála klasicistní synagoga snad z roku 1815, v roce 1931 však vyhořela a byla zbořena. Na jejím místě dnes stojí obchodní dům.