Původně raně gotický vodní hrad založený předky pánů ze Švamberka, nyní pseudogotický zámek, stojí v údolí Lužního potoka nedaleko Tachova. Borský zámek se nachází v blízkosti centra města Boru. Historie zámku                       V první polovině 13. století náleželo Borsko Ratmírovi z nedalekého Skviřína. Pravděpodobně Ratmír nebo jeho synové položili základní kámen hradu, který se nazýval Bor, latinsky Merica. První zmínky o Boru pocházejí z roku 1263. Ratmírovi potomci, páni z Boru, a později významný panský rod, Švamberkové, vlastnili Bor až do roku 1650. V 60. letech 14. století vybudoval Bohuslav ze Švamberka hradní kapli sv. Vavřince, stojící dnes ve východním křídle. Rod držel panství plných 400 let a jejich znak, červený štít se stříbrnou labutí, je dodnes součástí městského znaku. Švamberkové prodali zámek Zikmundu Bedřichu von Götzen a roku 1720 odkoupili Bor Löwensteinové, kteří jej drželi až do roku 1945. Löwensteinové nechali sídlo v druhé čtvrtině 18. století barokně upravit. Úpravy se týkaly převážně interiérů. Z této doby pocházejí barokní klenby v několika místnostech západního i východního křídla, zbytky pokojových maleb a několik barokních kachlových kamen. Zámek po roce 1945 přešel pod správu MNV v Boru a byl využit účelově. Zámek dnes Dnes je Borský zámek v rukou města a je veřejnosti přístupný. Prohlídková trasa pro návštěvníky zahrnuje zámecké interiéry, Švamberský sál se sklípkovými klenbami a hradní kapli sv. Vavřince. Další část prohlídky je situována do 1. patra traktu přilehlého k zámecké věži, do interiéru věže a na její ochoz, který slouží jako rozhledna. Na ochoz věže vede 117 schodů. Zámek Bor, kromě zajímavé prohlídky prostor, nabízí také možnost pronájmu místností k pořádání společenských akcí. Podoba zámku                                Borský zámek je dnes stavebním unikátem svého druhu, neboť se u něj zachovala podstatná část středověkých prvků v poměrně nedotčeném stavu. Zámecký areál je cenným komplexem architektonických částí, který tvoří prakticky všechna slohová období, která působila na českém území od raného středověku až do 19. století. Rozsáhlý zámecký objekt vznikl postupnými přestavbami raně gotického vodního hradu. Zámek si přes pseudogotickou historizující podobu zachoval v podstatě středověký půdorys i zdivo. K nejviditelnějším pozůstatkům původní stavby patří stará válcová věž s třímetrovým zdivem. Poslední historickou stavební etapou je romantismus, který dal areálu v podstatě současnou podobu pseudogotického zámku. Tipy na výlet V Boru najdete také krásnou barokní loretu. Za návštěvu jistě stojí zřícenina hradu Přimda. Pokud se vydáte přímo do Tachova, najdete tu zámek, arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie nebo Hausmannův mlýn. Ubytovat se můžete přímo v Boru nebo v Tachově.

Svatý kopeček (412 m) v Olomouci má pestrou historii. Od roku 1633 na něm stála malá kaple. Během třicetileté války byla zničena a na jejím místě nechali premonstráti vystavět v letech 1669 – 79 velký chrám navštívení Panny Marie. Dnes je na Svatém kopečku mj. i zoologická zahrada. A její součástí je i rozhledna. Ta je unikátní tím, že byla postavena jako jedna z mála v období komunismu. Tato doba stavbám rozhleden opravdu nepřála. Její výstavba probíhala podle projektu architekta J. Navrátila svépomocí v letech 1972-1974. Otevření proběhlo v květnu 1975. Ve své době to byla moderní kovová konstrukce s trojúhelníkovým půdorysem. Celkem 32 metrů vysoká rozhledna byla původně opláštěná plechovými deskami, které byly v roce 2000 sneseny během generální rekonstrukce. Tehdy věž získala nový nátěr. Díky své poloze v ZOO je možné vedle krás Jeseníků a Hané, pozorovat z nadhledu i exotické druhy zvířat v jejich výbězích a také nedaleký poutní chrám. Abyste se mohli pohledem z 27 metrů vysoké plošiny pokochat musíte vystoupat po jejích 129 schodech.

Autorem sochy je Ferdinand Maxmilián Brokof, který ji zhotovil v dílně svého otce v roce 1709 na objednávku bývalého konventu kajetánů (theatinů) v Praze. Sv. Kajetán založil roku 1524 kongregaci nazvanou theatini k obrodě současného života a na pomoc lidem při morových epidemiích. Stal se jako ochránce při moru a hladomorech patronem Bavorů. Socha světce v řádovém rouše stojí na podstavci před obeliskem, který symbolizuje sv. Trojici. Sousoší je doplněno typickými barokními ozdobami, andělíčky a obláčky. Světec drží v ruce knihu, na níž je nápis: QVAERITE PRIMO REGNVM DEI ET IVSTITIAM EIVS ET HAEC OMNIA ADJICIENTVR VOBIS. MATH. CAP. 6. V. 35. - Hledejte nejdříve království Boží a spravedlnost jeho a toho všeho se vám dostane.

Původní dřevěné městské opevnění s příkopem a valem vystavěné se založením města v 60. letech 13. století, bylo v polovině 14. století nahrazeno pevnějším kamenným opevněním. Tvořila jej hlavní hradba, parkán, parkánová zeď a příkop s valem. Hlavní hradba měla tloušťku 2,5 m a její jádro tvoří opukové zdivo mezi vyzděným tvrdým kamenem. Hradba dosahovala výšky 10 m a v osmi metrech se nacházel ochoz chráněný cimbuřím. Hradbu o délce 1220 m doplňovalo 19 půlválcových bašt vyzděné do výšky 14 m. Parkánová zeď měla pak výšku jen 4 metry a před ní se rozkládal 14 m široký příkop. Vstup do města byl pomocí čtyř bran. Za vlády Jiřího z Poděbrad byly brány ochráněny barbakány. Kromě toho byl vyhlouben druhý 16 m široký vodní příkop, napájený Synským rybníkem. Od konce 16. století začal význam opevnění upadat, na počátku 19. století k němu byly přistavěny domky chudiny (zachovaly se jen v ulici Na Bídě). Do dnešní doby se zachoval téměř celý obvod hlavní hradby i se všemi 19 baštami, ze čtyř bran ani jedna. Zasypány byly oba příkopy i rybník, který jeden z nich napájel vodou. Krásně zrekonstruovaný hradební systém je jednak volně přístupný. Městské infocentrum pak provozuje komentovanou prohlídku s návštěvou ochozu hradby v úseku mezi Komenského a Masarykovou ulicí. Její součástí je i návštěva modelu města s hradbami v radnici na náměstí.