Pamětní síň patřící pod Městské muzeum ve Skutči.Vítězslav Novák (5. 12. 1870 Kamenice nad Lipou, † 18. 7. 1949 Skuteč) byl vynikající hudební skladatel. Památník hudebního skladatele vznikl v roce 1955, rok poté, co byl dům, ve kterém žil, věnován muzeu. Zřízením a správou památníku byla Ministerstvem kultury pověřena společnost Antonína Dvořáka v Praze, učitele Vítězslava Nováka. Do správy skutečského městského muzea byl Památník Vítězslava Nováka převeden v roce 1973. Expozice Expozici tvoří skladatelova pracovna v původním stavu, dále hudební salon s klavírem a muzejní síň mapující jeho život a díla se zřetelem na Skuteč.Každoročně si Skuteč mistra připomíná také prostřednictvím hudebního festivalu s názvem Novákova a Tomáškova hudební Skuteč.

Historie hradu Hrad byl dlouho považován za nejstarší hrad rodu erbu zubří hlavy, později Perštejnů. Ve skutečnosti se o hradě píše až v roce 1344. Podle archeologických nálezů ho na přelomu 13. a 14. století založili páni z Pernštejna jako sídlo samostatné rodové větvě. V roce 1358 získal hrad markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV. Syn Jana Jindřich Jošt brzy po jeho smrti panství uděloval lénem, či spíše z nedostatku peněz zastavoval. V roce 1397 ho po Janovi z Křižanova získali páni z Kunštátu, jejichž prohustiská orientace vedla markraběte a rakouského vévodu Albrechta k tomu, aby jej získal zpět. O znovunabytí usilovali i původní majitelé, což se roku 1446 podařilo Janovi z Pernštejna. Hrad jeho potomci nadále využívali, ale vypjatým rodovým ambicím, odlehlý a vysoko položený hrad (patří k hradům s nejvyšší nadmořskou výškou na Moravě) nevyhovoval a někdy mezi roky 1522 a 1547 byl opuštěn. Dispozice hradu Neobyčejně rozsáhlá dispozice hradu se rozrůstala postupně během dvou století. Nakonec dosáhla největší délky 290 m, šířky 55-80 m. Velké severní předhradí má tvar obdélníku 65 x 140 m. V jihovýchodním cípu předhradí se vypíná zvýšená plošina terasovaná zdí kladenou nasucho. Z ní vedl přes příkop dřevěný most na zděné úzké předmostí. Od tohoto předmostí pak vedlo na obě strany opevnění, které tvořilo dolní okruh kolem hradního jádra. Vlastní hradní jádro mělo rozměr 50 x 18 m a zaujalo protáhlý skalní hřbet. Mezi předmostím a hradem se nachází další příkop o šířce 15 m a hloubce 6 m, který byl vylámán do skály. Čelo hradu zaujímala štítová věž,v jejímž přízemí byl průjezd a v patře zaklenutý prostor s východním arkýřem, zřejmě kaple. Na nádvoří vpravo se pak nacházel palác o rozměrech 13 x 11 m s valenými lomenými klenbami v suterénu. V přízemí byly rovněž stejným způsobem klenuté síně a v patře jediný sál. Tento palác byl do hradu vložen později, zřejmě za Jana Jindřicha. Původní palác o rozměrech 8,5 x 13 m se nacházel až na jižním konci hradního jádra. Do dnešní doby se ze Zubštejna nejvíce zachoval pozdější palác a štítová průjezdní věž. Ze staršího paláce se zachovala jen substrukce spodní části. Dále jsou ještě patrny zbytky opevnění hradního jádra. Hradní zřícenina je volně přístupná. Tipy na výlet Vydat se můžete do nedaleké Bystřice nad Pernštejnem, kde si můžete mimo jiné prohlédnout Městské muzeum, zřícenina hradu Štarkov u Jimramova, zámek Jimramov, gotický hrad Pernštejn, zříceninu hradu Pyšolec, zříceninu hradu Arešperk, zříceninu hradu Louka, navštívit v zimním období Lyžařský areál Karasín nebo se rozhlédnout po okolí z rozhledny Karasín. Vodní nádrž Vír je také zajímavým místem pro výlet.  Ubytovat se můžete v Bystřici nad Pernštejnem.

Autobusová zastávka Nádraží Radotín.

Pouliční, loutkové, pohybové divadlo Divadlo Kvelb je sice nezávislé, ale profesionální divadlo, které v sobě kombinuje prvky rozličných divadelních forem. Je to loutkové divadlo, pouliční divadlo, alternativní, kočovné, činohra, pohybové i výtvarné divadlo. Prosyceno živou muzikou, pohybem a osobitým výtvarným projevem často nabízí pohled do akrobatické a kejklířské dílny či do bláznivého reje maškar. Divadlo Kvelb působí od roku 1997 a od roku 2000 sídlí v Českých Budějovicích.