Poslední dochovaný příklad původního hrázděného domu města Kynšperka byl postaven ve druhé polovině 18. století. Uliční fasáda má v patře několik hrázděných polí s motivem kombinace ondřejského kříže s routou, jež jsou typickým motivem chebského hrázdění.

Ústředním bodem ještě neopevněného města byl již od počátku kostel Panny Marie. Vznikl na vyvýšeném místě pravděpodobně již se vznikem města. Kostel byl městskou dominantou a to nejen stavební, ale už od svého vzniku byl farním kostelem nejen pro město, ale i široké okolí. Při požáru v srpnu 1706 sice zasažen nebyl, přesto jeho starší podoba není známa. V první polovině 18. století stále rostoucímu zájmu již nepostačoval a pravděpodobně i jeho stavební stav nebyl příliš dobrý. Proto jej nechal patron kostela řád křížovníků s červenou hvězdou zbourat a na jeho místě vybudovat v letech 1721-27 nový barokní kostel. Stavbu řídil tepelský stavitel Jan Volfgang Braunbock, autor kostel znám není. Vystavěn byl jednolodní kostel s polygonálním presbytářem a dvojicí postranních věží. Z mobliáře starého kostela moc použito nebylo, mezi nimi vyniká plastika Madony z konce 15. století. V jižní zdi kostela najdeme kámen s letopočtem 1543, pochází ze starého kostela a zřejmě upomínal obnovu staršího kostela v době stavebního ruchu za doby Šliků. Na severní straně kostela byla při rekonstrukci v roce 2005 nalezena malba oltářní architektury s postavami světců sv. Víta a sv. Diviše Pařížského a ústředním obrazem s biblickými výjevy. Ústřední motiv na oltářním obraze znázorňuje zázrak nebo přímluvu sv. Barbory. Freska je signována malířem Dollhopfem v roce 1727. Její výjmečnost je v tom, že malba je kompletní včetně oltářní architektury a 13 postav světců a patronů. Vedle kostel stojí budova fary. Postavena byla zřejmě také v době výstavby kostela. I když byla v roce 1878 přestavěna v neogotickém slohu, zůstala nadále v podstatě barokní. Kromě fary se ještě u kostela nachází kaple Olivetské hory.

Krásná a monumentální stavba, v níž je instalována detašovaná expozice Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, věnovaná severočeské lidové architektuře, je největším obytným roubeným stavením v našich zemích. Bývala rychtou obce Vísky, malé vesničky, oddělené jen Bobřím potokem od Kravař, s nimiž Víska postupně splývala a k nimž byla v polovině 19. století i administrativně připojena. Po celou dobu, pro niž máme zachovány písemné prameny, tj. od počátku 16. století, patřila zdejší usedlost rodině Kernů, zámožným sedlákům, zastávajícím téměř dědičně ve Vísce rychtářský úřad. Kernové vlastnili rozsáhlá obilná pole, chovali koně, dobytek, ovce, jejich chmelnice patřily k největším v okolí. Tyto skutečnosti významně ovlivnily i vzhled a rozsah domu, který si dal v dnešní podobě postavit rychtář Václav Kern v roce 1797. Pro svou mimořádnou kulturní hodnotu byla Vísecká rychta zařazena mezi památky I. kategorie a po mnohaleté rekonstrukci zchátralého objektu zpřístupněna veřejnosti expozicí severočeské lidové architektury, jejímž představitelem sama rychta bezesporu je. Objekt byl naposledy trvale obýván v poválečných letech, později ho ke svým účelům využívalo JZD. Po rozsáhlé rekonstrukci zde byla v r. 1986 zpřístupněna expozice zaměřená na vývoj lidové architektury a bydlení v severních Čechách.V současné době je značná část expozice věnovaná ukázkám malovaného nábytku z období od konce 18. do poloviny 19. stol. Představena je nejen běžná produkce nábytkářských dílen, ale i unikátní soubor výpravného selského nábytku movitějších vesnických vrstev. Nejstarší vystavená skříň pochází z r. 1761.   Stálé expozice 1. Interiéry základních částí lidového stavení z dob rychtáře Václava Kerna v období od počátku 16. století- hlavní světnice, černá kuchyně, světnička, spížová komora, v chlévu má návštěvník možnost seznámit se s historií domu, obce a rekonstrukcí památkového objektu.2. Expozice „ Severočeská lidová architektura“- charakter a vývoj severočeského lidového domu.3. Expozice „Lidové umění a nábytek“- návštěvník má možnost se seznámit s ukázkami malovaného nábytku, užitkových předmětů, plastik a obrázků z bohatých etnografických sbírek muzea.   Zajímavost Největší roubené obytné stavení v Čechách   Pravidelné akce Masopust na rychtě- sobota před Popeleční středou (pohyblivé datum) 2. února 2008- cílem této akce je přiblížit význam období masopustu a k němu se vážícím zvykům a obyčejům. Snahou VMG je připomínat významy těchto svátků a k nim se vážícím zvykům a obyčejům. - vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a nechybí ani masopustní občerstvení- Kulturní program zajišťuje Folklórní soubor písní a tanců Horačky Velikonoce na rychtě- sobota před Květnou nedělí (pohyblivé datum) 15. března 2008- cílem akce je přiblížit význam Velikonočních svátků a k nim se vážících obyčejů- k vidění je ukázka tradičních řemesel, prodejní stánky a občerstvení- kulturní program Kravařská Paličkyáda- 3. sobota září 20. září 2008- cílem akce je ukázat návštěvníkům jedno z tradičních lidových řemesel – paličkované krajky; postupně se přidávají i další techniky jako např. krajky šitá, frivolitkování apod.- na objekt se sjedou krajkářky z blízkého i vzdálenějšího okolí, vyměňují si poznatky a zvídavým návštěvníkům předvádějí své umění- návštěvníci mají možnost si předváděné praktiky i sami vyzkoušet- na akci rádi uvítáme i prodejce s potřebami pro ruční práce.    

Vrchol se nachází asi 8 km jihozápadně od Jeseníku. Vrch Keprník (1422 m.n.m.) s nevelkou skalkou poskytuje krásný kruhový rozhled po Jeseníkách.