Židovský hřbitov se nachází zhruba v poli asi 300 m od silnice spojující obec Zderaz a Oráčov. Založen byl údajně v 15. století, doložen je však až od 17. století. Na ploše asi 1686 m2 se do dnešní doby dochovalo na 300 náhrobků od 18. století do 30. let 20. století. Část obvodové zdi je povalena. Starší náhrobky jsou vztyčené, novodobější většinou povalené. U vchodu na hřbitov se nachází poškozená márnice či vozovna. Ke hřbitovu dnes nevede žádná cesta. Vzhledem k tomu, že se nachází v poli, nejlepší přístup je k němu v době kdy je pole sklizeno a není mokrá půda. Hřbitov je volně přístupný.

Vyšehrad svou polohou tvořil výhodné vojenské opevnění. Východní strana a další místa jsou chráněny příkrými skalnatými srázy. Obranyschopnost mu pak dodávalo hradební opevnění. Současné pochází z počátku druhé poloviny 17. století. Bylo vybudováno staviteli F. Galduzzim, F. Pieronim, S. Bossim a C. Luragem podle projektu I. Contiho. Hradby jsou členěny do šesti nárožních bastionů. Vstup do opevnění byl umožněn třemi branami. Dnes část opevnění slouží jako vyhlídkové terasy na Prahu.

Skalní útvar Medůvka se nachází na hřebeni severně od Bystřičky. Je tvořen tvrdým, křemičitým pískovcem. Nachází se zde horolezecké výstupy s obtížností až stupně devět. Vrchol pískovcového bloku poskytuje jen drobný výhled. Ke skalnímu útvaru vede značená odbočka.

Zřícenina hradu Dobronice se vypíná na ostrožně nad pravým břehem Lužnice ve stejnojmenné obci, kousek od Bechyně.  Samotná ves je písemnými prameny doložena již koncem 12. století. Historie hradu Samotný hrad vznikl patrně až počátkem 14. století. Od roku 1322 byl sídlem vladyckého rodu, který se po něm psal. V roce 1455 přešel do rukou Rožmberků. Tento mocný jihočeský rod držel Dobronice ovšem jen po čtyři léta. Již roku 1459 jej využívali Vítové ze Rzavého. Ti také Dobronice přestavěli ve stylu pozdní gotiky. Od roku 1528 byli majiteli hradu Hozlauerové, kteří jej držel do třicetileté války. Hrad se poté stal pobělohorským konfiskátem a roku 1691 se stal majetkem jezuitů, kteří ho do roku 1727 užívali jako letní rezidenci. Po zrušení řádu byl ponechán svému osudu a změnil se ve zříceninu. Podoba hradu O původní podobě a rozsahu předhradí doposud nic nevíme. V čele jádra hradu se vypíná okrouhlý bergrift vevázaný do čelní hradby. Již v prvé fázi hrad obsahoval dvě palácové budovy. Jedna se nacházela v nejlépe chráněné zadní poloze. Druhý, troj prostorový palác ležel při boční straně nad řekou tak, že jeho čelní strana tvořila část čela jádra. Pozdně gotická přestavba, kterou si vynutila vzrůstající potřeba šlechty o pohodlnější obydlí, opatřila starý hrad dostatečným množstvím reprezentativních a komfortních obytných prostor. Téměř celou západní stranu jádra zaujalo nové křídlo, jehož součástí se stala i místnost zaklenutá sklípkovou klenbou. Rozšířen byl i zadní palác. Rozšíření předního paláce si vynutilo posun čela hradu do šíjového příkopu. Jádro bylo zřejmě od předhradí původně odděleno dvěma příkopy. Na úzké ploše mezi nimi nyní vznikl nový „přední zámek“, jehož část byla podsklepena a který v přízemí kromě rozlehlé průjezdní klenuté místnosti obsahoval i rozměrnou roubenou komoru. Dle starých popisů na hradě existovala ještě jedna ve starém paláci. Dnešní stav je smutným resumé necitlivých památkových zásahů v době nedávno minulé. V nedalekém okolí můžete navštívit zříceninu hradu Příběnice. Za návštěvu jistě stojí také zámek Bechyně a samotné lázeňské město Bechyně, kde se můžete také ubytovat.