Tip na výlet
Našim krajem může bezplatně propagovat i vás! Staňte se spoluautorem tohoto webu, či Facebooku. Dejte nám vědět o všem zajímavém, co se kolem vás nachází a děje!
Svůj tip na zajímavé místo, či námět kam na výlet zasílejte na adresu redakce. Přidejte k němu krátký popis a nejlépe také ilustrační fotografii.
Na vše zajímavé co kolem vás je, se budeme těšit na adrese: redakce@nasimkrajem.cz
První Předchozí 1 2 3 … 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 … 184 185 186 Další Poslední
Koněpruské jeskyně
Koněpruské jeskyně jsou součástí CHKO Český kras a leží v turisticky velmi atraktivní oblasti mezi hrady Karlštejn a Křivoklát. Jsou vzdáleny 5 km jižně od města Berouna a snadná dostupnost je i z Prahy. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 590 m a její prohlídka trvá 1 hodinu. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je patro střední. Spodní nepřístupné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Koněpruské jeskyně jsou přístupné veřejnosti od roku 1959, prohlídková trasa vede jeskynními chodbami přes několik dómů s krápníkovou výzdobou a končí ve svrchním patře jeskyní, kde byla v letech 1460 - 1470 v činnosti penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 – 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens staré asi 13 000 let. Zvláštností tohoto jeskynního systému jsou takzvané koněpruské chalcedonové růžice, které obsahují opál. Pozornosti turistů by nemělo uniknout ani nejbližší okolí jeskyní. Samotné návrší Zlatého koně nad jeskyněmi nabízí široký rozhled po západní části Českého krasu. V těsné blízkosti Koněpruských jeskyní se nacházejí i staré opuštěné vápencové lomy, ve kterých se hojně vyskytují zkameněliny prvohorních živočichů.
Celý článekKongresové centrum
Pankrácká pláň byla ještě dlouho po druhé světové válce relativně prázdná a pustá. Občas se tu usadili kolotoče a jiné atrakce. Vše se začalo měnit poté, co bylo rozhodnuto realizovat se mnoha generací techniků a architektů o přemostění Nuselského údolí. Jeho délka je 485 m a šířka 26,5 m. Naším zájmem však není most, ale Palác kultury. O jeho stavbě bylo rozhodnuto v roce 1975 a mělo jít o stavbu hodné socialistické epochy. Tehdejší Národní výbor hl. m. Prahy vypsal architektonickou soutěž. Grandiozní stavba spolykala 11.000 tun ocelových konstrukcí a 39.000 tun kvalitního betonu a nespočet dalšího stavebního materiálu. Slavnostně byl otevřen 6-10. dubna 1976. Stavebně neobyčejně rozsáhlý objekt je solitérní stavbou. Základní tvar Paláce kultury vychází z nepravidelného mnohoúhelníku. Má dvě podzemní podlaží a šest podlaží nadzemních. Obvodový plášť je smontován z ocelohliníkové nosné konstrukce s proměnou modulovou sítí vyplněnou prosklenými plochami v kombinaci s velkoplošnými parapetními a atikovými betonovými panely. Základem dispozičního řešení tehdy byly dva hlavní sály, Sjezdový a Společenský. Dále tu byly Komorní a Konferenční sál, Mládežnický klub, restaurace a další prostory. Velká pozornost byla věnována vybavení interiéru a nechyběly ani umělecká díla v počtu 150. Ve dnech 18. a 19. dubna 1981 se uskutečnil den otevřených dveří na který se již od časného rána vytvořil před objektem nekonečný had lidí dychtivě čekající na prohlídku tohoto kolosu. Za dva dny absolvovalo prohlídku dlouhou 2 km na 110.000 osob. K dispozici byl i letáček, ze kterého bylo možno se dozvědět že obestavěný prostor je 780.000 m3, maximální kapacita objektu 6.500 míst, dopravu zajišťuje 42 výtahů a 14 eskalátorů, v podzemním parkovišti mohlo parkovat 240 aut a 44 autobusů. S návštěvností to však poté nebylo tak horké, neboť palác byl využíván hlavně pro politické akce a při těch byl uzavřen a přísně střežen. Navíc minulý režim připravoval dvě zásadní změny, které se naštěstí neuskutečnily. Tou první mělo být vybudování dlouhého eskalátoru na severním svahu. Tou druhou byl neutěšitelný stav činžovních domů v nuselském údolí, na které nebyl z paláce zrovna hezký pohled, alespoň tak zněl závěr našich i spřátelených soudruhů ze sovětského svazu. Proto se připravovala plošná demolice těchto činžovních domů a zřízení parkové úpravy, která by zahrnovala i oblast Folimanky. Vznikla by tak velkolepá zelená parková úprava, na kterou by bylo radost pohledět. Samozřejmě hlavní překážkou bylo financování takové nákladné úpravy. Rok 1989 tyto úvahy ukončil. Významnou součástí výtvarné výzdoby je gobelín Zlatá Praha od Cyrila Boudy o rozměrech 5 x 2,5 m ceněný na 750.000 Kč. Gobelín, který visel ve foyeru před Komorním sálem, počátkem září 1992 zmizel. Je neuvěřitelné, že se ani při vyšetřování nebyl nikdo přesně schopen určit dobu zmizení. Vyšetřování se rozjelo na plné obrátky a mělo nečekané rozuzlení. O svinutý gobelín, o několik dní později, doslova zakopnul hasič místního požárního útvaru v prostoru nouzového schodiště u podzemních garáží. Tam ho měl zloděj, buď připravený, nebo se zalekl a na toto místo ho vrátil. Závěrem roku 1995 vznikla společnost Kongresové centrum Praha a.s. jejíž 100% vlastníkem je hl. m. Praha. Tím bylo objektu dáno nové jméno, původnímu lidé říkali hanlivě zkráceně Pakul. Zároveň se začalo diskutovat o dnes velmi neprůhledné a sporné přestavbě objektu pro konání Mezinárodního měnového fondu, při které si nejen palác ale i jeho okolí užilo své. V minulé době v něm sídlila televize Prima, a nejvíce snad objekt byl využit pro pořádání muzikálu Drákula a později Monte Christo. V současné době ho využívá Hudební divadlo Karlín které zde našlo útočiště po nedobrovolném vyklizení svého divadla povodní.
Celý článekKonkatedrála Nanebevzetí Panny Marie - Opava
Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie je nejvýznamnější gotickou památkou vybudovanou řádem německých rytířů. První zmínka o tomto kostele je z roku 1216. Dnešní kostel vznikl ve 14. století. V roce 1689 postihl kostel požár a následně jeho interiér prošel barokní přestavbou. Konkatedrála je ukázkou severoněmecké gotiky pálených cihel, kde je patrný vliv Wrocali. Má mohutnou příkrou střechu, jížní věž v dolní části gotickou, zakončenou barokní laternou a nedokončenou severní věž s cimbuřím. Na sochařské výzdobě interiéru se podílel moravský sochař Jan Schubert, na obrazové pak Ignac Raab, Ignác Günther a F.I.Leichert.
Celý článekKonopiště
Konopiště je romantický zámek s rozlehlým parkem, růžovou zahradou, skleníky, oranžérií a střelnicí ve stejnojmenné části města Benešov ve středních Čechách, 40 km jihovýchodně od Prahy. Leží asi 2 km na západ od centra Benešova. Předchůdcem zámku byl gotický hrad Konopiště, který vznikl zřejmě na konci 13. století, kdy byl opěrným bodem předáka jedné ze šlechtických stran, pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Postupem času se na Konopišti vystřídalo mnoho šlechtických rodů, mezi jinými Šternberkové, Hodějovští z Hodějova, Vrbové z Vrtby. Právě za jejich držení došlo k rozsáhlým barokním úpravám zámecké budovy, a to zvláště v jižní části zámku. Sídlo následníka trůnu Zámek se zejména proslavil jako poslední sídlo Františka Ferdinanda d'Este, dědice trůnu Rakousko-Uherské říše, jehož zavraždění v bosenském Sarajevu bylo záminkou k začátku první světové války. Zámek koupil v roce 1887 a v letech 1889-1894 zde probíhaly rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do forem gotiky. Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a uměleckořemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby, a to nejrůznějšího druhu. Rozsah těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy. Vyniká proslulá Esteho zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na Konopiště ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Ojedinělý je rovněž soubor církevních starožitností, vztahujících se ke kultu svatého Jiří, patrona rytířů. V okolí se nachází také zřícenina hradu Kožlí. Ubytovat se můžete například v nedalekém Benešově, kde za návštěvu stojí například Muzeum Podblanicka nebo Muzeum umění a designu.
Celý článekKonstantinovy Lázně
Konstantinovy Lázně jsou jedinými lázněmi Plzeňského kraje. Najdeme je 35 km severozápadně od Plzně směrem na Karlovy Vary. Jsou zasazeny do nádherné, téměř nedotčené přírody. Samotné lázeňské místo je zasazeno do krásného lesoparku a svým pacientům nabízí klidné rodinné prostředí. Konstantinovy Lázně se specializují na prevenci a léčbu kardiovaskulárního systému, rehabilitaci po infarktech a samotnou prevenci. K léčbě jsou využívány ryze přírodní zdroje, zejména minerální uhličité vody. Lázeňská sezóna začíná zpravidla čtvrtou květnovou sobotu a v jejím průběhu žijí Konstantinovy Lázně rušným kulturním životem. Lázeňští hosté zde mají široké možnosti vyžití. Mohou využít více jak 450 km značených cyklotras, zkusit adrenalinové sporty nebo se vydat pěšky po stopách historie a přírodních krás. Konstantinovy Lázně tak léčí nejen srdce, ale i duší. HistorieHistorii samotné obce se počíná v 16. století, kdy se poprvé objevuje zpráva o sirnatém prameni zvaném lidově "smraďoch" právě pro svůj vysoký obsah sirovodíku. Obec se jmenuje po svém majiteli knížeti Konstantinu z Lövensteinu. S ním jsou spojeny počátky lázeňské tradice, která se počala roku 1809. Tehdy lékař z Kláštera v Teplé Johann Josef Nehr doporučil zdejší kyselky pro lázeňské účely. Roku 1812 byla obcí postavena první lázeňská budova, tzv. Stará lázeň. Obec nebyla schopna nést provozní náklady lázní, proto je roku 1835 prodala knížeti Lövensteinovi. Postupně vyrostly další lázeňské budovy, kolonáda a začaly být využívány další prameny. Roku 1870 prodal lázně plzeňské obchodní společnosti, kterou vedl dr. F. Pankratz. Lázně se dále rozšiřovaly a modernizovaly. Až roku 1900 byl původní název obce Neudorf přeměněn na Konstantinovy lázně. Po připojení na železniční trať pokračoval vzestup lázní. Roku 1928 byla hlavní lázeňská budova (dnešní Lázeňský ústav Prusík) přestavěna do dnešní podoby. O lázníchPřírodní léčivé zdroje: přírodní železnatá hydrogen-uhličitanová sodno-hořečnatá kyselka, zřídelní oxid uhličitý, 7 pramenů: Karlův, Františků, Žofiin, Skalní, Giselin, Žíhaný a RudolfůvIndikace: nemoci oběhového ústrojí, srdce a cév, choroby pohybového aparátuLéčba: diagnostika a léčení kardiovaskulárního a pohybového systému, kontrola rizikových faktorů a komplexní výchovný programProcedury: cvičení v bazénu, dechová cvičení, diatermie, dietoterapie, fototerapie, gymnastika, inhalace, iontoforéza, koupel přírodní uhličitá, lymfatická drenáž, masáž klasická, masáž podvodní, masáž reflexní, Nordic walking, parafinoterapie, parafínový zábal rukou, perličková koupel, pitná kúra minerálními vodami, podkožní injekce zřídelního plynu, rehabilitační cvičení, rehabilitační plavání, solná jeskyně, suchá plynová koupel, akupunktura a další.Lázeňské objekty: Vyšetřovací ústav, Lázeňský ústav Prusík, lázeňské domy Jirásek, Máj, Praha, Purkyně, Palacký, Mír a MánesKapacita: 450 osobVolný čas: cykloturistika, internetová kavárna, kadeřník, knihovna, kosmetické studio, plavecký bazén, lov zvěře, minigolf, petanque, půjčovna kol, solná jeskyně, stolní tenis, tenisové kurty, park, turistické výlety po okolíZajímavost: Pramen přírodní železnaté hydrogenuhličitanové sodnohořečnaté hypotonické kyselky z hloubky 40 m má nejvyšší obsah oxidu uhličitého v celé České republiceKontakt: Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s., Plzeňská čp. 58, 349 52 Konstantinovy Lázně, http://www.konstantinovy.cz
Celý článekKopřivnice
Průmyslové město Kopřivnice leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Město, s více než 23 tis. obyvateli, leží v překrásné krajině beskydského podhůří v malebném údolí pod kopci Červený kámen a Bílá hora, pod zříceninou hradu Šostýna. Společně s nedalekými městy Příbor, Štramberk a hradem Hukvaldy tvoří lašskou bránu do Beskyd a Valašska. Historie osídlení je na místě současného města velmi dlouhá. Není divu, těmito místy vedla důležitá obchodní stezka mezi Baltem a Středozemním mořem. Takže z archeologických nálezů je doloženo osídlení již v době bronzové. Samotná osada Kopřivnice vznikla až ve druhé polovině 13.století, po založení hradu Šostýna, který byl vystavěn pravděpodobně roku 1280. Držitelé Kopřivnice byli podobní jako na okolních panstvích. Zakladatelem hradu tak byl Jindřich z Hückeswagenu a panství držel do roku 1307. Pak se stalo majetkem olomouckého biskupství, které jej často udělovalo v léno světským feudálům. V jeho drženi se tak vystřídali Mikuláš z Rýzmburka, husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo král Jiří z Poděbrad. Ten postoupil panství olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic a obec postupně získává úlevy a osvobození od roboty. V té době už Šostýn po zničení během husitských válek nebyl obýván a postupně chátral. Válečné vřavě neušla ani samotná obec, která během třicetileté války velmi trpěla. Nejprve přepadli obec vzbouření Valaši a později dánská vojska. Aby se kraj z těchto událostí vzpamatoval, zvýšila vrchnost robotní dávky, což vyvolalo nepokoje a vzpoury na konci 17.století. Ani 18.století nebylo pro Kopřivnici příliš šťastné. Požáry, povodně, neúroda, epidemie moru, drahota a hlad těžce doléhaly na zdejší lid. Přelomem v historii byla až průmyslová revoluce a založení továrny na kameninu a hliněné zboží roku 1812. Hlavní hybnou silou se ovšem stává továrna na kočáry založená roku 1853 Ignácem Schustalou, která později vyrábí železniční vagóny a od konce roku 1897 i automobily. Roku 1919 opouštějí závod první vozy s názvem Tatra, jejichž následující úspěchy rozšířily věhlas značky v celém světě. Právě značka Tatra stojí za proměnou Kopřivnice z vesnice na město s moderní výstavbou. Dne 10. října 1938 je Kopřivnice zabrána zóny nacistickým Německem. Po osvobození zaznamenává Kopřivnice bouřlivá rozvoj, prudce roste počet obyvatelstva a roku 1948 je konečně povýšena na město. Lákadlem pro návštěvu Kopřivnice je zejména Technické muzeum Tatra Kopřivnice, zachycující 150ti letou historii kopřivnického závodu. Budova muzea Fojtství je zase úzce spjata s historií kopřivnické automobilky. Jedná se o stavbu bývalé dědičné rychty, kde Ignác Šustala zahájil první řemeslnou výrobu lehkých kočárů a bryček. V okolí města je možné navštívit rozhlednu Bílá hora, zříceninu Šostýna,hrad Hukvaldy nebo hrad Trúba ve Štramberku. Kopřivnice má řadu významných rodáků. Nejznámější jsou Zdeněk Burian, malíř jehož zobrazení pravěku hodnotí nadšeně vědci celého světa nebo olympionik Emil Zátopek, který má společně se svou manželkou Danou, rovněž úspěšnou atletkou, v muzeu Síň slávy.
Celý článek
Koruna
Vyhlídkový vrch Koruna (769 m.n.m.) je přístupný odbočkou z turistické značky. Nachází se nadelako Božanovského špičáku, přibližně 2 km západním směrem od obce Božanov, která je zároveň nejbližší přístupnou obcí (po značce cca 5 km) Na vrcholu kopce se nachází vyhlídka, která poskytuje půlkruhový výhled zejména východním a severním směrem na Broumov, Martínkovice, Javoří hory, Božanovský špičák a dál do Polska.
Celý článekKoryčanská kaple
V blízkosti vrcholu Bradlo, nedaleko skalního útvaru Rozštípená skála, stojí drobná sakrální stavba – Koryčanská kaple. Byla vystavěna v polovině 19. století a má barokní podobu. Sloužila jako zastavení poutníků putujících do koryčanského kostela. Kaple je v současné době v dobrém stavu.
Celý článekKosárkovo nábřeží
Kosárkovo nábřeží lemuje levý břeh Vltavy mezi Mánesovým mostem a ulicí U plovárny. Je souběžné s nábřežím Edvarda Beneše. Vltavu tak v této části paradoxně lemují dvě nábřeží. Jeho délka je cca 320 m. Do roku 1961 se zde říkalo U Vltavy. Současný název nese na počest českého malíře Adolfa Kosárka. Ulice slouží především jako příjezdová komunikace do Strakovy akademie, úřadu vlády Česko republiky.
Celý článekKostel Dobrého pastýře - Podhradí
V Podhradí nedaleko zříceniny hradu a bývalého zámku se nachází evangelický kostel Dobrého Pastýře. Zřejmě první evangelický kostel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Dnešní raně barokní stavba byla vystavěna v roce 1682 na místě starší gotické svatyně pocházející z let 1470-1490. Jednolodní kostel s obdélnou lodí a hranolovou věží ukončenou polygonální horní částí, ukrývá dřevěný vnitřek, při jehož výstavbě nebylo použito jediného hřebíku, pouze dřevěné čepy a kolíky. Dřevěnou klenbu a strop pokrývá malba holdujících andělů od neznámého autora. Oltář z roku 1710 zdobí obrazy Křtu Páně a Poslední večeře Páně. Dále zde můžeme nalézt malovaný epitaf z roku 1682 a původní dřevěné lavice s označením jména nebo čísla věřícího.
Celý článekKostel Ignáce z Loyoly - Jihlava
Bývalý jezuitský kostel sv. Ignáce stojí v rohu Masarykova náměstí. Raně barokní stavba byla vystavěna v letech 1683-1689, autorem Jacopo Brascher. Kostel je jednolodní se třemi páry bočních kaplí a plochým závěrem. Strop je sklenut valeně s výsečemi. Ten pak zdobí nádherná freska od Karla Töppera z roku 1717. Představuje nebeskou sféru, oslavení zakladatele jezuitského řádu Ignáce z Loyoly a další jezuitské světce. Iluzivní oltář je dílem tří autorů: Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera. Dále zde najdeme barokní vyřezávanou kazatelnu z roku 1771 a dvě gotické plastiky: Pieta z konce 14. století a Přemyslovský kříž – socha Ukřižovaného Krista z poloviny 14. století. Kostel je součástí velkého jezuitského komplexu, budovaného na počátku 18. století, jemuž padlo za oběť 23 měšťanských domů, většinou konfiskáty nekatolíků. Ze severu ke kostelu přiléhá bývalá jezuitská kolej vystavěná v letech 1699-1713 a z východu komplex jezuitského gymnázia budovaného v letech 1720-1727. Dnes se tu kromě mší konají také koncerty. Ze zadní části komplexu je pak vstup do jihlavského podzemí.
Celý článekKostel kostel Panny Marie - Tavíkovice
Kostel Panny Marie v Tavíkovicích je jeden z několika moderních kostelů postavených po revoluci. Ačkoliv historie obce spadá již do 11. století a v 16. století zde bylo středně velké panské sídlo pro 300 až 400 lidí, neměla obec dlouho svůj kostel. První snaha sice přišla po první světové válce, ale konkrétní kroky přišly až v době uvolnění za komunistického režimu v letech 1968-1969. Tehdy byl pořízen materiál a dokonce započaty zemní práce. Následná normalizace však opět veškeré snahy zastavila. Teprve v 90. letech 20. století se mohla celá záležitost dotáhnout do konce. Roku 1995 byl vysvěcen v Olomouci základní kámen a celá stavba byla dokončena roku 2002. Stavbu u půdorysu osmistěnu s apsidami navrhl Doc. Ing. Arch. Jiří Mojžíš. Kostel kryje kopule, je podsklepený a ke stavbě přiléhá ještě učebna. Celý projekt byl uhrazen převážně z darů farníků a jiných dárců.
Celý článekKostel Maková hora, Smolotely
Kostel Maková hora, Smolotely, text v přípravě
Celý článekKostel Máří Magdalény - Česká Lípa
Kostel Máří Magdalény - Česká Lípa, okres Česká Lípa.
Celý článekKostel Matky Boží - Louny
Malý kostelík Matky Boží stojí nedaleko autobusového nádraží v ulici U Matky Boží. Byl vystavěn jako pozdně gotický v letech 1491-1493, věž přistavěna v roce 1612 a roku 1913 restaurován Kamilem Hilbertem, což ještě více zvýraznilo jako gotický vzhled. Až do roku 1789 se kolem kostela pohřbívalo.
Celý článekKostel Nalezení sv. Kříže - Rybí
Nedaleko centra obce Rybí při hřbitově stojí zajímavý, částečně dřevěný kostel Nalezení sv. Kříže. Jako v jádru gotický pochází zřejmě ze 14. století. Za třicetiletých válek byl několikrát poškozen. Ve druhé polovině 17. století prošel radikální přestavbou, která mu dala dnešní vzhled. Tehdy zůstaly stát jen zdi, zbytek byl dostavěn za pomocí dřeva. Stavba tak kombinuje gotické a lidové prvky. Šindelová střecha, dřevěná zvonička i ochoz.
Celý článekKostel Nalezení svatého Kříže - Dubá
Kostel byl postaven v letech 1744-1760 podle plánů architekta Anselma Luraga. Při požáru v roce 1845 shořely barokní báně věží a následně byly nahrazeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Hřbitov, který se kolem kostela nacházel byl zrušen v roce 1855.
Celý článekKostel Nanebevzetí P. Marie - Kladno
Pseudorománský kostel Nanebevzetí Panny Marie stojí na centrálním městském náměstí Starosty Pavla. Pseudorománská trojlodní bazilika byla vystavěna na místě starší svatyně na konci 19. století. Má polokruhově zakončené kněžiště a nad vstupem hranolovou věž s jehlancovou střechou. Stropy všech tří lodí kryje dřevěný kazetový strop. V interiéru pak stojí za zmínku cínová křtitelnice (1689) a náhrobník J. Žďárského z červeného mramoru (1574).
Celý článekKostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie: byl postaven kolem r. 1318. V 80. letech 19. století byl přestavěn v pozdněgotickém stylu. Bombardování města v dubnu 1945 vážně narušilo základy chrámové věže a od té doby je věž vychýlena od kolmé osy téměř o 2 m. Dominantou je oltář se skleněnou nohou, který reprezentuje umění 20. století.
Celý článek
První Předchozí 1 2 3 … 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 … 184 185 186 Další Poslední
