Elektrárna Chvaletice, okres Pardubice.

Raně barokní, klasicistně upravený valdštejnský zámek najdeme přímo v centru města Jičína. Jičínský zámek je součástí budov tvořících náměstí a na první pohled s nimi splývá, proto je lehké jej přehlédnout. Návštěva zámku však rozhodně stojí zato. Historie zámku Původně, na místě západní části dnešního zámku, stával po polovině 16. století jednopatrový pozdně gotický panský dům o jednom křídle, postavený Trčky z Lípy. V roce 1609 začal Zikmund Smiřický se stavbou nového renesančního zámku, jehož jádrem zůstal starší trčkovský objekt. Měl 2 patra, nárožní arkýře a 4 arkády do náměstí. Zámek v roce 1620 vyhořel po mohutném výbuchu, když byl zabírán Saloménou Slavatovou, která vymáhala jičínské dědictví na své sestře Elišce. V roce 1623 se Jičín stal majetkem Albrechta z Valdštejna, který zahájil stavební činnost ve městě budováním vévodské rezidence. Rozhodl se pro vystavění sídla ve středu frýdlantského vévodství. Proto roku 1624 vykoupil další sousední domy až k frýdlantské bráně. Základem projektu byl návrh A. Spezzy, upravený G. Pieronim. Za války o bavorské dědictví, tzv. bramborové, roku 1778 byl v Jičíně na čas ubytován i Josef II. Na nějakou dobu upoutal jičínský zámek opět pozornost Evropy, kdy za napoleonských válek v roce 1803 zde sídlil císař František I., kde vedl i řadu schůzí. Nejzávažnější byla schůzka nejvyšších rakouských vojevůdců - Schwarzenberka a Radeckého s ruským generálem Tollem, na níž byla dohodnuta tzv. Svatá aliance proti Napoleonovi. Od roku 1850 přestal zámek sloužit výlučně potřebám panství a s přeměnou státního aparátu se stal postupně též objektem pro nové státní úřady. Byl zde umístěn krajský soud, okresní finanční ředitelství, berní úřad a od roku 1907 také věznice okresního soudu. Po pozemkové reformě nakonec zámek koupilo roku 1936 město Jičín. Dnes je zámek v rukou města Jičína a sídlí zde Muzeum a galerie Jičín, lidová škola umění a některé úřady.  Podoba zámku Zámek Jičín, největší a nejvýstavnější budova na Valdštejnově náměstí, je dvoupatrová stavba obklopující 3 nádvoří a v původní podobě se zachovala dodnes. Při zámecké zahradě jsou postaveny druhé konírny, jízdárna, míčovna a zbrojnice. Po Valdštejnově smrti se zámek téměř 100 let neopravoval. Na konci 18. století jej upravil arch. F. Heger, po požáru roku 1809 bylo upraveno hlavní průčelí do zámeckých nádvoří. Do předních dvou zámeckých nádvoří vedou průjezdy s bosovanými portály, menší západní nádvoří obklopují arkády na pilířích. Ze staršího zámeckého zařízení se zachoval empírový tzv. konferenční salónek tří císařů z doby před rokem 1813, s portréty monarchů, zařízený v souvislosti s četnými návštěvami vůdců protinapoleonské aliance. Zámecká expozice dnes představuje stálou výstavu střeleckých terčů ostrostřelců a expozici z díla akademického malíře Radka Pilaře /autora pohádkových postaviček Rumcajse, Manky a Cipíska/. Je zde umístněna také vlastivědná, archeologická a přírodovědná expozice regionu. Návštěvníka zaujme chodba ze zámku k oratoři kostela sv. Jakuba s barokními plastikami ze sochařské dílny Jelínků nebo také cyklus 6 obrazů V. I. Raaba Ze života světců, který byl po josefínské reformě rozdělen a nyní jsou díla opět pohromadě. V muzejní herně a dílně si může návštěvník vyzkoušet tkalcovský stav, nebo mlýnek na obilí. Tipy na výlet Ve městě je dále k vidění židovský hřbitov a synagoga. Rozhled po městě se vám naskytne z rozhledny Čeřovka. V okolí se můžete vydat na zámek Jičíněves, zámek Kopidlno, zámek Mladějov, hrad Kost, zříceninu hradu Hynšta, zříceninu hradu Veliš, zámek Humprecht v Sobotce nebo zříceninu hradu Trosky.  V Jičíně se jistě i ubytujete.  

Náměstí Kosmonautů leží u stanice metra Háje, která se původně jmenovala také Kosmonautů. Pojmenováno bylo při svém vzniku v roce 1978. Na náměstí je sousoší připomínající let prvního Československého kosmonauta, Vladimíra Remka, do vesmíru. Československo bylo po Sovětském svazu a Spojených státech amerických třetí zemí na světě, která vyslala svého občana do vesmíru.

Klášter dominikánů u kostela sv. Vavřince a sv. Zdislavy najdeme ve městečku Jablonné v Podještědí v Libereckém kraji, v okresu Česká Lípa. Ve své první podobě byl klášter založen kolem roku 1250 majitelem zdejšího panství Havlem Markvarticem, pánem na hradě Lemberku a jeho chotí, Zdislavou. Ta byla z Křižanova na Moravě a roku 1907 byla blahoslavena a v roce 1995 svatořečena. Manželé ve stejné době založili také dominikánský klášter v Turnově. Chtěli tak duchovně i kulturně povznést kraj a právě žebravá řehole dominikánů jim k tomu, jako nositelka nových myšlenek, měla pomoci. O podobě konventních budov v jejich původní podobě není mnoho zpráv. Pravděpodobně byly dostavěny již před rokem 1269, tehdy se zde konala kapitula česko-polské dominikánské provincie. To již ovšem Zdislava nežila a byla pochována v klášterním kostele sv. Vavřince. První etapu kláštera v Jablonném ukončily husitské války. V roce 1425 byl klášter vypálen a řeholníci museli hledat spásu v Praze. Na první obnovu, ze dřeva a hlíny, si musel klášter počkat až na počátek 16. století. V tomto stavu vydržel areál až do roku 1683, tehdy začala, za přispění majitelů okolních panství - Putzů na Mimoni a Berků na Lemberku – barokní přestavba. Výstavbu ovšem komplikovaly finanční nesnáze. Dominikáni, jako žebravá řehole, velkými prostředky nedisponovali a tak stavba postupovala jen velmi pomalu. Budovy konventu byly konečně dokončeny roku 1700, dalším krokem měla být stavba nového chrámu. Převorovi Hyacintu Misseniovi se podařilo pro jeho výstavbu získat Františka Antonína, hraběte Berku z Dubé. Ten věnoval nemalé finanční prostředky a zejména jeho zásluhou vznikl nový klášterní kostel sv. Vavřince a sv. Zdislavy. V roce 1729 byl monumentální chrám, ve stylu vrcholného baroka vysvěcen. Autorem projektu byl Jan Lukáš Hildenbrandt. Na základě dvorského dekretu císaře Josefa II. z 1786 byl klášter zrušen. Význam klášterní kostela vzrostl po velkém požáru v roce 1788. Tehdy lehal popelem velká část města i s dosavadním farním kostelem narození P. Marie. Proto byla farnost přenesena právě do konventního chrámu sv. Vavřince, který byl požárem poznamenán daleko méně. Dominikáni se do Jablonného opět vrátili v roce 1945, jejich působení však bylo násilně přerušeno roku 1950 nastupující komunistickou diktaturou. Epizodní návrat v roce 1969 trval jen do nástupu normalizace. Definitivně se řeholníci vrátili až po roce 1990. V roce 1996 byl kostel povýšen na baziliku minor.V ambitu kláštera je galerie s obrazy Míly Doležalové a muzeum sakrálního umění. Katakomby s ostatky sv. Zdislavy jsou přístupné pouze o hlavní pouti, tedy poslední květnovou sobotu.