Kostel Panny Marie Sněžné byl založen společně s klášterem karmelitánů jako klášterní a korunovační chrám Karlem IV. Podle původního projektu měl sahat až do míst, kde dnes stojí pomník Josefa Jungmanna. V roce 1397 však byl dokončen pouze chór. I tak je kostel Panny Marie Sněžné nejdelším kostelem v Praze. V 16. století kostel zchátral tak, že se zřítila jeho klenba a průčelí. Poškozená stavba byla opravena řádem františkánů, který kostel získal v roce 1606. Do kostela se vstupuje z Jungmannova náměstí nádvořím vyzdobeným sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa z Alkantary. Průčelí kněžiště je nad portálem vyzdobeno mozaikou Madony od V. Foerstera z roku 1715. Interiéru kostela dominuje hlavní oltář, který je největší v Praze. Jeho raně barokní architektura pochází z let 1649 – 1651. Při stěnách kostela jsou rozmístěny sochy františkánských světců. Jejich autorství je přisuzováno řezbáři A. Heidelbergovi. Cínová křtitelnice pochází z roku 1459. Kaple sv. Antonína je vyzdobena freskou K. Kováře z poloviny 18. století. Boční oltář na levé straně kostela je vyzdoben obrazem Zvěstování Panny Marie od V. V. Reniera z roku 1724. Na oltáři sv. Kateřiny je obraz světce od J. V. Neunherse z roku 1724. V interiéru kostela také bývala klášterní knihovna, která zde byla zřízena již v polovině 17. století.Kostel Panny Marie sněžné je významně spojen s historií Čech, s husitským hnutím. V letech 1419 – 1422 zde kázal kněz Jan Želivský, který byl nekompromisním a odvážným kritikem nepravostí katolické církve a nespravedlnosti ve společnosti. Soustředila se kolem něj pražská chudina. 30.7.1419 vedl na Novou radnici skupinu svých stoupenců, kteří vyhodili několik katolických konšelů z okna. Tato událost se do dějin zapsala jako první defenestrace. V roce 1422 byl Jan Želivský umlčen popravou. Jeho ostatky byly uloženy právě do kostela Panny Marie Sněžné.

Vrchol Kleť byl pro krásné výhledy z jedinečného kruhového rozhledu vždy hojně navštěvován. Nejstarší kamenná rozhledna v Čechách Pro lepší zážitek návštěvníků byla roku v roce 1825 postavena kamenná rozhledna. První stavba svého druhu v Čechách se zachovala dodnes. Nechal ji postavit kníže Josef Schwarzenberg a podle něj se jí říkalo Josefova věž. Je v pseudogotickém slohu, kruhová, kamenná, o výšce zhruba 18 m. Původně ji kníže plánoval jako soukromou stavbu, pro veřejnost byla přístupná až ve druhé polovině 19.století. Za chladného a jasného počasí jsou vidět i vrcholky Alp. Z českých krás z ní můžeme obdivovat Českobudějovickou a Třeboňskou pánev, Novohradské hory a značnou část Šumavy mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. V letech 1824 - 1825 se také stala trigonometrickým bodem pro kartografické práce, a tak ji hojně navštěvovali i tvůrci map. Sto let po založení rozhledny, v roce 1925, byla na Kleti vystavěna horská chata pro potřeby turistů, jejíž patronkou byla kněžna Terezie ze Schwarzenberku. Odtud název Tereziina chata. V blízkosti chaty jsou umístěny sluneční hodiny, nejvýše položené v Čechách. V současnosti je rozhledna otevřena celoročně každý den mimo pondělí od 10:00 do 16:00 hodin. V zimě ve stejnou dobu, ale jen o víkendech. Kousek od rozhledny se nachází hvězdárna.   Výhled sever: zámek Hluboká, Brdy, Temelín, Česká Sibiř východ: České Budějovice, Třeboňsko, Českomoravská vrchovina, Novohradské hory  jih: Český Krumlov, Lipenská přehrada, Alpy  západ: vrcholy Šumavy (Smrčina, Plechý, Knížecí stolec, Chlum, Bobík, Boubín, Libín s rozhlednou) Popis cesty Autem - ze silnice č. II/143 z Českých Budějovic do Křemže. nutno odbočit v obci Mříč směrem na Holubov. Projet obcí do vesnice Krásetín, zde je na konci dolní stanice lanovky na Kleť a parkoviště. Nahoru můžete tedy buď lanovkou anebo pěšky 3,5 kilometru pěšky po zelené turistické značce. Vlakem - nejbližší vlaková zastávka je v Holubově. Pak již k rozhledně vede zeleně značená turistická trasa. Její celková délka 5,5 kilometru.  

Městská část Praha 2 je územně totožná se správní části Praha 2. Většinu městské části Praha 2 tvoří Nové Město založené již ve středověku Karlem IV. Řadí se k historickému centru Prahy. Jižní hranici z části tvoří skvost české historie Vyšehrad.Pokrývá části katastrů Nového Města, Nuslí, Vinohrad a zahrnuje katastr Vyšehrad.Podrobné informace: http://www.praha-mesto.cz/

Další z mnoha rozhleden, které vděčí za svůj vznik rozvoji mobilní komunikace, stojí na Verneřicku. Konkrétně na neoznačené kótě v mapách uváděné s nadmořskou výškou 616 m, severně od malé vesničky - Náčkovice. Rozhledna se svým architektonickým pojetím zcela vymyká od staveb, které v sobě snoubí vysílač s vyhlídkovou plošinou. Rozhledna u Náčkovic je zcela originální a netradiční. Architekt Martin Gabriel nechal spodní část věže obezdít přírodním kamenem a rozhlednu až do výšky 8,5 metru opláštit dřevem. Ve stejné výšce je vyhlídkový ochoz s osmi okny. Zbývající dvě patra dosahující výšky 21 metrů, jsou určeny mobilním operátorům. Abyste se mohli pokochat krásným výhledem na České Středohoří, musíte zdolat celkem 45 schodů. Podle stavitele věže se jí říká Víťova rozhledna. Pěkný výhled se naskýtá i od paty rozhledny. Tím musíte vzít zavděk v případě, že se na rozhlednu vydáte v době, kdy je zavřená. To by se Vám ovšem nemělo stát, pokud pro svoji návštěvu zvolíte pátek, či víkend v letní sezóně.